Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tzv. otomismus, spojení „je to o“.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
V 90. letech 20. století jsem pracoval v redakci počítačového časopisu a tam jedna paní pořád užívala vazbu „je to o tom“. Myslím, že to v češtině rozšířila právě ona.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí. Autorství zmíněné fráze bychom se však zdráhali přiřknout někomu konkrétnímu. S ohledem na dataci článku prof. Krause míníme, že v devadesátých letech se dané spojení v úzu vyskytovalo již déle.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v televizi užili u zeměpisného jména Buča v 2. pádu „do Buče“.
Klíčové slovo:
Buča
Odpověď:
Zeměpisné jméno Buča skloňujeme podle podtypu „Troja“, které má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Uvedená podoba 2. pádu je tedy korektní.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vnucují české výrazy a moravismy se opomíjejí (např. české truhlář a moravské stolař).
Klíčové slovo:
truhlář
Odpověď:
České výkladové slovníky uvádějí výraz stolař jako oblastní moravskou variantu pro podstatné jméno truhlář. Co je nám známo, doporučení, aby mluvčí slovo stolař neužívali, nikde v jazykových příručkách nenajdeme a rovněž nemáme pocit, že by tomu tak bylo u dalších oblastních variant.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se tvrdí, že Moravané jsou Češi. Ukrajinci také nejsou Rusi. Ze strany Čechů jde o stejnou šikanu.
Klíčové slovo:
Čech
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má výraz Čech pět základních významů: 1. význam je ‚obyvatel Česka‘, 2. ‚člověk pocházející z Česka‘, 3. ‚člověk hlásící se k české národnosti, příslušník českého národa‘, 4. obyvatel Čech 1 (historické země českého státu) a 5. mn. Češi ‚(sportovní) reprezentanti Česka‘, přičemž zeměpisné jméno Česko je jednoslovný název pro Českou republiku, kterou tvoří historická území Čechy, Morava a Slezsko. Označení Čech lze (kromě 4. významu) bezpříznakově užít i pro obyvatele Moravy a Slezska. Je tedy mylné se domnívat, že je dané lexikum užíváno k útisku části obyvatel České republiky.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v reklamě na pleny užívá slovo „kakamita“. Je to nesrozumitelný paskvil, který do češtiny nepatří.
Klíčové slovo:
aktualizace
Odpověď:
Nemůžeme soudit, nakolik je užití daného výrazu v reklamním spotu vhodné, jisté však je, že reklamní texty podobné jazykové hříčky (v tomto případě jde o výraz vzniklý spojením slov „kakat“ a „kalamita“) hojně využívají jakožto prostředky tzv. aktualizace, ozvláštnění.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vedle správného tvaru „(oni) umějí“ ve 3. osobě množného čísla děti učí i tvar „umí“.
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
V roce 1993 došlo v poslední kodifikaci ke změně v časování sloves podle vzoru „sázet“. V současnosti jsou ve 3. os. mn. č. kodifikované oba tvary: umí i umějí.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Hrozně mi vadí slovo datumovka.
Klíčové slovo:
razítko
Odpověď:
Výraz datumovka uvádí např. Nový akademický slovník cizích slov (NASCS) a označuje je příznakem hovorovosti. Nejde tedy o slovo neutrální, někteří uživatelé je mohou chápat jako stylově nižší, jako chybné bychom je však nehodnotili. Můžeme ještě doplnit, že NASCS uvádí jako častější také (rovněž hovorovou) variantu datumka.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi výraz Česko, nezahrnuje Moravu a Slezsko.
Klíčové slovo:
Česko
Odpověď:
K výrazu Česko, který se již v průběhu 19. století užíval jako název pro celé české země (tedy pro Čechy, Moravu a českou část historického Slezska), se vyjadřujeme na stránkách Internetové jazykové příručky ve stejnojmenném oddíle Česko: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C4%8Desko#bref1. Pojmenování naší vlasti je rovněž věnována publikace Jak se jmenuje naše vlast, jejíž autorkou je Libuše Čižmárová. Kniha vyšla v edici Věda kolem nás a její PDF je přístupné on-line na stránkách knihkupectví Academia.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Měli byste říct veřejným činitelům, aby nepoužívali spojku „abysme“. Je to ostuda.
Klíčové slovo:
abychom
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ proto rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Dozor nad „čistotou“ či „správností“ jazyka (a to nejen v případě veřejných činitelů, ale ani v médiích a jiných oblastech), však předmětem činnosti ÚJČ není.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Velice mě zlobí, když od moderátorů, novinářů, učitelů a kněží slýchám spojku „abysme“. Lze proti tomu něco dělat?
Klíčové slovo:
abychom
Odpověď:
Proti danému problému nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se jména sportovkyň přechylují. Vždyť to nejsou jejich jména, ti lidé se jmenují jinak.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Z povahy jazykového systému češtiny jde v případě přechylování o přirozený způsob zacházení s vlastním jménem. Ve flektivním jazyce, jako je čeština, koncovky vyjadřují různé gramatické významy slov. Příponu -ov(á) připojujeme, abychom jméno mohli skloňovat a zapojit do věty. Ponecháním jména v nepřechýlené, a tudíž nesklonné podobě nelze bez obtíží signalizovat ani rod jména, ani větněčlenské vztahy, do nichž vstupuje. Je však pravda, že přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Co se to děje s naší češtinou? Odjakživa bylo u sloves jen zakončení -ou (oni píšou), a teď najednou se rozmáhá -í (oni píší)? Je to trapné.
Klíčové slovo:
sloveso
Odpověď:
Zakončení na -í ve 3. os. mn. čísla sloves vzoru „mazat“ není nové, naopak jde o koncovky zastarávající, z hlediska stylu knižní. Patrně jejich méně časté užívání ve vás vzbuzuje dojem „nepatřičnosti“, tyto tvary jsou však plně spisovné.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání spojení „je to v poho“ a „to nedám“.
Klíčové slovo:
nespisovnost
Odpověď:
Spojení „je to v poho“ a „to nedám“ jsou v současné češtině užívána v neformální mluvené komunikaci, lze je hodnotit i jako tzv. módní (a v tomto případě nespisovné) jazykové prostředky. V oficiálním, formálním vyjadřování však nejsou patřičné a je pochopitelné, vzbudí-li následně u čtenářů nebo posluchačů negativní reakci.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nejsem Čech, jsem Moravák a vadí mi, že je nám u jména Olomouc českým konceptem vnucován ženský rod.
Klíčové slovo:
jmenný rod
Odpověď:
Jazykové příručky (výkladové slovníky češtiny) u zeměpisného jména Olomouc doporučují skloňování podle ženského vzoru „píseň“. Internetová jazyková příručka ještě doplňuje, že v místním úzu se užívá i mužské skloňování podle vzoru „stroj“.
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že někteří mluvčí říkají „bylo tam spoustu lidí“.
Klíčové slovo:
spoustu, spousta
Odpověď:
Výraz „spousta“ existuje ve spisovné češtině jako příslovce i jako podstatné jméno rodu ženského, které má ve 4. pádě jednotného čísla podobu „spoustu“ (viz např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Internetová jazyková příručka). Proti tomuto užití tedy nelze nic namítat.
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se užívá spojení „jsem za to rád“.
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Vazba „jsem za to rád“ se v současné době objevuje velmi často, a to jak v projevech psaných, tak mluvených. Předložka „za“ se sem dostává zřejmě jazykovou analogií ze spojení „jsem za to vděčný“. Pravděpodobně proto, že dosud užívané spojení „jsem tomu rád“ dnes už jazykoví uživatelé vnímají jako knižní, a hledají proto neutrální vyjádření stejného významu. Zdá se, že dané slovní spojení právě tomuto požadavku vyhovuje. Svědčí o tom i jeho relativně vysoká frekvence v řeči nejrůznějších mluvčích, jejichž jazykový projev je (jinak) spisovný a kultivovaný.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v jazyce užívají chybné tvary podmiňovacího způsobu, konkrétně: já bysem, my bysme. Byl bych rád, kdybyste pronikání těchto tvarů do češtiny zabránili.
Klíčové slovo:
podmiňovací způsob
Odpověď:
Proti jazykovým prohřeškům nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nejsem spokojený s výkladem u výrazu Čech ve slovnících češtiny. Nezahrnuje totiž Moravany.
Klíčové slovo:
Čech
Odpověď:
Čech a Moravan jsou dva odlišné lexémy různého významu, proto jsou ve výkladových slovnících češtiny pojednány ve dvou samostatných heslech. Máte-li na mysli spíše otázku definice národnosti, doporučujeme vám daný problém konzultovat s odborníkem na politologii.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se jména cizích státních příslušnic přechylují. Vždyť se ty ženy přece tak nejmenují, nemají ve svém příjmení -ová.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Z povahy jazykového systému češtiny jde v případě přechylování o přirozený způsob zacházení s vlastním jménem. Ve flektivním jazyce, jako je čeština, koncovky vyjadřují různé gramatické významy slov. Příponu -ov(á) připojujeme, abychom jméno mohli skloňovat a zapojit do věty. Ponecháním jména v nepřechýlené, a tudíž nesklonné podobě nelze bez obtíží signalizovat ani rod jména, ani větněčlenské vztahy, do nichž vstupuje. Je však pravda, že přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat.
Poslední užití:
11.1.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.