Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tzv. otomismus, spojení „je to o“.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
V 90. letech 20. století jsem pracoval v redakci počítačového časopisu a tam jedna paní pořád užívala vazbu „je to o tom“. Myslím, že to v češtině rozšířila právě ona.
Klíčové slovo:
být o tom
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce „být o něčem“ se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí. Autorství zmíněné fráze bychom se však zdráhali přiřknout někomu konkrétnímu. S ohledem na dataci článku prof. Krause míníme, že v devadesátých letech se dané spojení v úzu vyskytovalo již déle.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v televizi užili u zeměpisného jména Buča v 2. pádu „do Buče“.
Klíčové slovo:
Buča
Odpověď:
Zeměpisné jméno Buča skloňujeme podle podtypu „Troja“, které má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Uvedená podoba 2. pádu je tedy korektní.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vnucují české výrazy a moravismy se opomíjejí (např. české truhlář a moravské stolař).
Klíčové slovo:
truhlář
Odpověď:
České výkladové slovníky uvádějí výraz stolař jako oblastní moravskou variantu pro podstatné jméno truhlář. Co je nám známo, doporučení, aby mluvčí slovo stolař neužívali, nikde v jazykových příručkách nenajdeme a rovněž nemáme pocit, že by tomu tak bylo u dalších oblastních variant.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se tvrdí, že Moravané jsou Češi. Ukrajinci také nejsou Rusi. Ze strany Čechů jde o stejnou šikanu.
Klíčové slovo:
Čech
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má výraz Čech pět základních významů: 1. význam je ‚obyvatel Česka‘, 2. ‚člověk pocházející z Česka‘, 3. ‚člověk hlásící se k české národnosti, příslušník českého národa‘, 4. obyvatel Čech 1 (historické země českého státu) a 5. mn. Češi ‚(sportovní) reprezentanti Česka‘, přičemž zeměpisné jméno Česko je jednoslovný název pro Českou republiku, kterou tvoří historická území Čechy, Morava a Slezsko. Označení Čech lze (kromě 4. významu) bezpříznakově užít i pro obyvatele Moravy a Slezska. Je tedy mylné se domnívat, že je dané lexikum užíváno k útisku části obyvatel České republiky.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v reklamě na pleny užívá slovo „kakamita“. Je to nesrozumitelný paskvil, který do češtiny nepatří.
Klíčové slovo:
aktualizace
Odpověď:
Nemůžeme soudit, nakolik je užití daného výrazu v reklamním spotu vhodné, jisté však je, že reklamní texty podobné jazykové hříčky (v tomto případě jde o výraz vzniklý spojením slov „kakat“ a „kalamita“) hojně využívají jakožto prostředky tzv. aktualizace, ozvláštnění.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vedle správného tvaru „(oni) umějí“ ve 3. osobě množného čísla děti učí i tvar „umí“.
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
V roce 1993 došlo v poslední kodifikaci ke změně v časování sloves podle vzoru „sázet“. V současnosti jsou ve 3. os. mn. č. kodifikované oba tvary: umí i umějí.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Hrozně mi vadí slovo datumovka.
Klíčové slovo:
razítko
Odpověď:
Výraz datumovka uvádí např. Nový akademický slovník cizích slov (NASCS) a označuje je příznakem hovorovosti. Nejde tedy o slovo neutrální, někteří uživatelé je mohou chápat jako stylově nižší, jako chybné bychom je však nehodnotili. Můžeme ještě doplnit, že NASCS uvádí jako častější také (rovněž hovorovou) variantu datumka.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi výraz Česko, nezahrnuje Moravu a Slezsko.
Klíčové slovo:
Česko
Odpověď:
K výrazu Česko, který se již v průběhu 19. století užíval jako název pro celé české země (tedy pro Čechy, Moravu a českou část historického Slezska), se vyjadřujeme na stránkách Internetové jazykové příručky ve stejnojmenném oddíle Česko: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C4%8Desko#bref1. Pojmenování naší vlasti je rovněž věnována publikace Jak se jmenuje naše vlast, jejíž autorkou je Libuše Čižmárová. Kniha vyšla v edici Věda kolem nás a její PDF je přístupné on-line na stránkách knihkupectví Academia.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Měli byste říct veřejným činitelům, aby nepoužívali spojku „abysme“. Je to ostuda.
Klíčové slovo:
abychom
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ proto rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Dozor nad „čistotou“ či „správností“ jazyka (a to nejen v případě veřejných činitelů, ale ani v médiích a jiných oblastech), však předmětem činnosti ÚJČ není.
Poslední užití:
3.12.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.