Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Do redakce odborného časopisu dostáváme, zejména od mladých kolegů, příspěvky psané verbálně chudou češtinou promíchanou větším či menším počtem anglicismů typu samplování, sortrování, gradování apod. V textech se nezřídka objevují i obraty typu in house testy, tedy dvě slova psaná v angličtině a třetí s českou koncovkou. Časté jsou také zkratky anglických slov. Můžete mi prosím poradit, jak mám z funkce šéfredaktora řešit uvedené problémy?
Odpověď:
Různě adaptované anglické výrazy typu samplování, sortování apod. skutečně nejsou v odborném textu vhodné, pokud pro ně existují patřičné české ekvivalenty. Jestliže jsou ekvivalenty daného typu k dispozici, pak uvedené výrazy nelze chápat jinak než jako profesní mluvu či přímo slang.
Zrovna tak nevidíme důvod zavádět do textu zkratky anglických struktur, jestliže danou strukturu lze přeložit a utvořit zkratku českého překladu. Chápeme, že od současného odborného textu se očekává mezinárodní srozumitelnost, odkaz k cizojazyčnému pojmu a jeho zkratce lze však snadno vyřešit např. poznámkou přímo v textu nebo pod čarou.
Domníváme se, že jako šéfredaktor máte plné právo požadovat určité standardy odborné i jazykové, to je ostatně obvyklé v naprosté většině odborných periodik. Lze např. vydat určité směrnice, poskytnout je autorům, vyžadovat jejich plnění a odmítat, vracet či upravovat nevyhovující příspěvky.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Proč v médiích používají anglická slova jako diverzifikovat, když máme české ekvivalenty?
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent. Přejímání je často motivováno chybějícím výrazem v češtině. Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že český jazyk narušují různé výrazy převzaté z angličtiny. Například outfit nebo outdoorový. Outdoorové oblečení je přece oblečení na ven, či ne?
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent. Přejímání je často motivováno chybějícím výrazem v češtině. V případě výrazu outdoorový si pro vyjádření plného významu nevystačíme se souslovím ‚na ven‘, jelikož přídavné jméno outdoorový dle Nového akademického slovníku cizích slov znamená ‚vztahující se k sportování v přírodě, k turistice‘. Lze tedy shrnout, že pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Poslední užití:
4.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi užívání anglicismů, jako je například outfit.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Je možné nějak zasáhnout proti pronikání anglických výrazů do češtiny?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Poslední užití:
11.10.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.