Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že neoliberální politika ovlivňuje ceny plynu a celkově negativně působí na ekonomickou situaci. Stejně špatně skončí i čeština, nahradí ji angličtina.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
Jazyková poradna je zaměřena na jazykové problémy, nedokážeme posoudit otázky týkající se ekonomiky. Můžeme jen dodat, že budoucnost češtiny nevidíme nijak černě. Pro více informací doporučujeme navštívit stránky Ústavu pro jazyk český AV ČR: ujc.cas.cz, kde naleznete mnoho informací o současných jazykových zdrojích a dalších publikacích našich pracovníků, o proběhlých i plánovaných přednáškách pro odbornou i širokou veřejnost a jiných popularizačních aktivitách.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že jazyk se vyvíjí, ale k horšímu. O jazyk by se mělo pečovat, ne ho měnit na angličtinu.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
Přispívat ke kultuře jazyka může každý uživatel češtiny, každý z nás může pozitivně působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
V současnosti se velká písmena dávají podle angličtiny i tam, kdy je čeština nemá. Je to pro mě jako rána mezi oči.
Odpověď:
Je pravda, že vliv angličtiny se promítá i do oblasti psaní velkých písmen, kdy někteří uživatelé přejímají cizí výrazy i se způsobem zápisu, jenž nemusí být v souladu s českými pravidly. Jelikož se pravidla angličtiny a češtiny v tomto směru liší, je třeba se v českých textech řídit pravidly českými.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že mnoho prodejen označuje prodávané zboží cizími slovy.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, legislativně je upraveno „pouze“ užívání jazyka ve styku veřejných orgánů a institucí mezi sebou i při jejich styku s občany, a to zákonem z o úředním jazyce České republiky. Do oblasti úředního jazyka, kterým je na území ČR čeština, dále náleží jazyk používaný v místopisném označování, jazyk výchovně vzdělávacího procesu na školách, jazyk používaný v ozbrojených silách a ozbrojených sborech státu, a dále jazyk používaný fyzickými a právnickými osobami při nabídce a zprostředkování zboží, služeb nebo prací na území České republiky (viz zákon č. 200/1990 Sb.) Lze zvažovat, nakolik do „nabídky a zprostředkování služeb“ náležejí popisky nabízeného zboží, to je otázka, na niž by měli odpovědět právníci. Je však současně třeba vzít v úvahu, zda máme v češtině u konkrétního výrobku k dispozici domácí výraz.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v tomto státě neplatí, že název firmy musí být v češtině, a tak tu máme různé grilly apod. Jaký má na to Ústav pro jazyk český názor?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Ve vašem případě nejde o otázku jazykovou, ale právní. Povinné údaje pro označení provozovny určuje živnostenský zákon (tj. uvedení obchodní firmy nebo názvu, jméno a příjmení podnikatele ap.). Co je nám známo, vývěsní štíty a různé poutače jsou zcela na zvážení majitele provozovny. Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani nelze užívání češtiny ve veřejném prostoru nařizovat či vymáhat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání výrazu podcastový. Čeština se tak zbytečně zahlcuje anglicismy.
Klíčové slovo:
podcastový
Odpověď:
V případě přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) jde o běžnou součást jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Trápí mě, jak se poameričťuje naše česká řeč. Vadí mi například, že se užívají v názvech českých e-shopů cizí jména.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat. Co se týká cizích názvů obchodních společností, do výběru jména vstupuje mnoho faktorů, které už nejsou čistě jazykovou otázkou, za všechny lze jmenovat například záměr rozšířit své ekonomické aktivity i na zahraniční trh.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že čeština upadá, užívá se čím dál více cizích slov, hlavně z angličtiny.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
V případě přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) jde o běžnou součást jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v Ústavu pro jazyk český vyslovujete zkratku titulu Ph.D. anglicky, tedy [pí ejč dý].
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Zkratku daného titulu můžeme v češtině hláskovat [pé há dé] nebo na základě anglofonního prostředí, z něhož tento titul vzešel, také jako [pí ejdž dý]. Je na rozhodnutí mluvčího, které z uvedených podob dá přednost.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Proč se v Česku používá tolik anglických výrazů, kterým my starší věkem nerozumíme?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Do redakce odborného časopisu dostáváme, zejména od mladých kolegů, příspěvky psané verbálně chudou češtinou promíchanou větším či menším počtem anglicismů typu samplování, sortrování, gradování apod. V textech se nezřídka objevují i obraty typu in house testy, tedy dvě slova psaná v angličtině a třetí s českou koncovkou. Časté jsou také zkratky anglických slov. Můžete mi prosím poradit, jak mám z funkce šéfredaktora řešit uvedené problémy?
Odpověď:
Různě adaptované anglické výrazy typu samplování, sortování apod. skutečně nejsou v odborném textu vhodné, pokud pro ně existují patřičné české ekvivalenty. Jestliže jsou ekvivalenty daného typu k dispozici, pak uvedené výrazy nelze chápat jinak než jako profesní mluvu či přímo slang.
Zrovna tak nevidíme důvod zavádět do textu zkratky anglických struktur, jestliže danou strukturu lze přeložit a utvořit zkratku českého překladu. Chápeme, že od současného odborného textu se očekává mezinárodní srozumitelnost, odkaz k cizojazyčnému pojmu a jeho zkratce lze však snadno vyřešit např. poznámkou přímo v textu nebo pod čarou.
Domníváme se, že jako šéfredaktor máte plné právo požadovat určité standardy odborné i jazykové, to je ostatně obvyklé v naprosté většině odborných periodik. Lze např. vydat určité směrnice, poskytnout je autorům, vyžadovat jejich plnění a odmítat, vracet či upravovat nevyhovující příspěvky.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Proč v médiích používají anglická slova jako diverzifikovat, když máme české ekvivalenty?
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent. Přejímání je často motivováno chybějícím výrazem v češtině. Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že český jazyk narušují různé výrazy převzaté z angličtiny. Například outfit nebo outdoorový. Outdoorové oblečení je přece oblečení na ven, či ne?
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent. Přejímání je často motivováno chybějícím výrazem v češtině. V případě výrazu outdoorový si pro vyjádření plného významu nevystačíme se souslovím ‚na ven‘, jelikož přídavné jméno outdoorový dle Nového akademického slovníku cizích slov znamená ‚vztahující se k sportování v přírodě, k turistice‘. Lze tedy shrnout, že pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Poslední užití:
4.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi užívání anglicismů, jako je například outfit.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Je možné nějak zasáhnout proti pronikání anglických výrazů do češtiny?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.