Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že neoliberální politika ovlivňuje ceny plynu a celkově negativně působí na ekonomickou situaci. Stejně špatně skončí i čeština, nahradí ji angličtina.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
Jazyková poradna je zaměřena na jazykové problémy, nedokážeme posoudit otázky týkající se ekonomiky. Můžeme jen dodat, že budoucnost češtiny nevidíme nijak černě. Pro více informací doporučujeme navštívit stránky Ústavu pro jazyk český AV ČR: ujc.cas.cz, kde naleznete mnoho informací o současných jazykových zdrojích a dalších publikacích našich pracovníků, o proběhlých i plánovaných přednáškách pro odbornou i širokou veřejnost a jiných popularizačních aktivitách.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že jazyk se vyvíjí, ale k horšímu. O jazyk by se mělo pečovat, ne ho měnit na angličtinu.
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
Přispívat ke kultuře jazyka může každý uživatel češtiny, každý z nás může pozitivně působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
V současnosti se velká písmena dávají podle angličtiny i tam, kdy je čeština nemá. Je to pro mě jako rána mezi oči.
Odpověď:
Je pravda, že vliv angličtiny se promítá i do oblasti psaní velkých písmen, kdy někteří uživatelé přejímají cizí výrazy i se způsobem zápisu, jenž nemusí být v souladu s českými pravidly. Jelikož se pravidla angličtiny a češtiny v tomto směru liší, je třeba se v českých textech řídit pravidly českými.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že mnoho prodejen označuje prodávané zboží cizími slovy.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, legislativně je upraveno „pouze“ užívání jazyka ve styku veřejných orgánů a institucí mezi sebou i při jejich styku s občany, a to zákonem z o úředním jazyce České republiky. Do oblasti úředního jazyka, kterým je na území ČR čeština, dále náleží jazyk používaný v místopisném označování, jazyk výchovně vzdělávacího procesu na školách, jazyk používaný v ozbrojených silách a ozbrojených sborech státu, a dále jazyk používaný fyzickými a právnickými osobami při nabídce a zprostředkování zboží, služeb nebo prací na území České republiky (viz zákon č. 200/1990 Sb.) Lze zvažovat, nakolik do „nabídky a zprostředkování služeb“ náležejí popisky nabízeného zboží, to je otázka, na niž by měli odpovědět právníci. Je však současně třeba vzít v úvahu, zda máme v češtině u konkrétního výrobku k dispozici domácí výraz.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v tomto státě neplatí, že název firmy musí být v češtině, a tak tu máme různé grilly apod. Jaký má na to Ústav pro jazyk český názor?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Ve vašem případě nejde o otázku jazykovou, ale právní. Povinné údaje pro označení provozovny určuje živnostenský zákon (tj. uvedení obchodní firmy nebo názvu, jméno a příjmení podnikatele ap.). Co je nám známo, vývěsní štíty a různé poutače jsou zcela na zvážení majitele provozovny. Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani nelze užívání češtiny ve veřejném prostoru nařizovat či vymáhat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání výrazu podcastový. Čeština se tak zbytečně zahlcuje anglicismy.
Klíčové slovo:
podcastový
Odpověď:
V případě přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) jde o běžnou součást jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Trápí mě, jak se poameričťuje naše česká řeč. Vadí mi například, že se užívají v názvech českých e-shopů cizí jména.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat. Co se týká cizích názvů obchodních společností, do výběru jména vstupuje mnoho faktorů, které už nejsou čistě jazykovou otázkou, za všechny lze jmenovat například záměr rozšířit své ekonomické aktivity i na zahraniční trh.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že čeština upadá, užívá se čím dál více cizích slov, hlavně z angličtiny.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
V případě přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) jde o běžnou součást jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v Ústavu pro jazyk český vyslovujete zkratku titulu Ph.D. anglicky, tedy [pí ejč dý].
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Zkratku daného titulu můžeme v češtině hláskovat [pé há dé] nebo na základě anglofonního prostředí, z něhož tento titul vzešel, také jako [pí ejdž dý]. Je na rozhodnutí mluvčího, které z uvedených podob dá přednost.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Proč se v Česku používá tolik anglických výrazů, kterým my starší věkem nerozumíme?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Poslední užití:
23.6.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.