Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se v češtině pravidla pro různé jazykové jevy mění.
Klíčové slovo:
změna pravidel
Odpověď:
Vývoj jazyka se odráží i ve vnímání jeho norem, což následně odrážejí změny jazykových pravidel, které jsou zachycovány v jazykových příručkách. Jde o přirozený jev, který je přítomen ve všech jazycích, nejen v češtině.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že politici říkají „ty města“, a ne „ta města“. Byla snad změněna pravidla?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb a odklon od kodifikace bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Pokud však mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se ve sdělovacích prostředcích, v oficiálních projevech říká „Škoda byla necelých pět milionů“.
Klíčové slovo:
necelý
Odpověď:
Máte pravdu, že v úzu bývá někdy výraz „necelý“ nevhodně zaměňován se „skoro, téměř“, doporučujeme proto formulaci „Škoda byla skoro/téměř pět milionů“.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Strašně mě rozčiluje, když někdo říká „jednak – druhak“.
Klíčové slovo:
jednak a jednak
Odpověď:
Jazykové příručky doporučují užívat výraz „jednak“, tj. součást tzv. dvojitého (či zdvojeného) spojovacího výrazu, jedině ve spojení s dalším „jednak“. Podoba „jednak – druhak“ se občas vyskytuje v mluvené, neformální komunikaci, pro oficiální, formální komunikáty není vhodná.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé užívají frázi „budu se zúčastnit“. Dá se proti tomu něco dělat?
Klíčové slovo:
slovesný vid
Odpověď:
Proti danému problému nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v tisku bývají přechylována jména, jako např. Monroeová nebo Lollobrigidová, která mají tradičně podobu nepřechýlenou.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Máte pravdu, jména některých známých osobností podle tradice v češtině obvykle nepřechylujeme. Je to i případ uvedených jmen hereček Marilyn Monroe a Giny Lollobrigidy, k nim lze připojit ještě například jméno zpěvačky Edith Piaf.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že lidé při shodě přísudku s podmětem středního rodu užívají v koncovce příčestí -y namísto -a, například ve větě Děvčata byly.
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Bohužel dodržování shody ve středním rodě je obtížné i pro jazykově kultivované mluvčí a v tomto případě jde o častou chybu. Pokud jde však o komunikaci formální, oficiální, o připravené projevy, měli by mluvčí dbát na jejich kulturu a užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Je přímo úděsné, jak Češi špatně používají 3. os. mn.č.– místo nevědí neví – a je to skoro všude špatně, řekla bych, že se důsledně ztotožňuje třetí jednotná a třetí osoba množná. Mluvu przní i TV hlasatelé, totiž moderátoři. Další děsně rozšířená příšernost je kdyby jste, aby jste a tak.
Odpověď:
Odchylky od kodifikované podoby spisovné normy jsou v jazykové praxi běžný jev, podobně běžné jsou ovšem postoje posluchačů či čtenářů k těmto odchylkám, jak je vyjadřujete i Vy. Spisovná čeština je obvykle vnímána jako kultivovaná varieta jazyka, užívání jiných než spisovných (či přesněji kodifikovaných jako spisovné) v situacích, v nichž se spisovná čeština očekává, tedy bývá chápáno jako nekultivované.
Mluvčí či pisatelé tu patrně postupují analogicky. V případě tvaru (oni) ví je to analogie se vzorovým slovesem sázet, které má ve 3. osobě množného čísla tvary sázejí i sází. Jak říká Internetová jazyková příručka: Změna [zde míněna kodifikace v Pravidlech českého pravopisu z roku 1993] je odrazem sklonu jazyka k vyrovnávání tvarů – koncovku í ve 3. os. mn. č. mají totiž oba další vzory této třídy „prosit“ i „trpět“ (oni prosí, trpí). V případě výrazů jako kdyby jste, aby jste je to opět projev analogie a způsobu tvoření tvarů, který platí pro velké množství případů, nikoliv však pro historicky podložené výjimky.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Ve své práci jsem často ve sporu s nadřízenými, jelikož chtějí i v obecných pojmenováních užívat velká písmena, například ve spojeních vzdušné síly, protiraketová obrana ap.
Odpověď:
Pravidla psaní velkých písmen jsou komplikovanou pravopisnou oblastí, která nejednomu pisateli činí obtíže. Někteří laičtí uživatelé jazyka se mylně domnívají, že velkým počátečním písmenem dodají danému výrazu důležitost a jedinečnost, prostým užitím velkého písmene se však vlastní jména netvoří. Pro hlubší vhled do problematiky doporučujeme výklad v jazykových příručkách, např. Internetovou jazykovou příručku či Pravidla českého pravopisu.
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé hodně chybují ve shodě s podmětem středního rodu a neužívají koncovku -a.
Odpověď:
Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb. Pokud mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky. Proti danému problému nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Poslední užití:
9.5.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.