Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ pozdravu ahoj? Odkdy se užívá v češtině?
Klíčové slovo:
ahoj
Odpověď:
Podle nejnovějšího vydání Rejzkova Českého etymologického slovníku z roku 2015 byl tento původně námořnický pozdrav přejat do češtiny z angličtiny, a to zřejmě přes dolnoněmeckou podobu ahoi. Anglické ahoy je přitom varianta citoslovce hoy – podobně máme v češtině hoj, hej. (Pro úplnost dodejme, že ve starším vydání daného slovníku z roku 2001 dává autor původ slova do souvislosti též s anglickým a hoy, tj. ‚loďka, člun‘.) V minulosti se výraz ahoj používal v češtině pro pobízení tažných zvířat (koní, dobytka), jako pozdrav jej u nás rozšířili ve 20. letech minulého století trampové a vodáci jakou určitou protiváhu k sokolskému pozdravu nazdar.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sekta?
Klíčové slovo:
sekta
Odpověď:
V odborné literatuře nalézáme dva výklady původu tohoto slova. Český etymologický slovník dává slovo sekta, přejaté přes německé Sekte téhož významu, do souvislosti s latinským podstatným jménem secta, znamenajícím ‚filozofický směr, politická strana‘. Toto slovo je odvozeno od secare, tj. tvaru trpného příčestí slovesa sectus s významem ‚sekat, řezat‘, původně tedy ‚co je odděleno, odštěpeno‘. Podobně původ slova pojímá např. i starší Stručný etymologický slovník jazyk českého. Naproti tomu Stručný etymologický slovník slovenčiny vykládá latinské secta jako ‚cesta, způsob konání‘, doslova ‚(to) následované‘, vycházející ze slovesa sequī ‚následovat‘. Podobnou interpretaci nabízí též např. německý slovník Duden (viz https://www.duden.de/rechtschreibung/Sekte). O konzultaci jsme proto požádali odborníka na teologii. Podle něj teologové neodmítají ani jeden z představených etymologických výkladů. Nicméně se domnívají, že první výklad je ideologicky zatížený negativním hodnocením ze strany církve, zatímco druhý výklad zdůrazňuje spíše aspekt sociologický.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slovo kelímek?
Klíčové slovo:
kelímek
Odpověď:
Český etymologický slovník Jiřího Rejzka uvádí, že slovo kelímek bylo převzato v 19. století z polského kielimka s významem ‚rendlík‘. Předpokládá se, že se dané slovo dostalo do polštiny z turečtiny, nicméně není jisté, které turecké slovo by bylo možno považovat za výchozí. Za převzetím slova do češtiny pak stojí Jan Svatopluk Presl, který patřil k významným tvůrcům českého (nejen) chemického názvosloví. Jak dokládá i Jungmannův Slovník česko-německý, kelímek se v češtině původně užíval ve významu ‚nádoba chemičná‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Můžete mi, prosím, napsat něco bližšího k původu slova klevela, používaného pro označení starého typu marmelády?
Klíčové slovo:
klevela
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého označuje slovo klevela (též ve variantách klevera či klabera) ‚druh řídkých švestkových povidel‘. Původu tohoto slova se věnoval již v roce 1922 Josef Janko na stránkách časopisu Naše řeč. Dle jeho názoru souvisí původ daného slova s německým slovesem kleben ‚lepit‘, resp. s podstatným jménem Kleber, jež nese mj. význam ‚lep, lepkavá látka, pryskyřice, sliz‘. (Podrobněji viz: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=828.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ výrazu sakumprdum?
Klíčové slovo:
sakumprdum
Odpověď:
Vedle výrazu sakumprdum či sakumperdum se v češtině objevují či objevovaly i podoby sakumprásk, sakumpikum, sakum pakum a další. Všechny jsou přitom obměnami původnějšího sakumpak, který podle Českého etymologického
slovníku Jiřího Rejzka vychází z německého slovního spojení „(mit) Sack und
Pack“ s významem ‚se vším všudy‘ (doslova ‚s pytlem a balíkem‘). Tento význam má daný výraz i v češtině.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova raholec?
Klíčové slovo:
raholec
Odpověď:
Původ slova raholec se nám bohužel nepodařilo v dostupných zdrojích dohledat. Můžeme tak pouze vyjádřit domněnku, že vzhledem k významu ‚tyčka určená pro lov ptáků‘ může souviset s německým Rahe ‚tyč, ráhno‘.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mne, odkdy a proč se vlastně používá na novoročních přáních v Čechách pour féliciter nebo zkratka p. f. Výraz pochází z francouzštiny, ale ani ve Francii není příliš používán.
Klíčové slovo:
pour féliciter
Odpověď:
Zjistit, kdy se určitý výraz začal v češtině užívat, není vždy jednoduché. To platí i o spojení pour féliciter a jeho zkratce. „Pour féliciter 2025“ (či „P. F. 2025“) znamená francouzsky přibližně ,blahopřát k roku 2025’, ale ve Francii tento způsob novoročního blahopřání není rozšířený. V kartotéce Novočeského lexikálního archivu nacházíme jediný doklad daného spojení, bohužel bez informace o roku užití. Pokud jde o slovníkové příručky, jako první ho zachycuje první vydání Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 1978, a to v seznamu zkratek. Celé spojení se užívá zřídka, rozšířená je právě pouze jeho zkratka, jež má tři podoby: p. f., P. F. a PF. Někteří uživatelé češtiny jistě nevědí, co vlastně zkratka původně znamenala, berou ji prostě jako něco, co je synonymní s přáním šťastného nového roku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Prosím vás, kde se vzal název ping-pong pro stolní tenis? Studenti mi tvrdí, že je z čínštiny, mně se to však zdá příliš jednoduché.
Odpověď:
Jak se lze dočíst v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, slovo ping-pong má ve skutečnosti původ v angličtině. Do češtiny se dostalo po 1. světové válce. Vychází z anglického slovesa ping, jež znamená ‚zabzučet, plesknout‘ a bylo využito pro zvukomalebné zdvojení, s jakým se setkáváme např. u spojení bim bam či pif paf.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slov mýto, mýtné?
Klíčové slovo:
mýto, mýtné
Odpověď:
Slova mýto a mýtné jsou příbuzná, a proto mají stejný původ. V současnosti nesou obě slova shodně význam ‚poplatek‘ či ‚místo, kde se tento poplatek vybírá‘, v dřívějších dobách se však uplatňovala ještě ve významu ‚mzda, plat, odměna‘ (viz Elektronický slovník staré češtiny, Slovník staročeský a Malý staročeský slovník), či dokonce ‚dar, úplatek‘ (viz Slovník staročeský). Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku je slovanské *myto pravděpodobně výpůjčkou ze starohornoněmeckého mūta s významem ‚clo‘, jež bylo přejato z gótského mōta téhož významu, odvozeného od slovesa mitan ‚měřit‘. Původně to tedy bylo označení pro ‚vyměřený poplatek‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Odkdy se v češtině objevuje slovo týpek? Překládám knihu, jejíž děj se odehrává v 50. letech v Berlíně, a nevím, zda tam toto slovo mohu použít.
Klíčové slovo:
týpek
Odpověď:
Obecně je často problematické určit, v jakém období přesně se v češtině určitý výraz rozšířil. Slovník nespisovné češtiny uvádí, že výraz týpek byl oblíbený již v 70. letech. Když nahlédneme do lístkové katalogu, na jehož základě byl sestaven Příruční slovník jazyka českého, je první doklad slova týpek z roku 1965 z Literárních novin: „Papoušek je na úrovni této tradice jako vypravěč i jako znalec typů a týpků.“ Na základě těchto informací lze soudit, že slovo týpek se do děje zasazeného do 50. let nehodí a je třeba užít jiný ekvivalent.
Poslední užití:
28.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo týpek)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.