Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zmátořit se?
Klíčové slovo:
zmátořit se
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku lze sloveso zmátořit se ‚vzchopit se‘ nalézt v podobě zmatořiti se v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde je mu připsán význam ‚přijít k sobě‘. Slovo je asi příbuzné se staročeským přídavným jménem matorný ‚zralý, dospělý, vážný‘. Další souvislosti jsou nejisté, ovšem nápadná je podobnost s latinským mātūrus ‚zralý, včasný, dospělý‘, které má původ v indoevropském meh-tu- ‚dobrý, včasný‘.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sofistikovaný?
Klíčové slovo:
sofistikovaný
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku se přídavné jméno sofistikovaný ‚složitý, rafinovaně propracovaný‘ dostalo do češtiny přes angličtinu. Slovo bylo utvořeno od podstatného jména sofistika ‚záměrné vyvozování klamných myšlenkových závěrů‘, které pochází ze středolatinského sophistica z řeckého sophistiké od sophistikós ‚sofistický, klamný‘ od sophistés s významem ‚učenec, mudrc‘, ale i ‚nepravý filozof, podvodník‘. To bylo odvozeno od sophízō ‚činím moudrým, chytře uvažuji‘ a to od sophíā ‚moudrost‘.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově mlít píše í, ale ve slově mlýn ý?
Klíčové slovo:
mlít; mlýn
Odpověď:
Pravopisná různost je v tomto případě dána rozdílným původem a následujícím hláskovým vývojem obou slov. Sloveso mlít pochází z praslovanského melti (které má dále původ v indoevropském melh- ‚drtit, mlít, drobit‘). Naproti tomu hláskově podobné slovo mlýn pochází z praslovanského mъlinъ, přejatého ze starohornoněmecké podoby mulīn, z níž vznikl dnešní německý výraz Mühle (a která má původ v pozdnělatinském molīna, molīnum téhož významu, které zase vychází z latinského molere ‚mlít‘).
Poslední užití:
27.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova ryc?
Klíčové slovo:
ryc
Odpověď:
Podstatné jméno ryc ‚prudký pohyb, trhnutí‘ a citoslovce ryc, které zachycuje ‚zvuk při trhnutí nebo vyjadřující prudkost děje‘, zaznamenává Etymologický slovník jazyka českého od Václava Machka v hesle rycnouti. Toto sloveso pochází z německého ritzen ‚rýpati‘.
Poslední užití:
21.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ frazému hnus fialovej?
Klíčové slovo:
hnus fialovej; fialový hnus
Odpověď:
V dostupných zdrojích se nám nepodařilo původ frazému dohledat. Na internetu koluje teorie, že spojení hnus fialovej odkazuje na šumivý prášek fialové barvy a nevalné chuti, který se k nám dostal po druhé světové válce v rámci potravinové pomoci poskytované Správou Spojených národů pro pomoc a obnovu. Tuto teorii bohužel nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova úpol?
Klíčové slovo:
úpol
Odpověď:
Český etymologický slovník slovo úpol ‚zápas, zápolení‘ neobsahuje. Ovšem v hesle zápolit jsou zmíněna staročeská spojení v poly, u poly s významem ‚uprostřed, v pase‘. Elektronický slovník staré češtiny zase zaznamenává příslovce upoly ‚vejpůl, napůl‘. Původ slova úpol tedy zřejmě souvisí právě s výrazem upoly / u poly.
Poslední užití:
12.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova plískanice?
Klíčové slovo:
plískanice
Odpověď:
Český etymologický slovník odvozuje podstatné jméno plískanice ‚déšť se sněhem za větrného počasí‘ od slovesa plískat, které podle Slovníku spisovného jazyka českého nese význam ‚pleskat, plácat, bít (zvláště o dešti)‘. Sloveso pochází z praslovanského pl’uskati, které je zvukomalebného původu.
Poslední užití:
19.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení fata morgána?
Klíčové slovo:
fata morgána
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku jsme slovní spojení fata morgána ‚vzdušný přelud‘ přejali z italského fata morgana, které má původ ve fata Morgana s významem ‚víla Morgana‘. Morgana byla kouzelnice z artušovských legend a byly jí připisovány atmosférické jevy, které byly pozorovány nejprve v Messinském průlivu a později především na poušti. Italské slovo fata ‚víla‘ pochází z latinského fātum ‚osud‘, které má původ v latinském fārī ‚mluvit‘.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova jurodivý?
Klíčové slovo:
jurodivý
Odpověď:
Původ přídavného jména jurodivý (s významem ‚slabomyslný, bláznivý, bigotními věřícími považovaný za tzv. božího člověka s prorockým darem‘) není zaznamenán v žádném etymologickém slovníku. Nový akademický slovník cizích slov pouze uvádí, že se jedná o výraz přejatý z ruštiny. Původ slova však vykládá v jazykovém sloupku na webu Českého rozhlasu Michal Novotný (viz https://region.rozhlas.cz/jurodivy-7290308). Ten spojuje slovo jednak s přídavným jménem divý, které nese tři významy: 1. ‚nezkrocený, divoký‘, 2. ‚prudký, zuřivý, zběsilý‘, 3. ‚dychtivý a posedlý‘, jednak s přídavným jménem jarý, respektive járyj, které má v ruštině význam ‚zuřivý, horlivý‘. Český etymologický slovník pak původ slova jarý ‚mladě svěží, bujný‘ vyvozuje z praslovanského jarъ s negativními významy jako ‚zuřivý‘ či ‚přísný‘ a zároveň ho spojuje se slovem jaro. Zřejmě došlo k vývoji významu: ‚jarní‘ > ‚svěží, čilý‘ > ‚prudký, horlivý‘. Co se slova divý týče, to je připojeno k heslu divoký. Jeho původ je spojován s praslovanskými výrazy divъ a dikъ, které oba nesou význam ‚divoký‘. Existuje však i teorie, která přídavné jméno spojuje se slovem div. Praslovanské slovo divъ vychází z indoevropského deiṷ-ó-, které se uplatnilo např. v litevském diẽvas ‚ bůh‘ či latinském dīvus ‚božský‘ a je odvozeno od indoevropského dei- ‚zářit‘. V případě přídavného jména divoký tedy zřejmě došlo k významovému posunu ‚boží‘ > ‚volně žijící‘ > ‚divoký‘.
Poslední užití:
22.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.