Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID dotazu: #108 [Původ slova].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/12, položky: 1-20/231
Stav:
#15012
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: V některých sportech (např. ve volejbale, v badmintonu) se běžně používá synonymní označení pro síť výraz sako. Zajímal by mě původ tohoto slova. 
Odpověď: Naprostá většina uživatelů češtiny si výraz sako spojí s druhem oblečení, u nějž Slovník spisovné češtiny (2. vydání, 1994) i Nový akademický slovník cizích slov (2005) podávají shodnou definici: ,krátký kabát jako součást obleku‘. Tento výraz podle Rejzkova Českého etymologického slovníku (2015) pochází z italského výrazu sacco ,pytel‘ a ten má původ v latinském saccus téhož významu. Podle autora byl „název přenesen podle rovného střihu“. Význam, který je předmětem dotazu, výkladové slovníky nezaznamenávají. Lze ho nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny od J. Huga a kol. (4. rozšířené vydání, 2020) u hesla sako, s popisem „sport. síť oddělující obě poloviny hřiště (ve volejbalu, tenise apod.), srov. nec“ a s příkladem „Po podání jde vždycky hned na sako“. Stejný význam má nec, s dovětkem, že se obvykle užívá „v tenise či stolním tenise, zejména když se míč dotkne sítě při servisu“; je zde uvedena i německá podoba Netz, kdežto u výrazu sako jakákoli zmínka o možném původu chybí. Tento výraz s významem ,volejbalová síť‘ obsahuje i Výběrový slovník českých slangismů od J. Hubáčka (2003); dále ho zaznamenává M. Terčová v příspěvku Sportovní slang (volejbal a sportovní střelba) uveřejněném v Západočeské vlastivědě (1992) a připojuje ještě další, méně časté slangismy pro označení volejbalové sítě: čeřen, katr a tábor. O výrazu sako se zmiňuje ve své bakalářské práci Sportovní slang se zaměřením na míčové sporty (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023) i R. Šmídová. Vedle již uvedeného významu připojuje ještě jeden, který se užívá ve fotbale: ,síť pověšená na bránu‘. Jako jediná se pokusila nastínit etymologii. Domnívá se, že ji lze hledat u všeslovanského výrazu sak ,síť na ryby‘. Tento výklad lze, podle našeho názoru, přijmout. Podle J. Rejzka praslovanská podoba sakЪ „se obvykle považuje za výpůjčku z nějaké román. předlohy (it. sacco) ,pytel‘, která se vyvinula z lat. saccus“. Výraz sako pojmenovávající část oblečení i sako označující v některých sportech síť mají tedy shodný výchozí latinský původ. Významově se od sebe však natolik vzdálily, že je dnes považujeme za homonyma, z nichž první je součástí spisovné slovní zásoby a druhé nespisovné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15010
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova zálety? Předpokládám, že nějak souvisí s létáním, že si záletník takříkajíc zaletí od své partnerky za jinou.
Klíčové slovo: zálety
Odpověď: Výklad, jenž spojuje podstatné jméno zálety, tedy ‚milostná dobrodružství, milostné pletky‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost), a od něj odvozená slova s létáním, je pěkným příkladem tzv. lidové etymologie. Naproti tomu odborný výklad nacházíme v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, kde se píše, že slovo zálety a jeho odvozeniny vycházejí ze staročeského přídavného jména letný, jež znamenalo ‚důvěrný, přátelský, milostný‘, a souvisejí též se staroslověnským spojením jestь lětь, tedy ‚je dovoleno, volno‘. V praslovanštině se pak předpokládá existence slova lětь s významem ‚dovolený, přátelsky nakloněný‘. Do geneze slova zálety se tak promítl jednak blízký, důvěrný vztah mezi lidmi, jednak určitá možnost či volnost navazovat vztahy. Za povšimnutí stojí též záznam slova zálety v Jungmannově Slovníku česko-německém (v 5. díle z roku 1839). Autor danému pojmu připisuje význam ‚námluvy, frejování, umílení (sic!) se před manželstvím‘, pojem zálety v dnes rozšířeném významu se tedy užíval již v 19. století. Zajímavé je v tomto kontextu též zmíněné frejování, respektive již staročeské sloveso frejovati, frejěvati, jež dle Elektronického slovníku staré češtiny nese významy 1. ‚sukničkařit, oddávat se záletům‘, 2. ‚nevázaně se bavit‘, 3. ‚dvořit se někomu, ucházet se o něčí lásku‘. Od něj je pak odvozeno pojmenování osoby frejieř, frajieř (viz Slovník staročeský), jež dle slovníku Jiřího Rejzka dalo základ dnešnímu frajerovi.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14968
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ frazému „být na káry“?
Odpověď: Uvedený frazém můžeme nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, Jan Hugo a kol., 2020, 4. vydání), kde se můžeme dočíst, že je užíván ve významu ‚být silně opilý, být zdrogovaný‘. Po vzoru frazému „být na káry“ je v SNČ u tohoto hesla uvedeno jako významový ekvivalent i „být zkárovaný“, tedy ‚být silně opilý‘. O původu daného idiomu se ale bohužel SNČ nezmiňuje. Ještě než přistoupíme k výsledkům pátrání po původu daného frazému, podíváme se podrobněji na výklad samotného slova kára. Výkladové slovníky češtiny (např. Akademický slovník cizích slov, Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Příruční slovník jazyka českého i vznikající Akademický slovník současné češtiny) shodně u hesla kára uvádějí jako první význam ‚ruční dvoukolový dřevěný vozík‘. Akademický slovník současné češtiny u výkladu doplňuje, že se jedná o ‚vozík s většími postranními koly a prodlouženou rukojetí na tlačení nebo ojí na tažení‘. Nejen v těchto slovnících můžeme nalézt další frazémy, které výraz kára obsahují. Například Příruční slovník jazyka českého uvádí spojení „táhnouti, vléci káru“, které v přeneseném významu značí ‚lopotiti se, namáhati se‘. Slovník spisovné češtiny zaznamenává hned tři další frazémy: „táhnout káru životních starostí“ s významem ‚žít v starostech‘, přenesené „vytáhnout z bláta káru“, které má význam ‚pozvednout úroveň, napravit nepříznivou situaci‘, a dále vyjádření reflektující tehdejší ideologii „zapřáhnout někoho do káry imperialismu“, jehož ekvivalentem je ‚přimět někoho k službám imperialismu‘. A nejnovější Akademický slovník současné češtiny zaznamenává u hesla kára ještě frazém „táhnout (tu) svou káru (dál)“, tedy ‚nepolevovat v namáhavém úsilí, nevzdávat se navzdory starostem, problémům, překážkám‘. Jak je tedy patrné ze slovníkové sondy, výraz kára je ve frazémech běžně užíván, patrně proto, že je úzce spojován s těžkou prací a námahou. Nabízí se tak otázka, jak souvisejí výrazy označující namáhavou práci a úsilí se stavem podnapilosti. V tom nám mohou pomoct české frazeologické slovníky. V Etymologickém slovníku české frazeologie i ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky 1: Přirovnání sice není uveden přímo idiom „být na káry“, nalezneme v nich však variantu „být (namazaný/vožralý) jako kára“. Spojitost s přeneseným významem slovesa namazat se (tj. ‚opít se‘) je zde vysvětlena tak, že káry se musely dříve hodně mazat, aby dobře jely a neskřípaly. Původ frazému „být na káry“ tedy můžeme hledat právě v přirovnání k namazanému vozíku. Podobná přirovnání se k popisu podnapilých osob užívají běžně, srov. např. „být nalitý jak sud/žok“ či „být namazaný jak cep“. U varianty „být na káry“ nicméně můžeme hypotetizovat i o spojitosti s naložením podnapilé osoby na vozík, na káru. O tom svědčí i excerpční lístek z roku 1964 z kartotéky novočeského lexikálního archivu s následujícím příkladem z díla B. Hrabala: „A mně potom bylo špatně a svalil jsem se a policajti mě přivezli do pivováru jak linoleum na káře.“ Je tedy možné, že varianta „být na káry“ vznikla na základě této motivace, jelikož ale frazém v této podobě žádné jazykové příručky nezaznamenávají, nemůžeme to s jistotou potvrdit.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. František Čermák a kolektiv. 2009.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14967
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Při sledování dobrodružného seriálu jsem si uvědomil jednu jazykovou nelogičnost. Postavy hledaly útočiště, kde by se mohly ukrýt – nemělo by však útočiště pojmenovávat spíše místo, odkud někdo útočí, než místo, kde se někdo schovává?
Klíčové slovo: útočiště
Odpověď: Abychom mohli tento dotaz zodpovědět, musíme se vrátit do období staré češtiny. Malý staročeský slovník a Slovník staré češtiny, jež jsou oba dostupné v internetové aplikaci Vokabulář webový, zachycují podoby útočišče a útočiščko. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka je slovo doloženo již ve 14. století a autor ho usouvztažňuje s podstatným jménem útok – ovšem poněkud odlišným způsobem, než je naznačen ve vašem dotazu. Ve staré češtině bylo slovo útok užíváno v jiných významech, než je tomu dnes, znamenalo mimo jiné ‚útěk‘, neboť bylo odvozeno od slovesa utéci (srov. vytéct > výtok, otéct > otok). Tento význam je doložen například v povídce o Alexandru Velikém z poloviny 15. století: „I zda toho neviete, že jeden lev mnoho jelenóv zapúzie a zahánie a na útok obrátí?“ V souladu s tím lze tedy chápat útočiště jako ‚místo, kam se utíká‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14966
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova pomlázka?
Klíčové slovo: pomlázka
Odpověď: České označení pomlázka podle etymologických slovníků souvisí s přídavným jménem mladý, respektive se slovesem omladit/zmladit – pošlehání spletenými proutky má na člověka přenést jarní sílu, má ho omladit. Jde o symbolické předání svěžesti, mladosti, pružnosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Vokabulář webový zachycuje staročeský výraz pomlázěti sě s významem ‚šlehat se navzájem metlami z mladých vrbových proutků‘ a pomlázěti tedy ‚mrskat pomlázkou‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14964
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova roráty?
Klíčové slovo: roráty
Odpověď: Slovo roráty má původ v latině, v níž rōrāre znamená ‚rosit, zavlažovat‘. Český etymologický slovník vysvětluje, že označení roráty vzniklo podle začátku latinského adventního zpěvu Rorate coeli desuper (v překladu „rosu dejte, nebesa, shůry“).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

ID související odpovědi: #14928

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14961
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se nožíku s dlouhou čepelí říká perořízek, když se jím otevírají obálky?
Klíčové slovo: perořízek
Odpověď: Název perořízek souvisí s původní funkcí nože, který dnes používáme (už jen) na otevírání obálek. Pochází ještě z dob, kdy se psalo brkem čili perem, které bylo nutno seřezávat, aby dobře psalo. Staročeský slovník v hesle nožík definuje „nožík písařový, písařský“ jako ,nožík na seřezávání rákosových nebo brkových per nebo k vyškrabování chyb, perořízek‘. Starší výkladové slovníky současné češtiny vykládají slovo perořízek jako ,někdejší nožík na ořezávání per‘ (Příruční slovník jazyka českého; dále PSJČ) a ,nožík na ořezávání per‘ (Slovník spisovného jazyka českého; dále SSJČ). Oba jej hodnotí jako historismus čili jako slovo nebo slovní spojení označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí. Kromě toho u něj zachycují význam ,kapesní nožík‘ (PSJČ) a ‚kapesní nožík vůbec‘ (SSJČ); starší PSJČ (z let 1935–1957) ještě považuje užití slova perořízek v tomto významu za neutrální, novější SSJČ (z let 1960–1971) už za zastaralé. Tyto informace jsou jistě správné, avšak v jistém smyslu nekompletní – slovo perořízek je totiž v jazyce živé i nadále, ovšem v přeneseném významu ,nožík na otevírání obálek‘, ,nůž na dopisy‘. Dost možná proto, že když zanikla potřeba psát husími brky, zůstal nůž na jejich seřezávaní součástí psacích, kancelářských potřeb, ale specializoval se na otevírání obálek.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14960
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Slyšela jsem, že slovo deprese pochází z anglického spojení deep rest, tedy ‚hluboký odpočinek‘, protože tělo vysílá signály, že si potřebuje hodně odpočinout. Je to pravda?
Klíčové slovo: deprese
Odpověď: Vyvozování původu (a významu) slova deprese z anglického spojení deep rest je mylné. Přesněji jde o typický příklad lidové či laické etymologie. Takovou mylnou etymologickou asociaci vysvětluje Jiří Rejzek jako „spojení [určitého výrazu] s jinými slovy, jež je v nesouladu se skutečným původem slova“. V Českém etymologickém slovníku od téhož autora najdeme i odpověď na původ slova deprese. To pochází z latinského dēpressiō od dēprimere s významem ‚stlačovat, stísňovat‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Lidová etymologie v češtině. Jiří Rejzek. 2009.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14838
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se rajčeti říká také rajské jablko? Jak souvisí rajče s jablkem a s rájem?
Klíčové slovo: rajče
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka se slovo rajče objevuje v češtině až od 20. století a vzniklo jako lidový název z původního spojení rajské jablko. To vede přesně ke dvěma otázkám: proč se rajče označuje jako jablko a proč zrovna jako jablko rajské, z ráje? Podle Elektronického slovníku staré češtiny se slovo jablko, doplněné o různé přívlastky, používalo k označení řady rostlinných plodů, které svým kulatým tvarem připomínaly jablko, viz např. citrínové jablko, vlašské jablko jako pojmenování pro ‚citrón nebo pomeranč‘ a plané jablko jako označení pro ‚plod kdouloně obecné‘. Jungmannův Slovník česko-německý z roku 1835 pak uvádí označení jako jablko pomerančowé nebo citronowé. Spojení rajské jablko původně označovalo jablko granátové – plod marhaníku granátového (Punica granatum). Jungmannův slovník však uvádí u spojení rajské jablko tři významy: ‚plod kolokvinty obecné‘ (die Koloquinte), ‚granátové jablko‘ (der Granatapfel) a právě ‚rajče‘ (der Paradiesapfel). Pozdější Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický Fr. Št. Kotta z r. 1878 u spojení rajské jablko uvádí zase už jen význam ‚jablko granátové‘. Spojení rajské jablko ve významu ‚rajče‘ bylo podle Jiřího Rejzka do češtiny přejato z německého der Paradiesapfel, což znamená doslova ‚rajské jablko‘. První část slova pochází z německého der Paradies ‚ráj‘, které má kořeny v pozdnělatinském paradīsus ‚zahrada, ráj‘. Podobná označení najdeme i v jiných jazycích, viz např. slovenské paradajka, chorvatské rajčica, srbské paradajz, slovinské paradižnik nebo maďarské paradicsom. Podle Slovníku afixů užívaných v češtině je slovo rajče univerbizát vzniklý ze spojení rajské jablko/jablíčko tzv. resufixací – příponu -sk/ý ve slově rajský nahradila přípona -č/e. Zajímavé je, že tento slovotvorný postup je izolovaný, unikátní, žádný jiný univerbizát takhle nevznikl. Jak ale souvisí rajče s rájem? Rajče pochází ze Střední a Jižní Ameriky, Evropané se s ním seznámili až po objevení Nového světa. Existují dobová díla, která explicitně zobrazují Ameriku jako ráj, s důrazem na bujnou přírodu a exotické prvky nově objevovaných zemí. Významným příkladem jsou např. rytiny od Theodora de Bry, německého rytce a vydavatele z konce 16. století. Jeho série America představuje idealizované obrazy nově objevených zemí, často s typicky rajskou přírodou a původními obyvateli v harmonii s okolím. Ilustrativním příkladem této pokračující tradice může být obraz Ráj od Jana Brueghela mladšího, který zobrazuje harmonickou scenérii plnou exotických zvířat a rostlin, evokující biblickou zahradu Eden. Kromě toho se rajčata po svém příchodu do Evropy považovala za exotickou a vzácnou novinku. Slovo rajský v jejich názvu tak mohlo odkazovat na jejich původní dekorativní charakter, protože v raném novověku se rajčata pěstovala spíš jako okrasné rostliny. V některých jazycích je rajče spojováno s jablkem kvůli italskému označení pomodoro, doslova ‚zlaté jablko‘. Tento termín vytvořil sienský botanik Pietro Andrea Mattioli, který rajče označil latinsky jako malum aureum ‚zlaté jablko‘ a do italštiny přeložil jako pomo d’oro. Název odkazuje na zlatavě žlutou barvu rajčete před jeho dozráním. Zajímavostí může být, že podle Stručného etymologického slovníku jazyka českého Josefa Holuba a Stanislava Lyera se doslovný překlad italského pomodoro – ‚zlaté jablko‘ používal i ve staré češtině (resp. spíš v češtině doby střední). Příbuzné výrazy jsou např. polské, ruské a ukrajinské pomidor či běloruské pamidor. Výrazy příbuzné se španělským tomate pak mají původ ve slově tomatl z jazyka nahuatl. Příkladem může být např. anglické tomato, německé die Tomate, francouzské tomate, švédské a norské tomat, finské tomaatti nebo nizozemské tomaat. Pojmenování rajčete tedy souvisí jak s jeho podobností s jablkem, tak s exotickým a „rajským“ původem, kterým byli kdysi fascinování evropští objevitelé a botanici.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14836
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova obsese?
Klíčové slovo: obsese
Odpověď: Obsese znamená ‚chorobně utkvělá představa, myšlenka‘. Podle Stručného etymologického slovníku jazyka českého pochází toto slovo z latinského obsessio, které je odvozeno od slovesa obsedere, obsidere s významem ‚obsadit‘, jež je složeno z ob- ‚okolo, proti‘ a sedere ‚sedět‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14743
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova buchta?
Klíčové slovo: buchta
Odpověď: Etymologické slovníky nám říkají, že slovo buchta se vyskytuje v češtině,  slovenštině a v polštině. Do polštiny bylo patrně přejato právě z češtiny. Vzniklo ze základu buch-/puch-, který byl zřejmě motivován zvukomalebně a skrývá v sobě význam nabývání objemu. Z podobného základu vzešla například slova puchnouti, puchýř, pýcha či buclatý. Sloveso puchnouti má původ v praslovanském *puchnǫti, potažmo v indoevropském zvukomalebném kořenu *peus- s významem ‚foukat, vanout‘. Také v dalších slovanských jazycích objevíme slova jako srbské a chorvatské púhnuti ‚fouknout, zavanout‘ nebo slovinské búhniti, búhtati se ‚bobtnat, nafouknout se‘. Ve slovinštině se mimo jiné užívá i slovo búhta k označení buchty českého typu. Některé starší zdroje uvádějí, že výraz buchta se do češtiny dostal z německého pojmenování pečiva: die Buchtel/Wuchtel (viz např. Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého), podle novějších zdrojů a výzkumů je tomu však přesně naopak: rakouské die Buchtel pochází z českého buchta (viz např. internetovou verzi slovníku Duden nebo článek rakouského lingvisty Stefana M. Newerkly: Bohemismen (und Slowakismen) in Wien (und Österreich), který vyšel v roce 2009 ve třetím čísle časopisu Tribüne: Zeitschrift für Sprache und Schreibung).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14742
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Zajímá mě původ slova brůna. Nejsem jazykovědec, ale v tom slově tuším německé braun ‚hnědý‘. Nejde mi tedy do hlavy, jak může brůna označovat bělouše.
Klíčové slovo: brůna
Odpověď: Vaše podezření, že výraz brůna nějak souvisí s hnědou barvou, je pochopitelné, zvláště vezmeme-li v úvahu např. formálně podobná slova brunátný nebo brunet(a), která mají skutečně obě původ v germánském základu brūn ‚hnědý‘ (slovo brunátný nám dnes evokuje spíše červenou barvu, je však odvozeno ze staročeského brunát, což bylo sukno tmavé, červenohnědé barvy). Slovo brůna však zřejmě etymologicky s germánským základem brūn nesouvisí. Celkově je jeho původ málo průhledný a nejspíš je třeba ho odvozovat od dnes již zapomenutého přídavného jména broný. Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého výraz hodnotí jako zastaralý a definují jej jako ‚bílý (jen o koni)‘. Podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého souvisí přídavné jméno broný (potažmo i brůna a alternativní podoba broň) se slovenským slovesem bronieť (sa) – tomu Slovník súčasného slovenského jazyka přisuzuje význam ‚dostávat tmavou nebo hnědou barvu, resp. červenat‘. Machek však upozorňuje, že zejména v souvislosti s ovocem a plodinami vůbec výraz nabývá spíše významu ‚dostávat barvu zralosti‘, a dodává, že ve slovanských jazycích se původní výraz bronъ v různých obměnách v minulosti užíval a někde stále užívá pro označení ‚plavé, světlé barvy zrajícího obilí‘. Odtud se pak výraz přenesl i na barvu plavého koně (původně tedy ne zcela bílého). Že nejde o nahodilé žonglování s významy, dokládá i Elektronický slovník staré češtiny, v němž lze dohledat výraz bronec jakožto označení pro ‚člověka s nápadně světlými až bílými vlasy a kůží‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14731
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Neumím si představit advent bez vůně zapáleného františka. Proč se vlastně těm malým černým kužílkům říká františky? Prý je to podle Františka z Assisi, ale je to tak opravdu?
Klíčové slovo: františek
Odpověď: Tvrzení, že označení vánočních františků vonících po kadidlu bylo zvoleno na počest svatého Františka z Assisi, který je považován za zakladatele novodobého pojetí Vánoc, se v tisku občas objevuje. Tento výklad je značně nepravděpodobný, avšak určitá spojitost s jmenovaným světcem se vystopovat dá. Výrazně věrohodnější vysvětlení najdeme v etymologických slovnících, přestože ani ty bohužel v tomto případě neposkytnou stoprocentní jistotu. Václav Machek se v Etymologickém slovníku jazyka českého opírá o dobový zdroj z 1. třetiny 17. století a předpokládá, že jde o obměnu anglického označení frankincense, které pochází z výrazu franc encens – kadidlo (z pryskyřice olibanum). Dodává, že ve Vídni se františek zve Franziskaner, snad prý podle tvaru františkánské kapuce. Obdobnou informaci najdeme ve Stručném etymologickém slovníku jazyka českého (J. Holub a S. Lyer) i v prvním vydání Rejzkova Českého etymologického slovníku (z roku 2001), a to s doplněním, že starofrancouzský výraz franc encens (čisté kadidlo) souvisí s latinským incēnsum (to, co je zapálené) a že zvuková podoba se v češtině přiklonila k osobnímu jménu František. K původu slova františek se Jiří Rejzek vrací podrobněji v článku František a purpura, publikovaném v roce 2009 na stránkách časopisu Naše řeč (roč. 92, č. 1, s. 54–56). Dochází k závěru, že „vzhledem k stáří dokladů je ale přímá výpůjčka z angličtiny málo pravděpodobná a žádný jazyk, který by přicházel v úvahu jako prostředník, se nenabízí.“ Zpochybňuje i možnost, že by šlo o přejímku z němčiny: „…stáří českých dokladů, omezený rozsah užívání výrazu v rakouské němčině i variantní podoba Franzischkerl nasvědčují tomu, že jde o výraz primárně český, který byl přejat do rakouské, resp. vídeňské němčiny.“ Ve druhém vydání Českého etymologického slovníku (2015) se proto dozvíme, že slovo františek, označující kuželík vonné pryskyřice vydávající vonný dým, je zřejmě slovo domácí, které vzniklo metaforickým přenesením podle tvaru mnišské (františkánské) kapuce. Přímé propojení mezi vánočními františky a Františkem z Assisi nelze potvrdit. Jméno italského řeholníka a misionáře, žijícího na přelomu 12. a 13. století, nese primárně mnišský řád františkánů. Motivací pro pojmenování vonných františků se později stal nikoli svatý František, ale tvar kapucí františkánského oděvu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14730
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova zbrocený?
Klíčové slovo: zbrotit; zbrocený
Odpověď: Přídavné jméno zbrocený je odvozeno od slovesa zbrotit s významem ‚poskvrniti, potřísniti něčím, zprav. tekutým‘ (viz Příruční slovník jazyka českého). Nahlédneme-li do slovníků, které se zabývají historií češtiny, zjistíme, že z hlediska významu je důležitá souvislost s krví. Elektronický slovník staré češtiny totiž zachycuje sloveso brotiti s významem ‚zbarvovat na červeno, smáčet, skrápět něčím červeným (zvl. krví)‘. Etymolog Václav Machek původ slovesa brotiti spojuje s rostlinou jménem mořena barvířská, jíž se dříve barvilo na červeno a které se ve staré češtině říkalo brotec (Elektronický slovník staré češtiny uvádí podoby broc, broč). Další etymologické vztahy nejsou jasné, uvažuje se však o souvislosti s řeckým brótos (‚sražená krev, proud krve‘). Odtud Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku pokračuje až k indoevropskému základu *mrtó- ‚mrtvý‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

ID související odpovědi: #14726

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14720
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se skleničce alkoholu (panáku) říká čtvrtka?
Klíčové slovo: čtvrtka
Odpověď: Slovo čtvrtka původně označovalo ‚nádobu o objemu čtvrt litru nebo její obsah‘. Dnes už však čtvrtka zjevně nemusí obsahovat celý čtvrtlitr tekutiny, pojmenování se přeneslo na sklenku alkoholu obecně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

ID související odpovědi: #14688

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14700
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Četla jsem, že brusle jsou pojmenovány po městě Brusel. Je to skutečně tak?
Klíčové slovo: brusle
Odpověď: Občas se stává, že vysvětlení původu nějakého výrazu je tak „obyčejné“, že si lidé vytvoří barvitější. Tak je tomu i v tomto případě. Můžeme se setkat s tvrzením, že slovo brusle pochází z doby krále Jiřího z Poděbrad, jehož poslové dorazili do Bruselu a tam spatřili nevídanou věc – Bruselané si připevňovali k botám pomocí řemínků zvláštní nože a klouzali se na nich po zamrzlých kanálech. Tato dovezená pomůcka, kterou si oblíbili i naši předkové, pak byla na počest Bruselu u nás pojmenována brusle. Obdobná zdůvodnění vznikají tzv. lidovou etymologií. Podstatou lidové etymologie je mylné a zpravidla nahodilé spojování slova etymologicky neprůhledného se slovem jiným, formálně nebo významově podobným, které mluvčí zná. Je možné, že výklad o spojitosti bruslí s Bruselem byl inspirován dílem Aloise Jiráska Z Čech až na konec světa. To na základě Deníku Václava Šaška z Bířkova popisuje diplomatickou misi družiny vedené panem Lvem z Rožmitálu. V pasáži, kdy družina přebývá v Bruselu, je popsáno setkání se zvláštními želízky umožňujícími pohyb po ledu: „... měli ti dvořané želízka se zobci ve dřevěné podešvi zasazená a řemeny k nohám přivázaná, a na těch byli vycvičeni jezditi.“ České etymologické slovníky se o Bruselu nezmiňují. Podstatné jméno brusle, stejně jako sloveso bruslit má podle nich nejpravděpodobněji spojitost se slovem brousit. Holubův a Lyerův Stručný etymologický slovník jazyka českého odkazuje k nářečnímu výrazu kůsle ‚sněžnice‘ souvisejícímu se slovem koslať ‚kolébat se‘ a nastiňuje, že podoba brusle vznikla „pod vlivem brousiti, protože se brusle časem přibrušují“. Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku bylo sloveso brousit (s původním významem ‚drhnout‘) nejspíš ovlivněno němčinou, v níž schleifen znamená nejenom ‚brousit‘, ale i ‚smýkat, bruslit‘. K němčině ostatně odkazuje i dříve užívané označení šlajfky, jak se běžně říkalo bruslím, které se k pevné podrážce boty upevňovaly pomocí kličky. O vlivu němčiny a lidovém označení šlajfky píše v souvislosti s bruslemi i Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého, kde se uvádí, že slovo brusle bylo běžné už u Jungmanna. Zmiňuje i nářeční výraz kosle/kůsle přetvořený do podoby krusle. Jungmannův slovník výraz krusle popisuje slovy „železo, na kterém po ledě se klouzá“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14699
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova viněta?
Klíčové slovo: viněta
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku má slovo viněta původ ve francouzském slově vignette, jímž se původně označovala ozdoba v podobě listů či větviček vinné révy. Základem je výraz vigne ‚vinná réva‘ spjatý s latinským vīnum ‚víno‘. Do češtiny bylo slovo přejato v 19. století a jeho pravopisná podoba se postupně přizpůsobila výslovnosti. Ještě Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) připouští vedle základní podoby viněta i varianty vigneta, vignetta.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

ID související odpovědi: #14686

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14698
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ přeneseného významu slova bažant – ‚nováček‘? S tímto slovem se lze setkat nejen na vojně, ale také např. ve školním prostředí.
Klíčové slovo: bažant
Odpověď: Pojmenování ptáků jsou oblíbeným metaforickým či metonymickým prostředkem. Metonymické užití (tedy přenesení pojmenování na základě věcné souvislosti) je známé ze spojení jako např. první vlaštovka ‚předzvěst něčeho‘, bílá vrána ‚výjimka‘ či právě bažant ve významu ‚nováček‘. Ve vojenském slangu se přitom pro označení nováčků ve sboru užívají různá ptačí pojmenování – holub, kavka, drozd, havran a další. Původ vzniku pojmenování však není zcela jistý. Žurnalista Michal Novotný na webu Českého rozhlasu Region uvádí, že pojmenování nováčků podle ptáků může souviset s tím, že vojenští nováčci „se tváří poněkud vyděšeně, podobně jako ptáci, zvláště ptačí holata“. Souvislost s překvapeným výrazem ve tváři při nástupu vojenské základní služby potvrzuje i knihovna Vojenského historického ústavu Praha. Z vojenského prostředí pak došlo k přenesení pojmenování do jiných sociálních skupin, např. mezi vězně či studenty.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14670
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova doprava? Liší se podle významu, tedy zda označuje ‚řízený pohyb dopravních prostředků, přemisťování na větší vzdálenosti‘ nebo ‚na pravou stranu‘? V etymologických slovnících jsem tuto informaci nenašel.
Klíčové slovo: doprava
Odpověď: Původ slova doprava můžeme hledat již v praslovanštině, podstatné jméno s příslovcem spolu přitom z historického hlediska souvisejí. Obě totiž vycházejí z praslovanského výrazu *pravƂ. Z něj vzniklo přídavné jméno pravý, které má též význam ‚správný‘. Na jedné straně pak bylo odvozeno sloveso *praviti, mající význam ‚spravovat, řídit‘, vlastně ‚dělat správné, vést správným směrem‘, od něhož byla vytvořena mnohá předponová slovesa se základem -pravit, např. vypravit, spravit, zpravit, opravit i dopravit (od něj poté doprava). Na druhé straně označuje pravou, správnou stranu – to proto, že většina lidí používá pravou ruku k hlavním činnostem. Zmíněná správnost se tedy historicky zrcadlí v obou významech slova doprava. Etymologické slovníky tuto informaci obsahují, je však nutno hledat nikoliv pod písmenem D, ale P, jímž začíná základ slov (do- je předpona). U Rejzka ji tak nalezneme pod -pravit, u Kopečného a Holuba pod praviti a u Machka pod přídavným jménem pravý, od něhož bylo (-)pravit odvozeno.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14667
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký původ má slovo fungl?
Klíčové slovo: fungl
Odpověď: Podle Slovníku spisovného jazyka českého nese slovo fungl význam ‚zcela, úplně‘. Tento starší slovník navíc zmiňuje informaci, že se dané příslovce objevuje jen ve spojení fungl nový, tedy ‚zcela nový‘. V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se pak dočteme, že celé spojení má původ v německém funkel(nagel)neu, které se užívá v témže významu a doslova znamená ‚nový jako třpytivý hřebík‘. Výraz fungl tedy souvisí se slovesem funkeln ‚třpytit se‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.