Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID dotazu: #108 [Původ slova].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/21, položky: 1-10/208
Stav:
#14435
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se zabíjačkové polévce říká prdelačka?
Klíčové slovo: prdelačka
Odpověď: Slovo prdelačka vzniklo pravděpodobně žertovným zkomolením (zvulgarizováním) výrazu trdelačka, jinak též trdelnice (zkomoleno též na prdelnice), trdlovka, trdelná/trdlová polévka apod. Heslo trdelnice uvádí např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Kottův Česko-německý slovník. Existuje více teorií, jak pojmenování trdelnice vzniklo. S první přišel Václav Machek v článku Několik názvů jídel, vážných i posměšných (Naše řeč, roč. 29, 1945, s. 158). Podle něj nelze hledat žádnou souvislost mezi trdlovkou/trdelnicí a výrazem trdlo (nástroj určený ke tření). Podle jednoho nářečního záznamu z Kyjovska autor soudí, že dříve se polévka jmenovala podhrdlena, *podhrdlovka (odvozenina od slova podhrdlí ve významu ‚vepřový podbradek, ovar‘; srov. slovenské podhrdlina ‚ovar‘), z čehož vznikl výraz *potrdlovka, který byl dále hláskově redukován. V dalším roce vyšel od stejného autora dodatek k výše zmíněnému článku, který reaguje na četné čtenářské poznámky a námitky (V. Machek: Dodatek o názvech jídel, Naše řeč, roč. 30, 1946, s. 96–99). Jeden z reagujících předchozí výklad neodmítá, avšak je přesvědčen, že slovo trdlo mělo na utváření podoby daného pojmenování nemalý vliv. Podle něj se do polévky přidává mnoho pepře, majoránky a jiného koření roztlučeného trdlem v hmoždíři. Onen čtenář napsal: „Šetrné hospodyně pak moždíř vymývají polévkou, a tu ovšem lijí zpět do kotle. Rovněž tak čistí trdlo od zbytků koření naspodu nalepeného. Odtud je pak lidové spojování této polévky s představou trdla.“ Motivaci pojmenování prdelnice pak onen čtenář vysvětluje tak, že v trdelnici se vaří, citujeme: „prdelovi jelita = klosti jelita, tj. jelita z tlustého střeva, kterým se říká též kača“. Jiný čtenář pak píše, že prdelačka „za stara znamenala špínu v trokách (neckách), která vznikla opařováním, oškrabováním a otíráním zabitého prasete“. Škádlivě se prý pak říkalo, že se rozdává prdelačka, ve skutečnosti to však byla ona zabijačková polévka. Podle našeho názoru nejsou předchozí výklady z jazykového pohledu příliš přesvědčivé. Po etnologické konzultaci jsme dospěli k jiné hypotéze. Vznik slova trdelačka byl přímo motivován slovem trdlo. Při vaření se zabijačková polévka musí neustále míchat, aby nedošlo ke sražení krve. Souvislost mezi mícháním a prací s trdlem lze hledat v rotačním pohybu. Výraz trdlo totiž označoval kromě paličky určené ke tření ještě také váleček na válení, mandlování prádla a dřevěný rožeň k pečení trdelníků (otáčení válce při pečení trdelníků je možné v současné době spatřit na leckterém trhu, pouti apod.). Podobnou motivaci můžeme nalézt u slovesa trdlovat ve významu ‚tančit, točit se nemotorně dokola‘, od toho pak trdlovačka ‚tancovačka‘. Obdobnou motivaci lze také vidět u slova trdlovec (‚vysoký dort ve tvaru sukovatého kmene připravený z jemného litého těsta pečeného na otáčejícím se válci‘), které uvádí Slovník spisovného jazyka českého. Bohužel se nám nepodařilo najít žádný zdroj, který by tuto teorii potvrzoval, případně vyvracel. Jde tedy pouze o naši – jakkoli si myslíme, že pravděpodobnou – domněnku. (Odpověď na tento dotaz byla publikována již v roce 2012 v publikaci jazykové poradny Jsme v češtině doma?)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14434
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký má původ kocovina?
Klíčové slovo: kocovina
Odpověď: Původ kocoviny můžeme hledat v nadměrné konzumaci alkoholu, původ slova kocovina pak v Českém etymologickém slovníku J. Rejzka. Slovo se v češtině užívá od 19. století, bylo utvořeno ze slova kočičina žertovnou obměnou založenou na jméně Kotz (čteme [koc]), tak se totiž jmenoval mladoboleslavský hejtman, proti němuž protestovala veřejnost v revolučním roce 1848. Ostatně slovo kocovina původně znamenalo ‚výtržnost‘. Dnešní význam ‚stav po požití většího množství alkoholu projevující se bolestí hlavy, nevolnostmi, citlivostí na světlo a hluk, celkovou slabostí ap.‘ (jak jej popisuje Akademický slovník současné češtiny) slovo získalo vlivem německého podstatného jména Kater s významem ‚kocour‘, ale i ‚kocovina‘, užívaného ve studentském slangu snad jako narážka na Katarrh, tj. katar ‚zánět sliznice‘. V němčině sehrála roli taktéž spojitost s výrazem Katzenjammer ‚kočičí nářek‘. Podobnou souvislost lze snad nalézt i v češtině, neboť Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta připisuje výrazům kočičina a kocovina významy ‚všelijaká disharmonie zvuků‘, ‚hudební produkce špatně provozovaná‘ a ‚potupné zastaveníčko někomu činěné, při čemž se dělá neladný a protivný hřmot všelikerým způsobem, promíšený pískotem a hvízdáním, mňoukáním atd.‘. Závěrem dodejme, že pro popis stavů spojených s konzumací alkoholu se někdy užívají i jiné názvy zvířat – dobře známá je jistě opice (německy Affe) jakožto označení pro ‚opilost‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14419
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova šeřík?
Klíčové slovo: šeřík
Odpověď: Jak se píše v Rejzkově Českém etymologickém slovníku, slovo šeřík vytvořil Jan Svatopluk Presl. Jako základ mu posloužilo ruské slovo sirén´ téhož významu (jež má původ v latinském pojmenování šeříku syringa), které přiklonil k českému přídavnému jménu šerý, zřejmě s ohledem na fialovošedé květy keře.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

ID související odpovědi: #14418

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14418
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova bez?
Klíčové slovo: bez
Odpověď: Český etymologický slovník J. Rejzka nabízí několik výkladů původu slova bez, ovšem s výhradami. Praslovanské bъzъ prý nemá přesvědčivou etymologii, spojení s latinským sambucus téhož významu neodpovídá hláskoslovně, spojení s indoevropským názvem buku (bháhg-o-) zase významově. Uvažuje se též o zvukomalebném základu, neboť ze stvolu dané rostliny se vyrábějí píštalky, trubičky apod. Závěrem dodejme, že pojmenování bez bylo nejen v češtině, ale i v několika dalších slovanských jazycích přeneseno jakožto označení šeříku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14412
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova gurmán?
Klíčové slovo: gurmán
Odpověď: Dle Českého etymologického slovníku vychází slovo gurmán (tj. ‚labužník‘) z francouzského slova gourmand téhož významu, které má však nejistý původ. Bývá spojován s francouzským slovem gourmet ‚znalec vína, labužník‘, jež vzniklo ze starofrancouzského gromet ‚chlapec, sluha‘. Význam ve francouzštině se tedy postupně proměňoval od úžeji vymezeného ‚pomocníka obchodníka s vínem‘ přes ‚obchodníka s vínem, koštéra‘ až k dnešnímu významu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14411
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova neřest?
Klíčové slovo: neřest
Odpověď: Slovo neřest označuje v dnešní češtině ‚nízkou vášeň nebo její projev‘. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka však toto slovo mělo dříve i významy ‚soužení, neštěstí, bída‘, ‚obtížný hmyz‘, ‚trní a bodláčí‘ či ‚neduh, vyrážka‘ (tak jej definuje ještě Jungmannův Slovník česko-německý). Podle Rejzka však slovo neřest zcela původně, ve staré češtině, označovalo ‚tření ryb‘. Podobně Staročeský slovník zachycuje pro neřest význam ‚trdliště, místo tření ryb‘ a dokládá jej mj. příkladem „s dvory, s rybníky, s mlýny, s břehy i s řekami, potoky, neřesty, s lesy, s háji, s horami“. Spojení původního významu ‚tření ryb‘ s dnešním významem je sice obtížné, ale ne nemožné: vnímání tření ryb jakožto ‚něčeho ošklivého, slizkého‘ a vliv mylně vydělené záporky ne- přispěly k vytvoření významu ‚nemravnost, něco nepříjemného vůbec‘. Nicméně vyloučená není ani souvislost se slovem neřád.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14410
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova lajdák?
Klíčové slovo: lajdák
Odpověď: Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že slovo lajdák (ale i lajdat, lajdáctví atd.) vychází z výrazů landat ‚toulat se‘ a landák ‚tulák‘, jež mají původ v německém výrazu Landstreicher (taktéž ‚tulák‘).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14409
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Klíčové slovo: prosinec
Odpověď: O původu slova prosinec se můžeme dočíst v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Přestože jsou interpretace původu slova různé, autor slovníku se kloní k hypotéze, že se slovo vyvinulo z praslovanského slovesa prosinǫti, které znamenalo ‚problesknout‘ a bylo odvozeno od slovesa sinǫti či sijati s významem ‚svítit, zářit, blýskat se‘. Tato slovesa vycházejí z indoevropského výrazu sḱeH(i), nesoucího význam ‚svítit, lesknout se‘. Slovo prosinec tedy pravděpodobně označuje dobu, kdy slunce probleskuje mezi mraky. Jiní autoři kladou slovo prosinec do souvislosti s přídavným jménem siný, tedy ‚modravý, šedivý‘, to má však stejný původ jako již zmíněná slovesa sinǫti či sijati. Pro úplnost dodejme, že se slovo prosinec někdy mylně spojuje se slovesem prosit, či dokonce s podstatným jménem prase, neboť prosinec – staročesky též prasinec – býval tradičně časem zabijaček. Jedná se však o případy tzv. lidové etymologie.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14407
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ pozdravu ahoj? Odkdy se užívá v češtině?
Klíčové slovo: ahoj
Odpověď: Podle nejnovějšího vydání Rejzkova Českého etymologického slovníku z roku 2015 byl tento původně námořnický pozdrav přejat do češtiny z angličtiny, a to zřejmě přes dolnoněmeckou podobu ahoi. Anglické ahoy je přitom varianta citoslovce hoy – podobně máme v češtině hoj, hej. (Pro úplnost dodejme, že ve starším vydání daného slovníku z roku 2001 dává autor původ slova do souvislosti též s anglickým a hoy, tj. ‚loďka, člun‘.) V minulosti se výraz ahoj používal v češtině pro pobízení tažných zvířat (koní, dobytka), jako pozdrav jej u nás rozšířili ve 20. letech minulého století trampové a vodáci jakou určitou protiváhu k sokolskému pozdravu nazdar.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14405
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova sekta?
Klíčové slovo: sekta
Odpověď: V odborné literatuře nalézáme dva výklady původu tohoto slova. Český etymologický slovník dává slovo sekta, přejaté přes německé Sekte téhož významu, do souvislosti s latinským podstatným jménem secta, znamenajícím ‚filozofický směr, politická strana‘. Toto slovo je odvozeno od secare, tj. tvaru trpného příčestí slovesa sectus s významem ‚sekat, řezat‘, původně tedy ‚co je odděleno, odštěpeno‘. Podobně původ slova pojímá např. i starší Stručný etymologický slovník jazyk českého. Naproti tomu Stručný etymologický slovník slovenčiny vykládá latinské secta jako ‚cesta, způsob konání‘, doslova ‚(to) následované‘, vycházející ze slovesa sequī ‚následovat‘. Podobnou interpretaci nabízí též např. německý slovník Duden (viz https://www.duden.de/rechtschreibung/Sekte). O konzultaci jsme proto požádali odborníka na teologii. Podle něj teologové neodmítají ani jeden z představených etymologických výkladů. Nicméně se domnívají, že první výklad je ideologicky zatížený negativním hodnocením ze strany církve, zatímco druhý výklad zdůrazňuje spíše aspekt sociologický.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.