Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám v textu psát anglicky like, nebo počeštěně lajk?
Klíčové slovo:
like, lajk
Odpověď:
Slovníky výraz nezachycují. Doklady užití v ČNK (syn v8) i na internetu ukazují, že pro vyjádření významu ‚mít rád, líbit se‘ jsou užívané obě pravopisné podoby: původní anglická like i počeštěná (v souladu s výslovností) lajk. Můžete zvolit kteroukoli z nich, obě jsou v pořádku. Na rozdíl od mnohých přejatých výrazů, které zachovávají původní pravopisnou podobu, se v tomto případě poměrně rychle prosadil počeštěný zápis lajk, a to nejspíš i kvůli tomu, že nečiní uživatelům problémy při skloňování. Porovnáme-li např. doklady užití frekventovaného tvaru 2. pádu množného čísla v ČNK, vidíme, že podoba lajků (1175x) jednoznačně převažuje na zápisem liků (93x), popř. likeů (3x).
Posílení pozice počeštěné pravopisné podoby lajk napomáhá i běžně užívané sloveso lajkovat (a předponové olajkovat), o němž v roce 2012 vyšla v časopise Naše řeč drobnost s názvem O novém českém slovese lajkovat (NŘ: ročník 95, číslo 2, s. 109–112).
Zvažované varianty:
like
lajk
Poslední užití:
11.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Hana Prokšová: O novém českém slovese lajkovat; Naše řeč, ročník 95 (2012), číslo 2, s. 109–112.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Kdybych chtěl místo e-mail napsat [mejl], mělo by se psát mail, nebo mejl?
Klíčové slovo:
mail
Odpověď:
Záleží na povaze textu. Pokud nejde o vysloveně nespisovný projev, v němž záměrně užíváte slova za hranicí spisovnosti, pak doporučujeme volit podobu mail. Jako alternativní spisovnou variantu výrazu e-mail ji uvádí NASCS a IJP. Doklady z ČNK ukazují, že zápis mail se používá zcela běžně v publicistice i v beletrii. Pravopisná podoba mejl sice odpovídá výslovnosti, ale nejspíš by mnohé čtenáře překvapila, protože hlásková skupina ej evokuje příznak nespisovnosti (např. sejr, rejže, maličkej). Zápis mejl se objevuje příležitostně např. v beletrii (Rok kohouta) i publicistice, ale značně okrajově. Není však bez zajímavosti, že ve slovenštině jsou náležité čtyři varianty zápisu: e-mail, email, mejl, mail (viz https://jazykovaporadna.sme.sk/q/60/).
Zvažované varianty:
mail
mejl
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Slovo sken píšu česky, zápis scan považuju za nevhodný. Nebo je také přípustný?
Klíčové slovo:
sken; scan
Odpověď:
Obě podoby jsou v pořádku. V souladu s IJP je možné užít jak počeštěnou podobu sken, tak i původní pravopisnou podobu scan. Počeštěný zápis sken je v praxi běžnější.
Zvažované varianty:
sken
scan
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jak je to s užitím slova [fleška] v psaném textu pro veřejnost? V mluveném projevu je zcela běžné. Jak ho zapsat?
Klíčové slovo:
fleška
Odpověď:
Máte pravdu, že v mluvených (a některých psaných) textech je výraz běžný, ale doporučujeme ho užívat jen v neformálních textech. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že se výraz objevuje ve dvou pravopisných variantách, a to flashka (kombinuje anglický základ a českou příponu) a fleška (plně počeštěná podoba v souladu s výslovností). V obou případech se vzhledem k zakončení skloňuje podle vzoru „žena“.
Použijete-li podobu flashka/fleška, pak jde sice o srozumitelný, ale ne zcela spisovný výraz, jehož podoba není (zatím) kodifikována. Výkladové slovníky češtiny výraz neuvádějí, variantu fleška zachycuje pouze Slovník nespisovné češtiny. V plně spisovných textech je vhodné užít označení, které zachovává celou původní pravopisnou podobu: flash disk, popř. dohromady flashdisk.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je možné užít v článku slovo influencer? Nenašla jsem ho v IJP. Je spisovné? Jak ho máme psát?
Klíčové slovo:
influencer
Odpověď:
To, že nějaké slovo není uvedeno v IJP (nebo ve slovníku), neznamená, že není v pořádku a že ho nemáte užívat. Slovníková část IJP zachycuje (obdobně jako tištěné slovníky) jen zlomek užívané slovní zásoby. Nové výrazy se do slovníků dostávají s určitým zpožděním, mnohé se v nich neobjeví vůbec, přestože se v praxi užívají.
Některá přejatá slova zachovávají původní pravopisnou podobu, ale přizpůsobují se češtině tím, že se podle zakončení přiřazují k českým vzorům a bezproblémově skloňují: To platí i pro přejaté slovo influencer. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že se v české publicistice užívá běžně. Vzhledem k zakončení se výraz řadí k mužskému životnému vzoru „pán“ – influencera, s influencerem, v množném čísle influenceři. Běžně se užívá i přechýlená podoba influencerka.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je možné užít v článku slovo youtuber? Nenašla jsem ho v IJP. Je spisovné? Jak ho máme psát?
Klíčové slovo:
youtuber
Odpověď:
To, že nějaké slovo není uvedeno v IJP (nebo ve slovníku), neznamená, že není v pořádku a že ho nemáte užívat. Slovníková část IJP zachycuje (obdobně jako tištěné zdroje) jen zlomek slovní zásoby, nové výrazy se do slovníků dostávají s určitým zpožděním, mnohé se v nich neobjeví vůbec, přestože se v praxi užívají.
Mnohá přejatá slova zachovávají původní pravopisnou podobu, ale přizpůsobují se češtině tím, že se podle zakončení přiřazují k českým vzorům a bezproblémově skloňují: To platí i pro přejaté slovo youtuber. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že počeštěný zápis jutuber se objevuje ojediněle, jednoznačně převažuje anglická podoba youtuber. Vzhledem k zakončení se výraz řadí k mužskému životnému vzoru „pán“ – youtubera, s youtuberem, v množném čísle youtubeři. Běžně se užívá i přechýlená podoba youtuberka.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Máme v článku o elektronice psát tinitus, nebo tinnitus?
Klíčové slovo:
tinitus; tinnitus
Odpověď:
Jazykové slovníky výraz nezachycují. Slovníky zaměřené na lékařskou terminologii nejsou jednotné. Lexicon medicum (Galén 2004) uvádí latinskou podobu tinnitus (souvisí s výrazem tinnio – cinkat), Velký lékařský slovník (Maxdorf 2002) užívá zjednodušený zápis tinitus. V ČNK jsou doloženy obě podoby: tinnitus i tinitus, a to jak v publicistických textech, tak v oborové literatuře. S ohledem na obvyklou praxi doporučujeme v textech určených širší veřejnosti preferovat zjednodušený zápis tinitus, ale i užití podoby tinnitus je možné.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit, jestli se chemikálie, která je součástí dehtu, jmenuje benzoapyren nebo benzopyren.
Klíčové slovo:
benzopyren; benzo[a]pyren; benzo(a)pyren
Odpověď:
Jazykové zdroje, jako jsou Nový akademický slovník cizích slov, Akademický slovník současné češtiny nebo IJP, výraz bohužel nezachycují. Není doložen ani v Technickém slovníku naučném. Specializovaný chemický slovník bohužel nemáme. Doklady užití v (převážně) publicistických textech v ČNK (syn v8) a na internetu ukazují značnou nejednotnost zápisu pojmenování tohoto polycyklického aromatického uhlovodíku (jde o karcinogenní látku vznikající při hoření organického materiálu).
Vedle podoby benzopyren se objevuje několik variant zápisu varianty s „a“, a to nejčastěji benzo[a]pyren, benzo(a)pyren, benzoapyren, výrazně méně rovněž benzo-a-pyren, benzo/a/pyren, ojediněle benzoa-pyren.
Internetová Wikipedie rozlišuje tzv. systematický název benzo[a]pyren (ten vyjadřuje chemickou strukturu látky) a tzv. triviální název benzopyren (název užívaný v běžném životě, v obchodě jako obchodní název a v literatuře mimo odborné publikace). Z konzultace s odborníky chemiky vyplynulo, že v závislosti na povaze textu (na tom, zda je text určen širší veřejnosti, či odborníkům), lze psát obojí – benzopyren (obecnější název, z něhož nelze určit, o jaký izomer se jedná) i benzo[a]pyrgen, popř. benzo(a)pyren (přesnější název, který vyjadřuje jeden z jeho izomerů).
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat pro reklamní text větu [v onlajnu to žije]. Jak je to správně? Má se psát slovo se spojovníkem (v on-linu), nebo tak, jak se vyslovuje (v on-lajnu), nebo dohromady (onlajnu)?
Klíčové slovo:
online; onlajn
Odpověď:
Kodifikační příručky a IJP zachycují toto slovo jen v platnosti příslovce nebo přídavného jména, a to v podobě online a on-line (např. Šumava žije online. Kladno žije on-line). Jako podstatné jméno zatím kodifikováno není. Uživatelská praxe (ČNK a internet) ukazuje, že ho někteří pisatelé jako podstatné jméno chápou a vzhledem k zakončení skloňují podle mužského vzoru „hrad“. Přestože tvary neodpovídají současné kodifikaci, v publicistických a reklamních textech bývá určitý posun od plné spisovnosti obvykle akceptovatelný. Pokud větu neupravíte tak, aby tvar slova online odpovídal kodifikaci, a rozhodnete se výraz používat jako podstatné jméno, pro zápis skloňovaných tvarů nedoporučujeme užívat variantu se spojovníkem (on-line), ale psanou dohromady – online, v nepřímých pádech s vypouštěním koncového -e: v onlinu (nikoli v onlineu), s onlinem. Tuto možnost dokládají příklady užití jako např. posun od novin k onlinu; posilování investic v oblasti onlinu; má bohaté zkušenosti s onlinem. Vedle této možnosti je řidčeji doložen i fonetický přepis onlajn, např. novinky z onlajnu; jak se probojovat onlajnem; chcete začít s onlajnem? Vzhledem k tomu, že NASCS zaznamenává výraz inlajny (in-line brusle) bez stylového omezení, nelze zápis vycházející z výslovnosti vyloučit ani v tomto případě.
Poslední užití:
23.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Někdo říká [mozarela], někdo [mocarela]. Proč toto slovo nepíšeme počeštěně, když je dost běžné?
Klíčové slovo:
mozzarella
Odpověď:
Máte pravdu, že na pravopis přejatých slov má značný vliv míra jejich zdomácnění. Proces počešťování jednotlivých slov bývá pozvolný a je ovlivněn mnoha faktory. Některá slova se adaptují rychleji (hokej, bazén), jiná se užívají celá desetiletí v původní i počeštěné podobě (business/byznys, judo/džudo), další píšeme jen původním pravopisem, přestože se morfologicky do češtiny začlenila (laser, bulletin). Adaptované podoby nevznikají jednorázovým rozhodnutím jazykovědců, ale jsou odrazem uživatelské praxe. Zjednodušeně řečeno: pokud se v nejrůznějších textech začnou užívat (či dokonce budou převažovat) počeštěné či zjednodušené podoby, je to signál toho, že se slovo adaptovalo. Takovéto podoby se časem dostávají i do slovníků. Na okraj poznamenáváme, že názvy potravinářských výrobků (hlavně pokud jde o ochranné známky) se ve výkladových slovnících češtiny obvykle neuvádějí.
Podíváme-li se do ČNK na původem italské slovo mozzarella (s výslovností [mocarela]), zjistíme, že tato podoba v textech zatím jednoznačně převažuje (1477 dokladů), vedle toho jsou doloženy podoby mozarella (117x), mozzarela (93x); výrazně méně pak mozarela (2x) a mocarela (1x). Pro oficiální texty doporučujeme proto volit zápis mozzarella.
Zvažované varianty:
mozzarella
mocarela
mozarela
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v češtině máme mnoho cizích slov. Proč píšeme pizza, když už ten pokrm u nás tak zdomácněl? Proč nepíšeme pica?
Klíčové slovo:
pizza
Odpověď:
Spisovná podoba přejatého výrazu se neustaluje na základě přímočarých, jednoduchých pravidel převodu z cizího jazyka do češtiny, ale je výsledkem různých okolností. Míra tohoto začlenění je u různých slov odlišná, protože při počešťování pravopisné podoby přejatého slova hrají roli nejrůznější faktory. Nemusí to být jen frekvence a míra zdomácnění pojmenovávané skutečnosti (věci). Některá slova si stále zachovávají původní pravopis, přestože pojmenování je v češtině zakotvené pevně. Překážkou mohou být jak neobvyklost zápisu, tak často i případné nevhodné asociace, které by fonetický přepis vyvolával. Jako příklad se nabízejí výrazy interview, laser, dealer, leasing – přepisy intervjú, lejzr, dýler, lízing se neužívají.
U slova pizza, respektive pica hraje nepochybně podstatnou roli podobnost s rozšířeným vulgárním výrazem pro ženské přirození. Doklady z ČNK a internetu dosvědčují, že se věty jako „Servírovali jim ryby, těstoviny, řízky, picu, sladkosti“ objevují jen zřídka. Doplňujeme, že v lékařském prostředí a v psychiatrii má latinský výraz pica význam ‚chorobná chuť k pojídání nejedlých látek např. hlíny‘.
Zvažované varianty:
pizza
pica
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
V textu určeném lékařům máme slovo preskripce a vedle toho preskribovaná léčiva. Je slovo preskribovaný správně? Psala bych výrazy tak, jak uvádím, ale neumím si vysvětlit, proč je v jednom slově p a ve druhém b.
Klíčové slovo:
preskribovaný
Odpověď:
Náležitá podoba je skutečně preskripce (výraz je možné ověřit v NASCS a IJP) a preskribovaný. Původ slov je v latině, kde jsou také „kořeny“ rozdílného zápisu. Podstatné jméno preskripce (a rovněž přídavné jméno preskripční) souvisí s latinským (prae)scriptio; slovesné přídavné jméno preskribovaný se odvozuje ze slovesa preskribovat (z latinského scribo, scribere).
Stejné střídání vidíme i u výrazů absorpce – absorbovat.
Zvažované varianty:
preskribovaný
preskripovaný
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit, zda se v textu určeném lékařům píše preskripce, nebo preskribce.
Klíčové slovo:
preskripce
Odpověď:
Náležitá podoba knižního a odborného výrazu s významem ‚předepsání, předpis, nařízení, dispozice‘ je preskripce, takto slovo uvádí IJP a NASCS. Výraz má původ v latině (praescriptio). S „p“ píšeme i odvozené přídavné jméno preskripční.
Zvažované varianty:
preskripce
preskribce
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je spisovná podoba hrozinky, nebo rozinky?
Klíčové slovo:
rozinky; hrozinky
Odpověď:
Obě možnosti – rozinky i hrozinky – jsou správné a spisovné, obě jsou zachyceny v IJP, NASCS, SSČ, SSJČ, PČP.
Rozinka je původem slovo přejaté: do češtiny bylo přejato z německého Rosine, a to z francouzského raisin – hrozen (francouzsky se rozinky řeknou raisins secs). Varianta hrozinka není původní, vznikla dodatečným přikloněním k českému slovu hrozen. Podle ČNK je podoba rozinky výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
rozinky
hrozinky
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Všímám si, že stále více knižních titulů používá slovo europeizace. Vzhledem k tomu, že máme měnu euro, zdá se mi to logické. Ale ve slovníku jsem našel jen podobu evropeizace. Zajímá mě, zda slovo europeizace můžu používat.
Klíčové slovo:
europeizace; evropeizace
Odpověď:
Máte pravdu, že NASCS zachycuje jen podobu evropeizace. Rovněž váš postřeh, že se stále častěji slovo zapisuje s -u-, je správný. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že europeizace je v textech 2x častější než slovníkem doporučovaná podoba evropeizace. S ohledem na převažující úzus proto v IJP pro vyjádření významu ‚poevropštění, poevropšťování‘ uvádíme obě pravopisné podoby: evropeizace i europeizace.
Zvažované varianty:
europeizace
evropeizace
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
V jednom textu se opakovaně setkávám se slovem exelentní. Znám slovo excelentní, výraz exelentní marně hledám v nejrůznějších slovnících. Opravila bych toto slovo při korektuře na excelentní, ale ráda bych měla jistotu, že jde o překlep a že slovo exelentní nemá žádný význam.
Klíčové slovo:
excelentní
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že jde nejspíš o překlep a že náležitá podoba by měla být excelentní. Slovo exelentní nezachycuje žádný slovník. Doklady slova exelentní sice najdeme i v ČNK a na internetu, ale z kontextů užití je nepochybné, že by na jejich místě mělo být přídavné jméno excelentní.
Zvažované varianty:
excelentní
exelentní
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Za mého mládí se vždy psalo standart. Po roce 1989 si někdo vzpomněl a teď máme psát standard. Nevím proč. Nelíbí se mi takové změny.
Klíčové slovo:
standard
Odpověď:
Nemáte pravdu, ale nejste jediný, protože v tomto slově se chybuje poměrně často. Slovo standard (s významem obvyklá, běžná úroveň; ustálená míra) se sice vyslovuje [standart], protože při výslovnosti dochází k tzv. koncové ztrátě znělosti, ale píše se a vždy se psalo s -d-, tedy standard (a stejně tak standardní, standardně). Psaní s koncovým -d neplatí od roku 1989, jak se mylně domníváte. Výraz standard najdete i v SSJČ z let 1960–1971, dokonce už i v PSJČ z let 1935–1957.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Pokud vím, vždy se psalo i říkalo kamikadze. V poslední době se setkávám s podobou kamikaze. Proč se teď -d- vynechává? Ta podoba je divná.
Klíčové slovo:
kamikaze; kamikadze
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ) ani PČP výraz neuvádějí. IJP v souladu s NASCS zachycuje obě rovnocenné podoby: kamikaze i kamikadze. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že zápis kamikadze je častější.
Označení japonských válečných pilotů, kteří za 2. světové války podnikali sebevražedné nálety na americké válečné lodě, je původně název tajfunu, který pomohl ve 13. století Japoncům odrazit vpád Mongolů. Podle etymologického slovníku je japonské slovo znamenající „božský vítr“ složeno z výrazů kami = bůh a kaze = vítr. Zápis kamikaze tedy odpovídá původu slova. Máte pravdu, že v mnohých zdrojích (např. Slovníku cizích slov Lumíra Klimeše, SPN 1981; Všeobecné encyklopedii Diderot z let 1996–1998) nacházíme pouze zápis kamikadze. Novější příručky (Slovník cizích slov, Encyklopedický dům 1993; Slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2005) uvádějí jak podobu kamikadze, tak kamikaze.
Vysvětlení, proč se slovo píše/psalo s -d-, se bohužel nepodařilo nikde objevit. Je možné (ale nikoli potvrzené), že se slovo dostalo do češtiny (a také slovenštiny) prostřednictvím ruštiny, v níž má podobu камикадзе. V angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, italštině se slovo zapisuje kamikaze.
Zvažované varianty:
kamikaze
kamikadze
Poslední užití:
8.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chceme se poradit, zda je v pořádku pojmenovat nové ptačí onemocnění sutonelóza. Původcem onemocnění je bakterie Suttonella ornithocola, která způsobuje sýkorkám dýchací potíže, zápal plic a smrt. Název zatím není zavedený, teprve vzniká. Na základě pojmenování salmonelóza, způsobeného bakterií Salmonella, se domníváme, že v českém názvu není nutné zachovávat zdvojené hlásky. Ale neradi bychom se dopustili omylu.
Klíčové slovo:
sutonelóza
Odpověď:
Máte pravdu, že při přejímání či vytváření nových slov odvozených z pojmenování obsahujících zdvojená písmena často dochází ke zjednodušování. Proces počešťování je obvykle postupný, ovlivňuje ho mnoho faktorů – důležitá je frekvence výrazu, jeho lexikální a morfologické vlastnosti, podobnost se slovy domácími a také oblast užívání.
U odborných výrazů (a to nejenom z oblasti medicíny) mohou vedle sebe existovat dvě varianty: původní se zachovává v úzce odborných textech, zjednodušená (počeštěná) se uplatňuje spíše v textech určených veřejnosti. Příkladem jsou výrazy borrelióza/borelióza (spirochety rodu Borrelia), popř. mammografie/mamografie (mamma – mléčná žláza savců). Zjednodušený pravopis postupně proniká i do odborného prostředí.
Máte pravdu, že přípona -óza je v názvech nemocí produktivní, např. tuberkulóza, mykóza, skleróza, artróza, psychóza, neuróza, nekrobacilóza; z oblasti ornitologie např. kolibacilóza. Zjednodušení dvou „l“ je doloženo jak u salmonelózy (bakterie Salmonella), tak u bartonelózy (parazit rodu Bartonella).
Pokud vytváříte nový termín, je rozhodující, zda je akceptovatelný pro odborníky z příslušné oblasti. Pokud ano, pak se užíváním v autoritativních zdrojích jeho podoba „upevní“. Z jazykového hlediska není důvod název sutonelóza odmítat.
Zvažované varianty:
sutonelóza
suttonellóza
suttonelóza
Poslední užití:
24.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je správně hrozinky, nebo rozinky?
Klíčové slovo:
rozinky; hrozinky
Odpověď:
Obě možnosti – rozinky i hrozinky – jsou správné, obě jsou zachyceny v IJP, NASCS, SSČ, SSJČ, PČP.
Není bez zajímavosti, že argument, který se jeví jako zcela logický, a to, že hrozinky jsou z hroznů, a proto se slovo píše s h- na počátku, není z etymologického hlediska správný. Pravopisná varianta hrozinka není původní, vznikla teprve dodatečným přikloněním k českému slovu hrozen. Etymologicky opodstatněné a správné je slovo rozinka psané s r na počátku. Rozinka je totiž původem slovo přejaté: do češtiny bylo přejato z německého Rosine, a to z francouzského raisin – hrozen (francouzsky se rozinky řeknou raisins secs, doslova sušené hrozny, sušené víno). Slovo souvisí s latinským racēmus (zrno, hrozen).
Zvažované varianty:
rozinky
hrozinky
Poslední užití:
25.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.