Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Pro zvýraznění účinku používáme v češtině (i v jiných jazycích) kombinace jako hrozně se mi to líbí, jsi strašně hodnej a naopak je to pěkně hnusný, venku je pěkná zima a myslíme tím, že je spíš nepříjemná. Ta slova svými původními významy nejdou k sobě, přesto spolu tvoří na poslech zažitou sourodou dvojici. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že není správné používat negativní slova v pozitivním sdělení a naopak. Já osobně s tím zcela nesouhlasím, protože mám za to, že máme i různé nadsázky a ironie, jimiž vyjadřujeme vlastně něco jiného, než přímo říkáme, a že jazyk a vůbec vyjadřování je jimi bohatší. Jaký je na to Váš názor?
Klíčové slovo:
hrozně; strašně; pěkně
Odpověď:
Spojení slov se záporným a kladným významem je sice logicky neobhajitelné (a proto pro některé mluvčí nepřijatelné), ale jazyk bývá leckdy nelogický záměrně. Kontrast zde slouží k zesílení významu podstatného jména, uplatňuje se především v expresivním projevu. Příslovce jako strašně, hrozně (a přídavná jména strašný, hrozný) mohou mít expresivní význam ‚nesmírně, velmi‘ a v tomto významu jsou označeny jako kolokviální vyšší (to znamená, že je lze užít jako méně formální výrazy i ve spisovném projevu). Setkáváme se s nimi nejen v češtině (Já mám tu holku strašně rád; On je hrozně hezkej kluk, ...), ale například také v angličtině (vysokou četnost mají například slovní spojení terribly beautiful, terribly nice). Výskyt takovýchto spojení není dán větší či menší vyspělostí konkrétního jazyka nebo skupiny jazyků, ale psychologicky: Tam, kde se z nějakých důvodů mluvčímu nejeví jako dostatečný či jako příliš „obvyklý, všední“ výraz typu velmi, velice apod., sáhne k výrazu s výraznějším, expresivním, významově nápadným, neočekávaným významem. Dodejme, že tento jev není v češtině nový, ale popisuje ho již Václav Ertl v článku v časopisu Naše řeč z roku 1919.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Ertl, Václav (1919): O výrazech zesilovacích, vzniklých otřením významu. Naše řeč, r. 3, č. 5., s. 137–145.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla děsně; hrozně
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně používání spojení vnukovská společnost. Jsme totiž firma holdingového typu, která sdružuje své dceřiné společnosti a některé z nich již založily vlastní dceřiné společnosti, tudíž vůči mateřské společnosti je to již „vnučka“. Nejsme si však jisti tím, zda je možné oficiálně slovní spojení vnukovská společnost používat.
Klíčové slovo:
vnukovská společnost; vnuččiná společnost
Odpověď:
Přídavná jména označující příbuzenské vztahy si vypůjčujeme k označení těsných svazků, kterými jsou organizace propojeny, nebo k citově zabarvenému hodnocení takových vztahů. Obyčejně dáváme přednost tomu, že s podstatným jménem rodu mužského spojujeme přídavné jméno bratrský (bratrský závod) a s podstatným jménem rodu ženského přídavné jméno mateřský, sesterský či dceřiný (mateřská centrála, sesterská organizace, dceřiná společnost). Přídavné jméno vnukovský je utvořeno od podstatného jména vnuk, nikoli vnučka. Protože v názvech společností převažují názvy obsahující přídavná jména utvořená od podstatných jmen rodu ženského, doporučili bychom použít spíše přídavné jméno vnuččiný (vnuččiná společnost), avšak ani spojení vnukovská společnost nelze hodnotit jako jazykově nesprávné, navíc se s ním v úzu setkáme častěji. Je ovšem třeba dodat, že jsou obě tato pojmenování stále příznaková a v textu budou působit spíše neobvykle, například Český národní korpus obsahuje jen několik desítek dokladů spojení vnukovská společnost a několik jednotek spojení vnuččiná společnost.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
236 vnukovská, nebo vnuččiná společnost?
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Které z daných spojení je nejvhodnější: „podkopat / poškodit / oslabit důvěryhodnost“?
Klíčové slovo:
poškodit; podkopat; oslabit důvěryhodnost
Odpověď:
V Akademickém slovníku současné češtiny jsou v příkladové části u hesla důvěryhodnost uvedena dvě nejobvyklejší spojení „podkopat důvěryhodnost“ a „poškodit důvěryhodnost“. Vyjádření „podkopat důvěryhodnost“ je expresivnější, roli zde hraje přenesený expresivní význam slovesa podkopat. Vyjádření „poškodit důvěryhodnost“ považujeme za neutrální. Spojení „oslabit důvěryhodnost“ je podle dat z korpusu SYN v13 nejméně užívané, a zřejmě proto jej slovník v příkladové části nezachycuje. Užít lze nicméně všechna tři uvedená slovní spojení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Lze v oficiálním dokumentu použít spojení „tok informací“?
Klíčové slovo:
tok informací
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí u slova tok 4 významy, přičemž význam 3 ‚nepřetržitý pohyb něj. množství jedním směrem‘ s příkladem „tok informací“ hodnotí jako charakteristický pro odborný styl. Spojení „tok informací“ je tedy v oficiálních formálních dokumentech v pořádku.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Lze použít spojení „postižení esence“, nebo je nutné jej nahradit např. spojením „zachycení esence“?
Klíčové slovo:
postižení esence
Odpověď:
U slovesa postihnout Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí 4 významy, od všech těchto významů přitom lze utvořit verbální substantivum. Uvedenému spojení „postižení esence“ zřejmě nejlépe odpovídá význam 2 ‚postřehnout‘ (ve starším Slovníku spisovného jazyka českého je tento význam podrobněji rozveden jako ‚zjistit zrakem, smysly vůbec n. rozumem; zpozorovat, postřehnout, všimnout si‘). Spojením „postižení esence“ tedy lze vyjádřit stav/proces apod., kdy byla esence postřehnuta, zaznamenána, a uvedené verbální substantivum v něm není nutno nahrazovat.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.