Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje výraz množárna? V diskusi o chovu psů jsem narazila na spojení množárna psů. Není to překlep? Nemělo by zde být slovo množírna?
Klíčové slovo:
množírna, množárna
Odpověď:
V Příručním slovníku jazyka českého, jenž vycházel v letech 1935–1957, jsou zachyceny obě podoby – množírna i množárna. Podle slovníku se oba výrazy používají v zahradnictví pro označení ‚zařízení k množení rostlin‘ a v lékařství pro ‚skříň, v níž se pěstují bakteriové kultury, thermostat‘. V novějším Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971 nalezneme pouze podobu množárna, navíc s jediným významem ‚skleníkové zařízení k množení rostlin‘. Žádný ze slovníků tedy nespojuje daný výraz s chovem zvířat. Mladší Slovník spisovné češtiny slovo vůbec neuvádí.
V korpusu SYN v11 nacházíme doklady obou podob slova. Množárna je doložena 128 výskyty, objevuje se v textech o pěstování rostlin, např.: Pokud je k dispozici množárna, pak lze rostliny řízkovat takřka během celého roku. Ovšem výrazně častěji je zaznamenána varianta množírna, která má v korpusu SYN v11 2 358 dokladů. Užívá se ve spojení s pěstováním rostlin, např. Napadají též rostliny v množírnách, v pařeništích, ve sklenících, poškozují i hrnkové rostliny, ale také, a především, ve spojení s chovem psů, např. Jako advokátka prosadila návrh na potírání nelegálních množíren psů, případně i jiných zvířat. Z dokladů vyplývá, že v současnosti se běžně užívá varianta množírna, a to v různých kontextech, zatímco podoba množárna se vyskytuje jen zřídka, nadto zpravidla v textech věnovaných péči o rostliny. Spojení množárna psů je tedy možné, ovšem vzhledem k jeho neobvyklosti bychom jeho užití spíš nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo květník (‚obal na květináč‘)? Ve slovníku jsem ho nenašla.
Klíčové slovo:
květník
Odpověď:
Slovo květník lze dohledat v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) a v novějším Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), kde je uvedena informace, že se daný výraz používá řidčeji. Do dalšího, mladšího slovníkového díla, totiž Slovníku spisovné češtiny, se tento výraz vzhledem k menšímu rozsahu díla už nedostal. PSJČ i SSJČ uvádějí u slova květník tentýž význam, a to ‚květináč‘. Podle prvního dílu Českého jazykového atlasu je květník nářeční variantou, která je rozšířena především na jihozápadě našeho území, odkud přesahuje do středních Čech, ale lze se s ní okrajově setkat i v severních Čechách a na východní Moravě. Počty výskytů slov květník a květináč v korpusu SYN v11 dokládají, že květník se dnes používá v mnohem menší míře (1 923 : 42 249 dokladům). Z korpusových dokladů dále vyplývá, že slovo květník se ve významu ‚obal na květináč‘ objevuje zcela ojediněle, např. osvědčily se květníky „na míru“ v podobě barevných obalů na květináče, skleněný květník … ukryje i ošklivý květináč zakrslého smrčku. Vzhledem k tomu bychom užití slova květník v jiném významu než ‚květináč‘ nedoporučovali.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v češtině sloveso zbrotit se?
Klíčové slovo:
zbrotit
Odpověď:
Sloveso zbrotit (se) skutečně existuje, byť se v dnešní době užívá velmi málo a převážně v krásné literatuře. O tom, že stojí na periferii slovní zásoby, svědčí i skutečnost, že ho z výkladových slovníků uvádí pouze Příruční slovník jazyka českého. Ten vycházel v letech 1935–1957 a je založen především na excerpcích z literatury, přičemž nejstarší zdroje pocházejí z roku 1770. Podle slovníku je význam slovesa zbrotiti ‚poskvrniti, potřísniti něčím, zprav. tekutým‘ a je zde doložena i zvratná podoba slovesa zbrotiti se ‚poskvrniti se, potřísniti se něčím, zprav. tekutým‘.
V současné češtině se prokazatelně více užívá přídavné jméno zbrocený, které je odvozeno od příčestí trpného daného slovesa, tedy zbrocen. V korpusu SYN v11 lze najít 1 041 výskytů přídavného jména zbrocený, přičemž se pojí téměř výlučně s výrazy pot (505×) a krev (459×), podstatně řidčeji potom se slzami (19×; 2 výskyty ručně vyřazeny).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku jsem zjistila, že slovo suťoviště neexistuje. Jakým slovem ho lze nahradit? Jedná se o určité prostředí, ve kterém rostou v horách skalničky. Jak se toto prostředí ze suti nazývá spisovně?
Klíčové slovo:
suťoviště
Odpověď:
Přestože výraz suťoviště ve slovnících není, nemusíme hledat žádnou náhradu, protože slovo je z jazykového hlediska naprosto v pořádku. (Slovníky nikdy nemohou zachytit všechna existující slova, není to ani jejich účelem.) Názvy míst podle toho, co se na nich nachází, pěstuje, co na nich roste apod., se nejčastěji odvozují právě příponou -iště/-isko. Základem pro odvození mohou být podstatná jména i slovesa. Názvy s příponou -iště často označují místa jako otevřené, volné plochy: bahniště, strniště, spáleniště, smetiště, pískoviště, hradiště, tábořiště, nocležiště, brambořiště atd. Do této skupiny slov můžeme bez obav přiřadit i slovo suťoviště. Jeho výskyty jsou doloženy na internetu i v korpusu SYN, verzi 13 (více než 140 výskytů), např.: louky přecházejí v rozlehlá suťoviště a sněhová pole; vápencové skalky a suťoviště se tady střídaly s porostem jeřabin, zakrslých borovic a keřů; nejdřív nás čeká úmorný výstup suťovištěm; v takovém suťovišti rostou výborně všechny vysokohorské, ale i stepní rostliny.
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo siný? Dcera dostala za domácí úkol vysvětlit, jak vznikl název měsíce prosinec. Na internetu jsme našli, že od slova siný neboli šedivý. Paní učitelka prohlásila, že slovo siný neexistuje, ovšem na internetu lze dohledat název cejn siný a hřib siný. Chtěla bych vědět, zda se toto slovo nevyskytovalo alespoň ve starší době či zda to není hovorový výraz od slova sinalý.
Klíčové slovo:
siný
Odpověď:
Paní učitelka se mýlí. Slovo siný je dnes sice knižní, možná že až zastaralé, ale rozhodně to není slovo, o němž by se dalo říci, že neexistuje. Uvádí ho například Slovník spisovného jazyka českého a definuje ho jako ‚světle modrý (do šeda n. do fialova); namodralý‘. Slovo sinalý je samozřejmě příbuzné, stejně tak třeba slovesa sinat a zesinat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
161 prosinec (s. 121–122)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo siný
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.