Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Ráda bych věděla, jaký je správný tvar přídavného jména ve spojení „mnohočetná poranění“. Má být na konci „á“?
Klíčové slovo:
ta poranění
Odpověď:
Ano, podmětem je jméno středního rodu v množném čísle. Aby bylo dodrženo pravidlo shody, je třeba užít koncovky „-á“, tedy „mnohočetná poranění“.
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mohu v textu použít výraz kterémžto?
Klíčové slovo:
kterýžto
Odpověď:
Výraz kterýžto (jehož je kterémžto tvarem) je zastaralý a knižní. Jeho užití je tedy vhodné v případě, že jsou tyto rysy v souladu s charakterem daného textu.
Poslední užití:
12.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je slovo syntéza přejaté a má nějaký ekvivalent domácího původu?
Klíčové slovo:
syntéza
Odpověď:
Slovo syntéza bylo přejato z řečtiny, má obecný význam ‚shrnutí, sjednocení jednotlivých částí, složek v celek‘, v různých oborech má pak určité specifické významy, např. v chemii ‚pochod, při němž se dvě nebo více látek slučuje v jednu‘ – v tomto významu má syntéza synonymum slučování. V obecném významu lze syntézu za určitých okolností nahradit výrazem shrnutí (jestliže je z kontextu dostatečně zřejmé, o jaký druh shrnutí se jedná).
Poslední užití:
27.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Klíčové slovo:
petarda
Odpověď:
Podle Nového akademického slovníku cizích slov je slovo petarda ve významech ‚malá ruční závěsná tříštivá puma vybuchující pomocí doutnáku‘ a ‚pyrotechnický prostředek se zvukovým a světelným efektem‘ spisovné, význam ‚prudká rána‘ slovník řadí do sportovního slangu.
Poslední užití:
5.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Zahrnuje význam slova zvýšený údaj o tom, kolikrát je něco zvýšené? Jestliže je např. hodnota spotřeby šestkrát vyšší než obvykle, může se ještě jednat o „zvýšenou spotřebu“, nebo už jde o „vysokou spotřebu“?
Klíčové slovo:
zvýšený
Odpověď:
Význam slova zvýšený je v tomto ohledu nespecifický, má obecnou povahu: ‚vyšší než normální; zvětšený‘. Označovat šestkrát vyšší spotřebu jako zvýšenou je velmi neobvyklé a matoucí, ale přesná hranice mezi zvýšeným a vysokým v jazyce neexistuje.
Poslední užití:
2.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Potřebuji napsat červenohnědá barva. Ve vzorníčku mají jednu barvu. Jak to mám zapsat?
Klíčové slovo:
červenohnědý
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy červenou barvu s nádechem do hněda / hnědou barvu s nádechem do červena), pak píšeme přídavné jméno červenohnědý dohromady. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
červenohnědý
červeno-hnědý
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Potřebuji napsat bílobéžová barva. Ve vzorníčku mají jednu barvu. Má se to psát se spojovníkem?
Klíčové slovo:
bílobéžový
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy bílou barvu s nádechem do béžové), pak píšeme přídavné jméno bílobéžový dohromady. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, bílo-béžové puntíkované povlečení. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
bílobéžový
bílo-béžový
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména