Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi akademickou Mluvnicí češtiny a Základní mluvnicí českého jazyka, popřípadě i Českou mluvnicí Havránka a Jedličky?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Trojdílná Mluvnice češtiny (vydaná nakladatelstvím Academia) podává vědecký popis české mluvnické soustavy, obsahem i formou je zaměřena na odbornou veřejnost a vysokoškolské studenty. Základní mluvnice českého jazyka i Česká mluvnice byly koncipovány jako příručky pro školní užití, tedy pro žáky a učitele, přičemž dílo B. Havránka a A. Jedličky je starší a některé výklady tedy nemusejí odpovídat současné kodifikaci.
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Píšeme dopis člověku, jenž získal tituly Ing. arch. a akad. arch. Měli bychom uvést pouze jeden z těchto titulů, nebo oba? Pokud uvedeme oba, neměla by se mezi nimi psát čárka nebo spojka et?
Klíčové slovo:
Ing. arch.; akad. arch.
Odpověď:
V tomto případě doporučujeme uvést oba tituly a oddělit je pouze mezerou: Ing. arch. akad. arch. Jan Novák.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát vdavekchtivé dívky dohromady, nebo zvlášť? Na internetu je to jednou tak a podruhé onak.
Klíčové slovo:
vdavekchtivý
Odpověď:
Slovo vdavekchtivé doporučujeme psát dohromady. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: chtivé vdavek – vdavekchtivé; podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod.
Zvažované varianty:
vdavekchtivý
vdavek chtivý
Poslední užití:
15.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu stručný výklad k vysvětlovacímu (explikativnímu) poměru mezi hlavními větami? Konkrétně k poměru vysvětlovacímu neboli explikativnímu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pojednání o poměru vysvětlovacím (který je rovněž označovaný jako důvodový) najdete například v Základní mluvnici českého jazyka (autoři: Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová). Tato mluvnice je určena spíše pro školní prostředí.
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Pokud má někdo tzv. malý doktorát (píše si před jménem např. JUDr. nebo RNDr.), mám povinnost oslovit ho příslušným titulem?
Odpověď:
Oslovování titulem není povinné. Pokud však někdo titul má (ať už je to titul Mgr., RNDr., doc., nebo jiný), je obvyklé ho (nejvyšším získaným) titulem oslovit.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Přeložila jsem do češtiny větu: „Zítra je stejné jako včera.“ Věta má vyjádřit, že se nic nezmění, situace zůstává stále stejná. Někomu se však můj překlad nelíbil, a tak jsem byla požádána, abych větu přepsala: „Zítra je stejně jako včera.“ S touto úpravou nesouhlasím, někdo by mohl myslet, že se věta týká počasí. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
včera; včerejšek; zítra; zítřek
Odpověď:
Užití příslovce v podmětu je neobvyklé, proto bychom užití první varianty nedoporučovali. Záměna přídavného jména stejný za příslovce stejně také není vhodným řešením, jednak může být problematická interpretace významu, jednak bychom v takto upravené větě očekávali sloveso v budoucím, nikoliv přítomném čase. Navrhujeme proto upravit větu ještě jinak: „Zítřek je stejný jako včerejšek.“
Zvažované varianty:
Zítra je stejné jako včera.
Zítra je stejně jako včera.
Zítřek je stejný jako včerejšek.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje přejatý název pro jablečné víno?
Klíčové slovo:
cider; cidre; cidr
Odpověď:
Výslovnost zde úzce souvisí s tím, jakou má dané slovo psanou podobu, respektive z jakého jazyka bylo do češtiny přejato. V současnosti převažuje na základě angličtiny zápis cider, jemuž odpovídá výslovnost [sajdr]. Slovníky naopak dosud doporučovaly pouze z francouzštiny vycházející variantu cidre s výslovností [sidr] (nikoli [sídr], jak uvádějí některé internetové zdroje), starší Příruční slovník jazyka českého pak zachycuje počeštěnou podobu cidr [sidr]. Vzhledem k tomu, že charakter daného nápoje se liší mj. v závislosti na regionu výroby a že o jeho původu a rozšíření se vedou spory, je takováto variabilita v jazyce zcela pochopitelná.
Zvažované varianty:
[sajdr]
[sidr]
[sídr]
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název klimatického jevu El Niño?
Klíčové slovo:
El Niño
Odpověď:
Výslovnost takovýchto termínů nebývá obvykle v jazykových příručkách zachycena, lze tedy vycházet pouze ze zvukové podoby v jazyce původu, která se adaptuje do češtiny, respektive z již vžitého úzu (ten však v současnosti v češtině kolísá). Na základě španělštiny, z níž daný výraz pochází, proto doporučujeme preferovat výslovnost [el nyňo]. V kombinaci písmen „ni“ totiž ve španělštině na rozdíl od češtiny nedochází k měkčení na [ňi]. K podobě [el ňiňo], s níž se lze v češtině rovněž setkat, dále může vést tzv. artikulační asimilace souhlásky [n] vlivem následující souhlásky [ň], což lze chápat jako určité výslovnostní usnadnění.
Zvažované varianty:
[el nyňo]
[el ňiňo]
Poslední užití:
7.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Která z následujících variant je správná? „Stopa po přítomnosti nějakého prostředku“, nebo „stopa přítomnosti nějakého prostředku“?
Klíčové slovo:
stopa
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí kromě vazby s předložkou „od“ pouze vazbu s předložkou „po“ („stopa po ráně šavlí, stopy po zlodějích“). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zmiňuje obě nabízené varianty, totiž předložkovou vazbu i bezpředložkovou vazbu s druhým pádem: „ stopa po ráně“ i „stopa barvy“. Zvolit tedy můžete obě navrhované podoby.
Zvažované varianty:
stopa přítomnosti nějakého prostředku
stopa po přítomnosti nějakého prostředku
Poslední užití:
5.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.