Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „napříště nediskutujeme naplno“ píšeme napříště dohromady?
Klíčové slovo:
napříště
Odpověď:
Ano, příslovce napříště píšeme v souladu s SSČ i SSJČ dohromady. Pokud by stály předložka a příslovce samostatně (na příště), šlo by o jiný význam, např. Na příště máte domácí úkol.
Zvažované varianty:
napříště
na příště
Poslední užití:
29.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat název weber pro jednotku magnetického indukčního toku? Ve školním prostředí je zažité [vébr], ale vznikla zde pochybnost, zda to na základě němčiny nemá být spíše [víbr], nebo naopak [vebr] podle grafiky.
Klíčové slovo:
weber
Odpověď:
V souladu s ortoepickou kodifikací i s mnoha výkladovými slovníky doporučujeme užívat jednoznačně zažitou a z hlediska obecných principů adaptace cizích slov do češtiny i náležitou výslovnost [vébr]. Je pravda, že samohlásky mají v němčině jinou kvalitu než v češtině, a proto zde původní zavřenější vokál může českým posluchačům znít spíše jako [í], zavádět zde neuzuální a rovněž nesystémovou podobu [víbr] by však nebylo vhodné. Ačkoli se někdy u přejímek silně uplatňuje i vliv grafiky a samohlásková délka běžně kolísá, krácení vokálu, tj. variantu [vebr], tu rovněž nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
[vébr]
[víbr]
[vebr]
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Obecné principy fonetické transkripce
Konkrétní dotaz:
Má se ve fonetické transkripci psát po písmenu „k“ ypsilon, nebo měkké „i“?
Klíčové slovo:
ypsilon
Odpověď:
Pokud se jedná o přepis současné spisovné češtiny, pak zde ypsilon nelze doporučit. Na rozdíl od grafiky, kde se v češtině z historických důvodů rozlišují znaky pro měkké „i“ a tvrdé „y“, ve výslovnosti (s výjimkou nářeční) daný rozdíl již dávno neexistuje, a proto se užívá ve všech kontextech pro i-ový vokál stejný znak. Záleží však na typu transkripce, o který konkrétní symbol se bude jednat. Česká fonetická transkripce (ve shodě s mezinárodní fonetickou abecedou IPA) užívá pro krátkou i-ovou samohlásku symbol [ɪ], pro dlouhou pak [iː]. Pro potřeby široké veřejnosti, která obvykle není s principy fonetického přepisu dobře obeznámena, lze pak užít foneticky méně přesné symboly [i] a [í]. Některé lingvistické příručky vycházejí svým čtenářům navíc vstříc v tom, že používají znak ypsilon po „d“, „t“ a „n“ i při přepisu výslovnosti, tj. např. dynamit [dynamit], diktát [dyktát], dýka [dýka], aby zabránili „automatickému“ čtení zápisů [dinamit], [diktát] a [díka] jako [ďinamit], [ďiktát] a [ďíka]. V některých, zejména starších zdrojích se však objevuje ypsilon v přepisu výslovnosti i jinde, kde k podobnému nedorozumění dojít nemůže, nadto se zde obvykle ypsilon nevyskytuje ani v pravopisu, srov. např. jednotku radioaktivity curie [kyrí] ve Slovníku spisovného jazyka českého nebo v Pravidlech českého pravopisu. Poslední zmíněný přístup doporučit nelze.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujícíh formulací je lepší? „Česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdí“, nebo „česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdi“?
Klíčové slovo:
hrdý
Odpověď:
Obě varianty jsou správné a spisovné. Přísudek se složeným tvarem přídavného jména „hrdí“ je prostředkem neutrálním, přísudek se jmenným tvarem přídavného jména „hrdi“ hodnotíme jako knižní.
Zvažované varianty:
česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdí
česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdi
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme ve větě „Nasvícení budovy divadla nazeleno“ výraz nazeleno dohromady, nebo zvlášť: na zeleno?
Klíčové slovo:
nazeleno; na zeleno
Odpověď:
V souladu s příručkami je možné psát oběma způsoby: zvlášť i dohromady. Mezi variantami na zeleno a nazeleno není žádný významový rozdíl. Doklady z ČNK ukazují, že se obě v praxi užívají.
Zvažované varianty:
nazeleno
na zeleno
Poslední užití:
30.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování – sekce 5 Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát slovo odnaproti dohromady, ale nevím, jestli to mohu psát i zvlášť.
Klíčové slovo:
odnaproti
Odpověď:
V souladu s SSČ a SSJČ píšeme výraz odnaproti jedině dohromady.
Zvažované varianty:
odnaproti
od naproti
Poslední užití:
31.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Odpověď:
Výraz loft má význam ‚prostor pod střechou; půdní byt‘ nebo ‚byt s velkou obytnou plochou, vytvořený z původně nebytové prostory (skladiště, továrny), uchovávající některé industriální prvky (okna, cihlové zdi apod.)‘.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát slovo dopodrobna dohromady, ale nevím, jestli to mohu psát i zvlášť.
Klíčové slovo:
dopodrobna
Odpověď:
V souladu s SSČ a SSJČ píšeme výraz „dopodrobna“ dohromady.
Zvažované varianty:
dopodrobna
do podrobna
Poslední užití:
31.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)