Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás dotazem ohledně klasifikace slova „ale“ v následujícím textu:
„[...] Přestože mezi klimatology publikujícími v odborných článcích o této problematice existuje dnes 97% shoda na tom, že globální oteplování existuje, existují někteří vědci a politici, kteří mají na průběh a příčiny globálního oteplování odlišné názory. Jako možné příčiny oteplování jsou označovány mimo jiné například klimatický cyklus Země, působení kosmického záření či pohyb sluneční soustavy. Výrazně větší rozpor pak panuje v otázce, zda se vyplatí proti oteplování přijímat nějaká výraznější opatření. Část politiků ALE nesouhlasí vůbec s tím, že by za oteplování mohl člověk, avšak především pak s tím, že by proti jeho příčinám měla být přijímána jakákoliv opatření, protože ta by znamenala omezení ekonomiké svobody.“
Jedná se o úryvek z výchozího textu k úloze v jednom cvičném didaktickém testu. V řešení je jako správná odpověď uvedeno, že jde o částici. Rozhodl jsem se Vás kontaktovat, protože nerozumím tomu, proč by se zde nemohlo jednat o spojku, a velice rád bych Vás poprosil o nějaké zdůvodnění. Nahlížel jsem do různých slovníků: SSJČ klasifikaci „ale“ jako částice nepřipouští vůbec, zatímco SSČ ano, avšak jen v některých kontextech. Jako příklady tam jsou uvedena spojení „to je ale počasí!“ a „ale sluší ti to“, mně ale připadá, že v těchto případech se jedná o úplně jiné využití tohoto výrazu. Naopak Wikislovník (který ale není žádnou normou spisovnosti, čehož jsem si samozřejmě dobře vědom) udává, že ve větě jednoduché „Jako vládce ale činil náhlá rozhodnutí.“ se jedná o spojku.
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Nejprve dvě poznámky úvodem:
1) Podle našeho názoru není souvětí vůbec šťastně formulováno, takže některé větné vztahy mohou být kvůli tomu zastřené.
2) Co se týče popisu ve slovnících, v době vzniku SSJČ se se slovním druhem částice příliš nepracovalo, což je důvod, proč se slovnědruhová klasifikace liší od novějšího SSČ.
Kloníme se k názoru, že se v tomto užití jedná o spojku s odporovacím významem, přestože sémanticky může být takové chápání kvůli výše zmíněné nevhodné formulaci sporné. A to zejména ve vztahu ke spojce „avšak“, která figuruje o dvě věty dál. Nejasné syntaktické vztahy by však neměly mít vliv na slovnědruhovou klasifikaci. Pro spojku by hovořila i skutečnost, že můžeme bez obtíží změnit slovosled tak, aby „ale“ stálo na počátku věty, tedy na místě, kde spojky obvykle stávají: "Výrazně větší rozpor pak panuje v otázce, zda se vyplatí proti oteplování přijímat nějaká výraznější opatření, ale část politiků nesouhlasí vůbec s tím, že..." Rovněž můžeme beze změny významu nahradit „ale“ jinými spojkami odporovacího významu, např. „nicméně“, „avšak“ atd.
Nad rámec dotazu ještě doporučujeme Vaší pozornosti odpověď 7874, která se týká psaní velkého písmena ve spojení s/Sluneční soustava.
Poslední užití:
21.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)