Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi spojení hrozně krásný.
Odpověď:
Příslovce strašně, hrozně mohou mít expresivní význam (nesmírně, velmi) nejen v češtině, ale i v jiných jazycích. Tam, kde se z nějakých důvodů mluvčímu nejeví jako dostatečný či jako příliš obvyklý, všední výraz typu velmi, velice..., sáhne k výrazu s výraznějším, expresivním, významově nápadným, neočekávaným významem. Příslovce hrozně či strašně ve zdůrazňující pozici už v těchto spojeních svůj původní význam částečně ztratilo a zbyl pouze význam silného, emotivního zdůraznění či větší míry sdělovaného, přičemž mluvčí si běžně tento formální rozpor ani neuvědomuje.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
a který
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Snaží se Ústav pro jazyk český šířit osvětu? Například v médiích, kde jsou prohřešky proti dobré češtině časté.
Odpověď:
Ústav pro jazyk český je vědecké pracoviště, předmětem jeho hlavní činnosti je vědecký výzkum v oblasti českého národního jazyka. Pracovníci ÚJČ se však rovněž zapojují do popularizačních aktivit a zprostředkovávají aktuální výsledky výzkumu veřejnosti. Členové oddělení stylistiky dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, když lidé vystupující ve veřejnoprávní televizi užívají chybnou shodu, např. data byly.
Klíčové slovo:
jazykové pravidlo
Odpověď:
V mluvené češtině jsou chyby ve shodě přísudku s podmětem středního rodu poměrně časté, nutno říci, že se v určitých situacích stávají i dobrým řečníkům, například když hovoří příliš dlouho.
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu, že je možné psát benzin i benzín?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pokud má určitý výraz pravopisnou dubletu (např. benzin – benzín), je pod heslovým slovem uvedeno „lze i“ s uvedenou dubletou.
Poslední užití:
13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ve cvičení je věta „Jaké jsou územněsprávní jednotky v ČR?“. Hledala jsem to, někdo to píše se spojovníkem, někdo dohromady, někdo zvlášť. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
územněsprávní
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takových dokladů objevuje poměrně značné množství.
Zápis se spojovníkem: územně-správní by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: uzemní a správní jednotky, což není správný předpoklad. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní správa. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady –územněsprávní jednotky.
Zvažované varianty:
územněsprávní
územně-správní
územně správní
Poslední užití:
29.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde lze vyhledávat slova, která výkladové slovníky neobsahují?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
V takových případech je možné vyhledávat v databázi Českého národního korpusu (KonText), zde je možné zjistit četnost určitého slova či slovního spojení v úzu.
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Jak mám vědět, že je slovo správné, přestože jej slovníky neobsahují, např. milováníhodný?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Skutečnost, že nějaký výraz slovníky neobsahují, neznamená, že není spisovný, či že dokonce v jazyce neexistuje. Slovníky nikdy nemohou obsáhnout celou slovní zásobu živého jazyka. To je možné pouze u jazyků mrtvých, které se dále nevyvíjejí a jejichž slovní zásoba se nemění. V daném případě je nejlepší postupovat na základě analogie. Najít ve slovnících slova podobně utvořená, např. trestuhodný.
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Bylo by možné doplnit do Internetové jazykové příručky všechna slova s komponentem -hodný, např. milováníhodný?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Bohužel to v tomto případě není možné, mimo jiné proto, že mnoho takto utvořených slov se v úzu vyskytuje velmi řídce. Slovníková část IJP nepokrývá celou slovní zásobu češtiny. Vychází především z hesláře školního vydání Pravidel českého pravopisu a Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Výběrově jsou do ní včleněna hesla ze Slovníku spisovného jazyka českého, Nového akademického slovníku cizích slov, slovníků neologismů Nová slova v češtině 1, 2 a z poradenské databáze. Při sestavování slovníkové části byl kladen důraz na frekvenci a problematičnost slov.
Poslední užití:
19.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.