Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje zeměpisné jméno Kuala Lumpur? Je možné toto jméno ponechat nesklonné?
Klíčové slovo:
Kuala Lumpur
Odpověď:
Dosavadní příručky (Pravidla české pravopisu i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) doporučují první část tohoto zeměpisného jména ponechat nesklonnou a druhou část skloňovat podle vzoru „hrad“ (2. p. Kuala Lumpuru). To je v souladu s výkladem v Internetové jazykové příručce, podle něhož se k mužským jménům řadí zpravidla názvy, které mají v posledním slově zakončení na souhlásku (v češtině typické pro mužský rod) – toto poslední slovo pak skloňujeme. Nicméně v případě zeměpisného jména Kuala Lumpur se v současném úzu vedle popsaného způsobu skloňování prosazuje i nesklonná podoba (v SYN v13 se vyskytuje přibližně v pětině případů), jméno Kuala Lumpur je pak rodu středního. Tato tendence je doložená i u jiných zeměpisných jmen (např. New Hampshire), nesklonné podoby bychom tak nepovažovali za chybné.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: více existujících podob jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má obyvatelské jméno utvořené od názvu státu Katar?
Klíčové slovo:
Katařan; Katar
Odpověď:
Ve starší příručce Praktické kapitoly z českého jazyka jsou uvedeny dvě systémově správné podoby obyvatelského jména utvořené od názvu státu Katar: Katařan a Katarec. Nicméně data z ČNK SYNv13 ukazují, že se v současném úzu prosadila pouze podoba Katařan (a od ní odvozená přechýlená podoba Katařanka). Systémově správná podoba Katarec (a od ní přechýlená podoba Katarka) se v úzu nevyskytují, a proto je nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
Katařan
Katarec
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Katařan, Katařanka
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Moje dítě použilo na začátku e-mailu adresovaného učiteli pozdrav „Zdravím“, učitel to označil za nezdvořilé a neomalené. Podle mě se ale tento pozdrav běžně používá, viděl jsem ho třeba v hromadných zprávách posílaných žákům (ale psali je učitelé z jiné školy). Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
zdravím
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, přesahuje do oblasti etikety. Užití kontaktové formule „Zdravím“ na začátku e-mailu adresovaného společensky výše postavené osobě nepovažujeme za vhodné. V oficiální, formální komunikaci se totiž užívá tradiční oslovení ve spojení s přívlastkem „vážený“ (Vážený pane Nováku apod.) či nověji spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023). Zásadní vliv na výběr kontaktové formule má však míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní uctivější variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Jako nejvhodnější kontaktová formule při kontaktu žáka s vyučujícím se tak jeví spojení „Vážený pane učiteli“, „Vážený pane profesore“, případně „Dobrý den, pane učiteli“, „Dobrý den, pane profesore“. Naproti tomu vyučující si může dovolit použít méně formální kontaktovou formuli (třeba právě „Zdravím“), neboť vztah mezi žákem a vyučujícím je asymetrický, což se projevuje mj. v tom, že učitelé běžně žákům tykají, kdežto žáci učitelům vykají. Pro úplnost dodejme, že si školy či jednotliví vyučující mohou nastavit pravidla komunikace jinak – např. když učitel dovolí žákům, aby mu tykali, neměl by negativně hodnotit méně formální formu oslovení v e-mailu.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně vojenských hodností. Popisujeme život generála (v historických souvislostech) a nejsme si jisti, zda k dotyčnému můžeme odkazovat jakožto ke generálovi i v době, kdy ještě tuto hodnost neměl. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Při vytváření životopisných textů lze jistě referovat k osobám pomocí jejich hodností, titulů či funkcí. Podobně jako můžeme napsat či říci, že „paní profesorka Nováková se narodila v Neratovicích“, přestože v době příchodu na svět samozřejmě nemohla mít vědecko-pedagogický titul, můžeme používat označení generál i pro dobu, kdy daná osoba měla nižší hodnost. Neplatí to však bezvýjimečně, někdy je třeba vzít v potaz (větný) kontext. Kupříkladu formulace typu „v roce 1960 získal generál plukovnickou hodnost“ může pro recipienty textu interpretačně problematická, a proto by bylo vhodné vyjádřit danou informaci jinak.
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Někdy se říká chia semínka, jindy semínka chia. Jak mám se slovem chia zacházet? Je možné ho skloňovat?
Klíčové slovo:
chia
Odpověď:
Výraz chia se nejčastěji užívá jako nesklonné přídavné jméno, a to nejčastěji ve spojení chia semínka (v korpusu SYN v13 je toto spojení doloženo více než 2000×), např. vmíchejte do ní chia semínka; posypte slunečnicovými a chia semínky; najdeme je ve lněných či chia semínkách; lžíce chia semínek.
Řidčeji se slovo užívá i jako podstatné jméno, obvykle v tzv. nominativu jmenovacím, a to opět ve spojení se slovem semínko: 80 g semínek chia, zeleninová polévka se semínky chia. O určité bezradnosti pisatelů svědčí texty, v nichž je podstatné jméno užito jako nesklonné: propaguje módní superpotraviny jako chia, chlorellu nebo quinou.
Vzhledem k zakončení na -a se podstatné jméno chia řadí k ženskému rodu. Podle psané podoby by teoreticky mohlo patřit k malé skupince přejatých slov se zakončením -ia, jako je belaria, uncia či jména Olympia, Sofia, jejichž zakončení 1. pádu -ia se v češtině zpravidla mění na -ie (belaria/belarie, Olympia/Olympie) a slova se pak řadí k měkkému vzoru „růže“.
Přestože je dokladů užití skloňovaných tvarů v korpusu i na internetu opravdu žalostně málo (a tvary některých pádů nejsou vůbec zaznamenány), ukazuje se, že chia se v souladu s výslovností [čija] chová spíše jako výrazy papája, sója, popř. vikuňa, tarhoňa. Ty se v jednotném čísle skloňují podle vzoru „žena“ a ve 2., 3. a 6. pádě jed. čísla a ve všech pádech čísla množného mohou mít dubletní tvary podle vzoru „žena“ i „růže“. Ve tvarech odpovídajících vzoru „žena“ se v příslušných pádech místo koncovky -y píše -i: papáji, sóji, vikuni. Přiřazení k tomuto skloňovacímu typu dokládají příklady jako: (2. pád) výhodnou vlastností chii je její hypoalergennost; skupuje veškerou světovou zásobu quinoy a chii; pudink ze semínek chie; přidávám také semena chie, kořeny maky a červenou řepu; (4. pád) chiu lze konzumovat v mnoha podobách; potom chiu přidáme do směsi bulguru a quinoy; (6. pád) antioxidanty v chie způsobují, že si semena uchovají svou kvalitu i několik let; omega-3 mastné kyseliny obsažené v chie; (7. pád) chiou se začali zabývat odborníci na zdravou výživu; placky z polenty s chiou.
Zacházení se slovem chia je možné ověřit v Internetové jazykové příručce nebo v elektronickém Akademickém slovníku současné češtiny.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Když potkám na ulici mladou neprovdanou ženu, oslovím ji „dobrý den, slečno“. Ale když potkám mladého svobodného muže, neřeknu mu „dobrý den, slečňáku“. Máme v češtině nějaké označení pro takového muže?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
U žen můžeme rozlišovat na základě věku a rodinného stavu mezi slečnou a paní, nicméně v současné době se i pro mladou či svobodnou ženu používá označení paní. Naproti tomu pro mladé svobodné muže nemáme v češtině jednoslovné pojmenování, a to zřejmě z historických důvodů. (Za zmínku stojí, že slovo slečna vzniklo zkrácením slova šlechtična, původně totiž označovalo neprovdané šlechtické dcery, později bylo přeneseno na měšťanské a ještě později i na vesnické dívky). Pro muže tedy užíváme oslovení „pane“ bez ohledu na jeho věk či rodinný stav. V úvahu případně přicházejí též slovní spojení „mladý pane“ či „mladý muži“, nepovažujeme je však za neutrální.
Poslední užití:
10.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jsem nožíř a potřebuji poradit správnou výslovnost výrazu choil, což je část nože.
Klíčové slovo:
choil
Odpověď:
Výraz choil je v češtině evidentně poměrně nový a natolik speciální, že jej nezachycují žádné lingvistické zdroje. Mediální archiv, kde obvykle aktuální noremní výslovnost bez problémů ověřujeme, bohužel v současnosti (rok 2025) neobsahuje žádný doklad reálného užití v mluveném projevu. Dokonce i rozsáhlý korpus psaných textů (ČNK syn v13) nabízí pouze jediný výskyt slova choil, a to z časopisu Zbraně & náboje z roku 2018, kde se objevuje tento popis nože: „Tvar čepele složený ze dvou rádiů je skoro osově symetrický. Symetričnost narušuje pouze choil u čepele a drážky na hřbetu pro opření palce“.
V tomto případě tedy nezbývá než zjistit výslovnost v jazyce, odkud bylo slovo přejato, tj. v angličtině, a následně ji adaptovat do češtiny. Oxford English Dictionary u hesla choil uvádí fonetický přepis [tʃɔɪl]. V češtině bychom proto doporučovali užít podobu [čojl].
Na základě rešerše anglických slovníkových zdrojů i webových stránek zaměřených na nožířství lze odborný termín choil definovat např. jako ‚nezaostřená část čepele nože u její základny (poblíž rukojeti)‘; v anglofonním prostředí je doložen od konce 19. století, avšak jeho přesný původ není jasný. V češtině se užívá jako slovo rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „hrad“ (např.: „v případě, že zatlačím palcem na hřbet nože, působí tlak na spodek choilu, nikoliv na ostří, jak bychom asi očekávali a chtěli“; „čepel je opatřena finger choilem, což usnadňuje manipulaci“.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Překvapilo mě, že v audioverzi jednoho zpravodajského článku se hovořilo o vojenské juntě s [j], nikoliv s [ch]. Při poslechu jsem nejdřív vůbec nepochopila, o co jde (na začátku se totiž mluvilo jen o juntě nebo o myanmarské juntě, až později se objevilo známé spojení vojenská junta). Může někdo v médiích rozhodnout, že se určité vžité slovo začne vyslovovat jinak? Nebo je to jen chyba zaviněná tím, že zprávu načetl robot?
Klíčové slovo:
junta
Odpověď:
Ve všech výkladových slovnících i v příručce Výslovnost spisovné češtiny se u hesla junta doporučuje výhradně zvuková podoba [chunta]. Tomu odpovídá i aktuální výslovnostní úzus: v mediálním archivu jsme ověřili, že jak profesionální mluvčí, tak jejich hosti užívají v rozhlasovém i televizním vysílání pouze tuto variantu, nikoli [junta]. Ve zmiňovaném textu jde tedy jednoznačně o chybu zaviněnou nedokonalým automatickým převodem psaného textu na řeč. V žádném případě bychom nedoporučovali tuto výslovnost odpovídající grafice kdekoli uměle zavádět a pravděpodobně to nebylo ani záměrem daného média, pouze nebyla provedena kontrola roboticky vzniklé nahrávky. Jak vyplývá z vašeho dotazu, i takováto zdánlivě malá odchylka od náležité výslovnosti, kdy došlo k záměně pouze jedné hlásky (ovšem té velmi důležité, iniciální), může navzdory kontextu způsobit nejasnosti. Při automatickém zpracování audioverzí článků by tedy měla být věnována patřičná pozornost zejména přejatým výrazům, v nichž často není vztah mezi grafikou a zvukem triviální a popsatelný obecnými pravidly.
Na okraj dotazu ještě poznamenejme, že výraz junta pochází ze španělštiny a Akademický slovník současné češtiny jej definuje jako ‚nedemokratickou vládu nastolenou po vojenském převratu, tvořenou zpravidla skupinou vojenských představitelů‘. Z hlediska pravopisného převažuje zápis junta, počeštěná varianta chunta, odpovídající výslovnosti, kterou uváděly starší slovníky, se užívá minimálně.
Poslední užití:
4.12.0202
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Poslední užití:
6.2.2025
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.