Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se název slovenské lokality Čerešňový sad v českém textu překládat, nebo jej lze ponechat v původní podobě?
Klíčové slovo:
Čerešňový sad
Odpověď:
Česká varianta takovýchto názvů bývá vžitá jen u velmi známých a frekventovaně užívaných jmen objektů (např. Trenčínský hrad místo Trenčiansky hrad), k nimž Čerešňový sad zjevně nepatří. Překlad Třešňový sad sice nelze zcela vyloučit, ale rozhodně je možné ponechat daný název v původní podobě.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný český překlad anglického názvu University of Cambridge: Univerzita Cambridge, Univerzita v Cambridge, nebo ještě nějak jinak?
Klíčové slovo:
Univerzita v Cambridgi
Odpověď:
U tohoto názvu existuje v češtině více užívaných možností: Univerzita v Cambridgi, dále Univerzita v Cambridge (zeměpisné jméno Cambridge může být totiž jak ženského rodu, tak i rodu středního, v tom případě je pak nesklonné) či Cambridgeská univerzita. Nejméně častá je v úzu zjevně varianta Univerzita Cambridge, avšak ani tu nelze považovat za nepřijatelnou.
Zvažované varianty:
Univerzita v Cambridgi
Univerzita v Cambridge
Cambridgeská univerzita
Univerzita Cambridge
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaké se má v českém textu užít pojmenování: původní anglické University of Georgia, nebo přeložený název Georgijská univerzita?
Klíčové slovo:
University of Georgia
Odpověď:
V tomto případě záleží na preferenci autora textu, zda užije původní, nebo přeložený název. Je dobré rovněž přihlédnout k celkovému stylu textu a jeho očekávaným čtenářům. Na základě dokladů z úzu lze konstatovat, že čeští pisatelé dávají v současnosti jednoznačně přednost nepřeloženému jménu University of Georgia.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V rámci jedné knihy se v mluvě vypravěče celkem nahodile střídají tvary osobního zájmena já: mě a mne. Domnívám se, že by měl být užíván jen jeden tvar. Souhlasíte?
Odpověď:
Z morfologického hlediska jsou tvary mě a mne rovnocenné, ze stylistického nikoliv – tvar mě je neutrální, tvar mne hodnotíme jako knižní. Není-li pro střídání těchto tvarů v pásmu vypravěče zvláštní důvod, doporučili bychom s ohledem na stylovou jednotnost textu používat pouze jeden z nich.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem v souvislosti s dětským pořadem, v němž vystupují ovce v roli detektivů, na větu „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého/jejich pastýře“. Má zde být zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Řešení není jednoznačné. Existuje univerzální pravidlo, které říká, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu; to je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. To je případ i vaší věty. Výše uvedené pravidlo však na tuto větu aplikovat můžeme i tak – a tuto možnost považujeme za primární: podmětem věty jsou „ovce“ a „pastýř“ je jejich, zvolíme tedy zvratné přivlastňovací zájmeno („Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého pastýře.“). Na druhou stranu lze uvažovat i o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Zájmeno je ve větě součástí bohatě rozvitého neshodného přívlastku, který ve zhuštěné formě obsahuje další predikaci, která vynikne, rozvineme-li ji, například takto: „Ovce vyšetřují okolnosti, za nichž někdo zavraždil jejich pastýře“. V takovém případě je namístě pouze jméno nezvratné, protože původce druhého děje je zde jasně patrný. Druhou možností je tedy zvolit tuto interpretaci a užít přivlastňovací zájmeno nezvratné: „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy jejich pastýře.“
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.