Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný společník“, přechýlená podoba „jediná společnice“ se mi zdá taková podivná. Mohu používat spojení „jediný společník“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
společnice
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná společnice“.
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Když si pták postaví bydlo (jako dům) na bidle (jako na tyči) a pak foukne vítr a obě b_dla spadnou, tak jaké tam bude i/y?
Klíčové slovo:
bidlo, bydlo
Odpověď:
Tato hádanka se pravopisně vyřešit nedá. Jde o starou slovní hříčku. Bidlo/bydlo můžeme v obou významech vyslovit stejně, protože na rozdíl od našich předků ve výslovnosti i a y nerozlišujeme. Napsáním jednoho písmena však zápis obou rozdílných slov řešit nelze. Jedná se o dvě různé lexikální jednotky se zcela odlišným významem, které nemůžeme popsat jedním výrazem. Žádné z i/y nemá přednost. Řešením je zápis spadlo bydlo i bidlo, který však slovní hříčku ruší.
Zvažované varianty:
bidla
bydla
Poslední užití:
25.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se ex libris odděleně, nebo dohromady (exlibris)?
Klíčové slovo:
ex libris; exlibris
Odpověď:
Podle IJP, NASCS, SSČ, SSJČ i nejnovějšího ASSČ je možné psát jak ex libris, tak exlibris. Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné. Podle korpusu SYN v13 v českých textech mírně převažuje psaní dohromady. Poměr variant exlibris : ex libris je 3246 : 2965.
Zvažované varianty:
ex libris
exlibris
Poslední užití:
25.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Pokud v textu píšu pulz, pulzovat, mám psát impulz, nebo mám volit variantu impuls?
Klíčové slovo:
impulz; impuls
Odpověď:
Pravopisné podoby impulz a impuls jsou hodnoceny jako rovnocenné, doklady z korpusu SYN v13 ukazují, že se užívají v podstatě se shodnou frekvencí (podoba impuls velice mírně převažuje). Pokud se slovo objevuje v textu současně se zápisy pulz, pulzovat, považujeme za vhodné zvolit u všech slov jednotné řešení a dát přednost variantě impulz.
Zvažované varianty:
impulz
impuls
Poslední užití:
7.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.2 – Dublety jsou stylově rovnocenné (typ kurz – kurs)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
V textu knihy je uvedeno puls, ale na jiné stránce se píše, že někomu pulzuje v hlavě. Nemělo by to být sjednocené? Volila bych podoby se z.
Klíčové slovo:
pulz; puls
Odpověď:
Souhlasíme. Přestože je možné psát jak pulz, tak puls (jsou to rovnocenné pravopisné varianty), je vhodné pravopis podstatného jména a odvozeného slovesa v jednom textu sjednotit. Zápis pulsovat může na mnohé čtenáře působit knižně či zastarale, sjednocení ve prospěch z (pulz, pulzovat) proto považujeme za vhodné.
Zvažované varianty:
pulz
puls
Poslední užití:
7.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.2 – Dublety jsou stylově rovnocenné (typ kurz – kurs)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Co znamenají výrazy zubkyně a brakyně? Tato slova se vyskytují v pastorele od Jiřího Ignáce Linka (1725–1791). Koledníci, nesoucí dary Ježíškovi, tam zpívají: „beránky, zubkyně, všechny mu dám, jen starý brakyně doma nechám“.
Klíčové slovo:
zubkyně; brakyně
Odpověď:
Heslo zubkyně nalezneme v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957), který u tohoto (již tehdy poněkud zastaralého) slova uvádí význam ,mladá ovce do dvou let‘. Výraz brakyně pak vykládá Slovník nářečí českého jazyka, který v ÚJČ vychází od roku 2016. Jde o expresivní označení dříve užívané na Chodsku pro ,bezcenné zvíře vyřazené z chovu‘; zpravidla šlo o ovci nebo krávu. (Tento slovník zachycuje ještě i druhý, rovněž expresivní význam, doložený z Chodska, a to ,stará, již neplodná žena‘.) Jak se dočteme v popularizační publikaci Jsme v češtině doma? (2012, s. 188–189), v kontextu vánoční skladby je pravděpodobné, že „koledníci Ježíškovi darují beránky a mladé ovce, ale staré, už nepotřebné ovce raději nechají doma“.
Poslední užití:
20.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je vhodné, v pořádku používat slovo ombudsosoba místo ombudsman?
Klíčové slovo:
ombudsosoba
Odpověď:
Slovo ombudsosoba je výsledkem snahy o genderově korektní vyjadřování a nejspíš jde o doslovný překlad anglického výrazu ombudsperson (kde -person znamená osoba). V angličtině náhrada ombudsman > ombudsperson dává z hlediska snahy o genderovou neutralitu smysl, protože přípona -man ve slově ombudsman může v angličtině evokovat mužský gender, a novotvar ombudsperson je v tomto ohledu neutrální. V češtině však tento problém není tak akutní, a je otázka, zda -man ve slově ombudsman vůbec evokuje mužský gender, nebo zda potřeba tvořit novou variantu nevzniká spíš díky povědomí o anglickém ombudsperson.
Slovo ombudsosoba je inovace, přičemž lze mít pochybnosti o její nezbytnosti. Bez ohledu na zmíněné důvody je však pravděpodobné, že na tento neologismus bude část uživatelů reagovat negativně (viz např. diskuse o slově ombudsman na FAMU v roce 2024). Pokud je potřeba genderově neutrálního vyjádření silnější než obavy z negativních reakcí, je slovo samozřejmě možné použít. I když je tvořeno podle cizího, anglického slovotvorného modelu, má díky ideologii, která za jeho vznikem stojí, určitý potenciál se rozšířit a směřovat k neutrálnosti. V současnosti je však bezpochyby příznakové a vzhledem k uvedeným důvodům bychom s jeho používáním byli spíš opatrní.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v češtině možné používat slovo reporting? Narazil jsem na něj v rámci referátu určeného na oborovou konferenci.
Klíčové slovo:
reporting
Odpověď:
Výraz reporting zachycuje jednak databáze neologismů NEOMAT (neologismy.cz), jednak je velmi hojně doložen v Českém národním korpusu, a to zejména v oborových zdrojích, a to z oblasti ekonomiky, IT apod. Uvedený výraz je jistě typický pro určité obory, zejména zmíněnou ekonomii, v jejich rámci jej tak lze neproblematicky užívat. V jiných kontextech je třeba zvážit srozumitenost pro běžného mluvčího, slovo reporting lze nahradit například synonymem výkaznictví.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Píšu text, v němž zmiňuji nebinárního člověka. Mám tam napsat „nebinární kolega kritizoval“, nebo „nebinární kolegyně kritizovala“?
Klíčové slovo:
nebinární
Odpověď:
Na tuto otázku vám nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď. Někteří nebinární lidé si totiž vyberou a užívají jeden gramatický rod, jiní gramatické rody střídají. V textech pojednávajících o nebinárních osobách se navíc uplatňují i další jazykové strategie, např. různé opisy (v úvahu by tak přicházela např. reformulace „nebinární osoba z našeho pracovního týmu kritizovala“, toto řešení však nepovažujeme ze stylistického hlediska za ideální.) Doporučujeme vám proto domluvit se s danou nebinární osobou, jak se o ní budete vyjadřovat.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Pracuji v kultuře, a tak se běžně setkávám s různými umělci a umělkyněmi. Při rozhovoru s mužem používám oslovení „Mistře“, nevím si však rady, jak oslovovat ženu. Mám jí také říkat „Mistře“? Nebo snad „Mistrová“? To se mi zdá dost zvláštní. Většinou si vystačím se spojením „vážená umělkyně“, ale když pak hovořím s umělcem i umělkyní najednou, nelíbí se mi, že je oslovuji tak odlišně. Můžete mi poradit, jak to vyřešit se ctí?
Klíčové slovo:
Mistryně
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2003) uvádí jako jeden z významů slova mistr ‚označení a oslovení (vynikajícího) umělce, tvůrce, interpreta‘, pro nějž je náležitý zápis s velkým písmenem Mistr, a ilustruje toto užití mj. na příkladu „děkuji Vám, Mistře“. Podobně starší Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) zachycuje u daného slova mezi jinými význam ‚čestný titul pro vynikajícího umělce, sportovce‘ a doplňuje též informaci, že se jedná o ‚časté oslovení výtvarných, hudebních n. slovesných umělců‘, a dokládá ji větou „vyprávějte o svých prvních skladbách, Mistře!“ Co se přechýlené podoby daného označení týče, tento slovník nabízí pro popsaný význam podobu mistryně, nikoliv mistrová (druhým výrazem se totiž označuje např. ‚žena provozující samostatně řemeslo‘ nebo ‚dílovedoucí v továrnách‘). Zápis s malým písmenem mistryně je zde přitom užit patrně proto, že se z hesla odkazuje k většímu počtu významů. Pokud tedy oslovujete umělce Mistře, nabízí se oslovit umělkyni výrazem Mistryně. U žen však zjevně nejde o běžně užívaný způsob oslovení, jak napovídá jednak váš dotaz, jednak nulový výskyt spojení Vážená/vážená Mistryně ve srovnání s 42 doklady spojení Vážený/vážený Mistře v korpusu SYN v13. Pakliže by vám dvojice výrazů Mistře a Mistryně nevyhovovala, můžete jistě zvolit i jiné formy oslovení: vážený umělče a vážená umělkyně, vážený pane Nováku a vážená paní Svobodová aj.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše ve slově intrik_? Psala bych spontánně intriky, ale slovo se skloňuje podle vzoru kost, protože intrika je neživotná, tak to asi má být inktriki (jako kosti).
Klíčové slovo:
intriky
Odpověď:
Kategorie životnosti a neživotnosti je rozhodující u mužského rodu. U ženského rodu životnost a neživotnost nerozlišujeme. Podstatné jméno intrika se podle zakončení řadí ke vzoru „žena“ (stejně jako třeba skála, pračka, cholera), náležitý zápis je tedy intriky.
Zvažované varianty:
intriky
intriki
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát ahojk_? Úplně slyším to tvrdé y (ahojky), ale nevím, jestli je to tak správně, jestli se to nepíše ahojki.
Klíčové slovo:
ahojky
Odpověď:
Tento expresivní citoslovečný pozdrav je typický spíše pro mluvené projevy. V psaných textech je obvyklé psát ahojky. Takto je slovo zachyceno ve Slovníku nespisovné češtiny (s komentářem, že jde o zdrobnělinu z ahoj a že se pozdrav nejčastěji užívá na internetu při chatování), v internetovém slovníku Čeština 2.0 (s variantami ahoja, ahojda, ahoják) a rovněž v elektronickém Akademickém slovníku současné češtiny. Korpus SYN v13 zaznamenává variantu ahojky 237×, podoba ahojki se objevuje pouze jednou.
Zvažované varianty:
ahojky
ahojki
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát čauk_? Psala bych čauky, protože tam úplně slyším to tvrdé y. Ale vůbec nevím, jestli je to tak správně, a váhám, podle jakého je to vzoru.
Klíčové slovo:
čauky
Odpověď:
Tento pozdrav je typický spíše pro mluvené projevy. Jde o citoslovce, proto slovo nepřiřazujeme k žádnému vzoru. Přestože v citoslovečných výrazech se někdy po tzv. pravopisně tvrdých písmenech píše i, např. hihihi, kikiriki (i kykyryký), pozdrav čauky je obvyklé psát s y. Podobu čauky zachycuje např. internetový slovník Čeština 2.0 (zde i s variantou čauky mňauky), Slovník nespisovné češtiny a rovněž elektronický Akademický slovník současné češtiny. Korpus SYN v13 zaznamenává 108 dokladů podoby čauky (z toho 22× ve variantě čauky mňauky). V korpusu je 52× zachycen i zápis s -i, ve všech případech však jde o album a stejnojmennou píseň Čauki mňauki skupiny Nightwork.
Zvažované varianty:
čauky
čauki
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově pedikúra pořád jen čárka, nejsou povoleny obě možnosti? U nás se objevila cedule s ů, tak mě to trochu vyděsilo.
Klíčové slovo:
pedikúra
Odpověď:
Náležitá pravopisná podoba tohoto přejatého slova je s ú: pedikúra, varianta s ů se v praxi občas objevuje, ale správná není. Možnou variantou je pedikýra, ale tato podoba se užívá jen velmi zřídka..
Zvažované varianty:
pedikúra
pedikůra
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v případě domácích spotřebičů (např. trouba, pračka) užívat spojení přidaná pára nebo přídavná pára?
Klíčové slovo:
přidaný; přídavný
Odpověď:
Významový rozdíl těchto výrazů je minimální. Slovník spisovné češtiny definuje přídavné jméno „přídavný“ jako ‚který je přid(áv)án‘ a přídavné jméno „přidaný“ jako ‚daný k něčemu navíc‘. Data z Českého národního korpusu (SYN v13) navíc ukazují, že jsou tato přídavná jména v daném kontextu zaměňována: zatímco spojení přídavná pára zde má 76 výskytů, spojení přidaná pára má 25 výskytů. Domníváme se tedy, že jsou uvedené varianty slovního spojení rovnocenné a je jen na vás, kterou z variant zvolíte.
Zvažované varianty:
přídavný
přidaný
Poslední užití:
16.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přidaný; přídavný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Mohu použít sloveso zračit se v básni (v duši se píseň zračí)?
Klíčové slovo:
zračit
Odpověď:
Sloveso zračit se zachycuje například Slovník spisovné češtiny ve významu ‚být patrný, objevovat se, jevit se‘ a uvádí u něj knižní stylový příznak, užití v básni je tedy náležité.
Poslední užití:
14.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zračit se
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jde mi o název dusíkaté organické látky, která se přidává do kosmetických produktů. Setkávám se se dvěma možnostmi: alantoin nebo allantoin. Které mám dát přednost?
Klíčové slovo:
alantoin; allantoin
Odpověď:
Výraz není zachycen v žádném výkladovém slovníku češtiny ani v žádném jiném nám dostupném slovníkovém zdroji. Na internetu a v databázích ČNK jsou skutečně doloženy obě možnosti – s jedním l i se dvěma l, obě možnosti lze považovat za vhodné. Při rozhodování, které z variant dát přednost, se můžeme řídit mj. frekvencí. Doklady z korpusu SYN v13 ukazují, že varianta s jedním l je frekventovanější. Poměr zápisů alantoin : allantoin je 279 : 161.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku užití slov neurověda a neuroprávo ve vědeckém článku?
Klíčové slovo:
neurověda; neuroprávo
Odpověď:
Užití výrazu neurověda považujeme za neproblematické. Výraz zachycuje Internetová jazyková příručka, je velmi frekventovaný a vyskytuje se velmi často právě v odborném kontextu. Výraz neuroprávo ale žádné příručky nezachycují a není doložen ani v synchornních korpusech. Navíc není zcela jasný jeho význam, doporučovali bychom proto užít na jeho místě opis.
Poslední užití:
25.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurověda
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamy chceme užít slovo gaučing. Je možné ve veřejném prostoru toto slovo užít, je spisovné nebo má jinou stylovou charakteristiku? Jaké může mít konotace?
Klíčové slovo:
gaučing
Odpověď:
Jediná příručka, která slovo gaučing zachycuje, je Internetová jazyková příručka, která však systematicky neuvádí významy slov ani jejich stylovou charakteristiku. Uvedené slovo je dále doloženo v databázi neologismů Neomat i v Českém národní korpusu SYN v13 (215 v.), a to zejména ve (volnočasové) publicistice. Slovo gaučing je neformální, nespisovný výraz, působí především jako prostředek slovního humoru, což dokazuje i grafická stránka textů: Pisatelé výraz gaučing dávají často do uvozovek, v případě rozhovorů bývá v závorce za ním někdy poznamenáno, že následoval smích respondenta. Ve veřejném prostoru tedy užít lze (a také se již užívá), nicméně s uvedeným omezením. Na konotace, které vyvolává, lze usuzovat pouze nepřímo, a to právě na základě korpusových dokladů. Nemalá část dokladů ukazuje gaučing jako něco nežádoucího (srov. např. „Chceme , aby se lidé vymanili z trendu ‚gaučingu‘ , fastfoodů , počítačových her a sociálních sítí."; „forma motivace, která mě měla konečně vytáhnout ze zajetí gaučingu“), objevují se ale rovněž doklady zcela neutrální (srov. Někomu vyhovuje „gaučing“ proložený četbou knihy nebo sledováním filmu.), méně často se pak lze setkat s doklady, kdy je gaučing považován za pozitivní jev (srov. „pozitivní Ideální polohou pro posilování vazeb mezi je tzv . gaučing“).
Poslední užití:
10.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.