Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „či“ ve spojení „ať už jde o kulturu, sportovní klání(,) či společenské večery“?
Klíčové slovo:
ať – či
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před druhou složkou dvojitého spojovacího výrazu čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Význam morfému
Konkrétní dotaz:
Když se mému vnukovi narodil syn, začali nám gratulovat k narození pravnuka, což mě zarazilo, protože předpona pra- se přece používá k označení něčeho nebo někoho starého (pravěk, pračlověk, prales atp.), ale můj vnuk je malé dítě. Je tedy označení pravnuk vzhledem k těmto okolnostem v pořádku?
Klíčové slovo:
pravnuk
Odpověď:
Ano, označovat vnukova syna slovem pravnuk je zcela v pořádku. Předpona pra- totiž (mj.) označuje nejen osoby o generaci starší než základové slovo (prarodič, pradědeček, prababička), ale i osoby o generaci mladší než základové slovo (pravnuk, pravnučka, pravnouče, praneteř, prasynovec).
Zvažované varianty:
pravnuk
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pra-/prach-
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Aktualizujete průběžně i slovníky, do nichž lze nahlížet prostřednictvím Internetové jazykové příručky?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny a Nový akademický slovník cizích slov jsou uzavřená díla, která existují primárně v tištěné podobě, až druhotně byl jejich obsah digitalizován a lze ho prohlížet v rámci jednotlivých hesel Internetové jazykové příručky. Tyto slovníky aktualizovat nelze. Průběžně vzniká Akademický slovník současné češtiny, který má elektronickou podobu a údaje v něm obsažené může autorský tým upravovat i rozšiřovat.
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jsou informace ve Slovníku spisovného jazyka českého platné a v nich uváděné varianty slovesných vazeb kodifikované?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého vycházel v letech 1960–71. Nelze tedy tvrdit, že všechny v něm uváděné informace odpovídají současné normě. Zároveň se daná příručka od současné kodifikace odchyluje z hlediska pravopisného – aktuálně platná Pravidla českého pravopisu vyšla v roce 1993. Doporučujeme vám proto souběžně nahlížet i do Slovníku spisovné češtiny, který byl vydán v roce 1994, popřípadě do Akademického slovníku současné češtiny, který je postupně zveřejňován od roku 2017.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vytvoří název pro obyvatele Frenštátu pod Radhoštěm? Je to Frenštáčan nebo Frenštátčan?
Klíčové slovo:
obyvatel Frenštátu pod Radhoštěm
Odpověď:
Správná, systémová a spisovná podoba obyvatelského jména od zeměpisného jména Frenštát (pod Radhoštěm) je Frenštáťan (srov. např. Lanžhot > Lanžhoťan, Lhota > Lhoťan). Podle dokladů v databázi Českého národního korpusu se však obyvatelské jméno od města Frenštátu pod Radhoštěm příliš nepoužívá. V korpusu syn v9 je k nalezení pouhý 1 výskyt správné podoby Frenštáťan (a k tomu 2 výskyty nesprávné podoby *Frenštáčan, a překvapivě i 55 výskytů nesprávné podoby *Frenštátčan). Z toho lze soudit, že přinejmenším v celonárodním úzu není užívání daného obyvatelského jména vžité. Z toho důvodu bychom doporučovali používat opis – v množném čísle lze užívat podoby Frenštátští, v jednotném čísle je nutno uchýlit se k podobám typu obyvatel/ka Frenštátu (pod Radhoštěm).
Zvažované varianty:
Frenštáčan
Frenštátčan
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky Frenštáčan, Frenštátčan a Frenštáťan
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Píší pracovníci Ústavu pro jazyk český jazykové koutky pro tisk? Vím jen o textech v Týdeníku Rozhlas.
Klíčové slovo:
jazykový koutek
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český publikují popularizační texty ještě například v příloze Orientace Lidových novin a v časopise Vesmír. Na vyžádání také poskytují různá vyjádření a rozhovory pro mnoho dalších tištěných i online periodik. Kromě popularizačních výstupů v televizním vysílání jsou pracovníci ÚJČ pravidelnými hosty Českého rozhlasu (pořad Káva o čtvrté).
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda se bude slovo psát se spojovníkem, nebo s pomlčkou. Máme psát více-dimenzionalita, nebo více–dimenzionalita?
Klíčové slovo:
vícedimenzionalita
Odpověď:
Ve slově nebude ani spojovník, ani pomlčka. Takový zápis nemá jazykové opodstatnění. Píšeme dohromady jako jedno slovo: vícedimenzionalita. Komponent více- tvoří první složku mnoha složených slov, převážně přídavných jmen, např. víceletý, vícečlenný, víceslovný, víceúčelový. Užívá se však také u podstatných jmen, např. víceboj, vícehlas, vícepráce, víceúčelovost. Také podstatné jméno vícedimenzionalita píšeme dohromady.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se Vás zeptat na správné psaní slova při tom/ přitom v následující větě: Jejich mozek spouští pořád dokola stresovou reakci. Mozková aktivita přitom zůstává pořád na vrcholu.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto tak často při jejich zápisu váháme. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Lze říci, že v mnohých případech závisí volba podoby na preferenci pisatele. To platí i pro uvedenou větu – můžeme ji vyložit způsobem: mozková aktivita stále/zároveň zůstává na vrcholu i mozková aktivita při tom (spouštění stresové reakce) zůstává na vrcholu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o tvary slova váha. Jsou tvary sedmého pádu vahou a váhou opravdu rovnocenné? Pokud řeknu třeba „předmět s vahou 5 kilogramů“, tak se mi to moc nezdá. Nebo je tam nějaký významový rozdíl? V jiných případech mi zkrácený tvar nevadí.
Klíčové slovo:
vahou; váhou
Odpověď:
V současné češtině je běžnější, že je délka samohlásky při skloňování zachována. Proto formulace „s váhou 5 kg, mám problém se svou váhou“ jednoznačně převažují, obdobně např. vážit na váhách, pracuje s digitálními váhami apod. Tvar vahou je v 7. pádě jednotného čísla rovněž náležitý, ale užívá se spíše v ustálených spojeních, např. přesvědčil jsem je vahou svých slov, být na vahách.
Zvažované varianty:
váhou
vahou
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.