Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Když jsou dvě přímé řeči dvou různých osob v jednom odstavci hned za sebou, je vhodné je oddělit pomlčkou, nebo má druhá přímá řeč následovat hned po mezeře za uvozovkou ukončující první přímou řeč?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Z pravopisného hlediska je zcela v pořádku udělat mezi koncovou uvozovkou první přímé řeči a počáteční uvozovkou druhé přímé řeči pouze mezeru, ale chcete-li je graficky více oddělit, lze k tomu jistě využít pomlčku.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Chlum u Třeboně?
Klíčové slovo:
chlumský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Chlum u Třeboně má správnou podobu chlumský.
Zvažované varianty:
chlumský
chlumecký
Poslední užití:
16.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Chlum u Třeboně
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Veverská Bítýška?
Klíčové slovo:
bítýšský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Veverská Bítýška má podle příruček jedinou správnou podobu – veverskobítýšský. V praxi se však častěji (podle databáze ČNK syn v8) užívá kratší podoba bítýšský. Vzhledem k jejímu četnému výskytu je tato podoba v pořádku také (kromě toho se obdobným způsobem přídavná jména od jiných zeměpisných jmen zkracují zcela běžně, srov. např. Ústí nad Labem > ústecký). Pozor je ovšem třeba dávat na to, aby nedošlo k záměně s přídavným jménem, které odkazuje na Osovou Bítýšku (tím spíš, že Osová a Veverská Bítýška neleží příliš daleko od sebe).
Zvažované varianty:
bitýšský
bítýšský
Poslední užití:
23.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Veverská Bítýška a veverskobítýšský
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Je správně Královéhradecký kraj, nebo Královehradecký kraj?
Klíčové slovo:
královéhradecký
Odpověď:
Přídavné jméno odvozené od zeměpisného jména Hradec Králové má správnou podobu královéhradecký (s dlouhým "é") – správně je tedy jen Královéhradecký kraj.
Poslední užití:
25.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Hradec Králové, královéhradecký
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má společné jméno rodiny utvořené od příjmení Macků?
Klíčové slovo:
Macků
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Macků má jedinou možnou podobu – rodina Macků.
Zvažované varianty:
Mackových
Poslední užití:
26.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Divoká, nebo rodina Divokých?
Klíčové slovo:
Divoká, Divokých
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Divoký má dvě správné podoby – rodina Divoká a rodina Divokých.
Zvažované varianty:
Divokých
Poslední užití:
26.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Srnská, nebo rodina Srnských?
Klíčové slovo:
Srnská, Srnských
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Srnský má dvě správné podoby – rodina Srnská a rodina Srnských.
Zvažované varianty:
Srnská
Srnských
Poslední užití:
18.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Kaunas (druhé největší město v Litvě)? Bude se v podobě kaunas(s)ký psát jedno, nebo dvě "s"?
Klíčové slovo:
kaunaský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Kaunas má správnou podobu kaunaský (obdobně Brandýs > brandýský atp.).
Zvažované varianty:
kaunaský
kaunasský
Poslední užití:
23.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 2. Tvoření přídavných jmen od jmen cizích, 2.1.1 Odsouvání hlásek, 7. Zakončení na -us, -os, -as, -es, -is, -ys, -ai (jména řecká, latinská a litevská)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova plyn a plynout příbuzná?
Klíčové slovo:
plyn, plynout
Odpověď:
Podstatné jméno plyn bylo přejato v 19. století Preslem z polského płyn ‚kapalina‘. Sloveso plynout pochází z praslovanského slova *plynõti, které je z plyti ve významu ‚plout‘. Odpověď na otázku, zda jde o slova příbuzná, vzhledem k tomu není snadná. Jsou a nejsou. Jsou, protože i ono polské płyn a dnešní české plynout vlastně nakonec pocházejí ze stejného praslovanského slovesa plyti (u polského płyn ‚kapalina‘ je navíc zřejmá i významová souvislost, neboť kapalina plyne, teče, zatímco u českého plyn s významem ‚plyn‘ je významová souvislost rozrušena). A nejsou, protože české plyn – jakkoliv jako přejímka z polského płyn, a tedy i z prasovanského plyti, souvisí se současným českým plynout; viz výše) – se do češtiny dostalo jaksi oklikou, přes polštinu, jde-li tedy ještě vůbec o příbuznost, pak čistě náhodnou, jaksi sekundárně ustavenou; navíc tu došlo ke ztrátě významové souvislosti, neboť české plyn s významem ‚plyn‘ už nesdílí společné významové rysy se slovesem plynout ‚téct‘ (plyn neteče, ale proudí). Odpovědět na otázku, zda jsou slova plyn a plynout příbuzná, dává tedy smysl oběma způsoby – jak kladně, tak záporně. Jak je evidentní z tohoto výkladu, je zcela nesmyslné konfrontovat s touto otázkou žáky ZŠ, kteří pochopitelně nemůžou mít naznačené znalosti o vývoji jazyka.
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla plyn a plynout
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.