Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát slovo minikoblížek? Píše se dohromady, nebo se má psát zvlášť?
Klíčové slovo:
minikoblížek
Odpověď:
Slovo minikoblížek doporučujeme psát dohromady. Komponent mini- funguje jako první část mnohých složených podstatných jmen. Jejich množství je v podstatě neomezené. Některé z výrazů mají v češtině pevné místo a najdeme je i ve slovníku (minisukně, minigolf, minimarket, minikamera, minipočítač), jiné jsou spíše příležitostné (minianketa, minižárovka, miniskandálek).
Vedle toho, že je mini- komponentem ve složeninách, může v některých případech fungovat i jako samostatné nesklonné přídavné jméno. Přestože tato možnost není ve slovnících uvedena, uplatňuje se především ve víceslovných slovních spojeních (stylový mini Hi-Fi systém; mini hrací set – hrací miniset).
Zvažované varianty:
minikoblížek
mini koblížek
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Studentka nazvala svou školní výstavu „Jakoby to bylo včera“. Myslím si, že by to mělo být psáno zvlášť: „Jako by to bylo včera“. Je to tak?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Souhlasíme a doporučujeme psát zvlášť: „Jako by to bylo včera“. Jde o vyjádření slovesným tvarem podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Jako kdyby to bylo včera“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje výraz seismický?
Klíčové slovo:
seismický
Odpověď:
Veškeré dosavadní příručky, které daný výraz obsahují, uvádějí výhradně výslovnost znělou, tj. [sejzmickí], která odpovídá obecným principům adaptace dané hláskové skupiny ze staré řečtiny do češtiny. Z této podoby vychází i pravopisná varianta seizmický. V současnosti však zaznamenáváme, že se v úzu dává obvykle přednost výslovnosti neznělé (což platí i pro profesionální mluvčí nebo odborníky z oboru). Tuto skutečnost jsme ověřili i v nahrávkách z mediálních archivů (tyto zdroje bohužel neobsahují příliš pořadů, které by byly starší než cca 20 let, avšak i z minima nalezených vyplývá, že v 80. letech 20. století již také převládala neznělá varianta, avšak v letech 60. ještě byla znělost pravděpodobně dodržována). K této změně došlo pravděpodobně mj. vlivem analogie s frekventovanějším slovy typu kosmický [kosmickí], kosmetický [kosmetyckí] atp. Podle našeho názoru neznělá výslovnost posluchačům nijak nevadí, jsou na ni již zvyklí, a naopak variantu [sejzmickí] mohou pociťovat jako nekultivovanou, stylově nižší atp.
Zvažované varianty:
[sejzmickí]
[sejsmickí]
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit název hory K2?
Klíčové slovo:
K2
Odpověď:
Číslu 2 odpovídají v češtině tvary dva i dvě. Pokud za tímto číslem následuje počítaný předmět, musí se s ní shodovat (např. dva psi, dvě kočky, dvě kuřata, nikoli *dvě psi, *dva kočky, *dva kuřata). V tomto případě však žádný předmět nenásleduje, proto lze vyslovit [ká dva] i [ká dvje]. Podobně kolísá tvar čísla 2 např. v matematických úlohách (jedna plus dvě/dva jsou tři) nebo v jiných zkratkách (např. ČT2 [čé té dva] i [čé té dvje]). Podle našich zjištění nejsou při výslovnosti názvu K2 jednotní ani profesionální mluvčí v médiích, přičemž občas se u nich vyskytuje také realizace [ká dvojka], která naprosto převažuje např. v mluvě horolezců. Tu bychom však doporučovali užívat spíše v méně formálních projevech. Domníváme se, že kolísání [ká dva] versus [ká dvje] posluchačům nijak nevadí a srozumitelnost či snadné vnímání textu nesnižuje. Lze pouze doporučit, aby např. v rámci jednoho pořadu byla výslovnost pokud možno sjednocena, protože případná variantnost by mohla zbytečně upoutávat pozornost. Na okraj doplňme, že např. při horších akustických podmínkách se doporučuje volit spíše tvar dva, protože je slovo [dvje] snadno zaměnitelné s číslem [pjet].
Zvažované varianty:
dva
dvě
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „proboha živého“, nebo „pro boha živého?“
Klíčové slovo:
proboha
Odpověď:
Samotné citoslovečné zvolání proboha doporučují SSČ a SSJČ psát dohromady (Proboha, co mám dělat?). Tento způsob je v praxi běžný, což potvrzuje 25 000 dokladů užití slova proboha v ČNK. Zároveň však z příkladů užití vyplývá, že ve spojení s přídavným jménem živý (živého) se členy expresivního zvolání obvykle píšou zvlášť: pro boha živého (poměr zápisu proboha živého : pro boha živého je 2 : 3).
Zvažované varianty:
proboha
pro boha
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Když píšu dopis statutárnímu náměstkovi, mám ho oslovit „Vážený pane statutární náměstku“, nebo jen „Vážený pane náměstku“?
Odpověď:
V tomto případě se domníváme, že by postačilo užít oslovení „Vážený pane náměstku“, ovšem ani variantu „Vážený pane statutární náměstku“ nepovažujeme za vyloučenou.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v dopise oslovit náměstka, která je pověřen zastupováním ředitele – pane náměstku, pane řediteli, nebo snad pane zastupující ředitele?
Klíčové slovo:
náměstek
Odpověď:
Pokud dotyčný není ředitelem, jen ředitele dočasně zastupuje, nejvhodnější oslovení je „Vážený pane náměstku“.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Pracuji u soudu a často potřebuji napsat větu typu „žalovaný a správní orgán posoudili“, přičemž „žalovaný“ nemusí být jen fyzická osoba, ale i třeba úřad a podobně. Nikdy si pak nejsem jistá, jaké i/y má v přísudku být.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Vycházíme z interpretace, že věta má několikanásobný podmět: „žalovaný“ a „správní orgán“ (pokud by totiž hypoteticky přídavné jméno „žalovaný“ rozvíjelo výraz „orgán“, byla by situace jiná). „Žalovaný“ je formálně jméno rodu mužského životného a nezáleží na tom, kdo se za „žalovaným“ ve skutečnosti skrývá, jestli muž, žena či nějaká instituce – shoda se řídí formálním rodem podmětu. V případě několikanásobného podmětu platí pravidlo o přednosti rodů, podle nějž má mužský životný rod přednost před ostatními rody. Ve větě „žalovaný a správní orgán posoudili“ je tedy namístě měkké i.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Existují v češtině kromě určitých tvarů slovesa „být“ ještě nějaké další případy, kdy je spisovné v mluvené řeči vypouštět počáteční souhlásku „j“?
Klíčové slovo:
vypouštění hlásky j
Odpověď:
Ortoepické příručky se shodují, že vypuštění počáteční hlásky „j“ je spisovné pouze v případě určitých tvarů slovesa „být“ (např. ve spojení „byl jsem“; ani u určitých tvarů slovesa „být“ však toto pravidlo však neplatí univerzálně). Všude jinde je doporučeno „j“ nevypouštět.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu melatonin? V reklamách v současnosti slýchám [melatoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
melatonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo melatonin vyslovovat v češtině jako [melatonyn] či [melatonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [melatoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [melatoňin] či [melatoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [melatonyn] či [melatonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[melatonyn]
[melatonýn]
[melatoňin]
[melatoňín]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)