Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Šárova, nebo rodina Šárová?
Klíčové slovo:
Šárova
Odpověď:
Správně je rodina Šárova (s krátkým "a" na konci). Od substantivního příjmení se pro společné jméno rodiny tvoří příslušný tvar individuálně přivlastňovacího přídavného jména, které má v daném případě právě tuto podobu – Šárova. (Kromě toho je možné použít též podobu rodina Šárových.)
Zvažované varianty:
Šárova
Šárová
Poslední užití:
23.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Shoda v nominativu jmenovacím
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak mám pracovat s názvy sportovních klubů typu „SK Pardubice“ nebo „SK Plzeň“ při shodě. Mám shodu řídit podle zkratky „SK“ (sportovní klub), a psát „SK Pardubice vyhrál“, „SK Plzeň vyhrál“, nebo je vhodnější shodu řídit podle druhé části názvu, tedy „SK Pardubice vyhrály“, resp. „SK Plzeň vyhrála“?
Klíčové slovo:
SK
Odpověď:
Kdyby byla zkratka SK rozepsána jako „sportovní klub“, řídila by se shoda podle jména „klub“, např. „Sportovní klub Pardubice vyhrál“, obdobně jako je tomu třeba ve větách typu „Firma Taufer získala...“. V případě, že roli opěrného podstatného jména zastává zkratka, je však obvyklé řídit shodu podle vlastního jména: „SK Pardubice vyhrály“, „SK Plzeň vyhrála“. Pro toto řešení svědčí i sportovní úzus a skutečnost, že zkratka SK (FC, HC, AC) se běžně vypouští („Pardubice vyhrály“, „Plzeň vyhrála“).
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Rediguji sportovní text, v němž je řeč o různých sportovních oddílech. Autor textu s jejich názvy, které většinou tvoří zkratka SK a zeměpisný název, zachází různě, někdy zeměpisné názvy ohýbá, jindy je nechává v nominativu jmenovacím. Uvedu příklad: „Župa ztratila SK Břežánky, SK Čechii Lovosice, SK Hornická Hrdlovka a SK Polonii Karviná.“ Je to takto v pořádku?
Klíčové slovo:
SK
Odpověď:
Možné jsou oba způsoby. Buď budete jméno za zkratkou skloňovat („župa ztratila SK Čechii Lovosice“), nebo ho necháte v nominativu jmenovacím („župa ztratila SK Čechie Lovosice“). Nedoporučujeme však v rámci jednoho textu oba způsoby kombinovat, bylo by to neústrojné a pro čtenáře nepřehledné.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu výraz národně filologický přístup (v kontextu ... je naštěstí už překonaný). Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
národněfilologický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení až na drobné výjimky neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis národně filologický proto nedoporučujeme. Podstatná je věcná znalost – pokud nevíme, k čemu přídavné jméno odkazuje, bývá složité rozhodnout o jeho pravopisné podobě. Je značně pravděpodobné, že východiskem je ustálené slovní spojení národní filologie. Není sice výrazně frekventované, ale pracuje se s ním běžně v materiálech vysokých škol zaměřených na slavistická (východoevropská, jihoslovanská) studia. Vycházíme-li v podřadného slovního spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (národní filologie), píšeme složené přídavné jméno dohromady: národněfilologický přístup.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý tvarem přídavného jména „vytvářející“ ve spojení „základním dokumentem vytvářejícím právní rámec“. Je správně „vytvářejícím“, nebo „vytvářející“?
Klíčové slovo:
vytvářející
Odpověď:
Větněčlensky se jedná o přívlastek shodný, závislý na jméně „dokument“. Proto se musí s řídícím podstatným jménem shodovat v pádě, rodě i čísle. „Dokument“ je jméno rodu mužského, zde je užito v jednotném čísle a v 7. pádě. Náležitý tvar přídavného jména je tedy „vytvářejícím“. Pokud v takových případech váháte, obvykle pomůže, když si přídavné jméno dosadíte do pozice před řídícím jménem, která je pro shodný přívlastek příznačnější: „základním vytvářejícím dokumentem“. V tomto pořadí většinou volba správného tvaru potíže nepůsobí.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Huštěnovice (obec v okrese Uherské Hradiště)? Je to huštěnovický, nebo huštěnovský?
Klíčové slovo:
huštěnovický
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Huštěnovice by mělo mít ve spisovném jazyce podobu huštěnovický. (Podoba huštěnovský je regionální, není nesprávná, ale nehodí se do oficiálních textů určených i čtenářům mimo obec či blízký region.)
Zvažované varianty:
huštěnovický
huštěnovský
Poslední užití:
13.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Huštěnovice
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme ve větě „Má se za to, že...“ zato dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
má se za to
Odpověď:
V uvedené větě jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto zvlášť: Má se za to, že... Příslovce zato psané dohromady užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, místo zato bychom mohli užít i spojku ale, např. Je hezká, zato nepořádná. Jí málo, zato často.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně trávový papír, nebo travní papír (jako označení pro papír, který je vyráběn s příměsí luční trávy)?
Klíčové slovo:
trávový, travní
Odpověď:
Slova travní (trávní) a trávový jsou podle výkladových slovníků synonyma, obě mají význam ‚týkající se trávy, vztahující se k trávě‘. Liší se ovšem v tom, že s některým slovy se pojí spíš jedno, s některými spíš druhé přídavné jméno (srov. např. travní semeno vs. trávová barva). Pro spojení se slovem papír bohužel ani 2,5miliardová databáze ČNK syn v8 neuvádí dostatek dokladů – dosud tedy k naznačenému ustálení nedošlo, a za vhodné je tak možné/nutné považovat obě podoby: jak travní prapír, tak trávový papír.
Zvažované varianty:
trávový
travní
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Hluboké Mašůvky (obec v okrese Znojmo)? Je správně hlubokomašůvecká, nebo hlubokomašůvská venuše?
Klíčové slovo:
hlubokomašůvecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Hluboké Mašůvky má ve spisovném jazyce správnou podobu hlubokomašůvecký – správně je tedy hlubokomašůvecká venuše.
Zvažované varianty:
hlubokomašůvecký
hlubokomašůvský
Poslední užití:
2.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Hluboké Mašůvky
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit, jak máme psát slovo open space (zvlášť, se spojovníkem, dohromady?) a jak ho skloňovat.
Klíčové slovo:
open space; openspace
Odpověď:
Přestože jde již řadu let o poměrně frekventovaný výraz, zatím ho bohužel žádný slovník neuvádí. NASCS zachycuje pouze samotné slovo open. Doklady z ČNK ukazují, že se v českých textech objevují s rozdílnou četností všechny tři zmíněné možnosti zápisu. Za základní považujeme zápis zvlášť: open space. Ten odpovídá angličtině a je i v našich textech nejfrekventovanější. Další možností je psát celé označení dohromady: openspace (četnost užití této podoby je výrazně nižší). Za nevhodné považujeme psaní se spojovníkem: open-space, protože nerespektuje ani angličtinu (na rozdíl od výrazu open-air, jehož zápis je neustálený), ani česká doporučení pro psaní spojovníku).
Protože open space znamená otevřený prostor, není vhodné toto slovní spojení doplňovat slovy prostor, kancelář (open space prostor, open space kancelář), což se v některých textech objevuje. Výraz je nejčastěji nesklonný, popř. se vzhledem k zakončení skloňuje podle vzoru „hrad“: pracuje v open space / v openspace / v open spacu / v openspacu.
Zvažované varianty:
open space
openspace
open-space
Poslední užití:
4.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kde popsáno: internet, ČNK.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.