Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Kdy nepíšeme přídavné jméno dohromady nebo se spojovníkem, ale zvlášť?
Klíčové slovo:
obecné pravidlo
Odpověď:
Zvlášť píšeme volná spojení příslovcí s přídavnými jmény, jako např. časově ohraničený úsek, společensky nezdravé chování, energeticky náročný provoz. Odlišují se od složených přídavných jmen, která odvozujeme z ustáleného slovního spojení přídavného a podstatného jména (např. trestní právo, vysoká škola) nebo ze dvou souřadně spojených složek (česko-francouzský, literárně-hudební).
Výjimečně se zápis zvlášť respektuje z důvodu tradice (Česká strana sociálně demokratická, raně barokní).
Zvlášť píšeme také odstíny barev vyjádřené přirovnáním k nějaké věci (často ovoci), jako např. banánově žluté šaty, olivově zelený svetr, borůvkově modrý šátek.
Zvlášť i dohromady je možné psát spojení typu světle šedý (i světlešedý), tmavě modrý (i tmavěmodrý), bledě modrý (i bleděmodrý) apod.
Podrobnější vysvětlení najdete v IJP v kapitole Složená přídavná jména.
Poslední užití:
11.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci potřebuji užít pojem sociálněvýchovný. V literatuře nacházím jak psaní dohromady (sociálněvýchovný), tak se spojovníkem (sociálně-výchovný) i zvlášť (sociálně výchovný). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněvýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-výchovný (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a výchovnou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale zdá se nám málo pravděpodobná.
Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k edukační disciplíně označované jako osobnostní a sociální výchova. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno výchova je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněvýchovný. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci o sociální pedagogice užívám pojem sociálněpedagogický. V literatuře nacházím nejednotný zápis: psaní dohromady (sociálněpedagogický), s pomlčkou (sociálně-pedagogický) i zvlášť (sociálně pedagogický). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně či -ově vycházíme z věcné znalosti. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde – jak potvrzujete – nezpochybnitelně o vztah k oboru sociální pedagogika, je z jazykového hlediska východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno pedagogika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpedagogický. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Psaní sociálně-pedagogický se spojovníkem (upřesňujeme, že u složených přídavných jmen nejde o pomlčku, ale o spojovník) by znamenalo, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a pedagogickou, což v tomto případě neodpovídá skutečnosti.