Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Existuje jednoduché pravidlo, jak poznat, kdy píšeme jakože dohromady, a kdy zvlášť jako že?
Klíčové slovo:
jakože
Odpověď:
Rozlišení významu není v mnoha případech jednoduché, odlišení může být poměrně jemné. Doklady užití z ČNK svědčí o tom, že mnozí pisatelé si rozdíl neuvědomují. Zájmenné příslovce „jakože“ SSJČ popisuje takto: připojuje věty zdůrazňující nebo dotvrzující mínění mluvčího, např. je to pravda, jakože se jmenuji XY; navštívíme ho, bude-li doma, jakože bude (= jistě bude). Jakože má poměrně specifickou funkci, a to ujištění o pravdivosti.
Psaní zvlášť „jako že“ užijeme např. ve větě Vypadala, jako že se mě bojí. Nejde o ujištění, ale o připojení rozvíjející věty. Pomůckou je možnost nahradit „že“ nějakým jiným slovem, které by se do kontextu mohlo hodit – Vypadala, jako když se mě bojí. Obdobně např.: Tvářil se, jako že ji poslouchá. Zní to, jako že si vymýšlím.
Zvažované varianty:
jakože
jako že
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Když je někdo zpocený, tak se zpotil, ale když je někdo zbrocený, tak se co – zbrotil? Existuje sloveso zbrotit (se)?
Klíčové slovo:
zbrotit
Odpověď:
Ano, výkladové slovníky uvádějí podobu zbrotiti (PSJČ, SSJČ). Starší PSJČ z let 1935–1957 ji ještě uvádí bez příznaku, mladší SSJČ z let 1960–1971 už ji považuje za knižní. Dnes jde o sloveso velmi exkluzivní, vyšlé z užívání, i vzdělaným uživatelům češtiny nejspíš zhusta neznámé (podle SSČ znamená ‚potřísněný, postříkaný‘). Není tedy divu, že jste při jeho doplnění do rovnice zpocený – zpotit se = zbrocený – ? zaváhala.
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zbrotiti
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zbrotiti
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Je přípustné stupňování přídavného jména optimální? Je přípustná podoba nejoptimálnější?
Klíčové slovo:
nejoptimálnější
Odpověď:
Ano, přídavné jméno optimální lze v češtině stupňovat. Už i starší výkladové slovníky definují slovo optimální jako ‚(co) nejlepší‘ (SSJČ) nebo jako ‚relativně nejlepší‘, připouštějí tedy (možná nepřímo) úvahy o více optimálních řešeních téhož problému, z nichž některá mohou být optimálnější než jiná a jedno z nich pak nejoptimálnější. Jde-li o kontexty tohoto typu, je užití slova nejoptimálnější zcela namístě a není třeba se mu vyhýbat. (Další věc je, že pro řadu kultivovaných uživatelů češtiny už slovo optimální ztratilo původní superlativní význam a znamená jednoduše něco jako ‚skvělý, vynikající‘ či ‚dobrý, přiléhavý, vhodný‘.)
Poslední užití:
29.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Někdo říká [mozarela], někdo [mocarela]. Proč toto slovo nepíšeme počeštěně, když je dost běžné?
Klíčové slovo:
mozzarella
Odpověď:
Máte pravdu, že na pravopis přejatých slov má značný vliv míra jejich zdomácnění. Proces počešťování jednotlivých slov bývá pozvolný a je ovlivněn mnoha faktory. Některá slova se adaptují rychleji (hokej, bazén), jiná se užívají celá desetiletí v původní i počeštěné podobě (business/byznys, judo/džudo), další píšeme jen původním pravopisem, přestože se morfologicky do češtiny začlenila (laser, bulletin). Adaptované podoby nevznikají jednorázovým rozhodnutím jazykovědců, ale jsou odrazem uživatelské praxe. Zjednodušeně řečeno: pokud se v nejrůznějších textech začnou užívat (či dokonce budou převažovat) počeštěné či zjednodušené podoby, je to signál toho, že se slovo adaptovalo. Takovéto podoby se časem dostávají i do slovníků. Na okraj poznamenáváme, že názvy potravinářských výrobků (hlavně pokud jde o ochranné známky) se ve výkladových slovnících češtiny obvykle neuvádějí.
Podíváme-li se do ČNK na původem italské slovo mozzarella (s výslovností [mocarela]), zjistíme, že tato podoba v textech zatím jednoznačně převažuje (1477 dokladů), vedle toho jsou doloženy podoby mozarella (117x), mozzarela (93x); výrazně méně pak mozarela (2x) a mocarela (1x). Pro oficiální texty doporučujeme proto volit zápis mozzarella.
Zvažované varianty:
mozzarella
mocarela
mozarela
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v češtině máme mnoho cizích slov. Proč píšeme pizza, když už ten pokrm u nás tak zdomácněl? Proč nepíšeme pica?
Klíčové slovo:
pizza
Odpověď:
Spisovná podoba přejatého výrazu se neustaluje na základě přímočarých, jednoduchých pravidel převodu z cizího jazyka do češtiny, ale je výsledkem různých okolností. Míra tohoto začlenění je u různých slov odlišná, protože při počešťování pravopisné podoby přejatého slova hrají roli nejrůznější faktory. Nemusí to být jen frekvence a míra zdomácnění pojmenovávané skutečnosti (věci). Některá slova si stále zachovávají původní pravopis, přestože pojmenování je v češtině zakotvené pevně. Překážkou mohou být jak neobvyklost zápisu, tak často i případné nevhodné asociace, které by fonetický přepis vyvolával. Jako příklad se nabízejí výrazy interview, laser, dealer, leasing – přepisy intervjú, lejzr, dýler, lízing se neužívají.
U slova pizza, respektive pica hraje nepochybně podstatnou roli podobnost s rozšířeným vulgárním výrazem pro ženské přirození. Doklady z ČNK a internetu dosvědčují, že se věty jako „Servírovali jim ryby, těstoviny, řízky, picu, sladkosti“ objevují jen zřídka. Doplňujeme, že v lékařském prostředí a v psychiatrii má latinský výraz pica význam ‚chorobná chuť k pojídání nejedlých látek např. hlíny‘.
Zvažované varianty:
pizza
pica
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Velký lékařský slovník.
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.