Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Připouští se v češtině jako spisovná výslovnost [na schledanou] i [na zhledanou]? Domnívám se, že jde o nářeční rozdíl.
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Na území Česka se opravdu lze setkat se dvěma variantami výslovnosti skupiny zapisované jako „sh“: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shnilý, shánět, shoda, shrbený, shromáždit se nebo právě na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schoda] i [zhoda], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. V této souhláskové skupině tedy může probíhat jak spodoba znělosti zpětná, tak postupná. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas, kde se mj. dozvíme, že varianta [na schledanou] se vyskytuje i mimo oblast Čech, a to zejména ve větších moravských městech).
Zvažované varianty:
[na schledanou]
[na zhledanou]
Poslední užití:
22.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.3 Skupina sh
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 50 a 54
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně třínásobek, nebo trojnásobek?
Klíčové slovo:
trojnásobek
Odpověď:
Podle výkladových slovníků se s komponentem -násobek, -násobný pojí ve významu ‚3‘ pouze komponent troj- (jakkoliv s jinými komponenty se pojí jak tří-, tak troj- a s některými jen tří-). Doklady z úzu to jasně potvrzují, databáze Českého národního korpusu syn v8 totiž obsahuje 15 479 výskytů podoby trojnásobek (a jen 53 výskytů podoby třínásobek). V souladu s těmito slovníkovými i korpusovými doklady tedy doporučujeme používat jen podobu trojnásobek.
Poslední užití:
11.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo troj⁓
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo trojnásobný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="trojnásobek|třínásobek"]
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno manželů utvořené od příjmení Secký?
Klíčové slovo:
Seckých, Sečtí
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od příjmení Secký má ve spisovné češtině dvě správné podoby – manželé Seckých a manželé Sečtí.
Poslední užití:
26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně familiérní, nebo familiární?
Klíčové slovo:
familiární
Odpověď:
Podle výkladových slovníků češtiny (SSČ, SSJČ, PSJČ, NASCS) je správná pouze podoba familiární. SSJČ sice uvádí i podobu familiérní, ovšem s poznámkou „méně vhodně“; PSJČ uvádí v exemplifikaci, nikoliv však v záhlaví hesla, podobu familierní: Navykl si hned asi po třetím obědě i vůči mně zcela familierní tón. Podoba familierní/familiérní je tak v nejlepším případě vyšlá, nebo vycházející z užívání – to potvrzují i doklady z databáze Českého národního korpusu syn v8, kde se nachází 1293 výskytů podoby familiární, zatímco jen 367 výskytů varianty familiérní a 24 výskytů podoby familierní. Doporučujeme jednoznačně použít podobu familiární.
Zvažované varianty:
familiární
familiérní
Poslední užití:
4.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo familiární
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo familiární
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo familiární
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="famili[áée]rní"]
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít adjektivní obyvatelské jméno utvořené od názvu (části) obce Solopisky? Je správně Solopiští, nebo Solopisečtí?
Odpověď:
V současné době existuje kromě Solopisk, části obce Třebotov (okr. Praha-západ), i několik dalších částí obce s názvem Solopysky či Solopisky. Jelikož jde ve všech případech právě o části obce, není od nich utvořené přídavné jméno uvedeno v příručce Naše místní jména a jak jich užívat, kde se jinak uvádějí – až na nečetné výjimky – pouze přídavná jména tvořená od názvů samostatných obcí (nikoliv jejich částí). Nelze se tedy opřít o literaturu. V případě tvorby přídavných jmen se bohužel nelze opřít ani o slovotvorné analogie, neboť i od stejně zakončených názvů obcí se tvoří různé typy přídavných (a tedy i adjektivních obyvatelských) jmen. A problematické je opírat se i o místní úzus či doklady v databázích Českého národního korpusu (ČNK), neboť zaprvé není často jasné, ke kterým Solopiskům/Solopyskům se vztahují (místní úzy se přitom můžou lišit), a pokud ano, není je zadruhé možné přímočaře vztahovat na ostatní části obce téhož jména. Jak místní úzus, tak databáze ČNK však – zdá se – svědčí pro podobu solopiský. Na internetu se lze hojně setkat např. s tzv. solopiskou koulí, tj. maskotem hokejového týmu TJ Sokol Solopisky (část obce Třebotov, okr. Praha-západ), v databázi ČNK syn v8 lze pak najít 7 dokladů podoby solopyský (zatímco ani jediný doklad podoby solop[iy]secký), z toho se však 5 dokladů objevuje ve spojení Horní solopyský rybník (část obce Sedlčany, okr. Příbram). Na základě těchto skrovných indicií je možné jako vhodnější pro Solopisky, část obce Třebotov (okr. Praha-západ), opatrně doporučit podobu solopiský, a tedy adjektivní obyvatelské jméno Solopiští; jako chybnou však nelze vyloučit ani podobu solopisecký, a tedy ani adjektivní obyvatelské jméno Solopisečtí – je tvořeno náležitě a není „proti němu“ dostatek dokladů.
Zvažované varianty:
Solopiští
Solopisečtí
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="solop[iy]ský"] a [lemma="solop[iy]secký"]
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.