Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem na skloňování zeměpisného jména Marefy, konkrétně jde o šestý pád. Místní obyvatelé totiž používají tvar šestého pádu Marefích, zatímco jiní lidé používají tvar Marefách. Je správné respektovat místní úzus a v oficiálních materiálech města a v radničních novinách používat tvar Marefích? A je vlastně v Internetové jazykové příručce zeměpisnému jménu správně přiřazen ženský rod?
Klíčové slovo:
Marefy
Odpověď:
Začněme odpovědí na dotaz ohledně určení rodu jména. Zeměpisné jméno Marefy je skutečně rodu ženského, jak napovídají doložené tvary jména v nepřímých pádech. Tvary podle jiných vzorů jsou s výjimkou 6. pádu natolik řídce užívané, že bychom je nedoporučovali užívat. V 6. pádu si pak v úzu konkurují dva tvary: systémový tvar Marefách (v ČNK frekventovanější) a nesystémový tvar Marefích (v ČNK doložený zejména v regionálním tisku). U pomnožných zeměpisných jmen nejde o ojedinělý případ: u pomnožných zeměpisných jmen rodu mužského neživotného se běžně užívají pádové koncovky jmen rodu ženského (srov. výklad v Internetové jazykové příručce), výjimečně se též u jmen rodu ženského objeví nesystémová koncovka rodu mužského (viz např. zeměpisná jména Nečtiny, Záryby). V oficiálních materiálech města tak není problém preferovat variantu Marefích, která je podle všeho v místním úzu běžná, i když není systémová.
Zvažované varianty:
Marefách
Marefích
Poslední užití:
29.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V překladu knihy z polštiny se objevuje postava „komisař Nováková“, kterou další postavy oslovují „komisařko“. Co si o tomto řešení myslíte?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy policejních i vojenských hodností, pracovních funkcí apod. běžně přechylují, a proto bychom zvolili výraz „komisařka“ nejen pro oslovení, ale i pro jakoukoliv další referenci k této ženské postavě (tj. i v případě spojení s příjmením: „komisařka Nováková“).
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy použít oslovení „slečno“ a kdy „paní“. Existují pro to nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí společenské konvence. Obecně lze říci, že oslovení „slečno“ se užívá při komunikaci s dívkou či (velmi) mladou, zpravidla neprovdanou ženou. Naproti tomu oslovení „paní“ lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav, je chápáno jako zcela neutrální. Navíc se užívá i tehdy, je-li žena nositelkou vysokoškolského titulu („paní inženýrko“, „paní docentko“), vykonává-li nějakou funkci („paní ředitelko“) apod.
Poslední užití:
31.10.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.