Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz stavebně-historický průzkum s pomlčkou, dohromady (stavebněhistorický), nebo odděleně (stavebně historický)?
Klíčové slovo:
stavebněhistorický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem (nikoli s pomlčkou), nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy. Jestliže je východiskem podřadné slovní spojení stavební historie, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: stavebněhistorický. Nelze však vyloučit ani možnost, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (stavební a historický), v tom případě píšeme slovo se spojovníkem: stavebně-historický.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz kulturně-historický s pomlčkou, dohromady (kulturněhistorický), nebo odděleně (kulturně historický)? Dříve se slova na -ě psala samostatně, dnes je úzus, že se to začalo psát dohromady. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
kulturněhistorický; kulturně-historický
Odpověď:
Nejprve upřesnění. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem (nikoli s pomlčkou), nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy.
Jestliže je východiskem podřadné slovní spojení kulturní historie, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: kulturněhistorický.
Může však jít i o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (kulturní a historický), v tom případě píšeme slovo se spojovníkem: kulturně-historický.
Bez širšího kontextu, v němž je složené přídavné jméno užito, však není možné jednoznačně rozhodnout, kterou z variant užít.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Užíváme výraz speciálněpedagogická diagnostika. Bylo nám už řečeno, že by se to mělo psát dohromady, ale mnozí trvají na zápisu zvlášť. Upřednostnil byste psaní dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
speciálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy.
Psaní se spojovníkem (speciálně-pedagogický) by znamenalo, že jde o dvě složky: speciální a pedagogickou. V uvedeném příkladu jde – jak potvrzujete – o vztah k oboru speciální pedagogika. Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: speciálněpedagogická diagnostika.
Zvažované varianty:
speciálněpedagogický
speciálně pedagogický
Poslední užití:
30.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově salon dlouhé, nebo krátké o?
Klíčové slovo:
salon; salón
Odpověď:
V souladu s dodatkem k PČP je možné možné psát salon i salón. Varianty jsou stylově rovnocenné. Srovnávací korpus SyD ukazuje, že podoba salon v psaných textech výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
salon
salón
Poslední užití:
14.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby byla v českém textu desetinná čárka nahrazena tečkou (např. v technických textech)?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
V českých textech by se pro oddělování desetinných částí čísel měla ve všech případech užívat pouze čárka. Tečka může sloužit jedině k oddělování trojic číselných řádů peněžních částek v administrativních textech.
Poslední užití:
20.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – sekce 1 Členění čísel
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.1 Členění čísel (s. 24)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Vím, že při skloňování můžu psát krátce i dlouze panoramatu i panorámatu. Ale potřebuji ověřit, jestli může být s krátkým „a“ i slovo v prvním pádě.
Klíčové slovo:
panoráma
Odpověď:
V souladu s příručkami bychom v prvním pádě měli kvantitu zachovávat, NASCS, PČP, SSČ i SSJČ uvádějí jedině podobu panoráma. Máte pravdu, že v 2. 3. 6. a 7. pádě jednotného čísla a v čísle množném můžeme použít jak krátké a, tak dlouhé á.
Zvažované varianty:
panoráma
panorama
Poslední užití:
4.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Lze vyjádřit haléřovou hodnotu ve zlomcích?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
V administrativních textech se nezaokrouhlená peněžní částka obvykle vyjadřuje pomocí desetinných čísel (např. 500,25 Kč) nebo se koruny a haléře rozepíší zvlášť (např. 500 Kč 25 h). Vyjádření haléřové hodnoty pomocí zlomku obvyklé není (ačkoliv ho nelze ve specifických kontextech vyloučit).
Poslední užití:
14.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Uvádí se za peněžní částkou po desetinné čárce spojovník (tzn. 500,-), nebo pomlčka (500,– Kč)?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
V administrativních textech se někdy pro vyjádření celé částky uvádí pomlčka po desetinné čárce. Tato pomlčka po desetinné čárce je ovšem nadbytečná. Namísto 500,– Kč doporučujeme psát 500 Kč.
Poslední užití:
16.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Stalo se mi to při mé praxi. Rád fotím a tuhle jsem vyrazil k rybníku a na rybníku byl takový pěkný vír a nad rybníkem se zároveň vznášel výr (sova). Udělal jsem si takovou pěknou fotečku a chtěl jsem poslat zprávu přítelkyni, že oba v-ry se mi podařilo vyfotit. A nevěděl jsem, jestli mám psát í, nebo ý. Jak je to správně? Hraje roli životnost nebo abecední pořadí?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Zápis není možný. Životnost ani abecední řazení v tomto případě přednost nemá. Je to slovní hříčka, založená na tom, že větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) zapsat nemůžeme. Dvě různá slova se zcela odlišným významem nelze shrnout pod jeden stejně vyslovovaný pojem. Řešením je zápis vyfotil jsem si vír i výra, který však ruší slovní hříčku. Stejně tak za vhodný nepovažujeme ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
21.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y a proč by se napsalo ve větě zdálo se mi o v-rech, když předtím jsem viděla výra ušatého a vír ve vodě?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Žádné, protože jde o starou slovní hříčku založenou na tom, že větu můžeme vyslovit, protože v současné češtině ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jedná se o dvě různá slova se zcela odlišným významem, která nelze shrnout pod jeden pojem. Je to podobné, jako kdybychom chtěli jedním pojmem označit např. plot a plod. Vymýšlejí se různé „finty“, jak zápis obejít, např. y s tečkou, popř. využití lomítka (o vírech/výrech nebo o ví/ýrech) – ty ale nelze doporučit. Řešením je zápis „zdálo se mi o víru a o výrovi“, který však ruší slovní hříčku.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
23.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Viděl jsem na větvi výra sledujícího vír na hladině. Oba v-ry jsem si vyfotil.“ Jaké i/y by se napsalo ve slově v-ry? Má přednost životnost, nebo slovo, které je uvedeno jako první?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Zápis není možný. Životnost ani pořadí slov v tomto případě přednost nemá. Je to slovní hříčka, založená na tom, že větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) zapsat nemůžeme. Dvě různá slova se zcela odlišným významem nelze shrnout pod jeden stejně vyslovovaný pojem. Řešením je zápis vyfotil jsem si vír i výra, který však ruší slovní hříčku. Stejně tak za vhodný nepovažujeme ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Volám znovu, protože s kolegy stále diskutujeme o větě „Na rybníce se vytvořil vír, nad ním právě letěl výr a oba v-ry se mi podařilo zachytit na jedné fotografii.“ Řekli jste mi, že to nejde zapsat, ale kolegové tvrdí, že to musí jít. Opravdu to nejde, když je takové zadání?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Tuto slovní hříčku opravdu nejde zapsat standardním způsobem, tzn. jedním z i/y. Možností je zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry, ale ten také není přesný. Slovní hříčka je založena na využití homofonie. Homofony jsou slova zvukově shodná, ale graficky odlišná. Každé z nich se jinak píše a má jiný význam, proto je nelze shrnout pod jeden stejně znějící pojem. Pokud bychom dosadili např. výrazy kočka a pes, můžeme je označit pouze nadřazeným pojmem zvířata, ale nikoli společným označením kočka/pes.
Podstata této hříčky je založena na tom, že větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti dnes i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) zapsat nelze.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
23.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Píše se diskomfort dýchání, nebo dyskomfort? Nacházíme doklady na obě možnosti, jsou možné obě? Porovnáváme to s dalšími výrazy, jako je třeba dyslálie, ale kolegyně tvrdí, že jsme slovo převzali z angličtiny a má být měkké.
Klíčové slovo:
diskomfort
Odpověď:
Přestože výkladové slovníky češtiny bohužel tento výraz nezachycují a doklady z ČNK ukazují, že psaní opravdu není ustálené, doporučujeme na základě významu předpon dis- a dys- psát diskomfort. Výraz diskomfort zachycuje Velký lékařský slovník.
Latinská předpona dis- odpovídá české předponě roz-, popř. ne-, ve slově diskomfort jde o význam ‚nekomfort‘ (obdobně např. disharmonie = nesoulad, diskontinuita = nesouvislost, nespojitost, rozpojenost).
Předpony dis- a dys- jsou významově poměrně blízké. Výrazy s řeckou předponou dys- jsou většinou úzce odborné termíny lékařské nebo psychologické (např. dysfunkce, dyslexie), zatímco slova s latinskou předponou dis- patří do různých oblastí odborného vyjadřování (disproporce, diskvalifikovat, dislokace).
Zvažované varianty:
diskomfort
dyskomfort
Poslední užití:
14.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní dis-, dys-, poly-, poli-, vice-, více-
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní dis-, dys-, poly-, poli-, vice-, více-
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat „vytipovat místo pro úložiště jaderného odpadu.“ Všichni bychom dali přednost psaní s i, ale jedna kolegyně prosazuje y. Je nám zřejmý rozdíl mezi slovy tip a typ, rádi bychom ale měli jistotu, že můžeme psát „vytipovat místo“.
Klíčové slovo:
vytipovat
Odpověď:
Souhlasíme s vámi a doporučujeme psát -i-: vytipovat místo pro úložiště jaderného odpadu. Sloveso vytipovat má význam odpovídající smyslu uvedené věty: odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout.
Kolegyně má pravdu v tom, že příručky (PČP, NASCS a SSČ) sloveso vytypovat zaznamenávají. NASCS a SSČ této variantě přisuzují význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách bychom sloveso vytypovat k užívání nedoporučovali. Lze totiž pochybovat o tom, zda se zmíněný význam v současných českých textech vůbec uplatňuje. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
vytipovat
vytypovat
Poslední užití:
3.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)