Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit zápis výrazu „požárně nástupní plocha“. Autoři to mají obvykle zapsáno jako samostatná slova. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
požárně nástupní; požární nástupní
Odpověď:
Přestože se slovní spojení požárně nástupní plocha v některých textech objevuje, jeho užití ze slovotvorného hlediska nedoporučujeme, nejde o složené přídavné jméno ani o volné spojení příslovce a přídavného jména. Náležité označení by mělo být požární nástupní plocha. Podle dokladů zveřejněných v internetově dostupných materiálech hasičských sborů i městských úřadů slouží požární nástupní plocha k tomu, aby požární automobily mohly zastavit v takové vzdálenosti od objektu, aby bylo možné např. využití výškové techniky k záchraně ohrožených osob, případně provedení požárního zásahu z vnější strany budovy (bez vstupu do budovy).
Poslední užití:
3.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit zápis výrazu dopravně inženýrský. Autoři to mají obvykle zapsáno jako samostatná slova (dopravně inženýrský), ale nevím, zda by to nemělo být se spojovníkem.
Klíčové slovo:
dopravněinženýrský; dopravně-inženýrský
Odpověď:
Psaní obdobných výrazů zvlášť, které se objevuje v technické literatuře, neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, proto ho nedoporučujeme. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. Pro pisatele, který se neorientuje v příslušném oboru, je často však bohužel nesnadné zjistit, k čemu se výraz vztahuje.
Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (dopravní a inženýrský), používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: dopravně-inženýrský. Podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (spojení přídavného a podstatného jména), píšeme dohromady; od slovního spojení dopravní inženýrství odvozujeme přídavné jméno dopravněinženýrský. Tato možnost se nám zdá být pravděpodobnější, ale protože technické prostředí neznáme dostatečně, doporučujeme ověřit předpoklad u autorů textu.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píšeme rádiové, nebo radiové spojení?
Klíčové slovo:
rádiové spojení
Odpověď:
Spojení je rádiové (s á), protože přídavné jméno rádiový znamená ‚týkající se elektromagnetických vln a jejich technického využití; popř. týkající se rádia či rozhlasu‘. Radiový odkazuje k radioaktivitě, popř. k prvku radium.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „To nejlepší na konec“. Psala bych na konec zvlášť, ale v příručkách jsem našla i příklady, podle nichž soudím, že by to mohlo být i dohromady. Jak to mám psát?
Klíčové slovo:
na konec
Odpověď:
Příslovce „nakonec“ znamená ‚v závěrečné fázi, konečně‘. SSČ uvádí jako příklad větu „Nakonec všecko dobře dopadlo“. Ve větě „To nejlepší na konec“ jde o předložku „na“ a podstatné jméno „konec“ s významem ‚doba, kdy něco končí‘; doporučujeme tedy psaní zvlášť: To nejlepší na konec (ve smyslu To nejlepší na závěr).
Zvažované varianty:
nakonec
na konec
Poslední užití:
28.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Kdy je ve větě proto dohromady, a kdy zvlášť? Mám větu „Děláš vše pro to, aby se to splnilo“.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Za základní považujeme psaní zvlášť: „Děláš vše pro to, aby...“, tzn. oddělit předložku „pro“ a odkazovací zájmeno „to“. S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Uděláme vše proto, aby...).
Zvažované varianty:
proto
pro to
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné zvýrazňovat text současně pomocí uvozovek a velkého počátečního písmene (např. „Přehledy vyúčtování“)?
Klíčové slovo:
velká písmena; uvozovky
Odpověď:
V česky psaných textech se pomocí velkých počátečních písmen nezvýrazňuje. V souvislém textu lze zvýrazňovat pomocí uvozovek či odlišným řezem písma (např. kurzivou).
Poslední užití:
26.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování, 10.1 Obecně
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné zvýraznit na pamětní desce slova tak, že budou psána s velkým počátečním písmenem? Jedná se i o obecná slova.
Klíčové slovo:
velká písmena; pamětní deska
Odpověď:
V česky psaných textech se pomocí velkých počátečních písmen nezvýrazňuje. Tento způsob zvýrazňování důrazně nedoporučujeme, protože by byl považován za pravopisnou chybu.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „To by mělo stát za to“. Píšeme za to, nebo zato?
Klíčové slovo:
za to
Odpověď:
Příslovce zato psané dohromady znamená ‚avšak, ale‘, vyjadřuje kompenzaci, náhradu, např. Jí málo, zato pravidelně. Ve významu ‚stát za něco‘ píšeme obě složky zvlášť: to by mělo stát za to.
Zvažované varianty:
zato
za to
Poslední užití:
11.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme ve větě „došli jsme navrch hory“ navrch dohromady, je to tak správně?
Klíčové slovo:
na vrch
Odpověď:
Není, spřežka navrch znamená nahoře, nahoru, např. navrch poháru dáme lístek máty. V uvedené větě jde ale o předložku a podstatné jméno vrch s významem vrchol, doporučujeme proto psát zvlášť: došli jsme na vrch hory.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Příběh, který stojí za to“ píšeme za to zvlášť, nebo zato dohromady?
Klíčové slovo:
stát za to
Odpověď:
Ve spojení „stát za to“ jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto „Příběh, který stojí za to“. Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, může znamenat i ‚ale, avšak‘, např. chodí jen krátce, zato pravidelně.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Měla za to, že...“ píšeme zato dohromady, nebo zvlášť za to?
Klíčové slovo:
mít za to
Odpověď:
V uvedené větě jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto zvlášť: měla za to, že... Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, může znamenat i ‚ale, avšak‘, např. chodí jen krátce, zato pravidelně.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit, že ve větě „nenechte si ujít příležitost být při tom“ píšeme „při tom“ jako dvě slova.
Klíčové slovo:
při tom
Odpověď:
Ano, ve větě „být při tom“ píšeme předložku a zájmeno samostatně.
Zvažované varianty:
při tom
přitom
Poslední užití:
3.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Jak se zapisuje zkratka v. v. i. v textu Archeologický ústav AV ČR, v. i. i., psaném verzálkami? Zůstává tato zkratka psána malými písmeny, nebo je možné ji zapsat též verzálkami?
Klíčové slovo:
verzálky; v. v. i.
Odpověď:
Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami (tzn. ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, V. V. I.).
Poslední užití:
6.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
7.1 Zkracování slov a psaní zkratek
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
19.1 Zkratky čistě grafické (s. 300)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Pokud vkládám citaci uvedenou kurzivně do uvozovek, budou tyto uvozovky psány rovněž kurzivně, nebo ne?
Klíčové slovo:
uvozovky; kurziva; citace
Odpověď:
Při uvádění citací doporučujeme zvolit pouze jeden typ zvýraznění, tzn. buď pouze kurzivně, nebo pouze uvozovkami. Použití dvou typů zvýraznění v textu je nadbytečné. Pokud by však přesto k této situaci došlo, uvozovky zapisujeme nekurzivně, protože nejsou součástí citovaného výrazu.
Poslední užití:
19.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28–29)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Měli bychom uvádět anglický název konference v uvozovkách?
Klíčové slovo:
uvozovky; název konference
Odpověď:
V textu by nemělo být vyznačování jednotlivých částí nadužíváno, doporučujeme proto uvážit, zda je vyznačování názvu ve vašem textu opravdu nutné. V případě, že se rozhodnete tento název graficky vyznačovat, lze zvolit uvozovky nebo využít preferovanější způsob vyznačování kurzivou (pokud kurzivu již neužíváte k vyznačování jiných částí textu).
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.7 Vyznačování verzálkami nebo vkládáním do uvozovek (s. 31)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Vyznačují se v textu názvy knih, filmů, divadelních her apod. kurzivou?
Klíčové slovo:
kurziva; názvy
Odpověď:
Daná problematika není nikde normována, v praxi je však časté, že se názvy děl v textu kurzivou vyznačují. Záleží ovšem na úzu dané redakce.
Poslední užití:
11.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Jak se zapisuje zkratka Mgr. v textu psaném verzálkami? Jsou všechna písmena velká, nebo zůstávají písmena g a r malá?
Klíčové slovo:
verzálky; Mgr.
Odpověď:
Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami (tzn. MGR.)
Poslední užití:
20.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
7.1 Zkracování slov a psaní zkratek
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
19.1 Zkratky čistě grafické (s. 300)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Mohu v programu koncertu odlišit originální název skladby od jeho českého překladu použitím jiného písma (např. originální název zapsat tučným písmem a český překlad normálním písmem)?
Klíčové slovo:
tučné písmo; vyznačování
Odpověď:
Pro zpřehlednění textu lze užívat různé řezy písma. Užití tučného písma pro název originální skladby za účelem odlišení od českého překladu je tedy přípustné.
Poslední užití:
31.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Tečka ve výčtu
Konkrétní dotaz:
Když je výčet v podobě běžného textu (položky jsou odděleny čárkami) s uvozovací částí pouze heslovitou, bez slovesa, má být na jeho konci tečka?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Pokud je výčet součástí textu, je potřeba ho od následujících vět oddělit tečkou. Pokud je umístěn graficky samostatně, není tečka nutná, ale vzhledem k užití interpunkce uvnitř výčtu je vhodné ho i interpunkčně ukončit.
Poslední užití:
26.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Uvození konkretizace/vysvětlení
Konkrétní dotaz:
Viděla jsem název sportovního areálu zapsaný jako „Hamr Záběhlice“. Neměl by se mezi těmito dvěma slovy psát spojovník nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Zápis s pouhou mezerou je zcela v pořádku – takovou podobu najdeme u mnoha subjektů, např. u sportovních klubů (Slavia Praha apod.). Pomlčka by mezi oběma slovy také mohla být, jednou z jejích funkcí je právě signalizovat konkretizaci nebo vysvětlení řečeného. Spojovník však spojuje výrazy v souřadném vztahu, na stejné významové úrovni, což v tomto případě patrně neplatí.
Poslední užití:
26.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.