Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a teprve
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
a který
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a také
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se před tímto spojovacím výrazem čárka?
Klíčové slovo:
a potom
Odpověď:
Spojení s „a potom“ bývá často mylně pokládáno za spojení v důsledkovém nebo šířeji řečeno jiném než slučovacím poměru. Ve skutečnosti přitom jde o prosté slučování, proto před „a potom“ čárku nepíšeme.
Poslední užití:
11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Odpověď:
Složky několikanásobného přívlastku oddělujeme čárkou (čárkami), jsou-li spojeny beze spojek nebo souřadicími spojkami v poměru jiném než slučovacím. V ostatních případech je čárkou neoddělujeme.
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Klíčové slovo:
který když
Odpověď:
Čárka se obvykle píše jen před prvním spojovacím výrazem. Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku.
Poslední užití:
10.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Odpověď:
Pisatelé mají někdy tendenci klást čárku za poslední složku několikanásobného větného členu. Výčet těchto složek často mylně považují za vsuvku nebo jinou volně vloženou konstrukci. V souřadných spojeních složek několikanásobných větných členů je však náležité oddělovat pouze jednotlivé složky mezi sebou, nejsou-li spojeny souřadicími spojkami v poměru slučovacím. Za poslední složkou už se čárka nepíše.
Poslední užití:
10.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126 až 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
proč
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, a proto lze připustit i psaní s čárkou.
Poslední užití:
10.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Odpověď:
Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na volbě pisatele.
Poslední užití:
11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 132
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Odpověď:
Složky několikanásobného přívlastku oddělujeme čárkou (čárkami), jsou-li spojeny beze spojek nebo souřadicími spojkami v poměru jiném než slučovacím. V ostatních případech je čárkou neoddělujeme.
Poslední užití:
10.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Podle významu dané věty, popř. podle širšího kontextu, může být doplněk do věty vložen těsně a v tom případě se neodděluje čárkou. Jestliže s významem věty naopak souvisí jen volněji, čárkou se odděluje.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplně, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Nedokončení výpovědi
Konkrétní dotaz:
Když mám na konci věty nedokončení signalizované třemi tečkami a po nich následuje otazník nebo vykřičník, musím ty tečky opravdu napsat všechny tři, nebo stačí jen dvě a jako třetí se může počítat ta, co je součástí otazníku/vykřičníku?
Klíčové slovo:
trojtečka
Odpověď:
Tři tečky, výpustka nebo trojtečka jsou výrazy označující jeden znak, nikoli tři samostatné tečky. Už z toho plyne, že by před otazníkem nebo vykřičníkem neměly být jen dvě tečky, nýbrž jedno interpunkční znaménko, tj. plná trojtečka. Řešení, které popisujete, by bylo sice originální, ale bez opory v českých pravopisných zvyklostech.
Poslední užití:
28.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Změna délky (kořenové) samohlásky při odvozování (vyjímat > výjimka)
Konkrétní dotaz:
Je správně hrůbková, nebo hrubková matečnice (způsob pěstění rostlin)?
Klíčové slovo:
hrůbkový
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí v hesle hrobek též variantu hrůbek (vlastně ‚malý hrob‘) s významem ‚hlína navršená v pruhu nad řádkem okopaniny (pro lepší vývin hlíz); kopeček země pro výsev n. sadbu‘ (zde tedy evidentně v metaforickém přenesení významu). Je-li výchozí podobou slovo hrůbek s dlouhým "ů", mělo by být toto dlouhé "ů" zachováno i v odvozeném přídavném jméně. Doporučujeme tedy podobu hrůbkový – hrůbková matečnice, hrůbkový výsev, záhon.
Zvažované varianty:
hrůbkový
hrubkový
Poslední užití:
25.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Je správně svatba Filipa a Grace Jauceových, nebo svatba Filipa a Grace Jauce?
Klíčové slovo:
Jauceových
Odpověď:
Ve spojení svatba Filipa a Grace Jauceových by mělo být společné jméno novomanželů ve tvaru vyžadovaném kontextem, tj. Jauceových. Vzhledem k neobvyklosti tohoto příjmení doporučujeme v daném tvaru ponechat i koncové "e" (aby byla jednoznačně rekonstruovatelná podoba příjmení v 1. pádě) – správně je tedy svatba Filipa a Grace Jauceových.
Zvažované varianty:
Jaucových
Jauceových
Jauce
Poslední užití:
9.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně krátko-, dlouhovlákný, nebo krátko-, dlouhovlákenný?
Klíčové slovo:
krátkovlákný, krátkovlákenný, dlouhovlákný, dlouhovlákenný
Odpověď:
Jelikož existuje pouze přídavné jméno vlákenný, nikoliv vlákný, pravidelnému způsobu tvoření slov v češtině by odpovídaly jen podoby krátko- a dlouhovlákenný. V databázi ČNK syn v8 jsou však – v rozporu s tím – doloženy pouze podoby zakončené na -vlákný: krátkovlákný zde má 2 výskyty, dlouhovlákný 32 výskytů (zatímco podoby krátko- a dlouhovlákenný se zde nevyskytují ani jednou). Ani podoby zakončené na -vlákný však nelze považovat za slovotvorně nenáležité, neboť ve slovotvorných výkladech v mluvnicích se uvádí, že pokud existuje zadní člen těchto složenin jako samostatné slovo, nemusí se s ním druhá část nově vzniklé složeniny nutně shodovat (obdobně též nízkotlaký: -tlaký neexistuje; krátkodobý, -dobý neexistuje). V pořádku jsou tedy jak přídavná jména zakončená na -vlákenný, tak na -vlákný. Vzhledem k tomu, že v úzu se (lze-li bezpečně soudit na základě uvedených dokladů z ČNK syn v8) vyskytují častěji podoby zakončené na -vlákný, doporučovali bychom k užití spíše ty.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Lze od slova duch vytvořit druhově přivlastňovací přídavné jméno duší, např. duší houkání?
Klíčové slovo:
duší
Odpověď:
Výkladové slovníky druhově přivlastňovací přídavné jméno duší neuvádějí a není doloženo ani v úzu. Vytvořit ho lze na základě analogie s jinými druhově přivlastňovacími přídavnými jmény (duší = vlastní duchům jako jelení = vlastní jelenům atp.), bude však působit velmi nezvykle, a tedy rušivě, a zřejmě ani nebude (i kvůli homonymii s tvarem 7. p. j. č. slova duše) bez problémů srozumitelné. Lze ho snad chápat jako ozvláštňující prvek, nejspíš s příznakem jazykové komiky; k běžnému, jaksi vážnému užití ho však nelze doporučit. Na místě je třeba volit jiné prostředky – např. individuálně přivlastňovací přídavné jméno duchův (duchovo houkání), příp. tvar. 2. p. ducha/duchů (houkání ducha/duchů).
Zvažované varianty:
duší
dušský
Poslední užití:
27.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Používá se, objevuje se, je správně utvořené atp. slovo protrávit (ve významu ‚strávit volný čas‘)?
Klíčové slovo:
protrávit
Odpověď:
Sloveso protrávit je utvořeno v souladu se slovotvornými pravidly češtiny, jeho slovotvorný význam je pochopitelný, ale nepoužívá se – jde zřejmě o okazionalismus, náležitě vytvořený a potenciálně uplatnitelný, ale neuplatňovaný.
Poslední užití:
29.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Význam morfému
Konkrétní dotaz:
Jaký význam má segment tele- ve slově televize?
Klíčové slovo:
televize
Odpověď:
Segment tele- ve slově televize (a jiných složeninách, srov. např. teleskop, telefon) pochází z řeckého tē̃le ‚daleko‘, jež souvisí s řeckým télos ‚konec, cíl, účel‘. Dnes bychom jeho význam popsali nejspíš jako ‚dálkový‘ nebo ‚dálno-‘.
Poslední užití:
4.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)