Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
V některých textech vídám názvy dinosaurů psané kurzivou, v některých tomu tak není. Hraje roli, zda jde o latinské, nebo české pojmenování?
Klíčové slovo:
kurziva; dinosaurus
Odpověď:
Ano, skutečnost, zda se jedná o české, nebo latinské pojmenování, je pro vyznačování textu důležitá. Česká pojmenování dinosaurů obvykle v textu žádným způsobem nevyznačujeme. Latinské pojmy se však v praxi často (ačkoliv ne nutně) kurzivou vyznačují. Záleží ovšem na úzu dané redakce.
Poslední užití:
11.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Zaráží mě, že podoba špíž není uvedena ani v PČP, ani v Internetové jazykové příručce.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Na rozdíl od slovníků Pravidla českého pravopisu obsahují ve slovníkové části pouze jádro současné slovní zásoby, a to se zaměřením na pravopisné hledisko. Vzhledem ke svému rozsahu nemohou být tak obsáhlá jako slovníky. Podobné je to s Internetovou jazykovou příručkou. Je koncipována na základě potřeb tazatelů jazykové poradny, proto je ve slovníkové části obsaženo jádro běžné slovní zásoby a z méně frekventovaných slov ta, na která se klienti jazykové poradny častěji a opakovaně ptají (viz rubrika O příručce). Neznamená to tedy, že pokud nějaké slovo nenajdete v PČP či IJP, že je nelze užívat či že není spisovné nebo neutrální.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné informace o jazykové poradně
Konkrétní dotaz:
Jaké nejkurioznější slovo k vám do poradny přišlo?
Odpověď:
Každému z nás může znít kuriózně něco zcela jiného. Občas se stává, že se nás tazatel zeptá na neexistující (vymyšlené) slovo, protože se stal sám terčem vtipu někoho jiného (podobně jako oblíbenou zábavou organizátorů dětských táborů bývá např. zařadit do seznamu povinných věcí nějaký neexistující předmět).
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Naše společnost se zabývá tiskem a archivací personalizovaných dokumentů. Pro účely tisku potřebujeme často provádět počítačové transformace daných textů, typicky skloňovat vlastní jména a příjmení, a to především do 5. pádu. Za tímto účelem bychom potřebovali vytvořit algoritmus, který by uměl provádět skloňování do 5. pádu u standardních jmen a příjmení a následně by obsahoval množství výjimek pro nestandardní jména. Existuje již něco takového? Dalo by se toto s vaší pomocí vytvořit? Máte k dispozici zmíněné výjimky?
Klíčové slovo:
jazykový nástroj
Odpověď:
Nejste první, který se po takové službě či programu poptává. Nic takového však k dispozici nemáme a pro češtinu by bylo velice těžké podobný seznam výjimek vytvořit. Systémový přehled skloňování naleznete v naší Internetové jazykové příručce (http://prirucka.ujc.cas.cz/), v kapitole Skloňování osobních jmen.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Píšu bakalářskou práci na téma přísloví. Bohužel nemohu sehnat příručku, která by obsahovala česká přísloví i s vysvětleními, všude nacházím pouze slovníky s výčtem přísloví bez jakéhokoli výkladu.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Skutečně převažují publikace, jež obsahují přísloví bez výkladu. O knize, jež by byla věnována pouze přísloví a jejich významům, nevíme. Mnohá z nich můžete najít ve Slovníku spisovného jazyka českého (4dílné vydání z let 1960–1971 nebo 8dílné – reprintové – z r. 1989). Přibližně 1000 přísloví zachycuje 4. díl Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Výrazy větné (F. Čermák a kol., 2009).
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Jaká musí být barva propisky či pera, kterou lze psát či podepisovat oficiální dokumenty nebo i denní agendu?
Odpověď:
Jazyková poradna je schopna vyřešit leccos, ale jen v případě, že se to týká češtiny. Tuto otázku zodpovědět nedokážeme (byť jde jistě o podpisy v českých textech); netušíme, zda je někde takováto věc vůbec řešena.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Dostali jsme následující úkol: Podtrhněte písmeno označující znělou souhlásku. Jednalo se o tato slova: pečlivě, lov, šlechta, shromáždění, vozka. Podtrhla jsem tehdy všechny znělé souhlásky, ale pamatuji si, že v opraveném testu nám vyučující toho podtrhl podstatně víc a my nevěděli proč.
Klíčové slovo:
znělá souhláska
Odpověď:
Bohužel vám nemůžeme pomoci, jelikož nevíme, jaká písmena konkrétně vyučující podtrhl. Doporučujeme obrátit se s dotazem přímo na něj.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve kterých příručkách najdu, jak se tvoří gramatické větné vzorce?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Základní literaturou k problematice větných vzorců je dílo Větné vzorce v češtině autorů Daneše a Hlavsy, Praha 1981. Poučení o tvoření větných vzorců naleznete také v nové publikaci nakladatelství Fraus s názvem Mluvnice. Učebnice českého jazyka pro střední školy (na str. 115). Autory této publikace jsou Ivo Martinec, Jana Marie Tušková, Ludmila Zimová, kniha vyšla v roce 2009.
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Plánujete doplnit do Internetové jazykové příručky vzory podstatných jmen?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Bohužel, nikoli. Internetová jazyková příručka nesupluje ani mluvnice, ani učebnice, a protože nepodává soustavný výklad českého tvarosloví, neuvádí ve slovníkové části ani vzory. Zmínky o nich naleznete pouze na relevantních místech (u jednotlivých pojednávaných příkladů) ve výkladové části IJP.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Chtěl jsem se zeptat, kde v Internetové jazykové příručce najdu vzory podstatných jmen?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Vzory podstatných jmen lze nalézt v mluvnicích nebo ve školních učebnicích. Internetová jazyková příručka nesupluje ani mluvnice, ani učebnice, a protože nepodává soustavný výklad českého tvarosloví, neuvádí ve slovníkové části ani vzory. Zmínky o nich naleznete pouze na relevantních místech (u jednotlivých pojednávaných příkladů) ve výkladové části IJP.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Čerpám informace z vaší Internetové jazykové příručky, ale bylo mi naznačeno jazykovou poradkyní, že ne vše zde musí být v pořádku. Je to pravda?
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Otázky týkající se českého jazyka můžete s Internetovou jazykovou příručkou konzultovat bez obav. Je pravda, že i v IJP je stále možné najít drobná opomenutí, nejčastěji však jde o překlepy, které průběžně opravujeme, neměla byste narazit na chyby zásadního, systémového charakteru.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Velice podrobně jsem prostudoval Váš názor na letitou a opakovaně diskutovanou problematiku zneužívání příslovce prostě tam, kde to s prostotou, jednoduchostí, jedinečností apod. nemá nic společného. Do jisté (poměrně značné) míry s Vámi souhlasím, nicméně mi zbývají minimálně dva body (z toho druhý značně polemický), kdy mohu souhlasit jen do té míry, pokud vezmeme v úvahu jen jednu "podskupinu" "infikovaných" spoluobčanů...
1) Souhlasím s Vámi v tom, že nějaká cílená "osvětová kampaň shora" (do čehož zahrnuji mimo jiné i Vás, ale i serióznější tisk, naukové relace rádia i TV apod.) by asi nebyla příliš efektivní a že nějaká rozsáhlejší náprava by měla začít tak nějak "zdola". Ovšem nedovedu si dost dobře představit, odkud by ona iniciativa měla začít působit. Přesto byste Vy, výše jmenovaní, neměli "odhazovat flintu do žita", tak jako to nečiní např. lékaři při jiných epidemiích! A tento rozbujelý nešvar nedovedu jinak pojmenovat!
2) Nesouhlasím, že zneužívání tohoto příslovce je zaviněno převážně z důvodu, kdy mluvčí myslí pomaleji, než mluví... Toto prvoplánové vysvětlení má např. paralelu u našich "týnejdžrů", vycpávajících svou "rychlopalbu" termínem "vole", či "vole-vole"...Ne však o mnoho více!
Pokud sledujete v TV zejména diskusní pořady (na př. pana Moravce v neděli apod.), pak zjišťujeme dvě skutečnosti: Moderátoři, hlasatelé a další "profíci" jsou, až na úplné výjimky, proti "prostotě" imunní. Když se však podíváme na jejich "protějšky", zhusta význačné politiky, pak je hrůza, kolik z nich "prosťačí" až "se lesy zelenají"... Domnívám se, že tato "epidemie" má něco úzce obdobného s "hnutím" naší mladé a střední generace, kdy náš jazyk – i tam, kde je jinak plnohodnotný (na rozdíl např. od počítačové terminologie) – se musí, jako důkaz "světovosti", nahrazovat angličtinou, ve spellingu i neanglických zkratek apod.
Klíčové slovo:
prostě
Odpověď:
Jazykovědci bohužel nedisponují podobnými typy prostředků, jaké užívají lékaři při epidemiích – a jazyk se v podobném smyslu ani léčit nedá. Můžeme s nadsázkou říci, že v oblasti jazyka je velmi důležitá prevence – tedy výuka češtiny na školách. Jestliže se žáci ve škole dozví, že používání výplňkových slov je nešvar, a budou poučeni, jak se ho vyvarovat, pravděpodobně se to později na jejich vyjadřování odrazí. Naše jazyková poradna má však jiné poslání, než je přímý boj proti vycpávkovým slovům.
Užívání vycpávkových slov nebývá přímo úměrné stupni dosaženého vzdělání ani rychlosti mluvy. Souvisí spíše s kompetencí mluvčího – proto se může zdát, že moderátoři, hlasatelé apod., tedy osoby, které prošly v tomto směru určitým "výcvikem" a mívají svůj projev zpravidla připravený, jsou vůči vycpávkovým slovům imunní. Domníváme se, že v projevech našich politiků apod. slovo prostě opravdu nemá žádnou funkci – a taková zbytečná opakovaná slova označujeme termínem výplňková/vycpávková slova, jak jsem popsala ve svém předchozím e-mailu. S pronikáním anglicismů do češtiny nemá nadužívání slova prostě nic společného.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné říkat a psát název pražské čtvrti Cibulka v Košířích také jako Cibulky? Jedná se o pomnožný tvar, v tom místní nechybují, nicméně často, či dokonce většinově říkají Cibulky. Na druhou stranu místní „tahá za uši,“ když někdo odjinud říká „jedu na Cibulku“ místo na Cibulky nebo na Cibulka. Jedná se o dlouhodobý problém některých pražských čtvrtí, resp. místních názvů. Problém nastal už brzo po založení Prahy jako velkoměsta, viz článek v časopise Naše řeč: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1479.
Klíčové slovo:
Cibulka
Odpověď:
Jak vyplývá z Vašeho dotazu i z článku v Naší řeči, existuje zde nesoulad mezi místním územ a územ „cizinců“, což se u zeměpisných jmen děje velmi často. Pomnožný tvar Cibulka (podle vzoru luka) je dnes velmi neprůhledný; když „člověk odjinud“ např. uvidí na mapě název čtvrti Cibulka, nepochybně ho bude primárně považovat za jméno v jednotném čísle, k čemuž jistě velmi svádí i existence běžného obecného jména „cibulka“. Pro neznalé může být navíc matoucí i jeden z názvů tamních ulic, a to U Cibulky (na rozdíl od jmen Před Cibulkami či V Cibulkách v něm nejde o lokalizaci vzhledem ke čtvrti Cibulka, ale o blízkost k usedlosti Cibulka, jejíž jméno je na rozdíl od názvu čtvrti, jemuž dalo vzniknout, v čísle jednotném).
Celkově však v úzu v souladu s místní tradicí převládají u názvu čtvrti Cibulka plurálové tvary. Tvar Cibulky jakožto standardizované zeměpisné jméno se nám nikde dohledat nepodařilo, a pro oficiální komunikaci bychom ho tudíž spíše nedoporučili. Pro účely každodenní komunikace naopak může jít o šikovný prostředek, jak dnes naznačit i „přespolním“, že se jedná o plurál.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se s Vámi poradila ohledně poměru ve větě, kterou jsem našla v učebnici Český jazyk 8 od Frause. Věta: „Dave měl na sobě jenom tričko a šortky, a tak uhnul z cesty a vyšplhal tři nebo čtyři metry vzhůru ke skalnímu převisu.“ Zajímá mě poměr mezi slovy „tři nebo čtyři“. Příručka této učebnice tvrdí, že se jedná o poměr slučovací. Zásady psaní čárky a poměrů jsou mi jasné. Nechápu však, proč by v tomto případě mělo jít o poměr slučovací. Poměr vylučovací je mezi větami, jejichž obsahy se navzájem vylučují. Mezi větnými členy pak platí stejné pravidlo, je to tak? Dave přeci vyšplhal buď 3, nebo 4 metry, takže se to vzájemně vylučuje, pokud by vyšplhal pouze metry 3. Proč se tedy nejedná o poměr vylučovací?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Vzhledem k Vaší otázce je instruktivní definice jednoho z významů (totiž toho, o který tu jde) spojky „nebo“ ve Slovníku spisovného jazyka českého: „(ve větách netázacích) spojuje [spojka nebo] věty nebo větné členy, z nichž jen jeden platí, jejichž významy se navzájem (v různé míře) vylučují; někdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost, popř. má význam prostě slučovací“ (zvýraznění je moje). Z toho je dobře vidět, že spojka nebo má škálu významů, jejíž relativně pevné body lze seřadit takto: platí jen jeden člen > eventuálnost > prosté slučování (např. ve větě „Děti nebo vojsko platí polovic“). Jak to tak bývá, mezi jednotlivými případy (oněmi pevnými body) nejsou jasné hranice. Ve vašem případě (tři nebo čtyři metry) jde však podle našeho názoru vcelku jasně o význam eventuálnosti (vyšplhal tři, eventuálně čtyři metry) – o případ, kdy je vylučovací poměr oslaben na pouhou eventuálnost. Jakkoliv tedy nejde přímo o slučovací poměr, je dost dobře možné, že klíč k učebnici takto daný poměr označil, jelikož nejde o „neoslabený vylučovací poměr“. Záleží hodně na školské terminologii a praxi. Jak jsem se pokusil naznačit, s realitou významů a vztahů vyjádřitelných spojkou „nebo“ je to ve skutečnosti složitější.
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Staré Hobzí (obec v okrese Jindřichův Hradec)? Jakou podobu zvolit pro název ulice ve Slavonicích?
Klíčové slovo:
starohobezský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Staré Hobzí má správnou podobu starohobezský. V názvu ulice je třeba použít jedině tuto podobu.
Zvažované varianty:
starohobezský
starohobezký
Poslední užití:
22.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Staré Hobzí
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Staré Hobzí
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.