Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení „ze/se strany druhostupňového orgánu“?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Uvedené spojení ale ani jeden z těchto významů nevyjadřuje, proto je náležité psaní s předložkou z(e), tj. „ze strany druhostupňového orgánu“.
Zvažované varianty:
ze strany
se strany
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo správně psát slovo raný ve spojení „v Augustinových raných dialozích“? S jedním -n-, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
raný
Odpověď:
Ve slově raný s významem ‚brzký, časný, počáteční‘ je náležité psát pouze jedno -n-. Protože uvedené slovní spojení označuje Augustinovy dialogy, které byly vytvořeny v počátcích jeho filozofické kariéry, je náležitý zápis s jedním -n-, tj. „Augustinovy rané dialogy“. Užití přídavného jména ranní se dvěma -nn-, které má význam ‚vztahující se k ránu‘, tedy v tomto případě není namístě.
Zvažované varianty:
rané dialogy
ranné dialogy
Poslední užití:
1.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní n – nn: 2 Psaní jednoho n; heslo raný
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Mělo by se příslovce raně ve spojení raně moderní psát s jedním -n-, nebo se dvěma?
Klíčové slovo:
raně; dvě n
Odpověď:
Příslovce raně je utvořeno od přídavného jména raný, které má význam ‚brzký, časný, počáteční‘ a jež se píše s jedním „n“. V souladu s obecným pravidlem tvoření slov se v příslovci žádné další „n“ nepřidává.
Zvažované varianty:
raně moderní
ranně moderní
Poslední užití:
19.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 2 – Psaní jednoho n
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegou shodnout, jestli máme v naší elektrofirmě psát rozvaděč, nebo rozváděč.
Klíčové slovo:
rozvaděč, rozváděč
Odpověď:
Můžete užít obě možnosti, obě najdete v IJP. Starší zdroje (Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny) uvádějí pouze podobu rozváděč. V uživatelské praxi je však varianta rozvaděč natolik rozšířená, že se prosadila i do spisovného jazyka. V korpusu SYN v12 najdeme 7359 dokladů zápisu rozvaděč a 4738x zápis rozváděč.
Zvažované varianty:
rozvaděč
rozváděč
Poslední užití:
8.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Proč se liší slova absorbovat a absorpční? Proč je tam b a p?
Klíčové slovo:
absorbovat; absorpce
Odpověď:
Slova se neliší pouze v češtině, rozdíl je už v latině, z níž jsou slova přejata. Sloveso absorbovat je z latinského absorbēre, zatímco podstatné jméno absorpce je přejato z latinského absorption; p zachovává i odvozené přídavné jméno absorpční.
Případů slov přejatých z latiny, u nichž se sloveso a odvozené podstatné či přídavné jméno od sebe hláskově liší, najdeme v češtině více, např. preskribovat – preskripce, transkribovat – transkripce, redigovat – redakce, abstrahovat – abstrakce.
Zvažované varianty:
absorbovat
absorpce
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Z kterého jazyka pochází slovo diplomat?
Klíčové slovo:
diplomat
Odpověď:
Slovo diplomat (‚pověřený zástupce svého státu; obratný vyjednavatel‘) pochází z francouzštiny, konkrétně z francouzského diplomate od přídavného jména diplomatique (‚týkající se (úředních) listin‘).
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka pochází slovo relikvie?
Klíčové slovo:
relikvie
Odpověď:
Slovo relikvie (‚ostatky svatých; vzácná památka‘) pochází z latiny, konkrétně ze slova reliquiae (‚zbytky, ostatky‘). To bylo odvozeno z přídavného jména reliquus (‚zbylý‘), které pochází z relinquere (tvar od slovesa relīquī s významem ‚zanechat, opustit‘).
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka se do češtiny dostalo slovo bronz?
Klíčové slovo:
bronz
Odpověď:
Slovo bronz (‚slitina mědi s cínem, popř. s jiným kovem‘) se do češtiny dostalo přes německý výraz pro bronz Bronze z italského bronzo téhož významu. Další původ je nejistý, možná pochází z perského pirinǧ, birinǧ (‚měď‘).
Poslední užití:
13.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo hamburger?
Klíčové slovo:
hamburger
Odpověď:
Slovo hamburger je přejímkou z angličtiny (hamburger ve významu ‚hamburský řízek‘). Později se využila shoda začátku slova s anglickým slovem ham (‚šunka‘) a začaly se tvořit složeniny jako cheeseburger (‚sýrový hamburger‘) a podobně.
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo gauner?
Klíčové slovo:
gauner
Odpověď:
Gauner (‚darebák, lump‘) pochází z německého Gauner, které je ze staršího Joner (‚falešný hráč‘). To má původ asi v jidiš, ve slově jowen s významem ‚Řek‘. Podle Českého etymologického slovníku byla totiž Řekům přisuzována zvláštní obratnost při falešné hře v karty.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého výrazu vzniklo slovo naděje?
Klíčové slovo:
naděje
Odpověď:
Slovo naděje je odvozeno od slovesa nadít se (‚pojmout nebo mít naději, doufat, očekávat‘). Nejstarší doklad slova naděje pak podle Českého etymologického slovníku pochází již ze 13. století.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Pochází slovo holt z němčiny, nebo se jedná o slovo domácí?
Klíčové slovo:
holt
Odpověď:
Slovo holt (‚zkrátka a dobře, inu, tedy, ovšem‘) bylo přejato z německého halt (‚inu, zrovna‘), které pochází ze středohornoněmeckého, respektive starohornoněmeckého halt (‚víc, spíš‘), jehož původ není jasný.
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je slovo barva přejaté, nebo domácí?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Slovo barva (též v podobě barba) se vyskytovalo již ve staré češtině ve 14. století. Jedná se však o výpůjčku ze středohornoněmeckého varwe, případně ze starohornoněmeckého far(a)wa (dnes Farbe).
Poslední užití:
9.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo nosorožec? Souvisí s nosem, nebo se slovesem nosit (protože dané zvíře nosí roh)?
Klíčové slovo:
nosorožec
Odpověď:
Nosorožec vznikl podle Českého etymologického slovníku jako kalk podle německého Nashorn (Nase = nos; Horn = roh). Německý výraz pro nosorožce patrně vznikl rovněž jako kalk, a to z latinského rhīnocerus, které pochází z řeckého rhīnókerōs (rhīs = nos; kéras = roh).
Poslední užití:
31.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám problém se slovem, které se několikrát objevuje v nově formulovaných stanovách společenství vlastníků. Jde o slovo neusnášeníschopný. Považuji to za logický nesmysl, protože to je vlastně shromáždění schopné neusnášení. Vstávají mi vlasy hrůzou, považuji to za logický nesmysl. Jsem přesvědčený, že takové slovo do spisovné češtiny nepatří. Se slovem usnášeníschopný problém nemám.
Klíčové slovo:
neusnášeníschopný
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že slovo neusnášeníschopný je problematické, souhlasíme i s argumenty, které uvádíte. Slova nelze tvořit mechanicky, nápodobou jiných výrazů, v tomto případě navíc poněkud nelogickou nápodobou. Přídavné jméno usnášeníschopný se užívá poměrně běžně a je zachyceno v IJP. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: schopný usnášení – usnášeníschopný (podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence). Pokud potřebujeme vyjádřit zápor, vycházíme z dvouslovného základního vyjádření, např. neschopný práce = práceneschopný. Slovo neusnášeníschopný tedy odpovídá vyjádření schopný neusnášení. Záporka by však v tomto případě měla být u přídavného jména schopný (neschopný). Výsledné spřažené adjektivum by tedy bylo usnášeníneschopný. Za vhodnější však považujeme víceslovné vyjádření shromáždění není schopné usnášení, popř. je nezpůsobilé usnášení.
Poslední užití:
13.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Studentka použila v práci výraz kolemseperoucí, utvořený podle slova kolemjdoucí. V IJP jsem takovou spřežku nenašla. Jaký máte názor na vhodnost?
Klíčové slovo:
kolem se peroucí
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná. Zatímco výraz kolemjdoucí se užívá běžně a je zachycen už v SSJČ, v tomto případě jde o příležitostně vytvořený výraz. Vhodnost jeho užití se váže na kontext, v němž je slovo užito. V určitém typu textu (např. beletristickém) může sloužit k oživení, ale v běžných spisovných textech doporučujeme volit psaní zvlášť: kolem se peroucí (lidé), popř. slovosled (lidé) peroucí se kolem.
Zvažované varianty:
kolemseperoucí
kolem se peroucí
Poslední užití:
19.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.