Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
V návaznosti na společnou schůzku posílám e-mail řediteli a vedoucím technických úseků, mezi které se řadím i já. Jaké mám zvolit oslovení? Napadlo mě napsat „Vážený pane řediteli a pánové“ nebo „Vážený pane řediteli a zúčastnění“, ale ani jedna varianta se mi nelíbí.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail řediteli a do kopie dávám ještě další adresáty. Jaké mám zvolit oslovení?
Klíčové slovo:
kopie; v kopii
Odpověď:
Obvykle se oslovují pouze přímí adresáti e-mailu, nikoliv ti, kdo jsou uvedeni v kopii (těm je e-mail zaslán jen pro informaci, neočekává se od nich reakce). Ve vašem případě bychom tedy doporučili oslovit pouze ředitele – „Vážený pane řediteli“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V pozvánce na festival jsem napsala, že se akce koná „pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátora Mgr. Petrem Hladíkem“. Až po odeslání pozvánek jsem byla upozorněna, že Brno nemá primátora, nýbrž primátorku. Je to chyba?
Klíčové slovo:
primátor; primátorka
Odpověď:
V uvedené formulaci není odkazováno obecně na funkci primátora, hovoří se o konkrétní osobě – ženě, která danou funkci vykonává, a proto nelze užít generické maskulinum. Je třeba zvolit přechýlenou podobu primátorka (pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátorky Mgr. Petrem Hladíkem).
Zvažované varianty:
... pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátora Mgr. Petrem Hladíkem.
... pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátorky Mgr. Petrem Hladíkem.
Dotaz:
Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz:
Jak morfematicky rozebrat slovo lavička?
Klíčové slovo:
lavička
Odpověď:
Z hlediska vývoje češtiny je kořenem slova lavička jen lav- (v církevní slovanštině existovalo a v českých nářečích existuje slovo lava, od nějž je slovo lavička formálně zdrobnělinou). Z tohoto pohledu vývoje jazyka je pak slovo lavice dále tvořeno příponami -ic-, -k- a pádovou koncovkou -a. Z hlediska současné spisovné češtiny je však kvůli zániku církevněslovanské podoby lava, resp. neexistenci podoby lava ve spisovném jazyce nutno považovat za kořen celé lavič-, jelikož neexistuje komponent lav-, který by u sebe neměl zároveň -ic/-ič. Z pohledu současné spisovné češtiny je pak tedy slovo lavička kromě kořene lavič- tvořeno zdrobňující příponou -k- (srov. lavice vs. lavička) a pádovou koncovkou -a.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaké přídavné jméno je správné užít ve spojení s podstatným jménem dovednosti – je lepší komunikační dovednosti, nebo komunikativní dovednosti?
Klíčové slovo:
komunikační, komunikativní
Odpověď:
Přídavné jméno komunikační má podle výkladových slovníků obecný význam ‚týkající se, související s komunikací‘. Přídavné jméno komunikativní má pak podle výkladových slovníků význam ‚sdělovací, sdělný, dorozumívací, prostředkovací‘. (Ve spojení s podstatným jménem člověk ve významu ‚osoba, s níž se dobře jedná‘ je podle Nového akademického slovníku cizích slov přídavné jméno komunikativní hovorové.) Podle slovníkových definic je tedy možné s podstatným jménem dovednosti spojit jak přídavné jméno komunikační (jde o dovednosti související s komunikací), tak přídavné jméno komunikativní (jde o sdělovací, dorozumívací dovednosti). Podle databáze Českého národního korpusu syn v8 převládá ve spojení se slovem dovednosti jednoznačně (v poměru 1381 : 170) přídavné jméno komunikační nad přídavným jménem komunikativní. Doporučovali bychom proto použít spojení komunikační dovednosti. (Tím spíš, že uvedená definice přídavného jména komunikativní se již nezdá odpovídat jeho současnému významu; podaný význam je dnes nejspíš už jen odborný, mimo odborný jazyk přídavné jméno komunikativní nejspíš znamená zhruba ‚dobře a/nebo rád komunikující‘, je-li tomu tak, bylo by se slovem dovednosti nespojitelné).
Zvažované varianty:
komunikační
komunikativní
Poslední užití:
27.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla komunikační a komunikativní
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky komunikační dovednosti a komunikativní deovednosti
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má obyvatelské jméno utvořené od názvu (irského) města Cork? Je to Corkčan, Corkan, nebo Corčan?
Klíčové slovo:
Corčan, Corští
Odpověď:
Obyvatelské jméno utvořené od názvu (irského) města Cork má ve spisovné češtině (v souladu s jejími slovotvornými zásadami) správnou podobu Corčan – tvoří se příponou -an, před níž se -k- mění v -č- (srov. New York – Newyorčan).
Zvažované varianty:
Corkčan
Corkan
Corčan
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen, bod 1.1 Tvoření příponou ‑an
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo New York
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, příjmení z jazyka s vlastními přechylovacími prostředky
Konkrétní dotaz:
Může se žena jmenovat Zimova (tak jako se některé ženy jmenují např. Janů)?
Klíčové slovo:
Zimova
Odpověď:
Ano, může, ale šlo by o cizí, slovanské příjmení, resp. o jméno vytvořené podle zásad a pravidel jiného jazyka (šlo by zde o přechýlení mužského příjmení Zimov) a do českého prostředí přenesené. Tato jména buď přechylujeme pomocí přípony ‑ová (Zimov – Zimovová), nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce: Zimov – Zimovová i Zimova. Při skloňování těchto ženských příjmení ovšem vycházíme z podob přechýlených podle české mluvnice: 2. p. Zimovové. Podoba *Zimová (od Zimov) je tedy utvořena nenáležitě, odpovídala by mužskému příjmení Zim.
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená), bod 3 Příjmení s formou přídavného jména přivlastňovacího, bod 3.2 Slovanská příjmení
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Jaký je druhý stupeň od přídavného jména zlý? Proč není zlejší? A proč je u slova zlý druhý stupeň horší, když horší je druhý stupeň (též) od slova špatný?
Klíčové slovo:
zlejší, horší
Odpověď:
2. stupeň přídavného jména zlý má dvě možné podoby – horší a zlejší. Podobu zlejší je však podle výkladových slovníků možné používat jen ve významu ‚který (úmyslně) ubližuje, škodí (× dobrý, hodný)‘. V ostatních významech přídavného jména zlý (tedy: 1. ‚svědčící o takovém jednání, mravně nevyhovující, špatný‘; 2. ‚nevyhovující kvalitou, nevhodný pro daný účel, špatný‘; 3. ‚oznamující něco nedobrého, nepříjemného, špatný‘; 4. ‚nepříjemně postihující, hrozný‘) je podle výkladových slovníků třeba používat podobu horší. V případě slova špatný má 2. stupeň také dvě podoby – horší a špatnější: Podobu špatnější však výkladové slovníky označují za řidší. Vztah dobrý – horší (kdy druhý stupeň není tvořen od kořene/kmene stupně prvního) se označuje jako supletivismus, vztahy zlý – horší vs. špatný – horší (resp. horší – špatný/zlý) jsou pak případem polysémie/víceznačnosti.
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zlý a špatný
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zlý
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno od jména Heidi? Je správně Heidin, nebo Heidiin?
Klíčové slovo:
Heidin
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno od rodného jména Heidi má ve spisovné češtině správnou podobu Heidin. Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených v písmu na ‑i se koncová samohláska odsouvá: Noemi – Noemin, Mimi – Mimin, Pipi – Pipin, a tedy i Heidi – Heidin. (Podoba Heidin převládá v poměru 35 : 1 i v databázi syn v8 Českého národního korpusu.)
Zvažované varianty:
Heidin
Heidiin
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 2.1 Jména zakončená v psané podobě na ‑i
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že v následující větě je chybně užito zvratné přivlastňovací zájmeno. „Českou republiku si pro svou výbornou geografickou polohu vybrala společnost [název společnosti]...“ Mám pravdu, když si myslím, že místo „svou“ by pisatel měl užít zájmeno „její“?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Ano. Zvratné zájmeno užíváme tehdy, když přivlastňujeme podmětu. V uvedené větě je podmětem „společnost“, nikoli „Česká republika“. A protože „výbornou geografickou polohu“ přivlastňujeme „České republice“, která není podmětem, je namístě užít zájmeno „její“.
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na větu: „Českou republiku si pro její výbornou geografickou polohu vybrala společnost [název společnosti], zabývající se výrobou léků, jako své centrum.“ Přemýšlím, jestli musí být nutně čárka za slovem „léků“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
přívlastek volný
Odpověď:
Volný přívlastek je potřeba oddělit čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaké i/y napsat v přísudku v následující větě: „Oslovil_ tě ty modely hodinek?“ Hraje při rozhodování mezi tvrdým y a měkkým i nějakou roli fakt, že danou otázku pokládá muž muži?
Klíčové slovo:
modely
Odpověď:
Na pohlaví tazatele nezáleží. Tvar přísudku řídíme vždy podmětem dané věty, tím je zde jméno rodu mužského neživotného v množném čísle (modely), proto je třeba napsat v přísudku tvrdé y: oslovily.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych prosím poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty: „Nadřízený orgán a subjekt by se dopustili/dopustily...“
Klíčové slovo:
orgán a subjekt
Odpověď:
Součástí několikanásobného podmětu uvedené věty není jméno rodu mužského životného, obě složky tohoto podmětu („orgán“ i „subjekt“) jsou rodu mužského neživotného. Proto v příčestí napíšeme tvrdé y: dopustily.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu: „Představte si, že by příjem organizace náhle vzrostl, dramaticky by vzrostl její vliv na své město“. Myslím si, že místo zájmena „své“ by mělo být užito „její“. Můžete mi to prosím potvrdit?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Základní pravidlo nám říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno, a přivlastňujeme-li jinému větnému členu než podmětu, zvratné zájmeno neužíváme. Z tohoto pravidla existují výjimky, například pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace – je otázkou, zda právě toto nevedlo pisatele k užití zvratného zájmena v dané větě (tj. mohli bychom napsat „vzrostlo to, že organizace ovlivnila své město“). Je však nutno poznamenat, že zvratné zájmeno v uvedeném souvětí vytváří jistou významovou nejednoznačnost, protože podmětem dané vedlejší věty je „vliv“, nikoli „organizace“, a na mnohé čtenáře může působit rušivě. Proto doporučujeme v souladu se základním pravidlem užít zájmeno „její“, tedy: „její vliv na její město“. Pokud by například z kontextu bylo zřejmé, o které město se jedná, ze stylistických důvodů bychom doporučovali druhé přivlastňovací zájmeno úplně vynechat.
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku jsem našel jen podobu belvedér, není možné psát i krátce belveder?
Klíčové slovo:
belvedér; belveder
Odpověď:
Je možné užít jak podobu belvedér, tak belveder. Ačkoliv některé slovníky (NASCS, SSČ, SSJČ) uvádějí pouze podobu belvedér, v úzu je frekventovanější zápis belveder. IJP a nový ASSČ proto hodnotí obě možnosti (belvedér i belveder) jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
belvedér
belveder
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://slovnikcestiny.cz/heslo/belveder/0/2064
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Když napíšu panoráma, mám psát slovo panoramatický s krátkým a?
Klíčové slovo:
panoramatický
Odpověď:
Přídavné jméno panoramatický píšeme v souladu se slovníky s krátkým a. Při odvozování dochází v tomto případě ke krácení samohlásky (obdobně např. schéma – schematický).
Zvažované varianty:
panoramatický
panorámatický
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se panorama, nebo panoráma? Nebo je možné obojí?
Klíčové slovo:
panoráma; panorama
Odpověď:
Přestože NASCS, PČP, SSČ i SSJČ uvádějí v prvním pádě jedině podobu panoráma, je zápis panorama (s krátkým a) v praxi natolik frekventovaný, že IJP připouští podobu panorama jako rovnocennou.
Doplňujeme, že ve středním rodě je možné i u pravopisné podoby panoráma ve 2. 3. 6. a 7. pádě jednotného čísla a v čísle množném (tedy tvarech s kmenotvornou příponu ‑at) vedle dlouhého á použít rovněž krátké a (panorámatu i panoramatu apod.).
Zvažované varianty:
panoráma
panorama
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=panor%C3%A1ma_1&ref=panor%C3%A1ma
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.