Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se vedle tradičního oslovení (Vážený pane Nováku) běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku). Obě tyto kontaktové formule jsou většinově vnímány jako zdvořilé a vhodné pro oficiální komunikaci. Zároveň však platí, že čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“.
Poslední užití:
13.9.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Charakter e-mailové komunikace se může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si pisatelé e-mailů vymění několik zpráv během krátké doby. Výzkum H. Mžourkové a K. Dvořákové zaměřený na kontaktové formule v e-mailech (viz https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c) ukázal, že v takových případech se oslovení nebo pozdrav běžně vypouští. Nehodnotili bychom tedy jako nezdvořilé, pokud byste oslovení či pozdrav v bezprostředně navazujících zprávách zcela vynechala. Náhrada pozdravu za oslovení se zdá s ohledem na výsledky zmíněného výzkumu zbytečná. Vhodnost vynechání kontaktové formule je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci.
Poslední užití:
12.5.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při výběru kontaktové formule je třeba rozlišovat mezi dopisy a e-maily. V dopisech se doporučuje užívat tradiční oslovení typu „Vážená paní Nováková“. V e-mailové komunikaci se však vedle této formulace běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, paní Nováková), která je v současnosti taktéž většinově vnímána jako vhodná a zdvořilá. V běžné každodenní komunikaci mezi kolegy se pak setkáváme i se samotným pozdravem (Dobrý den).
Poslední užití:
17.10.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se užívá jak pozdrav (Dobrý den), tak kombinace pozdravu s oslovením (Dobrý den, pane Nováku). Samotný pozdrav nachází své uplatnění především při komunikaci s neznámým adresátem, případně též v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Naproti tomu spojení pozdravu a oslovení je v současnosti většinově hodnoceno jako zdvořilé i v oficiální komunikaci, podobně jako tradiční způsob oslovení „Vážený pane Nováku“. Obecně však platí, že čím je komunikace oficiálnější, tím spíše pisatel upřednostní variantu s přívlastkem „vážený“.
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Zajímal by mě váš názor na pozdrav v korespondenci. Když odpovídám na úřední dopis nebo někomu posílám e-mail (například panu Novákovi), mohu je začít slovy „Dobrý den, pane Nováku“, nebo musím použít oslovení „Vážený pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu „dobrý den“ s oslovením. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“. Proto se např. v běžné pracovní komunikaci mezi kolegy setkáme často s pozdravem, kdežto v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce pravděpodobně bude častěji volena tradiční forma oslovení. Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Vím, že se může psát rozváděč i rozvaděč, ale dohadujeme se, zda to platí i pro slovo napáječ. Psala bych jen dlouze, ale kolega prosazuje podobu napaječ.
Klíčové slovo:
napáječ
Odpověď:
IJP, PČP a SSJČ uvádějí pouze variantu napáječ. Podoba napaječ se v praxi sice objevuje, ale zatím se neprosadila. Doklady z korpusu SYN v12 ukazují jednoznačnou převahu doporučované podoby napáječ (poměr je 2 435 : 300).
Zvažované varianty:
napáječ
napaječ
Poslední užití:
14.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
V textu z historie užíváme označení divi_ní generál. Máme psát divisní, nebo divizní?
Klíčové slovo:
divizní
Odpověď:
Přestože se nepochybně v době, o níž píšete, psalo divisní generál, doporučujeme v současném textu volit dnes užívanou podobu divizní. Slova divizní, divize patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis divizní je základní, stylově neutrální, je ho možno použít ve všech spisovných textech. Podoba divisní je vnímána jako příznaková, zastaralá.
Zvažované varianty:
divizní
divisní
Poslední užití:
24.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píše se encefalitida, nebo encephalitida?
Klíčové slovo:
encefalitida
Odpověď:
V češtině užíváme podobu encefalitida (popř. encefalitis), zachycují ji nejenom nejnovější zdroje, jako je např. ASSČ a IJP, ale je uvedena už i v NASCS, SSČ a SSJČ.
Zvažované varianty:
encefalitida
encephalitida
Poslední užití:
15.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pro potřeby naší firmy vytváříme slovník genderově neutrálních pojmenování osob. Například slovo pracovník nahrazujeme slovem pracující, u některých pojmenování však nevíme, jak genderově neutrální podobu utvořit. Jak bychom měli nazývat třeba zaměstnance?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pro některá pojmenování osob lze použít zpodstatnělá přídavná jména jako pracující či vedoucí. Nutno ovšem dodat, že jako tzv. genderově neutrální mohou fungovat jen v některých tvarech (srov. 1. p., č. j., r. muž. i žen.: vedoucí, ale 2. p., č. j., r. muž.: vedoucího vs. 2. p., č. j., r. žen.: vedoucí). V případě slova zaměstnanec přichází v úvahu opis, např. zaměstnaná osoba.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jsou ve slově borrelióza dvě r?
Klíčové slovo:
borrelióza; borelióza
Odpověď:
Pojmenování infekčního onemocnění se může podle IJP, NASCS a ASSČ psát jak se dvěma rr: borrelióza, tak s jedním r: borelióza. V obou případech s dlouhým ó a z. Doklady z ČNK ukazují, že v publicistických textech je výrazně četnější podoba borelióza.
Zvažované varianty:
borrelióza
borelióza
Poslední užití:
15.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Před lety jsem získal inženýrský titul a nedávno jsem získal bakalářský titul. V jakém pořadí mám tyto tituly uvádět – Ing. Bc. Jan Novák, nebo Bc. Ing. Jan Novák?
Klíčové slovo:
Bc.; Ing.
Odpověď:
Obvykle píšeme vyšší titul před nižším, ve vašem případě bychom tedy zvolili variantu Ing. Bc. Jan Novák. V úvahu přichází též uvádění pouze inženýrského titulu, neboť v praxi se nižší tituly mnohdy neuvádějí.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Máme psát lymská, nebo lymeská borelióza?
Klíčové slovo:
lymská, lymeská
Odpověď:
Podoba není úplně ustálená, je možné psát jak lymská, tak lymeská bor(r)elióza. V IJP je u tohoto hesla uvedena poznámka, že v odborných textech se dává přednost podobě lymeská borrelióza.
Zvažované varianty:
lymská
lymeská
Poslední užití:
15.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Píšu dopis a nejsem si jistá, zda mám nejprve oslovit ženu (Evo a Adame), nebo muže (Adame a Evo). Můžete mi poradit?
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě varianty přijatelné, nicméně při oslovování bývají tradičně na prvním místě uváděny ženy (Vážené paní, vážení pánové; Vážené dámy, vážení pánové apod.), a proto bychom se přiklonili k variantě „Evo a Adame“.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Do letáku potřebujeme napsat „Ve stylu francouzské [prováns]“. Píše se Provance, nebo Provence?
Klíčové slovo:
Provence
Odpověď:
Přestože vyslovujeme [prováns], náležitý zápis pojmenování části jihovýchodní Francie je Provence.
Zvažované varianty:
Provence
Provance
Poslední užití:
3.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Často používám oslovení „madam“, ale některým ženám se nelíbí. Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
madam; madame
Odpověď:
Oslovení výrazem „madam“ není v češtině nijak rozšířené, a proto nebude pravděpodobně všeobecně považováno za neutrální a přijatelné. Jeho hodnocení může být subjektivní, někdo jej může považovat např. za uctivé, někdo jiný třeba za ironické. V češtině se běžně užívá oslovení „paní“, případně „mladá paní“ (nutno však dodat, že i forma s přívlastkem může být – podobně jako oslovení „slečno“ – vnímána negativně).
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Firma, která pro nás připravuje cedulky na dveře, navrhla následující zápis jména a vysokoškolského titulu: „Jana Nováková, Mgr.“ Já jsem ale zvyklá, že se píše buď „Mgr. Jana Nováková“ nebo „Nováková Jana, Mgr.“ Co je správně?
Klíčové slovo:
Mgr.
Odpověď:
Na různých vizitkách, cedulkách apod. se akademické tituly běžně uvádějí před rodným jménem a příjmením, doporučujeme proto zvolit variantu „Mgr. Jana Nováková“. Jiná řešení sice nelze považovat za nesprávná, ale jsou značně neobvyklá. S magisterským titulem umístěným až za rodným jménem a příjmením a po čárce se můžeme setkat např. v různých seznamech.
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Jak zní 2. pád zeměpisného jména Louky, které nesou místní části obcí Karviná a Zlín? Jsou přípustné tvary Louk i Luk, nebo pouze některý z nich?
Klíčové slovo:
Louky
Odpověď:
Zeměpisné jméno Louky nesou nejen zmíněné místní části, ale jde rovněž o název zaniklé obce Louky nad Olší a přírodní rezervace Louky pod Kumstátem. Zatímco obecné jméno louka má ve 2. pádě dubletu, tzn. že jsou přípustné tvary louk i luk, v případě pomnožného zeměpisného jména Louky doporučujeme pouze tvar Louk. Jednak tento tvar v místním úzu zmíněných lokalit převažuje, jednak by konkurenční tvar Luk mohl být mylně chápán jako 2. pád pomnožného zeměpisného jména Luka.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Dívala jsem se do IJP, takže nejspíš odpověď znám, ale chci se ujistit, zda není možné psát graffity (s -y).
Klíčové slovo:
graffiti
Odpověď:
Doporučujeme ponechat původní podobu graffiti, kterou zachycuje jak IJP, tak nový elektronický ASSČ. Pokud by se v souladu s výslovností slovo psalo s -y, pak by se pravděpodobně také zjednodušilo psaní ff na f; podoba grafity by však pro mnohé uživatele byla neprůhledná, protože odpovídá množnému číslu slova grafit. Z těchto důvodů se u tohoto výrazu zachovává původní přejatá podoba.
Zvažované varianty:
graffiti
graffity
Poslední užití:
21.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Znejistěla jsem, jestli se [grentslem] v českém textu píše stejně jako v angličtině Grand Slam, nebo zda je to nějak počeštěné. A váhám, jak je to s velkými písmeny a se skloňováním.
Klíčové slovo:
grandslam
Odpověď:
V češtině se už řadu let běžně užívá podoba grandslam – psáno dohromady, s malým počátečním písmenem. Slovo se podle zakončení skloňuje podle vzoru „hrad“: 2. p. grandslamu. Pravopisnou podobu je možné ověřit např. v IJP nebo v ASSČ.
Zvažované varianty:
grandslam
Grand Slam
Poslední užití:
25.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Vím, že se píše sirup s i, ale jak je to se slovem s_rob? Na šťávách vídám psáno syrob, nemaji to špatně?
Klíčové slovo:
sirob
Odpověď:
V obou slovech bychom měli v souladu se současnou kodifikací psát -i-: sirup, sirob. Ve starších zdrojích (PSJČ a rovněž v SSJČ) najdeme podobu syrob a syrup. Ale už v SSJČ je vedle této pravopisné podoby uvedena i varianta sirob, sirup (s poznámkou: dříve psáno sy-). Změnu přinesla PČP z roku 1957. Novější slovníky a IJP zachycují už pouze podoby s i: sirob, sirup. Vysvětlení je možné najít v IJP v kapitole Vyjmenovaná slova, bod 4.8.
Máte pravdu, že s pravopisnou podobou syrob se dnes setkáváme na některých výrobcích. Je sice v rozporu se současnou kodifikací, ale žádným zákonem není dáno, že je výrobce povinen náležitou podobu užívat. Volbou dřívější (dnes nedoporučované) podoby chce pravděpodobně posílit dojem, že jde o tradiční recepturu.
Zvažované varianty:
syrob
sirob
Poslední užití:
4.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, 4.8 sirup
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.