Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu, která začíná zkratkou: „ŘSD i Ministerstvo dopravy...“ Nebylo by lepší uvést zkratku až na druhém místě, tedy „Ministerstvo dopravy i ŘSD...“?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Ze stylistického hlediska není příliš vhodné začínat větu zkratkou, a proto s navrhovaným řešením souhlasíme.
Zvažované varianty:
ŘSD i Ministerstvo dopravy...
Ministerstvo dopravy i ŘSD...
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme přeložit z angličtiny do češtiny slovní spojení „design systems“. Je to odborný pojem z oblasti webdesignu. Jde o systémy návrhových vzorů, typografických principů a dalších prvků designu webů, aplikací nebo obecně vizuálních identit firem či produktů. Zatímco kolegové navrhují překlad design systémy, já tvrdím, že je tento překlad nečeský a navrhuji používat spojení systémy designu. Co je správně?
Klíčové slovo:
systémy designu vs. design systémy
Odpověď:
Překlad navrhovaný kolegy, design systémy, není v českém jazyce vhodný, ačkoliv se s podobnými konstrukcemi, které jsou důsledkem doslovného překladu z angličtiny, setkáváme stále častěji. Čeština však na rozdíl od angličtiny vyjadřuje přívlastek (design) vztahující se ke jménu (systémy) obvykle buď pomocí přídavného jména stojícího před jménem, nebo pomocí druhého pádu podstatného jména stojícího za jménem. Spojení tedy doporučujeme překládat buď jako „designové systémy“, nebo jako Vámi preferované „systémy designu“.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám spojení „hlava bavorského okresu Tirschenreuth(u)“. Nevím, jestli mám skloňovat oba výrazy, tedy „hlava bavorského okresu Tirschenreuthu“, nebo jestli má vlastní jméno zůstat v prvním pádě, tedy „hlava bavorského okresu Tirschenreuth“.
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, např. formulace „starosta města Zlín“ i „starosta města Zlína“ jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 167, s. 169
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Když se brzy píše s -y, proč se brzičko píše s měkkým -i-?
Klíčové slovo:
brzičko
Odpověď:
Příslovce brzy patří mezi vyjmenovaná slova. Expresivní výraz brzičko s významem ‚velmi brzo‘ je odvozen příponou -ičko ze základu brz (viz výrazy brzy, brzo, brzký). Stejnou příponu vidíme např. u dvojice slov málo – maličko.
Zvažované varianty:
brzičko
brzyčko
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 6, poznámka u vyjmenovaných slov po z
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.