Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje název Chania (město na Krétě)?
Klíčové slovo:
Chania
Odpověď:
Pokud vyjdeme z výslovnosti jména Chania v řečtině, tj. Χανιά [xaˈɲa], odpovídala by jí v češtině podoba [chaňa], která také patří k nejčastěji zachyceným variantám v provedené analýze nahrávek (zejména profesionálních) mluvčích v českých médií, a proto ji lze doporučit. Vyskytují se však i další, např. [chanyja], která se nejvíce blíží grafické podobě jména, [chányja] či [chaňja]. Výslovnostní údaj u tohoto názvu uvádí z dostupných tištěných příruček pouze Geografický místopisný slovník světa, a to [chanja].
Vzhledem k tomu, že toto město není všeobecně příliš známé, žádná z podob v češtině se pevně nevžila a lze předpokládat určité kolísání výslovnosti i nadále. Veškeré zachycené podoby jsou si však zvukově blízké, a proto nedorozumění zjevně nehrozí.
Poslední užití:
8.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Natáčíme rozhlasový pořad o příbramském dole. Jaká je správná výslovnost názvu Bytíz: s [t], nebo s [ť]?
Klíčové slovo:
Bytíz
Odpověď:
Výslovnost jména Bytíz žádné příručky neuvádějí, a to zjevně také proto, že jde o název domácího původu (slovník Místní jména v Čechách uvádí, že vychází z osobního jména Bytěd). Zvuková podoba by tedy měla odpovídat grafice podle běžných pravidel, tj. psané -tí- se čte jako [ťí]. Navzdory tomu v průzkumu provedeném v archivu českých médií převážila varianta [bitýs] (15 z celkových 21 aktuálně dohledatelných výskytů). Důvodem je zřejmě to, že zeměpisné jméno Bytíz působí na české mluvčí neprůhledně nebo přímo cize, přestože u přejímek není obvyklé (s výjimkou výrazu expertíza), aby se v nich vyskytovala kombinace písmen -tí- (srov. např. deskriptiva, adjektivum). Jednotnou podobu nebudou pravděpodobně užívat ani ti, kteří s názvem Bytíz přicházejí běžně do styku (odlišné varianty jsme totiž zaznamenali i u dvou zaměstnanců místního Hornického muzea Příbram). Na některých nahrávkách čtených textů je pak patrné zaváhání před jeho vyslovením.
Ačkoli vzhledem k etymologii a grafické podobě jména Bytíz doporučujeme preferovat výslovnost [biťís], převažující podobu [bitýs] nelze pokládat za nepřípustnou (nejen kvůli frekvenci užívání, ale také protože není možné očekávat všeobecnou obeznámenost s jeho domácím původem). Zcela jednoznačné řešení zde tedy neexistuje, doporučujeme být tolerantní v obou případech, protože vlivem kontextu pravděpodobně nehrozí nedorozumění.
Zvažované varianty:
[biťís]
[bitýs]
Poslední užití:
18.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze v oficiálním textu požít slovo šalina? Našel jsem toto slovo v brožuře města Brna o městské dopravě.
Klíčové slovo:
šalina
Odpověď:
Slovem šalina se označuje tramvaj v Brně či jiných středomoravských, příp. jihomoravských městech. V povědomí většiny uživatelů jazyka je to však stále výraz typický pro Brno (to se propsalo i do výkladu významu slova šalina v Novém akademickém slovníku cizích slov: ‚(brněnská) tramvaj‘. Výraz šalina, který bude s velkou pravděpodobností známý i uživatelům jazyka z Čech, se může objevovat i v některých oficiálních textech – zde může plnit reklamní funkci. Nicméně stále platí, že se jedná o výraz oblastně moravský, nespisovný, s nímž se nebudeme setkávat v textech formálních: např. odborných, právních apod.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šalina
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze ve formálním psaném textu, např. při přípravě slohového cvičení do školy, užít slovo žufánek?
Klíčové slovo:
žufánek; šufánek; naběračka; sběračka
Odpověď:
Slovo žufan, šufan (zdrobněle žufánek, šufánek) označuje Slovník spisovného jazyka českého jako oblastně moravské označení naběračky či sběračky. Podle Českého jazykového atlasu je výraz žufánek/šufánek rozšířen na většině moravského území, jde tedy o interdialektický výraz. Nelze ho však považovat ani na území Moravy za neutrální, ve formálním psaném textu bychom doporučovali užít variantu naběračka, příp. sběračka, které v nadnářečním úzu zřetelně převládají.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šufan, žufan
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sběračka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v13
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Utěšený, S (1976): Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak je prosím možné oslovovat muže, jehož příjmení zní Hajkr? Je správně pane Hajkře nebo pane Hajkre?
Klíčové slovo:
Hajkr
Odpověď:
U jmen zakončených na ‑r, jemuž předchází souhláska, jsou v 5. p. přípustné obě varianty – vedle původního tvaru zahrnujícího měkčení – pane Hajkře – je možné oslovit nositele příjmení i pane Hajkre.
Zvažované varianty:
Hajkře
Hajkre
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku → 1.1. Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑ (typ Štěpánek, Machek, Vepřek, Pavel, Chmel, Karol, Dubak, Winter, Wolker)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.