Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
V případě, že z důvodu genderové korektnosti musím používat rodové varianty, lze užívat pro zápis lomítko, např. žáci/kyně, nebo je třeba obě slova vypsat?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
Pro zápis mužské i ženské rodové varianty můžete v textu využít lomítko. V případech, kdy má slovo mužského rodu nulovou koncovku, lze za výraz mužského rodu doplnit lomítko a zakončení ženského rodu (např. učitel/ka), jde o tzv. splitting. Pokud však slovo mužského rodu koncovku má, tak je třeba obě slova vypsat (učitelé/učitelky). Ve vašem případě je tak nutné rodové varianty rozepsat: žáci/žákyně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na internetu jsem narazila na zápis rodových variant s hvězdičkou: „(hledáme) metodiky*čky“. To je nějaký nový způsob genderově korektního psaní? Dříve se přece vypisovala označení pro muže a ženy přes lomítko: „(hledáme) metodiky/metodičky.
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se používalo a nadále i používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „metodik/metodička“, „učitel/ka“, „odborný pracovník / odborná pracovnice“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se zezačátku objevoval především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, odtud se však postupně šíří jakožto jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka i do dalších textů. Motivace pro užití hvězdičky vchází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („metodici/metodičky“ = buď metodici, nebo metodičky), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o interpretaci následující formulace: „Je to akce k 80. výročí konce druhé světové války, kterou si zároveň připomínáme vojáky a odboráře.“ Nevztahuje se „kterou“ ke slovu „válka“?
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Vztažné zájmeno nemusí vždy odkazovat k těsně předcházejícímu výrazu, tvar „kterou“ se tak může vztahovat ke dvěma předcházejícím slovům, a to ke slovu „akce“ a „válka“. Z toho vyplývá, že dané vyjádření lze teoreticky interpretovat dvěma způsoby: 1. vojáky a odboráře si připomínáme akcí, 2. vojáky a odboráře si připomínáme válkou. S ohledem na (předpokládanou, obecně rozšířenou) znalost světa však považujeme druhou interpretaci za krajně nepravděpodobnou, a proto danou formulaci nehodnotíme jako nevhodnou.
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – podstatná jména zakončená na -and/-ant
Konkrétní dotaz:
Označuje se supervidovaná osoba správně jako supervizant, nebo supervizand? V odborné literatuře jsem se setkala rovněž s podobou supervizit, ta mi ale nepřipadá správná.
Klíčové slovo:
supervizant; supervizand
Odpověď:
Podobu supervizant (ani supervizand) výkladové slovníky češtiny neuvádějí. Vzhledem ke svému významu (‚ten, který je supervidován‘) by toto slovo mělo mít zakončení -and, které nesou názvy osob podle toho, jak je třeba s nimi jednat, k čemu jsou předurčeni nebo kým se mají stát. (Zakončení -ant mají názvy osob podle toho, co dělají.) Podle dokladů v databázi ČNK SYN v13 a zejména ve vyhledávači Google je tomu ale přesně naopak. Zatímco prostřednictvím vyhledávače Google lze na českých stránkách vyhledat přes 600 dokladů podoby supervizant (v ČNK 3 výskyty), podoba supervizand je doložena jen 10krát (v ČNK 0 výskytů). Podoba supervizit v tomto významu není doložena vůbec, naopak se občas užívá jako synonymum slova supervizor (tzn. ‚ten, který provádí supervizi‘). Zásadní potíž však tkví v novosti daného slova. Slovo se zatím nevyskytuje natolik často, aby bylo možné bezpečně říct, že je uzuální, natož noremní, a lze tak předpokládat, že by (aspoň některé) uživatele češtiny mohlo překvapovat, zarážet či rušit. Doporučujeme se mu proto raději vyhnout – místo něj lze používat např. přídavné jméno supervidovaný či opis supervidovaná osoba.
Zvažované varianty:
supervizant
supervizand
supervizit
Poslední užití:
15.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podstatná jména zakončená na -and – -ant
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je přijatelné označovat supervidovanou osobu slovem supervizant, nebo je vhodnější užít opis, tzn. např. supervidovaná osoba. Podoba supervizant se mi objevila v citaci a já přemýšlím, zda ji neopravit.
Klíčové slovo:
supervizant
Odpověď:
Výraz supervizant není frekventovaný, zřídka se ale vyskytuje, a to v odborných textech. V Českém národním korpusu SYN v13 má pouhé 3 výskyty (všechny z jednoho časopisu), více dokladů nalezneme prostřednictvím vyhledávače Google, jehož pomocí lze dohledat přes 600 dokladů, zejména diplomových prací apod. Je třeba však dodat, že tomuto výrazu konkurují (i v odborných textech) opisná vyjádření, např. supervidovaná osoba, supervidovaný jedinec, příp. též substantivizované adjektivum supervidovaný/supervidovaná. Různé formy opisu přitom mají v ČNK SYN v13 vyšší frekvenci. Slovo supervizant tedy není chybné a v citaci textu může zůstat (to se týká především profesních či odborných textů, laické veřejnosti tento výraz nemusí být srozumitelný). Při tvorbě vlastního textu bychom však doporučovali užít spíše noremnější vyjádření, jako jsou opis či substantivizované adjektivum.