Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Mají se skloňovat názvy města Port Mathurin, Port Joseph a Port Louis?
Klíčové slovo:
Port Mathurin, Port Louis, Port Joseph
Odpověď:
Doporučujeme na základě analogie s názvy typu Port Arthur nebo Port Said skloňovat druhou část názvu: 2. p. Port Mathurinu, Port Louisu, Port Josephu. Některé slovníky sice uvádějí i možnost skloňovat také první část názvu, ale tento způsob se v úzu téměř nevyskytuje.
Poslední užití:
2.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména víceslovná - 3. Jména mužského rodu
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se shodnout, zda psát královské město Slaný, nebo Královské město Slaný. Která podoba je správná?
Klíčové slovo:
královské město Slaný
Odpověď:
Náležitá podoba je královské město Slaný. Spojení královské město je obecné pojmenování, signalizující status daného města, a proto je třeba psát u slova královský malé písmeno.
Zvažované varianty:
královské město Slaný
Královské město Slaný
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo královský
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo královský
Dotaz:
Osobní jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak zacházet s názvem rodu ve spojení s ženou, např. Marie Sforza?
Klíčové slovo:
Sforza
Odpověď:
U jmen (příjmení nebo jmen rodových) zakončených na -a přicházejí v úvahu dvě možnosti: skloňovat jméno podle vzoru „žena“: bez Marie Sforzy (tento způsob bychom doporučovali, pokud se jméno vyskytne samostatně) nebo ponechat nesklonné (bez Marie Sforza). Obě varianty jsou možné. Tento typ jmen je v češtině spíše okrajový a není pro něj ustálená žádná jednoznačná norma. Je třeba počítat s tím, že posluchačům či čtenářům mohou jedna, druhá či obě varianty připadat příznakové, a je možné, že ani jednu z nich nebudou považovat za neutrální.
Poslední užití:
3.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje jméno Chmel? Jak vypadá 5. p.?
Klíčové slovo:
Chmel
Odpověď:
Jména zakončená na -el mají v 5. p. koncovku ‑e (Pavle, Zavřele, Chmele). Vlivem koncové hlásky -l (srov. měkké skloňování některých takto zakončených obecných jmen) dochází u některých jmen ke kolísání a v 5. p. se objevují dublety (např. Gabrieli i Gabriele, Nobeli i Nobele). Nelze proto vyloučit ani tvar 5. p. Chmeli.
Zvažované varianty:
Chmeli
Chmele
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 b) Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak by se v prostředí kriminalistiky mělo psát tipování/typování pachatele? Četl jsem vysvětlení v IJP u hesla vytipovat, ale nesouhlasím s ním. Podle svých zkušeností a dokladů na internetu mám pocit, že se typovat užívá vůči pachateli a tipovat vůči oběti. V učebnicích kriminalistiky a v rozsudcích převažuje typování pachatele. Myslím, že znám český jazyk docela dobře. Pro mě má tipovat význam ničím nepodložené náhody. U pachatele jde o typ a typování.
Klíčové slovo:
tipovat
Odpověď:
Bez ohledu na to, zda jde o pachatele, či oběť, doporučujeme volit sloveso tipovat, popř. předponové vytipovat. Sloveso typovat má podle slovníků význam ‚provádět typovou zkoušku‘; užívá se v motoristickém prostředí. Tipovat znamená ‚určovat tip; odhadovat hodnotu něčeho, někoho; odhadem zařazovat k určité vrstvě, typu‘. U pachatele nevybíráme typ (tedy jedince jako představitele, vzor znaků celé skupiny), ale na základě posouzení dostupných informací předběžně označujeme (tipujeme) určitou osobu (obdobně jako tipujeme např. výsledek sportovního utkání). Sloveso vytipovat má význam ‚odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout‘. Slovo odhad neznamená jen zcela náhodný výběr, ale výběr na základě určitého posouzení (srov. úřední odhad nemovitosti).
Nelze zamlčovat, že některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) zaznamenávají i sloveso vytypovat a uvádějí u něho význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách sloveso vytypovat k užívání nedoporučujeme. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
tipovat
typovat
Poslední užití:
20.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
189 vytipovat (vytipovat?)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl skloňovat název DEPO2015?
Klíčové slovo:
DEPO2015
Odpověď:
Pokud vycházíme z vyslovované podoby názvu, pak jde o podstatné jméno rodu středního (vzor „město“) ve spojení s letopočtem. Z tohoto hlediska je tedy skloňování názvu jednoduché [v depu dva ťisíce patnáct] a v mluvené komunikaci by nemělo uživatelům jazyka činit potíže. Problematickým se název stává v souvislosti s grafickou podobou, ve které je název psán velkými písmeny a navíc bez mezery spojený s letopočtem. Pokud musí být grafická podoba zachována (tzn. není např. možné napsat název s počátečním písmenem velkým a ostatními malými a letopočet oddělit mezerou, což by skloňování jednodušilo), pak doporučujeme raději název ponechat grafické podobě v základním tvaru a použít tzv. nominativ jmenovací, např. v zóně DEPO2015.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Podle jakého vzoru se skloňují kalamáry?
Klíčové slovo:
kalamáry
Odpověď:
Slovo kalamáry (jídlo z některého živočicha z třídy hlavonožců) v českých výkladových slovnících uvedeno není. Slovníky obsahují pouze podstastné jméno kalmar (rod mužský životný), které označuje živočicha, ze kterého se pokrm vyrábí. Samotný výraz kalamáry byl převzat z cizích jazyků (snad z it. calamari). Tímto výrazem a jeho tvaroslovnou charakteristikou se podrobně zabývá M. Beneš v článku Kalamáry v časopise Naše řeč (roč. 2018, č. 4). Autor usuzuje, že lze chápat toto podstatné jméno jako pomnožné s převahou souborových číslovek (jedny/dvoje/troje kalamáry = jedna/dvě/tři porce kalamárů) nad číslovkami prostými (jeden/jedna kalamár/a, tři kalamáry). Z hlediska rodu přichází v úvahu rod mužský neživotný a rod ženský. V úzu se podle Českého národního korpusu objevují obě varianty, ale převažuje chápání tohoto substantiva jako mužského neživotného (pokrm z kalamárů spíše než z kalamár). K tomu lze ještě dodat, že vlivem názvu pokrmu se zpětně výraz kalamár objevuje i jako varianta pojmenování živočicha (vedle původního kalmar) a v tom případě jde o jméno mužského rodu životného.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
M. Beneš (2018): Kalamáry. Naše řeč 101, č. 4, s. 238 - 243
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně budař, nebo boudař (jako označení pro toho, kdo spravuje nebo provozuje horskou boudu)?
Klíčové slovo:
budař, boudař
Odpověď:
Podobu budař uvádí jen nejstarší výkladový slovník moderní češtiny, PSJČ, který vycházel v letech 1935–1957. Už druhý nejstarší slovník moderní češtiny, SSJČ z let 1960–1971, uvádí pouze podobu boudař, stejně jako aktuálně vznikající ASSČ. Doporučujeme použít podobu boudař, která je mj. též v souladu s obecnou tendencí zamezit alternacím při odvozování (zde ou > u, tj. bouda > budař). Podoba budař není vyloučená, mohla by však působit zastarale.
Zvažované varianty:
budař
boudař
Poslední užití:
30.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo budař
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo boudař
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – j. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Nikdy nevím, kdy mám např. ve slově „mohli/y“ napsat tvrdé a kdy měkké i.
Klíčové slovo:
mohli
Odpověď:
V příčestí minulém píšeme -i/-y/-a podle toho, co je ve větě podmětem. Je-li podmět v množném čísle vyjádřen jménem rodu mužského životného, píšeme -i, je-li vyjádřen jménem rodu ženského nebo mužského neživotného, píšeme -y, je-li vyjádřen jménem rodu středního, píšeme -a. Více viz v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=600. Pro shodu s několikanásobným podmětem viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=601.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y má být ve slově „bráchovy“ ve spojení „bráchovy postřehy“? Skloňuje se to podle vzoru pán?
Klíčové slovo:
bráchovy postřehy
Odpověď:
Nikoli, v tomto spojení se jedná o přivlastňovací přídavné jméno „bráchův“, které skloňujeme podle vzoru „otcův“: 1. p. bráchovy postřehy, 2. p. bez bráchových postřehů, 3. p. bráchovým postřehům, 4. p. bráchovy postřehy, 5. p. bráchovy postřehy, 6. p. o bráchových postřezích, 7. p. s bráchovými postřehy. Tvar „bráchovi“ bychom užili pouze v případě, že bychom skloňovali slovo „brácha“ (tedy nikoli přivlastňovací přídavné jméno „bráchův“), např. „Bráchovi říkají, že má dobré postřehy“.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jaký tvar slova „hodný“ je správně ve větě: „Doufám, že na tebe budou v práci hodný“, nebo „Doufám, že na tebe budou v práci hodní“?
Klíčové slovo:
budou hodní
Odpověď:
Podmětem věty je všeobecné „oni“, s nímž nakládáme jako s běžným zájmenem mužského životného rodu. „Hodní“ je zde součástí přísudku jmenného se sponou („budou hodní“), který se musí s podmětem shodovat. Namístě je proto měkké í: „Doufám, že na tebe budou v práci hodní.“
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 10 – Podmět všeobecný
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, zda je možné psát v češtině retrívr, nebo zda je nutné ponechat podobu retriever.
Klíčové slovo:
retrívr; retriever
Odpověď:
Podle IJP a NASCS jsou možné obě podoby: počeštěná retrívr i původní retriever. Počeštěná podoba retrívr podle dokladů z ČNK a internetu v běžných textech jednoznačně převažuje. Původní podobu retriever respektují obvykle chovatelé, objevuje se např. i v oficiálních materiálech Českomoravské kynologické unie.
Zvažované varianty:
retrívr
retriever
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát slovo třičtvrtěhodina dohromady? Nebo to musí být zvlášť? Pokud ano, tak třičtvrtě hodina, nebo tři čtvrtě hodina?
Klíčové slovo:
třičtvrtěhodina
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny tento výraz nezachycují, ale v SSČ je uvedeno přídavné jméno třičtvrtěhodinový (i třičtvrtihodinový) a v SSJČ najdeme heslo třičtvrtě-, třičtvrti- s vysvětlením, že jde o první část složených slov spojující část druhou s číselným významem výrazu tři čtvrtě, tři čtvrti (třičtvrtěhodinový). Přestože slovníky zachycují pouze přídavné jméno, není důvod slovo třičtvrtěhodina nepřijmout. Vzhledem k tomu, že se běžně užívají slova půlhodina a čtvrthodina, lze jako jedno slovo psát i podstatné jméno třičtvrtěhodina. Doklady z ČNK ukazují, že se používá, je proto zařazeno i do IJP. Vedle zápisu třičtvrtěhodina je možné volit i psaní zvlášť: tři čtvrtě hodiny, např. Poslední třičtvrtěhodina byla k nesnesení dlouhá. x Poslední tři čtvrtě hodiny byly k nesnesení dlouhé. – Za třičtvrtěhodinu to stihneš. x Za tři čtvrtě hodiny to stihneš.
Zvažované varianty:
třičtvrtěhodina
třičtvrtě hodina
tři čtvrtě hodina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžeme napsat rádobymoderní jako jedno slovo, nebo máme psát rádoby moderní zvlášť?
Klíčové slovo:
rádobymoderní; rádoby moderní
Odpověď:
V tomto případě máte možnost volby. Příslovce rádoby (s významem chtěně, předstíraně, zdánlivě, domněle) může jednak stát samostatně před přídavným nebo podstatným jménem (rádoby moderní, rádoby vtipný, rádoby odborník, rádoby umělec), jednak může tvořit první komponent složených výrazů (rádobymoderní, rádobyvtipný, rádobyodborník, rádobyumělec). Užití zápisu zvlášť/dohromady záleží na konkrétním spojení, na jeho ustálenosti, na délce či domáckosti/cizosti adjektiva. Doklady z ČNK ukazují, že zápis rádoby moderní se v publicistických textech užívá 9x častěji než psaní dohromady rádobymoderní. Obě možnosti jsou v pořádku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se měly skloňovat názvy měst, ostrovů apod., které vznikly ze jmen osob? Má tam být životné, nebo neživotné skloňování?
Klíčové slovo:
Sv. Kryštof a Nevis, město Martin, Liptovský Mikuláš, souostroví Sv. Tomáš a Princův ostrov.
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že názvy označují neživotné entity (nejde už o osoby, ale o města, ostrovy apod.), doporučujeme používat neživotné skloňování: navštívit Sv. Kryštof a Nevis / Martin / Liptovský Mikuláš / Sv. Tomáš a Princův ostrov. Neživotným skloňováním se také vyhneme potenciálnímu nedorozumění: navštívit Martin (město) x navšívit Martina (osobu).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
viz Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Nevis.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu jsou užity termíny prostěsdělovací styl a běžně mluvený styl. Je v pořádku, že se jeden píše dohromady a druhý zvlášť? Nemá to být běžněmluvený styl?
Klíčové slovo:
běžně mluvený styl
Odpověď:
Výraz prostěsdělovací patří mezi tzv. spřažená přídavná jména; je možné ho psát jak dohromady (prostěsdělovací), tak zvlášť (prostě sdělovací). Nový encyklopedický slovník češtiny (NESČ) užívá v nadpisu hesla zápis prostěsdělovací styl, v textu jsou uvedeny i varianty prostě sdělovací styl a prostě sdělný styl.
Termín běžně mluvený (styl) ke spřaženým adjektivům nepatří, slova stojí samostatně. Např. v NESČ v kapitole Hovorový styl můžeme číst: „V tomto pojetí bývá označován i jako styl prostě sdělný // styl prostě sdělovací // styl běžně mluvený // styl běžně dorozumívací; je to styl projevů mluvených (sekundárně psaných) hlavně spontánních, nepřipravených, privátních, dialogických, vázaných na situaci…“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Hovorový styl; Prostěsdělovací styl
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá 5. p. jména Šavel?
Klíčové slovo:
Šavel
Odpověď:
Pokud bychom jméno skloňovali analogicky ke jménu Pavel, Havel apod., pak tvar 5. p. je Šavle. Nelze však vyloučit, že na základě rodinné tradice se pohybné -e- nevypouští. Pak by tvar 5. p. byl Šaveli.
Zvažované varianty:
Šavle
Šaveli
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 b) Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo:
tisknout, minout
Odpověď:
Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem
minem
tiskneme
mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.