Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V knížce je na jedné straně uvedeno „kterákoli část matematiky“ a na další straně „násobíme jakékoliv číslo“. Nemělo by to být řešeno jednotně? A je vhodnější podoba s -v na konci (kterýkoliv, jakýkoliv), nebo bez ní (kterýkoli, jakýkoli)?
Klíčové slovo:
kterýkoli; kterýkoliv
Odpověď:
Zájmena kterýkoli(v), jakýkoli(v), kdokoli(v), cokoli(v), příslovce kdykoli(v), kamkoli(v), odkudkoli(v), částice nikoli(v) a spojka ačkoli(v) mají dvě zcela rovnocenné podoby zakončení: ‑koli a ‑koliv. Samotné ‑koli je od původu zesilovací nebo zobecňovací částice. Koncové -v je pozůstatkem částice -věk, která se dříve ke slovu rovněž připojovala (kdokolivěk, nikolivěk apod.). Dnes už částici ‑koli, a zejména částici ‑věk nepociťujeme jako samostatná slova, ale jako specifický druh zakončení. Máte pravdu, že je vhodné, aby v jednom textu byla zvolena jednotná podoba. Vzhledem k tomu, že jsou jazykově rovnocenné, máte možnost zcela svobodné volby. Doklady z ČNK ukazují velice mírnou preferenci tvaru kterýkoli nad kterýkoliv.
Zvažované varianty:
kterýkoli
kterýkoliv
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ ačkoli – ačkoliv, kdokoli – kdokoliv
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ ačkoli – ačkoliv, kdokoli – kdokoliv
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Oslo (hlavní město Norska)? Je to osloský, nebo oselský, a pokud obojí, co by měla být „první volba“?
Klíčové slovo:
osloský, oselský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Oslo má ve spisovné češtině dvě správné podoby – osloský a oselský. Podle dokladů z databáze ČNK syn v8 je výrazně častější podoba oselský. Ptáte-li se na "první volbu", je tedy namístě dát předost spíš častější podobě oselský. Varianta osloský však v žádném případě není vyloučená nebo nevhodná.
Zvažované varianty:
osloský
oselský
Poslední užití:
25.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Oslo a oselský
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Dneboh (dnes část obce Mnichovo Hradiště)? (Vím, že příjmení odvozené od stejného zeměpisného jména mívá podobu Dneboský.)
Klíčové slovo:
dnebožský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Dneboh má (ve spisovném jazyce) správnou podobu dnebožský, srov. Zbiroh > zbirožský. (V příjmení Dneboský, které skutečně dost dobře může souviset s obcí Dneboh, došlo ke zjednodušení skupiny -žsk- na skupinu -sk, a to nejspíš při písařském zápisu příjmení do matriky někdy v 19. století atp. Na správnou podobu přídavného jména od zeměpisného jména Dneboh to však nemá žádný vliv.)
Poslední užití:
27.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, 1.1.3 Změny v souhláskových skupinách, bod d)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slovech jako filosofie, universita má psát z, ale například v názvu hlavního města Bulharska Sofie píšeme s?
Klíčové slovo:
přejatá slova
Odpověď:
Výrazy univerzita, filozofie patří ke skupině mnoha dalších slov latinského, popř. řeckého původu, která jsou v češtině zcela zdomácnělá. Slova, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podle platné kodifikace píšou se z a tyto podoby se považují za základní, tedy stylově neutrální. Podoby se s mohou být považovány za základní v úzce odborných textech. Zeměpisné jméno Sofie se vyslovuje s [s], proto se rovněž tak i píše.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Mám v textu spojení „cukr krystal bílý“ a nevím, jakým způsobem s ním nakládat. Je nutné skloňovat všechny části spojení, nebo stačí skloňovat pouze „cukr“? Tedy: „300 g cukru krystalu bílého“, nebo „300 g cukru krystal bílý“?
Klíčové slovo:
cukr krystal
Odpověď:
Z větněčlenského hlediska je podstatné jméno „krystal“ ve spojení „cukr krystal“ shodným přívlastkem řídícího jména „cukr“. V češtině se sice častěji setkáme se shodným přívlastkem vyjádřeným přídavným jménem, avšak ani spojení dvou shodných podstatných jmen není nijak výjimečné, viz např. „mistr kuchař“, „hřib satan“, „hora Říp“. Jelikož jde o přívlastek shodný, měl by se při ohýbání skloňovat ve shodě s řídícím podstatným jménem (tedy „cukru krystalu“). Je však třeba doplnit, že u spojení obecného jména se jménem vlastním (např. „hora Říp“) se poslední dobou prosazuje tzv. nominativ jmenovací: přívlastkové jméno zůstává v 1. pádě, a stává se tak zvláštním typem přívlastku neshodného („na hoře Řípu“ X „na hoře Říp“). Přestože výraz „krystal“ není vlastním jménem, není vyloučeno, že se zde uplatňuje podobný mechanismus: data Českého národního korpusu totiž dokazují, že v úzu výrazně převažují případy, v nichž se při skloňování spojení „cukr krystal“ slovo „krystal“ ponechává v 1. pádě. Přestože systémově je tedy náležité celé spojení skloňovat („300 g cukru krystalu“), je třeba tolerovat i zažitou strukturu „300 g cukru krystal“ – v příslušném žánru (např. v kuchařkách) by naopak mohla být systémová podoba pociťována jako příznaková. Problematické je i dodatečné rozvití přívlastkem „bílý“; pro spojení „cukr krystal bílý“ relevantní doklady v ČNK chybějí a ani mluvnice tento případ (kombinace jméno + přívlastek shodný substantivní + přívlastek shodný adjektivní) nezmiňují. Vzhledem k tomu, že přívlastek „bílý“ rozvíjí celé spojení „cukr krystal“, tedy i „cukr“, nezdá se jako vhodné řešení jej při skloňování celého spojení ponechat v 1. pádě. Je-li nezbytně nutné spojení skloňovat v tomto pořadí, doporučujeme podobu „300 g cukru krystalu bílého“. Elegantnějším řešením by však bylo upravit slovosled takto: „300 g bílého cukru krystal(u)“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 502–503, odst 724 (2. vyd 2008)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 102–103 (o nominativu jmenovacím)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 369, odst 891; Šmilauer považuje spojení "hříbek kozák" za přístavek specializující (2. vydání 1969)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Má se při zpěvu lidových písní v určitých tvarech slovesa „být“ vyslovovat souhláska „j“?
Klíčové slovo:
určité tvary slovesa být; zpěv
Odpověď:
V pěveckém prostředí se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa být při zpěvu vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit.
Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?).
Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a v případě zpěvu pochopitelně i na řadě dalších okolností. Pokud jde o interpretaci lidových písní, je zcela namístě respektovat v tomto ohledu rovněž např. nářeční specifika.
Při zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jsem]
[sem]
Poslední užití:
24.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Přepis konkrétního jevu/slova atp.
Konkrétní dotaz:
Je zápis yedoo mezinárodním fonetickým přepisem českého výkřiku [jedú] do angličtiny? Nebo je lepší říci, že yedoo je přepisem do angličtiny?
Klíčové slovo:
yedoo
Odpověď:
Forma yedoo rozhodně mezinárodnímu fonetickému přepisu (tj. tzv. IPA) neodpovídá. Jde spíše o jakési pravopisné přizpůsobení anglickým zvyklostem, velmi zjednodušeně a laicky řečeno „přepisem do angličtiny“. Způsobů, jak pomocí běžné anglické abecedy zachytit zvukovou podobu slov (tzv. pronunciation respelling for English), je však velmi mnoho, srov. např.: https://en.wikipedia.org/wiki/Pronunciation_respelling_for_English. Doporučujeme proto v tomto ohledu kontaktovat spíše anglisty, případně rodilé mluvčí angličtiny.
Dotaz:
Přepis konkrétního jevu/slova atp.
Konkrétní dotaz:
Lze nějak mezinárodně foneticky přepsat český výkřik [jedú]?
Klíčové slovo:
[jedú]
Odpověď:
Ano, přepis této hláskové kombinace pomocí mezinárodní fonetické abecedy IPA by byl [jɛduː]. K tomu více viz např. stránky Fonetického ústavu FF UK: https://fonetika.ff.cuni.cz/o-fonetice/foneticka-transkripce/transkripce-cj-ipa/.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Obecné principy fonetické transkripce
Konkrétní dotaz:
Existuje něco takového jako mezinárodní fonetický přepis?
Klíčové slovo:
mezinárodní fonetická transkripce
Odpověď:
Ano, jde o všeobecně uznávanou a užívanou tzv. mezinárodní fonetickou transkripci, zkráceně IPA (International Phonetic Alphabet). Podrobnější informace o ní i o dalších možnostech přepisu výslovnosti naleznete např. na stránkách Fonetického ústavu FF UK: https://fonetika.ff.cuni.cz/o-fonetice/foneticka-transkripce/o-foneticke-transkripci/.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=902
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme narazili na větu „Stejně jako vy i rodiče chtějí...“ Přiznám se, že si nevím rady, co s tím „stejně jako vy“.
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe; při řešení školských úloh doporučujeme obracet se spíše na Asociaci češtinářů. Větu bychom nicméně rozebrali takto: „rodiče“ je ve větě podmětem, „chtějí“ přísudkem a celé spojení „stejně jako vy“ příslovečným určením zřetele (některé zdroje uvádějí dokonce podtyp příslovečné určení zřetelově srovnávací). Ve školním prostředí by možná přicházelo v úvahu i příslovečné určení způsobu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Shoda podle smyslu (několikanásobný podmět)
Konkrétní dotaz:
Ráda bych si ujasnila, jak se z hlediska shody řeší případy typu: „Máma s dětmi šly do obchodu. Koupili/y tam jídlo.“ Jde mi o tvar přísudku v té druhé větě. Musím i zde zachovat formální shodu z předchozí věty, nebo – když například vím, že mezi dětmi jsou i chlapci – je zde přijatelné i měkké i, odpovídající nevyjádřenému podmětu „oni“?
Klíčové slovo:
matka s dětmi
Odpověď:
Analogicky k výkladu v Pravidlech českého pravopisu (§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu) lze zvolit obě řešení; PČP uvádějí příklad „Na sportovním soustředění se sešla samá děvčata. Brzo se navzájem poznala/poznaly a prožila/prožily krásné dva týdny.“ Doplňme však, že tato dvojí možnost je přijatelná pouze v případě, že jsou jednotlivé celky od sebe odděleny: buď se jedná o dvě samostatné věty, nebo jsou sice součástí jednoho souvětí, ale jsou odděleny např. vedlejší větou. Řešit tímto způsobem souřadné souvětí sestávající ze dvou bezprostředně následujících vět ve slučovacím poměru nedoporučujeme (nikoli tedy „Matka s dětmi šly do obchodu a nakoupili tam jídlo“). Je také třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti řešení shody podle smyslu může být u různých uživatelů češtiny vnímána odlišně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist, jaký tvar má mít přídavné jméno „blízký“ ve větě „byli pozváni umělci, organizace a sdružení, blízcí něčemu“. Je tvar „blízcí“ v pořádku, nebo by měl mít podobu „blízká“ podle nejbližšího jména „sdružení“?
Klíčové slovo:
přívlastek a několikanásobný podmět
Odpověď:
Tento typ shody není v mluvnicích uspokojivě popsán. Pokud se však má přívlastek vztahovat ke všem členům několikanásobného podmětu, doporučujeme řídit shodu mužským životným rodem, tedy stejně jako v případě řešení shody přísudku s několikanásobným podmětem. Tvar „blízká“ (podle slova „sdružení“), by mohl budit dojem, že se přívlastek vztahuje pouze ke „sdružení“, nikoli k celému několikanásobnému podmětu.
Dotaz:
Historické (říše, království, knížectví)
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše ve slově říše ve větě „Část území byla připojen k Říši“?
Klíčové slovo:
Říše
Odpověď:
Pro označení fašistického Německa se má podle PČP má volit podoba Říše, aby bylo zřejmé, že nejde o užití tohoto slova v obecném významu.
Poslední užití:
18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 81
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 88
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 4 Psaní historických označení států
Dotaz:
Mezinárodní smlouvy, dohody, úmluvy
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova mnichovský ve spojení mnichovská dohoda?
Klíčové slovo:
mnichovská dohoda
Odpověď:
Přestože mnohé jiné názvy dohod či smluv, v jejichž názvu je přídavné jméno utvořené od názvu města, v němž byla dohoda podepsána, lze psát jak s malým, tak s velkým písmenem, např. m/Maachstritská smlouva, mnichovská dohoda se v češtině tradičně píše s malým písmenem. Důvodem je bezesporu její obsah (někdy se mluví o mnichovském diktátu) a její negativní důsledky pro naši republiku.
Poslední užití:
18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – dokumenty, umělecká a odborná díla, sekce 1.3 Ústavy, smlouvy, dohody, úmluvy, listiny atp.
Dotaz:
Suprasegmentální rovina
Konkrétní dotaz:
Proč v současnosti zejména mladí lidé zvyšují intonaci na koncích oznamovacích vět? Jde vlastně o zdůrazňování posledního slova a mám obavu, že je to vliv angličtiny.
Klíčové slovo:
intonace oznamovací věty
Odpověď:
Na tuto poměrně obecně položenou otázku není snadné odpovědět, protože takovýchto intonačních průběhů může být více typů a důvodů pro jejich vznik lze najít u každého více. Stručně řečeno může jít kupř. o užívání stoupavé neukončující intonace (přesněji melodému), která je důsledkem nejistoty či nervozity mluvčího, jeho nezkušenosti zejména s veřejným mluveným projevem, ale i např. snahy udržet si v rozhovoru slovo, o něž by mohl snáze přijít, pokud by jeho intonace byla klesavá, ukončující. Dále můžete mít na mysli specifický jev nazývaný někdy jako tzv. středočeské vytýkání, což ovšem není jev nikterak nový, byl popsán již ve 40. letech 20. století (od té doby se mohl ale samozřejmě rozšířit jak z hlediska frekvenčního, tak územního). Posluchač jej často interpretuje právě jako (často nemístné) zdůraznění posledního slova ve větě a je příznačný pro emocionálně zabarvený projev. Pokud si popisovaného jevu všímáte u lidí, kteří jsou v častém kontaktu s angličtinou, respektive ovládají její zvuková specifika, je samozřejmě možné, že si intonační schémata přenášejí z jednoho jazyka do druhého, anglická intonace je od té české pochopitelně značně odlišná.
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jakými větnými členy jsou výrazy „odborné“ a „popularizační“ ve větě „Měli tam knihy, a to odborné i popularizační“?
Klíčové slovo:
přístavek vysvětlovací
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Celé spojení „odborné i popularizační“ bychom nicméně určili jako přístavek (v některých mluvnicích uváděný též jako tzv. komplexní větný člen). Konkrétně jde o vysvětlovací přístavek, který bývá uvozen spojkovými výrazy typu „a to“, „totiž“, „tj.“ a podobně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.4 – Vysvětlující přístavek (uvozený výrazy tj., tzv., totiž, tedy, a to apod.)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
V knize Oty Pavla jsem narazila na větu „Prošek měl dlouhý, žlutý bambusový prut“. Je tam ta čárka správně? Jde skutečně o několikanásobný přívlastek? Není to spíš přívlastek postupně rozvíjející?
Klíčové slovo:
několikanásobný vs. postupně rozvíjející přívlastek
Odpověď:
Hranice mezi několikanásobným a postupně rozvíjejícím přívlastkem není vždy ostrá. Základní mluvnice češtiny uvádí jako typický příklad spojení „dlouhé(,) černé vlasy“, které lze chápat oběma způsoby a v závislosti na pojetí buď psát, nebo nepsat čárku. Obdobným případem je i spojení „dlouhý(,) žlutý prut“. Spojení „žlutý bambusový prut“ už lze chápat pouze jako přívlastek postupně rozvíjející.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Je-li v hlavní větě řeč o něčem, co se vyskytuje v páru, např. o očích, zachovává se duálový tvar i u zájmena „který“ ve vedlejší větě? Např. „modrýma očima, kterýma“, nebo „modrýma očima, kterými“?
Klíčové slovo:
kterýma
Odpověď:
Problematika tvarů vztažných zájmen uvozujících vedlejší věty z hlediska shody není nikde uspokojivě popsána. Příruční mluvnice češtiny se v tomto smyslu blíže vyjadřuje pouze k zájmenu „jenž“; uvádí, že ve spojení se jmény, která mají v 7. pádě mn. č. koncovku -ma, se používá pouze tvar „jimiž“, nikoli „jimaž“ – viz příklady „rukama, jimiž vytvářel svá díla; rukama, s nimiž dokázala divy“ (s. 298). Analogicky tedy „modrýma očima, jimiž“. U vztažného zájmena „který“, jež má na rozdíl od zájmena „jenž“ formu přídavného jména, však doporučujeme spíše zachovat duálový tvar: „modrýma očima, kterýma“. Odpovídá to obecnému výkladu o skloňování tázacích, resp. vztažných zájmen, podle nějž je ve spojení s párovými jmény namístě koncovka -ma: „kterýma očima“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 297 (odst. 468) + s. 298 (odst. 470)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.