Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Jaká je předpona ve slově otvírat či otevírat? Když žáci mají dané slovo zapsat, určí ot(e)- jako předponu, a protože se učí mj. jen o existenci předpony od(e)-, píšou pak v daném slově -d-, nikoliv -t-. Je tedy v daném slově předpona ot(e)-? Nebo jen předpona o-? Co by bylo potom zbylé -t(e)-, když kořen je evidentně -vír-? A jak to žákům ZŠ vysvětlit?
Klíčové slovo:
otvírat, otevírat
Odpověď:
Ve slovese otevírat je – z hlediska historického i z hlediska současné češtiny – předpona ot(e)-. Sloveso otevírat je jedno z mála slov, kde se dodnes udržela předpona od- ve své původní podobě ot-. Tato podoba je původní (srov. praslovanské *otъ-), existuje dodnes v některých slovanských jazycích (např. v ruštině), směrem do nové češtiny se však – vlivem předpon nad-, pod-, před- – až na nečetné výjimky změnila na podobu od-. Mezi tyto nečetné výjimky patří právě sloveso ot(e)vírat, které má tedy předponu ot(e)- (podoby s -e-, ote-, jsou jen z důvodu usnadnění výslovnosti tzv. vokalizovány) a kořen -vír-. Žákům ZŠ je třeba tuto skutečnost podat buď tak, že si daný fakt musí pamatovat jako výjimku, nebo jim příp. nezatajovat existenci přípony ot(e)-. V běžných cvičeních je však samozřejmě uvádění slovesa ot(e)vírat zcela nevhodné.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla od- a otevřít
Dotaz:
Co je velká/hrubá chyba?
Konkrétní dotaz:
Je hrubá chyba, když ve spojení „dobrý den, paní Nováková“ nenapíšu čárku za pozdravem, tj. za slovem „den“?
Klíčové slovo:
oslovení
Odpověď:
Tento způsob zápisu neodpovídá pravidlům pro správné užívání interpunkce, proto je pravděpodobné, že bude vnímán jako chyba. Míru její závažnosti je obtížné stanovovat, to je spíše záležitost školní klasifikace.
Dotaz:
Dotazy pro jiné subjekty
Konkrétní dotaz:
Předepisuje Česká televize výslovnost slova shoda?
Klíčové slovo:
televize
Odpověď:
Jednotlivé redakce pravděpodobně mají vlastní normy a doporučení, jejich obsah nám však není znám. Je třeba směrovat dotaz přímo na danou organizaci.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v českých médiích vyslovovat příjmení slovenského premiéra Eduarda Hegera?
Klíčové slovo:
Heger
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu s ohledem na rodinnou tradici daného nositele. Podle našich zjištění převažuje ve slovenštině výslovnost [heger], 2. pád j. č. [hegera] atp., podobnou tendenci jsme již zaznamenali i v médiích českých. Z čistě jazykového hlediska však není nesprávná ani podoba [hegr] či [hégr], která se může vyskytovat u mluvčích, kteří si uvědomují německý původ daného příjmení. V praxi proto může výslovnost kolísat, což však v tomto případě zřejmě srozumitelnost a plynulost komunikace příliš nenaruší.
Zvažované varianty:
[heger]
[hegr]
[hégr]
Poslední užití:
31.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je kořen slova mateřídouška? Složené slovo má jeden, nebo dva kořeny?
Klíčové slovo:
mateřídouška
Odpověď:
Každé složené slovo (kompozitum) má dva kořeny (resp. víc kořenů). Slovo mateřídouška má kořeny: 1. mat- (historicky), příp. též mateř- (z hlediska současné češtiny), a 2. -douš- (s významem ‚malá duše, dušička‘; asi duše > dúška > douška).
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla mateřídouška a douška
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu kopce Černá studnice u slova studnice velké, nebo malé písmeno?
Klíčové slovo:
kopec Černá studnice
Odpověď:
Protože výraz studnice je obecné podstatné jméno a jde o označení kopce, nikoli obce, je namístě podoba Černá studnice.
Zvažované varianty:
Černá Studnice
Černá studnice
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 73
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 80
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – vodstva, hory, pohoří, nížiny, sekce 2.1 Spojení přídavného jména a podstatného jména obecného
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi nadužívání výrazu „jakoby“ v televizním vysílání.
Klíčové slovo:
jakoby
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce češtiny. Souhlasíme s vámi, že je často možné (i u profesionálních mluvčích) slýchat různá nadbytečná výplňková slova, popřípadě i tzv. hezitační zvuky (hmmm, eeee) apod. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Domníváme se, že především samotným médiím by mělo záležet na posluchačově pohodlí a na dobré úrovni mluveného projevu. Jediným řešením je oslovit samotné rozhlasové (televizní) mluvčí, případně jejich nadřízené. Je možné, že podněty od posluchačů mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Existuje v češtině termín příklonné zájmeno?
Klíčové slovo:
příklonná pozice
Odpověď:
Ano, avšak zřídka. Tento termín užívá např. Eva Koktová v článku Segmentace výpovědi (Slovo a slovesnost, 1995). Jeho ekvivalentem je termín zájmenné klitikon. Běžněji se hovoří obecně o příklonkách. Více k danému tématu naleznete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, hesle klitikon.
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Školy – mateřské, základní, střední
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení g/Gymnázium u slova gymnázium velké písmeno? Oficiální název zní Gymnázium, Kolín III, Žižkova 162.
Klíčové slovo:
g/Gymnázium Kolín
Odpověď:
Jde o zkrácený název a je možné ho chápat jako zástupný název a psát velké písmeno, nebo jako neoficiální a psát malé písmeno. S malým písmenem by se mělo psát spojení gymnázium v Kolíně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 6.1 Mateřské, základní, střední školy, gymnázia a učiliště; Velká písmena – zástupné názvy
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Má se psát název Evropská společenství s velkým, nebo malým písmenem u výrazu evropský?
Klíčové slovo:
Evropská společenství
Odpověď:
Evropská společenství je souhrnné označení pro tři hospodářsko-politická sdružení evropských států mezi lety 1967–2009, a to Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské hospodářské společenství. Pokud má autor na mysli právě toto sdružení, chápe se tento název jako vlastní jméno a namístě je pak velké písmeno. Mohou však existovat kontexty, v nichž půjde pouze o obecné označení, tedy ne o název organizace (např. jedno ze tří evropských společenství).
Zvažované varianty:
Evropská společenství
evropská společenství
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo společenství
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Jaký typ mezery mám užít při psaní čtyřciferného čísla? Jak má být mezera za první číslicí velká?
Klíčové slovo:
mezera
Odpověď:
Bohužel, tato otázka přesahuje možnosti jazykové poradny. Doporučujeme vám daný problém konzultovat s typografy.
Dotaz:
Jaký jazykový korpus doporučujete pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde je možné vyhledávat informace o jednotlivých tvarech slov a údaje, jak často jsou konkrétní tvary v češtině užívány?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
Informace o jazykovém úzu, mimo jiné i četnost jednotlivých slovních tvarů v psaných textech, je možné vyhledávat v databázi Českého národního korpusu (www.korpus.cz).
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelka a žák do písemné práce napsal: Bydlím v Brnu. Mám tvar zakončený na -u hodnotit jako chybu?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Záležitost školního hodnocení není v kompetencích jazykové poradny. V každém případě jde v daném případě o periferní jev, jehož vysvětlení je složitější. Doporučili bychom proto při celkovém hodnocení k uvedenému tvaru nepřihlížet.
Dotaz:
Historické (říše, království, knížectví)
Konkrétní dotaz:
Je správná podoba Rakousko-uherská monarchie, nebo rakousko-uherská monarchie?
Klíčové slovo:
rakousko-uherská monarchie
Odpověď:
PČP, SSJČ i SSČ uvádějí pouze podobu rakousko-uherská monarchie. Podle publikace Psaní velkých písmen v češtině není vyloučeno chápat toto spojení i jako vlastní jméno a psát na jeho začátku velké písmeno. V ČNK naprosto jednoznačně převládá podoba s malým písmenem a tu doporučujeme užívat. Pokud by však autor zvolil podobu s velkým písmenem, je tento zápis tolerovatelný.
Dotaz:
Jde v daném případě o chybu?
Konkrétní dotaz:
Je vypuštění spojovníku ve spojení slabo- a silnoproud gramatická chyba?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
V tomto případě nejde o chybu gramatickou, z hlediska pravopisu to však chyba je. V neposlední řadě je třeba brát v potaz významové hledisko – pokud spojovník nebude uveden, výraz „slabo“ již z grafického hlediska nebude slovo, které má své pokračování později (slaboproud), ale příslovce označující stav nevolnosti („udělalo se mi slabo“).
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se při určování tvaroslovných kategorií zkracuje mužský rod životný? M. živ., nebo m. ž.?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Obvyklá podoba, kterou užívá například Internetová jazyková příručka nebo mluvnice Čeština, řeč a jazyk, je m. živ.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaký vzor je kodifikován u přídavného jména sněhová (koule)? Žák napsal „mladý“, a učitelka jako jediné správné řešení uznává „mladá“.
Klíčové slovo:
didaktika
Odpověď:
Příručka užívaná pro školní výuku, Základní mluvnice českého jazyka, uvádí, že „přídavná jména tvrdá se skloňují podle vzoru mladý (mladá, mladé)“. Jak jsou zásady užívání skloňovacích vzorů zasazeny do výuky, je záležitost didaktická, nicméně v mluvnicích a cvičebnicích se dané vzory užívají v jejich základním tvaru, u tvrdých přídavných jmen jde tedy o 1. pád jednotného čísla mužského rodu (vzor „mladý“).
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v tisku bývají přechylována jména, jako např. Monroeová nebo Lollobrigidová, která mají tradičně podobu nepřechýlenou.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Máte pravdu, jména některých známých osobností podle tradice v češtině obvykle nepřechylujeme. Je to i případ uvedených jmen hereček Marilyn Monroe a Giny Lollobrigidy, k nim lze připojit ještě například jméno zpěvačky Edith Piaf.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je správně hrozinky, nebo rozinky?
Klíčové slovo:
rozinky; hrozinky
Odpověď:
Obě možnosti – rozinky i hrozinky – jsou správné, obě jsou zachyceny v IJP, NASCS, SSČ, SSJČ, PČP.
Není bez zajímavosti, že argument, který se jeví jako zcela logický, a to, že hrozinky jsou z hroznů, a proto se slovo píše s h- na počátku, není z etymologického hlediska správný. Pravopisná varianta hrozinka není původní, vznikla teprve dodatečným přikloněním k českému slovu hrozen. Etymologicky opodstatněné a správné je slovo rozinka psané s r na počátku. Rozinka je totiž původem slovo přejaté: do češtiny bylo přejato z německého Rosine, a to z francouzského raisin – hrozen (francouzsky se rozinky řeknou raisins secs, doslova sušené hrozny, sušené víno). Slovo souvisí s latinským racēmus (zrno, hrozen).
Zvažované varianty:
rozinky
hrozinky
Poslední užití:
25.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Je slovo poledník příbuzné se slovem den?
Klíčové slovo:
poledník
Odpověď:
Ano, slova poledník a den jsou příbuzná. Slovo poledník je utvořeno od slova poledne, které se skládá (mj.) ze dvou kořenů: pol- (s významem ‚půl‘, ‚polovina‘) a -dn- (s významem ‚24 hodin‘, ‚doba od rána do večera‘).
Poslední užití:
26.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla poledne a půl
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.