Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Použila jsem v textu slovo virtuoz, ale korektoři to opravili na virtuos. Není to krok zpátky?
Klíčové slovo:
virtuos
Odpověď:
Přestože se zápis virtuoz v některých textech objevuje, korektoři postupovali v souladu s jazykovými příručkami. NASCS, PČP, SSČ a rovněž IJP zachycují jen pravopisnou podobu virtuos. Ta je i v praxi podle dokladů z ČNK jednoznačně převažující. Slovo virtuos nepatří k přejatým slovům, která mohou mít dvě (někdy stylově odlišné) pravopisné podoby (jako např. muzeum/museum, riziko/risiko; kurz/kurs; diskuse/diskuze). Podobně jako např. Mars se píše jen s „s“, v nepřímých pádech se však vyslovuje [z]: 2. pád [marzu], [virtuoza]. Ještě doplňujeme, že samohláska -o- se může vyslovovat krátce i dlouze: [virtuos, virtuós], [virtuoza, virtuóza].
Poslední užití:
6.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Školy – mateřské, základní, střední
Konkrétní dotaz:
Opravuji diplomovou práci a nejsem si jistý, zda se má psát montessori škola, nebo Montessori škola.
Klíčové slovo:
montessori škola
Odpověď:
Třebaže výraz montessori je od původu osobní vlastní jméno (M. Montessori – lékařka a pedagožka), v tomto spojení vystupuje jako přídavné jméno (vedle spojení montessori škola se užívá i montessoriovská škola). Protože jde o typ školy, uplatňující odlišný výchovně-vzdělávací program, a tudíž o obecné pojmenování, je namístě podoba montessori škola. Podobně píšeme montessori výchova, montessori program. Velké písmeno by se psalo ve spojeních škola/program/výchova M. Montessori/Montessoriové.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
V jednom textu se opakovaně setkávám se slovem exelentní. Znám slovo excelentní, výraz exelentní marně hledám v nejrůznějších slovnících. Opravila bych toto slovo při korektuře na excelentní, ale ráda bych měla jistotu, že jde o překlep a že slovo exelentní nemá žádný význam.
Klíčové slovo:
excelentní
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že jde nejspíš o překlep a že náležitá podoba by měla být excelentní. Slovo exelentní nezachycuje žádný slovník. Doklady slova exelentní sice najdeme i v ČNK a na internetu, ale z kontextů užití je nepochybné, že by na jejich místě mělo být přídavné jméno excelentní.
Zvažované varianty:
excelentní
exelentní
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Po korekturách zůstalo v textu souvětí „Kdyby barevnou spršku schytaly jen zdi, ale barva stříkala všude kolem“. Nezdá se mi to tvrdé y ve slově „schytaly“. „Zdi“ se přece skloňují jako „kosti“, nemělo by tedy být v přísudku měkké i?
Klíčové slovo:
zdi
Odpověď:
To, že slovo „zeď“ patří k vzoru „kost“, a je tedy v množném čísle zakončeno na měkké i, nehraje při shodě přísudku s podmětem roli. Důležité je, že jde o jméno ženského rodu, a z toho důvodu je nutné v přísudku napsat ypsilon. Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by podmětem bylo jméno rodu mužského životného.
Poslední užití:
4.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Váhám, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Leukocyty se množily“. Přece jen jsou to živé organismy, nemělo by tam tedy být měkké i?
Klíčové slovo:
leukocyty
Odpověď:
V jazyce není vždy určující, zda je daná věc z biologického hlediska živá, či neživá. Například ve větě „Stromy stály“ je také řeč o živých organismech, skloňujeme je však podle neživotného vzoru hrad a podle něj se také řídí tvar slovesa v přísudku. Totéž platí o „leukocytech“; formálně jde o jméno rodu mužského neživotného, a proto musí být v přísudku tvrdé y: „Leukocyty se množily.“
Poslední užití:
10.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
V textu máme jméno Medica, bude ve 2. pádě Medicy, nebo Mediky? Je to stejné jako u jména Seneca?
Klíčové slovo:
Medica
Odpověď:
V podstatě ano. Můžete zvolit jak podobu Medicy, tak Mediky. Při skloňování cizích vlastních jmen zakončených na -ca, v nichž se c vyslovuje jako [k], a to jak mužských (Seneca, Petrarca), tak ženských (Medica, Casablanca), je možné (nikoli nutné) psát v nepřímých pádech v souladu s výslovností místo c písmeno k. Ať zvolíte podobu s c, nebo s k, v obou případech píšeme v koncovce -y (Senecy/Seneky, Medicy/Mediky).
Z jazykového hlediska jsou varianty rovnocenné, preferenci doporučujeme volit s ohledem na celkový charakter textu. Vzhledem k tendenci v současné češtině, aby ze všech pádových tvarů daného jména byla rozpoznatelná jeho základní podoba, se dnes stále více prosazuje (zvláště u méně známých jmen) ponechání c.
Zvažované varianty:
Medicy
Mediky
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i – y po písmenu c
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i – y po písmenu c
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Dá se od ženských rodných jmen Elin a Madlen vytvořit individuálně přivlastňovací přídavné jméno, přestože jsou nesklonná?
Klíčové slovo:
Elinin, Madlenin
Odpověď:
Ano, od ženských rodných jmen Elin a Madlen se tvoří individuálně přivlastňovací přídavná jména Elinin a Madlenin. Jejich nesklonnost na možnost tvoření těchto tvarů nemá žádný vliv.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Vím, že to asi není úplně spisovné slovo, ale píše se matika, nebo matyka?
Klíčové slovo:
matika; matyka
Odpověď:
Nejde o spisovné, ale o slangové slovo, nemá proto žádnou závaznou pravopisnou podobu. Je možné respektovat pravopisnou podobu výrazu matematika a psát matika, popř. volit podobu odpovídající výslovnosti a psát matyka. Slovník nespisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého uvádějí obě možnosti, Nový akademický slovník cizích slov zachycuje jen podobu matika. V praxi se podle dokladů v ČNK uplatňují obě možnosti zápisu, psaní matika však výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
matika
matyka
Poslední užití:
19.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Za mého mládí se vždy psalo standart. Po roce 1989 si někdo vzpomněl a teď máme psát standard. Nevím proč. Nelíbí se mi takové změny.
Klíčové slovo:
standard
Odpověď:
Nemáte pravdu, ale nejste jediný, protože v tomto slově se chybuje poměrně často. Slovo standard (s významem obvyklá, běžná úroveň; ustálená míra) se sice vyslovuje [standart], protože při výslovnosti dochází k tzv. koncové ztrátě znělosti, ale píše se a vždy se psalo s -d-, tedy standard (a stejně tak standardní, standardně). Psaní s koncovým -d neplatí od roku 1989, jak se mylně domníváte. Výraz standard najdete i v SSJČ z let 1960–1971, dokonce už i v PSJČ z let 1935–1957.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Pokud vím, vždy se psalo i říkalo kamikadze. V poslední době se setkávám s podobou kamikaze. Proč se teď -d- vynechává? Ta podoba je divná.
Klíčové slovo:
kamikaze; kamikadze
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ) ani PČP výraz neuvádějí. IJP v souladu s NASCS zachycuje obě rovnocenné podoby: kamikaze i kamikadze. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že zápis kamikadze je častější.
Označení japonských válečných pilotů, kteří za 2. světové války podnikali sebevražedné nálety na americké válečné lodě, je původně název tajfunu, který pomohl ve 13. století Japoncům odrazit vpád Mongolů. Podle etymologického slovníku je japonské slovo znamenající „božský vítr“ složeno z výrazů kami = bůh a kaze = vítr. Zápis kamikaze tedy odpovídá původu slova. Máte pravdu, že v mnohých zdrojích (např. Slovníku cizích slov Lumíra Klimeše, SPN 1981; Všeobecné encyklopedii Diderot z let 1996–1998) nacházíme pouze zápis kamikadze. Novější příručky (Slovník cizích slov, Encyklopedický dům 1993; Slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2005) uvádějí jak podobu kamikadze, tak kamikaze.
Vysvětlení, proč se slovo píše/psalo s -d-, se bohužel nepodařilo nikde objevit. Je možné (ale nikoli potvrzené), že se slovo dostalo do češtiny (a také slovenštiny) prostřednictvím ruštiny, v níž má podobu камикадзе. V angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, italštině se slovo zapisuje kamikaze.
Zvažované varianty:
kamikaze
kamikadze
Poslední užití:
8.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, příponou -ka
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí obyvatelské jméno Chod? Je správná podoba Chodka? Používá se vůbec?
Klíčové slovo:
Chodka
Odpověď:
Přechýlená podoba obyvatelského jména Chod je Chodka. Tato podoba dokonale odpovídá slovotvorným zásadám češtiny, uvádějí ji výkladové slovníky a podle dokladů v databázi ČNK syn v8 se poměrně běžně používá (má zde 79 výskytů).
Poslední užití:
10.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Chodsko
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka Chodka
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří dějové přídavné jméno od slovesa distribuovat? Píšou se v něm dvě, nebo jen jedno -u-?
Klíčové slovo:
distribuující
Odpověď:
Dějové přídavné jméno utvořené od slovesa distribuovat má správnou podobu distribuující, tj. se dvěma -uu-. Tento tvar se tvoří od tvaru přechodníku přítomného, kde má prézentní kmenotvorná přípona – na rozdíl od infinitivní kmenotvorné přípony -ova- (distribu-ova-t) – podobu -uj- (stejně jako vzorové sloveso kupovat, kde je v infinitivu kup-ova-t, ale v prézentních tvarech kup-uj-e, kup-uj-íc-í). Přidá-li se pak k základu distribu- tato prézentní kmenotvorná přípona -uj-, dostanou se – jaksi náhodou – dvě -u- vedle sebe, odtud tedy distribu-uj-ící > distribuující.
Zvažované varianty:
distribuující
distribující
Poslední užití:
15.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně cvrnkání kuliček, nebo cvrkání kuliček? Je v daném slově (v kořeni) -n-, nebo ne?
Klíčové slovo:
cvrnkání
Odpověď:
Správně je cvrnkání s -n- (v kořeni). Dané slovo je tvořeno zvukomalebným kořenem cvrnk-. (Slovo cvrkání bez -n- (v kořeni) má jiný význam, označuje ‚zvuky typické pro cvrčky‘.)
Zvažované varianty:
cvrnkání
cvrkání
Poslední užití:
21.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla cvrnkat a cvrkat
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Je správně Janini rodiče? A pokud ano, jsou i Elinini rodiče?
Klíčové slovo:
Janini, Elini
Odpověď:
Ano, tvar Janini (rodiče) je správná podoba individuálně přivlastňovacího přídavného jména v 1. p. mn. č. r. m. živ. utvořeného od rodného jména Jana. Daný tvar se tvoří příponou -in, která se v tomto případě přidává k základu Jan- (který vznikne odtržením pádové koncovky -a od celé podoby jména), -i je potom pádová koncovka pro 1. p. mn. č. r. m. živ. Schematicky lze celý proces zachytit takto: Jana > Jan- – Janin- > Jan-in-i. Individuálně přivlastňovací přídavné jméno Elinini rodiče by tedy předpokládalo výchozí podobu Elina (analogicky Elina > Elin- > Elinin- > Elin-in-i), což není moc pravděpodobné. Mnohem spíš jde o nesprávně (na základě mylné analogie s náležitou podobou Janini) vytvořenou podobu od rodného jména Ela. Je-li tomu tak, mělo by mít příslušné individuálně přivlastňovací přídavné jméno v 1. p. mn. č. r. m. živ. správnou podobu Elini (opět: Ela > El- > Elin- > El-in-i).
Zvažované varianty:
Janini
Elinini
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 1 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo příjmení Vydlák? Zaráží mě, proč se píše s ypsilon. Jde o chybu? Znám případ obce, kde se vyskytuje jak příjmení Vydlák, tak i Vidlák, přičemž zápis toho druhého je z mého hlediska dobře pochopitelný.
Klíčové slovo:
Vydlák
Odpověď:
Máte pravdu, že existuje jak příjmení Vidlák, tak Vydlák. Domníváme se, že původ obou dvou je totožný, čemuž nasvědčuje i zpracování příslušných hesel v příručce Naše příjmení (dodejme, že tato pojmenování vznikla z obecného jména vidlák s významy ‚výrobce vidlí; mladý jelen s jednoduchým parožím; dospívající výrostek‘, případně z místního jména Vidlák). Je pravděpodobné, že podoba Vydlák souvisí s dávným chybným matričním zápisem (jeho autor nemusel umět dobře česky, mylně považoval vy- za předponu, přehlédl se atp.). Existují totiž analogické dvojice příjmení, např. Zima – Zyma, případně naopak Lysý – Lisý. Z dnešního pohledu však již nelze tvrdit, že daní nositelé mají ve svých příjmení „chybu“, kterou by bylo záhodno opravit.
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se jméno Barcelona má opravdu v češtině vyslovovat jako [barcelóna] (a nikoli jako [barselóna], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
Barcelona
Odpověď:
Pokud jde o české exonymum (tj. domácí podobu cizího názvu) pro dané město, pak plně vžitá vyslovovaná podoba v češtině zcela odpovídá grafice, tj. Barcelona [barcelona], jak se můžeme přesvědčit nejen v Pravidlech českého pravopisu, ale např. i ve specializované ortoepické publikaci Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen (vámi uváděnou podobu [barcelóna] sice příručky nezachycují, avšak považujeme ji rovněž za uzuální a náležitou, ke kolísání délky dochází v analogických případech zcela běžně). Je pravda, že jiné české zdroje uvádějí podobu se [s], avšak v těchto případech jde o upozornění na originální španělskou, přesněji tedy katalánskou výslovnost (mezinárodní fonetický přepis je [bərsəlónə]). V seznamu zeměpisných jmen ve Slovníku spisovné češtiny na tento fakt uživatele explicitně upozorňuje zkratka „špan.“. Máte pravdu, že v současnosti se v médiích setkáváme i s výslovností [barselona] / [barselóna], avšak je evidentní, že v některých případech nejde jen o snahu ukázat, že mluvčí zná „správnou“ výslovnost v jazyce původu, ale o pochopitelný záměr rozlišit dvě různá pojmenování: na jedné straně název fotbalového klubu FC Barcelona a na druhé straně jméno města, kde tento klub působí. V prvním případě je tedy určitá tendence k uplatňování výslovnosti [barselona], která je bližší výchozí katalánské podobě. Mohli bychom se tak hypoteticky setkat s vyjádřeními typu, že hráče [barselony] přijal starosta [barcelony]. Tento jev zmiňuje i Lucie Jílková v článku Výslovnostně problematická nebo zajímavá cizí jména a přejatá slova (z pohledu pracovníků České televize), který vyšel v roce 2016 ve sborníku Přednášky z 59. běhu Letní školy slovanských studií na s. 77–92.
Zvažované varianty:
[barcelóna]
[barselóna]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se slovo ceremoniál má opravdu v češtině vyslovovat jako [ceremonyjál] (a nikoli jako [seremonyjál], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
ceremoniál
Odpověď:
Pravděpodobně vlivem angličtiny se někdy slovo ceremoniál opravdu vyslovuje jako [seremonyjál], v češtině je však u tohoto výrazu s původem v latině náležitá podoba [ceremonyjál]. Je sice pravda, že se k nám daný výraz dostal přes francouzštinu, jejímž prostřednictvím by bylo možné počáteční [s] rovněž odůvodnit, avšak k danému kolísání by pak muselo docházet ihned od počátku, kdy bylo slovo do češtiny převzato (a nikoli až v poslední době), což je velmi nepravděpodobné. Závěrem jen dodejme, že k podobnému jevu dochází v současnosti i např. ve výrazu celebrita.
Zvažované varianty:
[ceremonyjál]
[seremonyjál]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis7
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se slovo celebrita má opravdu v češtině vyslovovat jako [celebrita] (a nikoli jako [selebrita], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
celebrita
Odpověď:
Pravděpodobně vlivem angličtiny se někdy slovo celebrita opravdu vyslovuje jako [selebrita], v češtině je však u tohoto výrazu s původem v latině náležitá podoba [celebrita].
Zvažované varianty:
[celebrita]
[selebrita]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis7
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chceme se poradit, zda je v pořádku pojmenovat nové ptačí onemocnění sutonelóza. Původcem onemocnění je bakterie Suttonella ornithocola, která způsobuje sýkorkám dýchací potíže, zápal plic a smrt. Název zatím není zavedený, teprve vzniká. Na základě pojmenování salmonelóza, způsobeného bakterií Salmonella, se domníváme, že v českém názvu není nutné zachovávat zdvojené hlásky. Ale neradi bychom se dopustili omylu.
Klíčové slovo:
sutonelóza
Odpověď:
Máte pravdu, že při přejímání či vytváření nových slov odvozených z pojmenování obsahujících zdvojená písmena často dochází ke zjednodušování. Proces počešťování je obvykle postupný, ovlivňuje ho mnoho faktorů – důležitá je frekvence výrazu, jeho lexikální a morfologické vlastnosti, podobnost se slovy domácími a také oblast užívání.
U odborných výrazů (a to nejenom z oblasti medicíny) mohou vedle sebe existovat dvě varianty: původní se zachovává v úzce odborných textech, zjednodušená (počeštěná) se uplatňuje spíše v textech určených veřejnosti. Příkladem jsou výrazy borrelióza/borelióza (spirochety rodu Borrelia), popř. mammografie/mamografie (mamma – mléčná žláza savců). Zjednodušený pravopis postupně proniká i do odborného prostředí.
Máte pravdu, že přípona -óza je v názvech nemocí produktivní, např. tuberkulóza, mykóza, skleróza, artróza, psychóza, neuróza, nekrobacilóza; z oblasti ornitologie např. kolibacilóza. Zjednodušení dvou „l“ je doloženo jak u salmonelózy (bakterie Salmonella), tak u bartonelózy (parazit rodu Bartonella).
Pokud vytváříte nový termín, je rozhodující, zda je akceptovatelný pro odborníky z příslušné oblasti. Pokud ano, pak se užíváním v autoritativních zdrojích jeho podoba „upevní“. Z jazykového hlediska není důvod název sutonelóza odmítat.
Zvažované varianty:
sutonelóza
suttonellóza
suttonelóza
Poslední užití:
24.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Když zapisuji citoslovce, kterým doprovázím tzv. strouhání mrkvičky, mám psát kyš, nebo kiš?
Klíčové slovo:
kyš; kiš
Odpověď:
V tomto případě máte možnost volby. SSJČ hodnotí slovo jako nářeční citoslovce vyjadřující mírný výsměch a uvádí ho v podobě kyš (kyš, ty nemáš, co já!; hanba, kyš, kyš!) s poznámkou psáno též kiš. Slovník nespisovné češtiny má citoslovce posměchu naopak uvedeno v podobě kiš kiš (na niž odkazuje z hesla kyš kyš). Doklady z ČNK ukazují, že se užívají obě podoby, zápis kiš je obvyklejší. Je rovněž obvyklé při opakování (většinou zdvojení) oddělovat jednotlivá citoslovce čárkou (Kiš, kiš, vyhrál jsem. To máš za to, kiš, kiš, kiš!).
Zvažované varianty:
kyš
kiš
Poslední užití:
26.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.