Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych věděla, zda máme psát deo sprej, nebo deosprej? Výrobek se bude jmenovat antiperspirační deo sprej / deosprej.
Klíčové slovo:
deosprej; deo sprej
Odpověď:
Slovníky slovo nezachycují. Je nepochybné, že deo je zkrácenina slova deodorant (s variantou dezodorant), respektive přídavného jména de(z)odorační. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že komponent deo může stát jak samostatně, tak tvořit první část složeného slova. Varianty deo sprej i deosprej jsou doloženy v podstatě rovnoměrně. Stejně se chová např. i slovo deo stick / deostick. Protože složené výrazy jsou v češtině běžné (srov. biosalát, videohovor), doporučujeme dát přednost zápisu antiperspirační deosprej. Ani zápis antiperspirační deo sprej však nelze považovat za chybný.
Zvažované varianty:
deosprej
deo sprej
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dotazy z literárněvědné oblasti
Konkrétní dotaz:
Je v češtině přípustné říkat opus ultimus, přestože jsou v latině tyto podoby chybné? Dané spojení užívá Pavel Kohout, chybu přiznává, ale tvrdí, že jsou na podobně utvářená slova Češi zvyklí.
Odpověď:
V uvedeném případě nelze dané spojení posuzovat z hlediska jazykové správnosti, ale je nutné brát v potaz autorský záměr, kterým bylo zřejmě „navození představy latiny“. Více by vám však řekl literární vědec, popřípadě autor sám.
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Volala jsem s žádostí o radu do oddělení gramatiky, ale nepochodila jsem.
Odpověď:
S jazykovými dotazy se, prosím, obracejte pouze na telefonní číslo jazykové poradny ÚJČ. Veškeré informace naleznete zde: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Dotaz:
Dotazy z literárněvědné oblasti
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká norma pro psaní haiku z hlediska interpunkce a psaní velkých písmen?
Klíčové slovo:
haiku
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový problém, doporučujeme vám danou záležitost konzultovat s literárním vědcem.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Ve školní úloze máme vyznačit oslovení, nejsme si však jisti, zda k němu patří i přívlastek, který jméno rozvíjí. Například: máme vyznačit jen „kolego“ nebo „vážený kolego“?
Klíčové slovo:
oslovení
Odpověď:
Jelikož jazyková poradna není didaktické pracoviště, nemá informace k metodice úloh tohoto typu. Proto je v tomto případě vhodnější obrátit se s žádostí o konzultaci na pedagogy, konkrétně na Asociaci češtinářů (www.ascestinaru.cz).
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je někde dostupný seznam světových jazyků?
Klíčové slovo:
světový jazyk
Odpověď:
Na internetu jsou dostupné různé seznamy a výčty týkající se jazyků, na Wikipedii například najdeme pořadí jazyků podle počtu mluvčích nebo podle jejich poměrného rozšíření. Dále je možné vyhledat soupisy oficiálních jazyků užívaných v různých mezinárodních organizacích (např. OSN) či informace o úředních jazycích (např. v EU), není nám však známo, že by byl někde uveden oficiální seznam velkých jazyků, tedy jazyků, které jsou užívány velkým počtem mluvčích a které jsou zároveň využívány jako mezinárodní dorozumívací prostředek.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, že mám ve větě správně i/y. Jde o tuto větu: „Dodavatelé se pohybovali.“
Klíčové slovo:
dodavatelé
Odpověď:
„Dodavatelé“ jsou jméno rodu mužského životného a přísudek se s ním musí shodovat. Proto je skutečně namístě měkké i. Na tom, zda jsou ve skutečnosti dodavateli lidé, nebo třeba firmy, nezáleží, důležitý je zde formální rod podmětu.
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Dělali jsme s dětmi cvičné přijímací testy a v jednom z nich jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“. Já jsem děti vždycky učila, že mezi modální slovesa patří pouze moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. V řešení testu se však píše, že je ve větě složený slovesný přísudek „neuměl se rozhodnout“, z čehož plyne, že sloveso „umět“ je zde považováno za modální. Teď tedy nevím, jak to mám žákům vysvětlit: patří „umět“ mezi modální slovesa, nebo nepatří?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
Na tuto otázku vám bohužel nedokážeme uspokojivě odpovědět, protože nejsme didaktické pracoviště, a tudíž nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Jisté je, že různé mluvnice k modálním slovesům přistupují různě. Základní mluvnice českého jazyka například za modální považuje pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Příruční mluvnice češtiny rozlišuje dvě vrstvy modálních sloves: vlastní modální slovesa (viz výčet výše) a modální slovesa v širším smyslu, kam řadí např. slovesa umět, dovést, vydržet, dokázat atd. Jaké řešení se od žáků vyžaduje u přijímacích zkoušek, však nedokážeme posoudit. Dotazy školského charakteru doporučujeme směrovat spíše na Asociaci češtinářů, která má mimo jiné vlastní poradnu a podobnými problémy se zabývá systematicky.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 154
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Alomorfie
Konkrétní dotaz:
Jsou příbuzná např. slova pych, pyšný nebo býk a býčí, když paní učitelka říká, že slova příbuzná mají stejný kořen? Řekla bych, že tato slova příbuzná jsou, na druhou stranu ale nemají stejný kořen. Jak je to?
Klíčové slovo:
příbuzná slova, kořen, alomorfie
Odpověď:
Dvojice slov typu pych, pyšný nebo býk, býčí (a další obdobné dvojice) tvoří slova příbuzná. Jejich kořen je stejný, jen se v různých slovních tvarech vyskytuje ve svých různých variantách. Tomuto jevu se říká alomorfie a je v češtině velmi běžný. Každý kořen je vlastně tvořen množinou svých možných realizací (někdy je jednoprvková), tyto jednotlivé realizace se označují jako alomorfy či varianty téhož kořene. Z uvedeného plyne, že definice je nepřesná, příbuzná slova nemusejí mít kořen realizovaný stejnou variantou (jako je tomu u dvojice býk, býkův), ale „jen“ variantami téhož kořene (např. býk, býčí).
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, bod 1.2 Pojem morfému
Dotaz:
Dějinné události – ostatní
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova velký ve spojení velká hospodářská krize? Nikde jsem způsob psaní nenašla.
Klíčové slovo:
velká hospodářská krize
Odpověď:
Máte pravdu, že toto spojení slovníky neobsahují. Patří však mezi pojmenování událostí, která se považují za obecná, a proto je namístě psát malé písmeno.
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.1.5 Jiné dějinné či významné události
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
V knížce má holčička konkrétní jméno, strýček ji však oslovuje beruško. S jakým písmenem se toto oslovení má psát?
Klíčové slovo:
beruška
Odpověď:
V daném případě jde o tzv. familiární výraz, nikoli přezdívku. Familiární neboli domácká pojmenování se používají pro označení blízkých osob. Jsou to obecná podstatná jména, a proto se píšou s malým písmenem. Mezi takové výrazy patří např. miláček, drahoušek, kočička a také beruška.
Poslední užití:
16.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Názvy veřejných prostranství
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu náměstí Maxipsa Fíka výraz maxipes s velkým písmenem?
Klíčové slovo:
náměstí Maxipsa Fíka
Odpověď:
Ano. V názvech, v nichž za obecným pojmenováním, které označuje veřejné prostranství, následuje spojení obecného a vlastního jména, se i obecné podstatné jméno píše s velkým písmenem: náměstí Maxipsa Fíka.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 76
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 83
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, sekce 2.2 Spojení obecného podstatného jména a vlastního jména ve 2. pádě
Dotaz:
Jména postav
Konkrétní dotaz:
Píše se ve větě „Šel s Ájou i maxipes Fík“ ve slově maxipes malé písmeno?
Klíčové slovo:
maxipes Fík
Odpověď:
Ano. U jmen pohádkových postav tvořených spojením podstatného jména obecného a vlastního se píše velké písmeno jen u vlastního jména (pták Ohnivák, kačer Donald). náležitá podoba je proto maxipes Fík.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená, sekce 1 Jména s velkým počátečním písmenem
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Je slovo životopiskyně ústrojně vytvořené? Je vhodné ho používat? (Slyšela a viděla jsem ho v televizi a velice mě zarazilo.)
Klíčové slovo:
životopiskyně
Odpověď:
Slovo životopiskyně je náležitě, v souladu se slovotvornými zásadami češtiny vytvořená přechýlená podoba slova životopisec. Je-li třeba označit životopisce ženu, je zcela namístě tuto přechýlenou podobu použít, bez ohledu na to, že ji nezachycují výkladové slovníky (s výjimkou Internetové jazykové příručky) a že se ani nevyskytuje příliš často (v databázi Českého národního korpusu syn v8 má 16 výskytů). To je i důvod, proč může být slovo zarážející – dosud nebylo třeba ho tvořit, nesetkáváme se s ním příliš často. Chceme-li ovšem dát najevo, že daný životopisec je žena (což je žádoucí), není jiná možnost než použít slovo životopiskyně.
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka životopiskyně
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo životopisec
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu název cyklo servis point. Je to pobočka, kde budou zastavovat kola a bude tam k dispozici servisní nářadí. Jak to napsat? Budou to tři samostatná slova, nebo bude někde spojovník (třeba cyklo-servis), nebo se něco bude psát dohromady?
Klíčové slovo:
cykloservis point
Odpověď:
Zápis se spojovníkem (cyklo-servis) vhodný není, spojovník se užívá v jiných typech slov. Komponent cyklo- funguje jako první část (tzv. prefixoid) mnohých složených slov. Analogicky k užívaným výrazům, jako např. cyklocentrum, cykloopravna, cyklokros, cyklorukavice, cyklodres, doporučujeme psát i cykloservis dohromady. Doklady z ČNK svědčí o tom, že se slovo užívá běžně.
Nabízí se i možnost vynechat slovo servis a pobočku nazvat složeným výrazem cyklopoint – rovněž psaným dohromady. Pokud ale mají být zachovány všechny tři části, pak za vhodné považujeme označení cykloservis point.
Zvažované varianty:
cykloservis point
cyklo servis point
cyklo-servis point
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Dělám s vnučkou domácí úkol a nejsme si jisté určením druhu věty „Uteč.“ Nejdřív jsem si říkala, že jde o větu rozkazovací, ale mate mě, že není zakončena vykřičníkem. O jaký druh věty tedy jde?
Klíčové slovo:
věta rozkazovací
Odpověď:
Je pravda, že rozkazovací věty bývají často zakončeny vykřičníkem, není to však pravidlem a interpunkční znaménko není pro formální určení druhu věty určující. Například v Základní mluvnici českého jazyka, která pokrývá rozsah učiva základních škol, se dočteme, že „Na konci [rozkazovacích] vět píšeme tečku; jestliže však jde o důrazný rozkaz, píšeme vykřičník.“ Rozhodující v tomto případě je, že sloveso v přísudku má podobu rozkazovacího způsobu. Jinými slovy jde skutečně o větu rozkazovací.
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Vedeme s kolegyní spor, jakým větným členem je „k padnutí“ ve větě „Bylo horko k padnutí“. Já tvrdím, že jde o přívlastek neshodný (jaké horko?), kolegyně tvrdí, že jde o příslovečné určení míry. Rozsoudíte nás?
Klíčové slovo:
k padnutí
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení míry. Tento větný člen ve větě rozvíjí přísudek jmenný se sponou „bylo horko“, resp. jeho neslovesnou část vyjádřenou příslovcem „horko“. Přímo tento podtyp příslovečného určení vymezuje např. Příruční mluvnice češtiny a charakterizuje ho jako „vyjádření míry nebo intenzity uvedením následku nebo výsledku“. Mezi příklady uvádí např. Bylo to smutné až k pláči; Změnila ses, moje milá, k nepoznání.
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 457 (odst. 681) – vydání 2008
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát nezřídkakdy dohromady? Nebo je to jen zvlášť?
Klíčové slovo:
nezřídka kdy; nezřídkakdy
Odpověď:
Jazykové příručky sice přímo tento výraz neuvádějí, ale můžeme vyjít z výrazů, které jsou v nich uvedeny, a to příslovce nezřídka (to se píše dohromady) a zřídkakdy (psáno i zvlášť: zřídka kdy). Dohromady i zvlášť je proto možné psát i zápor nezřídkakdy / nezřídka kdy. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují v podstatě stejnou frekvenci obou podob (nezřídkakdy 186x; nezřídka kdy 180x).
Zvažované varianty:
nezřídkakdy
nezřídka kdy
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.