Dotaz:
Psaní jen s malým písmenem
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že se ve spojení výzkum veřejného mínění píše malé písmeno. Je to tak?
Klíčové slovo:
výzkum veřejného mínění
Odpověď:
Ano. Jde o obecné pojmenování, a proto je namístě malé písmeno.
Poslední užití:
16.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mínění
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Psaní jen s malým písmenem
Konkrétní dotaz:
Používáme nástroj s názvem mzdová a platová kalkulačka. Váháme, zda máme psát u výrazu mzdový velké, nebo malé písmeno.
Klíčové slovo:
mzdová a platová kalkulačka
Odpověď:
Uvedené spojení je obecné pojmenování, nejde o žádný název ochranné známky, a proto je namístě psát malé písmeno.
Zvažované varianty:
mzdová a platová kalkulačka
Mzdová a platová kalkulačka
Dotaz:
Podmět v 2. p.
Konkrétní dotaz:
Někde jsem slyšela, že lze věty typu „V přehradě přibylo/ubylo vody“ považovat za věty jednočlenné. Co je na tom pravdy? Jako učitelku by mě to velmi zajímalo.
Klíčové slovo:
přibylo vody, ubylo vody
Odpověď:
Podle tradičního pojetí jde o věty s podmětem v druhém pádě (genitivu). V dnešní češtině se jedná o ojedinělý jev, protože podmětu je jinak pevně vyhrazen první pád. Například Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se o tomto typu vět vůbec nezmiňuje. Tradiční pojetí pak razí např. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě: typ „Přibylo vody, ubylo vody“ explicitně odlišuje od významově podobných jednočlenných vět udávajících míru („Je na tom trochu pravdy“). V prvním případě jde podle něj o genitiv částečný (partitivní), který ve větě zastupuje nominativ. V podobném duchu se o této problematice vyjadřuje např. Příruční mluvnice češtiny. Jako zvláštní typ podmětu tento genitiv chápe i akademická Mluvnice češtiny; ta však zároveň nevylučuje možnost chápat genitiv jako součást bezpodměté konstrukce (tj. jednočlenné věty). Toto alternativní pojetí tedy vyloučit nelze, ve školském prostředí však doporučujeme držet se pojetí tradičního (pokud na tento okrajový jev vůbec přijde řeč).
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 120 (odst. 378-2); s. 128 (odst. 425-3-b) – vydání 1969
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 414–415 (odst. 641) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 43 (kap. Subjekt, 1.0.2.2)
Dotaz:
Ceníky, sazebníky, stanovy, výroční zprávy
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se má psát u přídavných jmen ve spojeních: vstupní zpráva, průběžná zpráva, závěrečná zpráva?
Klíčové slovo:
vstupní zpráva, průběžná zpráva, závěrečná zpráva
Odpověď:
Tento typ pojmenování pouze označuje druh dokumentu, a proto je třeba uvedené názvy psát ve větné souvislosti s malým písmenem.
Poslední užití:
16.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – dokumenty, umělecká a odborná díla, sekce 1.1 Rejstříky, registry, průkazy, potvrzení, kupní smlouvy atp.
Dotaz:
Hrady, zámky, radnice, brány, rozhledny
Konkrétní dotaz:
Ve spojení pod „v Nerudově ulici pod Pražským hradem“ se má psát Pražský hrad, nebo pražský Hrad?
Klíčové slovo:
Pražský hrad
Odpověď:
Oficiální název této významné národní památky zní Pražský hrad, proto je třeba volit tuto podobu.
Zvažované varianty:
Pražský hrad
pražský Hrad
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 78
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 85
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – stavby a jejich části, stanice a zastávky, sekce 1 Obecné poučení
Dotaz:
Domy, paláce, pasáže
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení dům U Dvou slunců?
Klíčové slovo:
dům U Dvou slunců
Odpověď:
Druh stavby se píše s malým písmenem a pro předložkové spojení platí stejná pravidla jako pro psaní názvů veřejných prostranství: předložka a první slovo po ní se píšou s velkým písmenem, další slovo by se s velkým psalo tehdy, pokud by bylo vlastním jménem. V uvedeném názvu tomu tak není (tvar slunců = sluncí), a proto je náležitá podoba dům U Dvou slunců.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 78
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 85
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – stavby a jejich části, stanice a zastávky, sekce 5 Psaní názvů domů, paláců, pasáží, vil
Dotaz:
Užití zvratného trpného rodu
Konkrétní dotaz:
Ráda bych znala váš názor na formulace typu „dnes se naočkovalo přes 60 000 lidí“, „od začátku roku se na silnicích zabilo 63 lidí“ apod. Zjistila jsem si, že se jedná o zvratné pasivum, ale zajímalo by mě, jestli je v těchto kontextech jeho užití gramaticky v pořádku.
Klíčové slovo:
naočkovalo se
Odpověď:
Ve větách, v nichž je dějem zasažen nějaký objekt, který sám nemůže být původcem děje, je užití zvratného pasiva zcela v pořádku (např. „od začátku roku se postavilo 63 domů“). Pozor si však musíme dávat právě ve větách, v nichž může dojít ke kolizi vlastního zvratného zájmena „se“ a zájmena „se“ užitého ve funkci zvratného pasiva. V uvedených větách skutečně připadají v úvahu méně pravděpodobné interpretace, že se 60 000 lidí samo naočkovalo, případně že se na silnicích samo (nebo navzájem) zabilo 63 lidí. Nelze říci, že jsou tyto formulace gramaticky chybné (utvořeny jsou systémově a náležitě), problém spočívá ve významové nejednoznačnosti. Je rovněž známo, že někteří uživatelé češtiny mohou být na tento typ formulace citlivější, a také proto v těchto případech doporučujeme raději užít tzv. opisné pasivum, jež jinou interpretaci neumožňuje: „dnes bylo naočkováno přes 60 000 lidí“, „od začátku roku bylo na silnicích zabito 63 lidí“.
Poslední užití:
16.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 150–151, odst. 475 cc (2. vyd. 1969)
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Jak správně zapsat kombinovaným zápisem výraz obsahující část „-násobek“, pokud první, „číslicovou“ část tvoří složitější matematický výraz (např. 2x²)? Nepíše se to se spojovníkem?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz
Odpověď:
Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem), případně značkou, píšeme vždy bez mezer a bez spojovníku, v uvedeném případě by tedy zápis vypadal následovně: „2x²násobek“.
Zvažované varianty:
2x²násobek
2x²-násobek
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše výraz „nulaprvkový“, pokud ho chci zapsat kombinací číslice a slova? Se spojovníkem, nebo bez něj?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; 0prvkový
Odpověď:
Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem), případně značkou, píšeme bez mezer a bez spojovníku, tedy: „0prvkový“.
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Hranice vyznačeného textu
Konkrétní dotaz:
Pokud je část textu vyznačena tučným písmem, bude se psát tučně i interpunkční tečka, která větu uzavírá?
Klíčové slovo:
tečka, tučné písmo
Odpověď:
Pokud tečka není součástí vyznačované části textu, měla by se psát normálním řezem písma, tedy netučně.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování – 10.1 Obecně; 10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Mohu k vyznačení výrazu nebo části textu použít kurzivu a uvozovky zároveň?
Klíčové slovo:
kurziva; uvozovky
Odpověď:
Protože každý z těchto dvou prostředků má sám o sobě vyznačovací funkci, doporučujeme je nekombinovat a zvolit jeden z nich. V textu odstavce se zpravidla preferuje vyznačování změnou řezu písma před jinými druhy vyznačování. Záleží ale na délce a povaze vyznačovaného úseku v textu.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování (s. 28)
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Pokud se v textu vyskytne cizí slovo (ekvivalent českého výrazu), je třeba jej vyznačit kurzivou? Existuje nějaké pravidlo, jak by se cizí výrazy v českém textu měly vyznačovat?
Klíčové slovo:
vyznačování; kurziva; uvozovky
Odpověď:
Problematika není nikde normována, cizojazyčné pojmy se v praxi často (ačkoliv ne nutně) vyznačují kurzivou. Doporučujeme použít kurzivu nebo vložit výraz do uvozovek. Často záleží na úzu redakce, řešení by ovšem mělo být v celém textu jednotné.
Poslední užití:
16.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše adresa do jednoho řádku? Na jakém místě se uvádí název městské části (např. Brno-Lesná)?
Klíčové slovo:
adresa; část obce
Odpověď:
Pořadí údajů se v adrese psané do jednoho řádku nemění. Po ulici a čísle popisném, poštovním směrovacím čísle a názvu obce tedy následuje název části obce, v uvedeném případě se název městské části připojuje pomocí spojovníku těsně za název města. Jednotlivé adresní údaje se v souvislém textu oddělují čárkou. PSČ a název obce (popř. části obce) tvoří jeden adresní údaj, tedy např.:
Dlouhá 123, 638 00 Brno-Lesná.
Poslední užití:
9.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3.2 Poštovní adresa adresáta – Místní údaje (s. 44)
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Jak lze zapsat spojení „třicetiletá válka“ kombinovaným zápisem?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; 30letá válka
Odpověď:
Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem) nebo značkou, píšeme bez mezer, bez spojovníku a nevpisujeme do nich koncové části číslovek, neboť slabiky -ti- a -mi- jsou už obsaženy ve tvaru číslovky. V uvedeném případě by zápis vypadal následovně: „30letá válka“. V daném kontextu je však kombinovaný zápis poněkud neobvyklý.
Poslední užití:
5.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná přípustková
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na syntaktickém rozboru části jedné básně z učebnice. Úryvek zní takto: „Zatím vábím a chytám na vějičky slov pěknost toho všeho tam u nás, ať se chytí, co se chytí.“ Jde nám o to „ať se chytí, co se chytí“. Nevíme vlastně, co je zač to slovo „ať“, jestli je to částice, nebo spojka, a tudíž jestli je to celé možné považovat za nějakou vsuvku, nebo je to normálně vedlejší věta.
Klíčové slovo:
ať – co
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého u hesla „ať“ uvádí analogický příklad „ať dělám, co dělám, nikdy to neudělám dobře“ – výraz „ať“ v tomto případě SSJČ hodnotí jako spojku uvozující věty s významem připouštěcím. Že jde o vedlejší větu přípustkovou, potvrzuje i Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě; respektive vymezuje zde ještě konkrétnější typ, větu podmínkově přípustkovou. Uvádí, že v takovýchto případech „imperativní částice ať, nech, nechť, nechať klesají ve spojky podřadicí“. Lze tedy konstatovat, že celé spojení „ať se chytí, co se chytí“, má význam (podmínkově) přípustkový. Formálně se však samozřejmě jedná o dvě věty: „co se chytí“ je věta podmětná („ať se chytí cokoli“).
Poslední užití:
13.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Mám zde článek, v němž se po dvojtečce vyskytuje text psaný kurzívou. První věta po dvojtečce je však vypuštěna a nahrazena třemi tečkami. Bude v takovém případě mezi dvojtečkou a třemi tečkami mezera?
Klíčové slovo:
trojtečka
Odpověď:
Tři tečky je třeba od předcházející dvojtečky (jakožto od přecházejícího interpunkčního znaménka) oddělit mezerou. Stejně tak se bude psát mezera i za třemi tečkami. Jestliže trojtečka signalizuje vynechání delší části textu (věty, popř. několika vět) a následuje další věta, začínající velkým písmenem, je vhodné tuto trojtečku vložit do kulatých, popřípadě hranatých závorek. Uvedený text by tedy vypadal například takto: „Text: (...) Následující věta."
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce: Tři tečky
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.6 Tři tečky (s. 20)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá zájmenem ve větě „Zavři oči a postupně vnímej různé části svého/tvého těla“. Které zájmeno je správně?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Podmětem věty je zájmeno „ty“ a této osobě se zároveň přivlastňují části těla. Namístě je proto zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Na dvou školách jsem získal dva různé tituly: Ing. a Bc. Je přípustné psát před jménem nižší titul (Bc.) jako první, pokud jsem ho získal později?
Odpověď:
Vyšší titul obvykle píšeme jako první, nižší (např. Bc.) se někdy vůbec neuvádí. Pořadí titulů by tedy v uvedeném případě bylo následující: Ing. Bc. [jméno a příjmení].
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Pořadí titulů
Dotaz:
Číslice na začátku věty
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby věta začínala číslicí? A co mám dělat, pokud věta začíná věta datem?
Klíčové slovo:
číslice; datum
Odpověď:
Pokud věta začíná číslem, nedoporučuje se zapisovat ho číslicí (není-li součástí názvu), v uvedeném případě bychom proto doporučovali rozepsat datum slovy, případně větu přeformulovat nebo doplnit na začátek věty slovo (např. Dne 1. 1. 2020...).
Poslední užití:
25.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.2 Věty (s. 31)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Jak správně zapsat místo a datum odeslání dopisu? Je vhodnější užít název místa v 1. pádě („Praha...“), nebo v předložkovém pádě („V Praze...“)? A píše se mezi místem a datem čárka?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Podle současně platné normy pro úpravu písemností by v odvolacích údajích mělo být místo odeslání uvedeno v 1. pádě, tedy např.: „Praha 23. 1. 2021“. Mezi místem a datem odeslání čárku nepíšeme.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.