Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Může se v zápisu pěněžní částky užívat pomlčka po desetinné čárce zároveň se značkou „Kč“ (např. 50 000,– Kč)?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
Z hlediska současné normy je uvádění pomlčky po desetinné čárce nadbytečné. Doporučujeme proto zápis 50 000 Kč.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Mám výraz červenohnědý. Píše se to s pomlčkou, nebo dohromady? Jde o červenou barvu s lehkou příměsí hnědé, takže ta červená je tmavá.
Klíčové slovo:
červenohnědý
Odpověď:
Pomlčka se ve výrazech označujících barvy neužívá, v úvahu připadá spojovník nebo psaní dohromady. Pokud jde o barevný odstín, tedy v tomto případě o červenou barvu s nádechem do hněda (popř. by mohla být popsána jako hnědá s nádechem do červena), pak píšeme přídavné jméno červenohnědý dohromady, bez spojovníku (obdobně např. žlutozelený = žlutá s nádechem do zelena (zelená do žluta).
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
červenohnědý
červeno-hnědý
Poslední užití:
11.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje správně slovo želatina? Já říkám [želatyna], avšak slýchám i podobu [želaťina], což mě mate, protože se domnívám, že tento výraz pochází z francouzštiny.
Klíčové slovo:
želatina
Odpověď:
Zatímco v domácí slovní zásobě se skupiny zapisované jako di, ti, ni vyslovují jako [ďi], [ťi], [ňi], u většiny přejatých slov toto pravidlo neplatí. U některých výrazů si však mluvčí někdy již neuvědomují, že jde o slovo cizího původu, proto se lze setkat s nenáležitými podobami jako právě želatina *[želaťina], popř. *[želaťína] místo [želatyna], [želatýna]. Máte pravdu, že výraz želatina pochází z francouzštiny, a jistě nejste sama, kdo si občas se vyskytující „měkké“ výslovnosti všímá a vnímá ji jako nepatřičnou.
Zvažované varianty:
[želatyna]
[želatýna]
[želaťina]
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis3
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu maďarského města Segedín? Podoba [segeďín] se mi zdá divná.
Klíčové slovo:
Segedín
Odpověď:
U jména Segedín neuvádějí geografické příručky ani Pravidla českého pravopisu či Slovník spisovné češtiny žádné výslovnostní doporučení, z čehož implicitně vyplývá, že by jeho zvuková podoba měla být v souladu s grafikou podle principů obvyklých v domácí slovní zásobě, tj. pouze [segeďín]. Avšak u adjektiva segedínský ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny 2 doporučuje jak výslovnost [segeďínskí], tak i [segedýnskí] (přímo výraz Segedín zde obsažen není). V úzu se podoba [segedýnskí], respektive [segedýn] však vyskytuje velice často (pravděpodobně i převažuje), evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže a není důvod ji odmítat. Výslovnost [segeďín] je v češtině pravidelná (srov. názvy měst s analogickým zakončením – Budín, Hodonín apod.). Varianta [segedýn] pak zřejmě souvisí s vlivem německé podoby názvu maďarského města Szeged, která zní Szegedin nebo Segedin a vyslovuje se se souhláskou [d]. Jistou roli zde může hrát i fakt, že si mluvčí uvědomují „cizost“ pojmenování Segedín (ačkoli jde o exonymum, tj. českou podobu cizího zeměpisného jména), a proto čtou kombinaci písmen -di- jako [dy], jak je to u cizích slov obvyklé.
Zvažované varianty:
[segeďín]
[segedýn]
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
V poslední době se u slova coaching/koučink setkávám s výslovností [kaučink], což hodnotím jako nesprávné, neprofesionální a neodpovídající anglickému originálu. Nebo je to snad také správně? V Internetové jazykové příručce uvádíte pouze koučink, nikoli *kaučink. Domnívám se navíc, že [kaučink] odkazuje k anglickému výrazu couch (gauč), nikoli coach (trenér, kouč).
Klíčové slovo:
coaching; koučink; koučing
Odpověď:
Souhlasíme s vámi a ve shodě s příručkou Nová slova v češtině: Slovník neologizmů 2 doporučujeme výraz koučink/coaching vyslovovat výhradně jako [koučink]. Podoba [kaučink] se u některých mluvčích vyskytuje zřejmě z nedostatečné znalosti jazyka původu, uplatňování mylných analogií atp.
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v latině vyslovuje výraz vacca (kráva), z něhož vychází slovo vakcinace: [vakka], nebo [vakca]?
Klíčové slovo:
vacca
Odpověď:
Jazyková poradna ÚJČ se výslovností výrazů v cizích jazycích (do češtiny nepřejatých) nezabývá, doporučujeme proto kontaktovat v tomto případě odborníky na latinu (i tento jazyk se navíc pochopitelně různě proměňoval a jeho výslovnost se rozrůzňovala). Domníváme se však, že podoba [vakca] zde náležitá na rozdíl od [vak(k)a] není.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je výslovnost slova osm jako [osum] nespisovná?
Klíčové slovo:
osm
Odpověď:
Podle ortoepické kodifikace je možné v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Podoby bez vkladného „u“ jsou ovšem rovněž spisovné a bývají považovány za příznak pečlivější výslovnosti (naopak nářeční podoby typu *[sedn], *[osnáct] spisovné nejsou). Zvuková podoba [osum] je tedy plně spisovná a zároveň zcela běžná ve všech typech projevů.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Je hláska „r“ ve slově sport slabikotvorná?
Klíčové slovo:
slabikotvorné r
Odpověď:
Hláska „r“ je v češtině slabikotvorná pouze tehdy, když tvoří tzv. jádro slabiky, kde se nevyskytuje žádná samohláska, např. ve slově krk nebo prst, dále ve 2. slabice 2slabičného jména Petr atp. (jak je vidět, slabikotvorné „r“ nemůže stát v bezprostředním sousedství samohlásky). Ve velké většině výskytů tedy hláska „r“ slabikotvorná není. Výraz sport je 1slabičný, jádrem jeho jedné slabiky je samohláska „o“ a žádné slabikotvorné „r“ se zde nenachází. Připomeňme ještě, že kromě slabikotvorného „r“ existuje v češtině i slabikotvorné „l“, např. ve slově hlt, dále pak „m“ a omezeně i „n“.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
Pokud nám v textu jméno Marcus psané s „c“, bude mít při skloňování podobu Marka, nebo Marca?
Klíčové slovo:
Marcus
Odpověď:
Toto antické jméno může mít v souladu s akademickými Pravidly českého pravopisu (viz příloha Seznam antických jmen) v 1. pádě podobu Markus i Marcus (s výslovností [markus]). Při skloňování jména psaného Marcus je možné v nepřímých pádech volit jak podoby s -c-: Marca, Marcovi, tak v souladu s výslovností s -k-: Marka, Markovi. Z jazykového hlediska jsou varianty rovnocenné, preferenci doporučujeme volit s ohledem na celkový charakter textu.
Zvažované varianty:
Marca
Marka
Poslední užití:
11.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Seznam antických jmen
Dotaz:
Všeobecný podmět
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý tvarem přísudku ve větě „Měli/y tam tu poznámku od včerejška“. Už jsem dlouho ze školy a nemůžu si vybavit, čím se i/y v přísudku řídí. Hraje v tom roli ta „poznámka“?
Klíčové slovo:
oni
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se vždy řídí podmětem (shoda přísudku s podmětem). Slovo „poznámka“ je ve větě předmětem, a na tvar přísudku tudíž nemá vliv. Pokud není z kontextu zřejmé, kdo je podmětem (např. samí muži, muži i ženy, samé ženy), půjde v tomto případě o tzv. podmět všeobecný (s významem „oni, lidé“) a v přísudku napíšeme měkké i: „Měli tam tu poznámku od včerejška.“
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 10 – Podmět všeobecný
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píšeme tepelněvlhkostní podmínky dohromady, analogicky podle tepelněizolační vlastnosti? Nebo je přídavné jméno se spojovníkem?
Klíčové slovo:
tepelně-vlhkostní
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Na rozdíl od přídavného jména tepelněizolační, které se vztahuje ke slovnímu spojení tepelná izolace, je v tomto případě velice pravděpodobné, že nejde o tepelnou vlhkost (takové označení neexistuje), ale teplo a vlhkost, resp. tepelné a vlhkostní podmínky. Jde o dvě souřadně spojené složky, proto složené přídavné jméno zapisujeme se spojovníkem: tepelně-vlhkostní podmínky. Užití tohoto přídavného jména je v praxi běžné (a to obvykle ve spojení se slovy podmínky, mikroklima), vedle toho se ve stejném významu používá i označení teplotně-vlhkostní podmínky, popř. mikroklima.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Uvažuju správně, že tepelněizolační vlastnosti jsou odvozeny od spojení tepelná izolace a přídavné jméno by se mělo psát dohromady?
Klíčové slovo:
tepelněizolační
Odpověď:
Máte pravdu, doporučujeme psát tepelněizolační vlastnosti. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy. V tomto případě jde nepochybně o vztah k tepelné izolaci. Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Taková složená přídavná jména píšeme dohromady.
Zvažované varianty:
tepelněizolační
tepelně-izolační
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Mám v textu větu „Kapitola sama pro sebe je/jsou nákupy z Asie“. Nedokážu rozhodnout, zda má být v přísudku jednotné, nebo množné číslo – nevím totiž, jestli se vztahuje ke slovu „kapitola“, nebo „nákupy“.
Klíčové slovo:
kapitola sama pro sebe
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem (se sponou "být") obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ve vašem případě jsou podmětem „nákupy“, a proto je namístě tvar přísudku v množném čísle: „Kapitola sama pro sebe jsou nákupy z Asie“. V některých případech (včetně vašeho) nemusí být na první pohled zcela jasné, která část je ve větě podmětem a která jmennou částí přísudku. Většinou pomůže jednoduchá zkouška – jmennou část totiž můžeme převést do 7. pádu, zatímco podmět nikoli. Jelikož slovo „nákupy“ má v množném čísle pro 1. a 7. pád stejný tvar, je vhodné ho pro tuto zkoušku převést do čísla jednotného (jde nám pouze o zjištění, co je podmět a co součást přísudku): „nákup je kapitolou“ X „kapitola je nákupem“. Významu vaší věty odpovídá pouze první formulace, a proto víme, že podmětem je slovo „nákupy“.
Poslední užití:
10.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 19 – Typ Harmonika byla krásný dárek (podmět a jmenná část přísudku)
Dotaz:
Číslice v textu
Konkrétní dotaz:
Může se v přímé řeči zapsat číslovka číslicí, nebo by měla být zapsána spíše slovně?
Klíčové slovo:
číslovka; číslice
Odpověď:
Přípustné jsou obě varianty zápisu, doporučení se může odvíjet od toho, o jak vysokou číselnou hodnotu se jedná, např. v beletristických či publicistických textech se nižší číselné údaje obvykle zapisují slovně.
Poslední užití:
2.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Praktická typografie. 2000. (platí od 2000)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Musí být jednotlivé nevětné položky výčtu (suroviny v receptu) odděleny čárkami, nebo mohou zůstat i bez interpunkce?
Klíčové slovo:
výčet; pravopis
Odpověď:
Nevětné položky by měly začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. U položek nevětného charakteru, které jsou dostatečně graficky odlišeny, je přípustné též řešení bez interpunkce, pouze s odrážkami.
Poslední užití:
28.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mohou být jednotlivé položky nevětného charakteru v rámci výčtu ukončeny tečkami?
Klíčové slovo:
výčet; pravopis
Odpověď:
Nevětné položky by měly začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. U položek nevětného charakteru, které jsou dostatečně graficky odlišeny, je přípustné též řešení bez interpunkce, pouze s odrážkami.
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Doslechla jsem se, že by věty v novinových textech neměly začínat spojkou a. Je to pravda?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Toto pravidlo nám není známo, je možné, že se jedná o interní instrukci konkrétní redakce. Obecně platí, že věty spojkou a začínat mohou, je však třeba vždy posoudit vhodnost takových formulací v konkrétním (typu) textu. Co se žurnalistického stylu týče, nepřekvapilo by nás užívání tohoto jazykového prostředku např. ve fejetonech.
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Je tvar čistější správná, spisovná podoba 2. stupně od přídavného jména čistý?
Klíčové slovo:
čistější, čistší
Odpověď:
Ano, od přídavného jména čistý se ve spisovné češtině tvoří dvě podoby – vedle tvaru čistější je správný, spisovný i tvar čistší.
Zvažované varianty:
čistější
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Mám následující údaje: ulice, čp., PSČ, město a městská část. Jak je správně zapsat do dvou řádků? Na jakém místě se uvádí název městské části? A pokud městskou část uvádím na jeden řádek s názvem města (např. Praha 10 a Záběhlice), odděluje se pomlčkou, nebo čárkou?
Klíčové slovo:
adresa; část obce
Odpověď:
Na jeden řádek se vždy píše (s výjimkou adresy psané do jednoho řádku) jeden adresní údaj. V uvedeném případě je prvním adresním údajem ulice a číslo popisné (např. Dlouhá 123), druhým PSČ, město a městská část. Mezi PSČ a názvem města se vynechávají dvě běžné mezislovní mezery. Název městské části se připojuje pomocí spojovníku těsně za název města, pokud je jeden z názvů (město nebo městská část) víceslovný, píšeme pomlčku s mezerami (tedy: 106 00 Praha 10 – Záběhlice).
Poslední užití:
25.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3 Obsah poštovních adres (s. 44)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Na níže uvedeném grafu je zachycený celý týden.“ Nebylo by lepší použít tvar „zachycen“ než „zachycený“?
Odpověď:
Pro vyjádření výsledného stavu doporučujeme použít opisné pasivum (zvláště v psaných projevech): „Na níže uvedeném grafu je zachycen celý týden.“
Zvažované varianty:
Na níže uvedeném grafu je zachycený celý týden.
Na níže uvedeném grafu je zachycen celý týden.
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.