Dotaz:
Podmětem je výraz označující počet (typu pět lidí, šest procent, deset zajíců)
Konkrétní dotaz:
Je správné napsat „tři procenta pedagogů využívá služeb“, nebo „tři procenta pedagogů využívají služeb“?
Klíčové slovo:
3 procenta
Odpověď:
Podmětem věty je podstatné jméno „procenta“, podle něj řídíme shodu. Proto je správně varianta „tři procenta pedagogů využívají služeb“.
Poslední užití:
9.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správná vazba „v kontextu něčeho“, nebo „v kontextu s něčím“?
Klíčové slovo:
kontext
Odpověď:
Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení je vhodné užívat vazbu „v kontextu něčeho“. Vazbu „v kontextu s něčím“ slovníky neuvádí.
Zvažované varianty:
v kontextu něčeho
v kontextu s něčím
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo „kontext“
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V rámci předmětu hudební výchova máme hudebně dramatické projevy. Bude se to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
hudebně-dramatický; hudebnědramatický
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti.
Pokud jsou obě složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (hudební a dramatické), pak jde o souřadné spojení. Pro zápis takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-dramatické projevy. V tomto případě však lze uvažovat i o tom, že východiskem je ustálené slovní spojení hudební drama. V tom případě by se jednalo o podřadné spojení a náležitý zápis by byl dohromady: hudebnědramatické projevy. Pravopisné řešení proto musíte posoudit sami podle toho, co složeným přídavným jménem označujete.
Zvažované varianty:
hudebně-dramatický
hudebnědramatický
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V rámci předmětu hudební výchova mám hudebně pohybové činnosti. Bude se to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
hudebně-pohybový
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (hudební a pohybové). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-pohybové činnosti.
Zvažované varianty:
hudebně-pohybový
hudebně pohybový
hudebněpohybový
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz termo dohromady s příslušným výrazem (např. termosouprava, termoprádlo), nebo to má být zvlášť (termo souprava, termo prádlo)?
Klíčové slovo:
termo-
Odpověď:
Komponent termo- (s významem teplo, teplý, tepelný, teplota) tvoří první část složených výrazů, a to jak podstatných, tak přídavných jmen. Mnohé z nich zachycuje např. NASCS (termobaterie, termočlánek, termobeton, termoreceptor, termojaderný...), dohromady píšeme i další výrazy, které ve slovníku zachyceny nejsou, např. termosouprava, termoprádlo.
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady, zda můžu psát dohromady zaplaťpánbůh, nebo zvlášť zaplať pánbůh. Našla jsem i možnost zaplať pán bůh. Jde o užití ve větě: V hovězím mase se zaplaťpánbůh ta salmonela neobjevila.
Klíčové slovo:
zaplaťpánbůh; zaplať pánbůh
Odpověď:
Pokud vyjadřujeme význam ‚bohudík, naštěstí‘, je podle IJP možné volit jak psaní dohromady (zaplaťpánbůh), tak zvlášť (zaplať pánbůh): V mase se zaplaťpánbůh salmonela neobjevila i V mase se zaplať pánbůh salmonela neobjevila. Použití tří samostatných slov zaplať pán/Pán bůh/Bůh v tomto významu vhodné není, je určeno spíše do textů s náboženskou tematikou. Podle ČNK je spřežka zaplaťpánbůh v textech frekventovanější (zaplať pánbůh – 4500x, zaplaťpánbůh – 7000x).
Zvažované varianty:
zaplaťpánbůh
zaplať pánbůh
zaplať pán bůh
Poslední užití:
22.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že slovo protiskluzová (úprava) se píše dohromady. Je to tak?
Klíčové slovo:
protiskluzový
Odpověď:
Ano, přídavné jméno protiskluzový je v pořádku, píšeme ho dohromady. Komponent proti- tvoří první část běžně užívaných přídavných i podstatných jmen (např. protiatomový, protichůdný, protiletecký, protiústavní, protihráč, protislužba, protiútok).
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se voděodolný dohromady, nebo se píše zvlášť vodě odolný?
Klíčové slovo:
voděodolný; vodě odolný
Odpověď:
Obě možnosti jsou v pořádku. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, tedy slova, která obvykle můžeme psát jak dohromady, tak zvlášť. IJP uvádí u tohoto výrazu tři užívané varianty zápisu: dohromady voděodolný (tato možnost je podle dokladů v ČNK výrazně nejfrekventovanější), zvlášť: vodě odolný (popř. v obráceném pořadí odolný vodě) a vodoodolný – tato slovotvorně náležitá varianta (srov. vodotěsný) se v českých textech objevuje spíše ojediněle.
Zvažované varianty:
voděodolný
vodě odolný
vodoodolný
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně kojicí, nebo kojící? Na internetu se často vyskytuje podoba kojící (s dlouhý -í- po -j-), která je ale podle mě špatná, je to tak?
Klíčové slovo:
kojicí, kojící
Odpověď:
Záleží na kontextu, resp. na spojení s následujícím podstatným jménem. Přídavné jméno kojicí (s krátkým -i- po -j-) je tzv. účelové, znamená ‚určený ke kojení‘. Je tedy na místě např. ve spojení se slovy polštář či koutek – jde o polštář určený ke kojení a o místo, které je vyhrazeno, určeno ke kojení. Přídavné jméno kojící (s dlouhým -í- po -j-) je tzv. dějové, znamená ‚právě, zrovna provozující kojení‘. Je tedy na místě např. ve spojeních typu žena kojící své dítě, matky kojící do druhého roku dítěte atp.
Zvažované varianty:
kojicí
kojící
Poslední užití:
14.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Obecné informace o jazykové poradně
Konkrétní dotaz:
Nabízí jazyková poradna nebo Ústav pro jazyk český kurzy českého jazyka?
Klíčové slovo:
kurz, kurs
Odpověď:
Bohužel, z kapacitních důvodů podobné služby nenabízíme. Na vyžádání však ÚJČ pořádá přednášky a školení zaměstnanců jiných institucí (ministerstev, úřadů ap.). ÚJČ zároveň průběžně pořádá přednášky pro veřejnost, například v rámci vědeckých festivalů jako je Týden vědy a techniky AV ČR.
Dotaz:
Jak probíhají změny jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Líbilo by se mi, kdyby ženským protějškem výrazu „doktor“ nebyla „doktorka“, ale „doktora“. Je to podobné jako „brambor“ a „brambora“. Je možné navrhnout změnu?
Klíčové slovo:
změna pravidel
Odpověď:
ÚJČ nemůže vyhovět žádostem o změnu určitého jazykového pravidla, jelikož sám tyto změny neiniciuje, nemají-li dostatečnou oporu v úzu. Změnám kodifikace (tj. písemnému zachycení jazykové normy) zároveň předchází vědecký výzkum.
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je (společný) kořen slov bystřina, bystře a bystrouška? Ve slově bystrouška je kořenem jen byst-?
Klíčové slovo:
bystřina, bystře, bystrouška
Odpověď:
Společným kořenem slov bystřina, bystře a bystrouška je bystř-, resp. bystr- v případě slova bystrouška. Varianty bystř- a bystr- jsou tzv. alomorfy téhož morfému BYSTR. Tento morfém je v různých slovních tvarech realizován sice drobně odlišnými, ale přesto dostatečně podobnými variantami na to, aby bylo zřejmé, že "patří" k sobě, vyjadřují tentýž význam. Tomuto jevu se říká alomorfie.
Zvažované varianty:
byst-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov bydlit, bydliště, bydlení a bydlo? Je to celé bydl-?
Klíčové slovo:
bydlit, bydliště, bydlení, bydlo
Odpověď:
Ano, z hlediska současné češtiny je společným kořenem slov bydlit, bydliště, bydlení a bydlo celé bydl-. (Z hlediska vývoje jazyka však bylo slovo bydlet/bydlit odvozeno od slova bydlo s významem ‚příbytek, obydlí, bydliště‘, které bylo utvořeno příponou -dl/o od slovesa *byti, tj. být. Z historického hlediska by pak tedy bylo společným kořenem těchto slov jen by-.)
Zvažované varianty:
bydl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Celý život se domnívám, že výtrus se může pojmenovat i slovem spóra, ale všude nacházím zápis spora.
Klíčové slovo:
spora
Odpověď:
IJP, NASCS, PČP i SSJČ zachycují jako synonymum pro výtrus jen podobu spora, stejná podoba je uvedena už i v PSJČ. Přestože podle jazykových příruček podoba s ó (spóra, spóry) nikdy nebyla kodifikována, je podle dokladů v ČNK značně rozšířená, občas dokonce i v odborné literatuře (např. Úvod do mikrobiologie, Základy lékařské mikrobiologie, Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin apod.). Jiné odborné tituly a např. přírodovědný časopis Živa však užívají náležitý zápis spora.
Zvažované varianty:
spora
spóra
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka a Kobylisy? Je to celé kobyl-?
Klíčové slovo:
kobyla, kobylí, kobylka, Kobylisy
Odpověď:
Ano, společným kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka i Kobylisy je celé kobyl-.
Zvažované varianty:
kobyl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady ohledně shody přísudku s několikanásobným podmětem ve větě „V dáli přeběhli/přeběhly srnky s kolouškem“. Jaké i/y mám prosím napsat?
Klíčové slovo:
srnky s kolouškem
Odpověď:
V uvedené větě přísudek předchází několikanásobnému podmětu, a v takových případech máme dvě možnosti. Jednak lze shodu řídit oběma jmény, a uplatnit tedy pravidlo o přednosti mužského životného rodu, který zde reprezentuje „koloušek“ – pak by v přísudku bylo měkké i. Přísudek se ale také může shodovat pouze se jménem, které mu stojí nejblíže, v tomto případě „srnky“. Tudíž je přípustný i tvar „přeběhly“.
Poslední užití:
22.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikannásobným, sekce 3.2 – Přísudek předchází několikanásobnému podmětu
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve větě „... kde by šťavnaté listy mohly/i spásat želvy a leguáni“?
Klíčové slovo:
želvy a leguáni
Odpověď:
Pokud přísudek předchází podmětu, máme dvě možnosti. Buď shodu řídíme podle členu, který je přísudku blíže (v tomto případě tedy dle substantiva „želvy“), nebo podle univerzálního pravidla o přednosti mužského životného rodu, který zde reprezentují „leguáni“. V přísudku tedy zde může být jak měkké, tak tvrdé i/y.
Poslední užití:
26.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2 – Přísudek předchází podmětu
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Mohu ve větě „Dny ubíhaly“ použít variantu „dni“, tedy s měkkým i? A bude v takovém případě měkké i také v přísudku?
Klíčové slovo:
dni; dny
Odpověď:
Podstatné jméno den má v množném čísle možný tvar dni nebo dny, v obou případech však jde o rod mužský neživotný, ve tvaru přísudku tedy napíšeme vždy tvrdé y. Měkké i ve shodě by bylo náležité pouze v případě, kdy bychom použili archaickou životnou koncovku -ové: „Dnové ubíhali“.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1.1 – Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.