Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Myslím, že Česká republika by měla mít jazykový zákon, zvlášť proto, že je tu mnoho Slováků, kteří komunikují s úřady ve slovenštině, jako by byli doma na Slovensku.
Klíčové slovo:
slovenština
Odpověď:
Česká republika nemá samostatný jazykový zákon a problematika užívání jazyka v úřední a zákonodárné komunikaci je v právních předpisech a nařízeních zmiňována roztroušeně a nejednotně, což zdůrazňuje i Marián Sloboda v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, v hesle věnovaném úřednímu jazyku, a upozorňuje, že v některých právních předpisech je úřední jazyk pojmenováván jako jednací jazyk, zatímco jindy se pouze jmenuje konkrétní jazyk (v České republice tedy obvykle čeština) bez jeho funkční klasifikace. Existují dílčí právní úpravy v několika zákonech procesní povahy (výčet viz zmíněná část NESČ). V situacích, které tyto právní předpisy regulují, má komunikace probíhat v češtině, ale v některých může být vedena i ve slovenštině; pokud někdo užívá jiný jazyk, překládá n. tlumočí se z něj do češtiny.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Děkuji mojí ženě“, nebo „Děkuji svojí ženě“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „já“, náležitá je tedy varianta „Děkuji svojí ženě“.
Poslední užití:
24.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Můj kolega se podivoval nad tím, že ve spojení s názvy některých zemí nebo jejich částí užíváme předložku „na“, ale u jiných „v“, například „v Čechách“, ale „na Moravě“ a „na Slovensku“, ale „ve Slovinsku“. Existuje nějaké pravidlo, které by mu distribuci předložek osvětlilo?
Klíčové slovo:
předložky; země
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
28.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Kdo dohlíží na úroveň jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto není na češtinu z legislativního hlediska „dohlíženo“. Jediná právní úprava se týká vlastních jmen osob, jejichž užívání a podoba jsou ošetřeny zákonem o matrikách, jménu a příjmení.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že z rozhlasu vymizela okénka jazykové kultury.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český se dlouhodobě podílejí na vysílání Českého rozhlasu nejrůznějšími příspěvky či rozhovory o jazyce. Pravidelně se účastní přípravy pořadu Káva o čtvrté či seriálu o původu příjmení. Zároveň již řadu let přispívají jazykovými koutky do Týdeníku Rozhlas.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda ve spisovném jazyce stále platí shoda typu „města byla“. V oficiálních projevech, zejména v televizi, se čím dál tím častěji setkávám s tvarem přísudku končícím na tvrdé y, tedy např. „města byly“. Změnila se snad pravidla?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ve spisovném projevu je skutečně náležitá pouze shoda „města byla“. Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, takže pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít vztažné zájmeno, a tedy i přísudek v následující větě? „ Nepatologické zvětšení srdce či jiná remodelace srdeční tkáně, která je vyvolaná / které jsou vyvolané...“ Vedlejší věta se vztahuje k oběma složkám podmětu, ale nejsem si jistá, zda není například možné, aby se zájmeno formálně shodovalo jen s jednou částí.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Pokud vedlejší věta rozvíjí obě složky několikanásobného podmětu, bude náležitá podoba vedlejší věty „které jsou vyvolané...“, protože několikanásobný podmět věty hlavní se skládá ze jmen rodu středního (zvětšení) a ženského (remodelace).
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Došlo u daného jazykového jevu k úpravě pravidel?
Konkrétní dotaz:
Objevila se zpráva, že Ústav pro jazyk český uznává „bysme“ jako spisovný tvar. Je to pravda?
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Nikoli, spisovný tvar pro 1. osobu množného čísla pomocného slovesa „být“ v podmiňovacím způsobu je pouze „bychom“.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda mám na etiketu výrobku napsat „ochrana před sluncem“, nebo „ochrana proti slunci“.
Klíčové slovo:
ochrana
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u podstatného jména „ochrana“ jak možnost „ochrana před někým/něčím“, tak „ochrana proti někomu/něčemu“. Stejně tomu je i u slovesa „ochránit, ochraňovat“. Můžete tedy užívat obě varianty.
Zvažované varianty:
ochrana před sluncem
ochrana proti slunci
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Má se psát rychlejedoucí motocykly, nebo rychle jedoucí motocykly, nebo je odůvoditelné obojí?
Klíčové slovo:
rychle jedoucí
Odpověď:
Dohromady jako spřažené slovo píšeme běžně především výrazy s první částí rychlo-: rychlovarný, rychloopravna, rychlobruslař, rychlokvašený apod. Slova s první částí rychle- nejsou příliš obvyklá, i když podle ustáleného výrazu rychleschnoucí (barva) je možné utvořit i výraz rychlejedoucí. Doklady z praxe (ČNK syn v 8) svědčí o tom, že se slovo rychlejedoucí (auto, vůz, řidič) užívá minimálně (18 dokladů), jednoznačně převažuje psaní zvlášť rychle jedoucí (2 700 dokladů). Je možné volit i jiný slovosled: motocykly jedoucí rychle.
Zvažované varianty:
rychle jedoucí
rychlejedoucí
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně výstavné usedlosti, výstavné město, nebo výstavní usedlosti, výstavní město?
Klíčové slovo:
výstavný
Odpověď:
Přídavné jméno výstavný znamená ‚pěkně, úhledně, dokonale vystavěný‘, zatímco přídavné jméno výstavní má význam ‚vztahující se k výstavě‘ či ‚jsoucí jako na výstavu‘. Ve spojení s podstatnými jmény usedlost a město je tedy namístě použít přídavné jméno výstavný – jde jistě o pěkně atp. vystavěné usedlosti, resp. město.
Zvažované varianty:
výstavný
výstavní
Poslední užití:
21.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -ní, -ný
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jaký tvar by mělo mít vztažné zájmeno v následující větě. „Nácvik relaxace, který/která rovněž vyžaduje správné posturální stahy mezi jednotlivými segmenty těla ve zvolené poloze.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Gramaticky správné jsou obě navrhované možnosti, záleží však na tom, zda je vedlejší větou rozvíjeno podstatné jméno „nácvik“, nebo „relaxace“. Pokud vztažné zájmeno odkazuje ke slovu „nácvik“, bude náležitým tvarem „který“, naopak jestliže vedlejší věta rozvíjí jméno „relaxace“, je pochopitelně namístě napsat „která“. Zde záleží především na kontextu a také na záměru pisatele.
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně čtyřpánvá, nebo čtyřpánvová pec?
Klíčové slovo:
čtyřpánvový
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (PSJČ, SSJČ) uvádějí v hesle pánvový (jako technický, resp. sklářský termín) přímo spojení pánvová pec. V souladu s tím je i úzus – databáze ČNK syn v8 obsahuje 138 příkladů spojení, .*pánvová pec (dotaz [(lemma=".*pánvový")][(lemma="pec")]) a ani jediný výskyt spojení .*pánvá pec (dotaz [(lemma=".*pánvý")][(lemma="pec")]). Doporučujeme proto použít spojení čtyřpánvová pec.
Zvažované varianty:
čtyřpánvý
čtyřpánvový
Poslední užití:
21.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pánvový
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pánvový
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky .*pánvová pec a .*pánvá pec
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych pomoc s analýzou a překladem textu, který obsahuje receptář glazur starých hrnčířů, jsou v něm přejímky z němčiny, kterým nerozumím.
Klíčové slovo:
překlad
Odpověď:
Bohužel, vaše žádost přesahuje možnosti jazykové poradny. Doporučujeme vám obrátit se na odborníky zabývající se starou češtinou a němčinou, můžete například zkusit oslovit naše kolegy z oddělení vývoje jazyka a požádat je o radu, popřípadě o doporučení konkrétní osoby.
Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Jak se označují podstatná jména utvořená od přídavných jmen typu lakomý, nevychovaný atp.? Existuje pro ně nějaké jednoslovné označení?
Klíčové slovo:
názvy nositelů vlastností
Odpověď:
Podstatná jména typu lakomec, nevychovanec atp. utvořená od přídavných jmen lakomý, nevychovaný atp. patří do kategorie jmen, která se označuje jako názvy nositelů vlastností (Mluvnice češtiny 1) nebo jako názvy osob jako nositelů vlastnosti (Nový encyklopedický slovník češtiny). Jednoslovné označení pro ně neexistuje.
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odd. 1.1.1.5 (s. 266n.)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo NÁZVY OSOB JAKO NOSITELŮ VLASTNOSTI
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jak se označí dva muži s příjmením Hanuš – jsou to pánové Hanušovi, nebo pánové Hanušové?
Klíčové slovo:
Hanušovi
Odpověď:
Chceme-li označit víc mužů s příjmením Hanuš, lze použít jak tvar pánové Hanušovi, tak tvar pánové Hanušové. Koncovky -ovi a -ové však nejsou volně zaměnitelné. Tvarem na -ové se vyjadřuje množné číslo, podoba pánové Hanušové proto neříká nic o tom, jestli jsou, nebo nejsou muži s tímto příjmením příbuzní. Tvaru na -ovi pak můžeme užít jen tehdy, chceme‑li výslovně vyjádřit příslušnost jedinců k téže rodině; ze spojení pánové Hanušovi tedy plyne, že příslušné osoby jsou příbuzní.
Poslední užití:
22.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Vypadá to, že se na něj dívá pořád nedůvěřivě," odpovídám a přitom v duchu přemýšlím... jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktní. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Odpovídám a přitom (= zároveň) v duchu přemýšlím, tak Odpovídám a při tom (odpovídání) v duchu přemýšlím. Užití spřežky považujeme v tomto případě za vhodnější, ale volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Kňučel a přitom se snažil dostat ven“ jsem užila spřežku přirom, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to v této větě nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Kňučel a přitom (= zároveň) se snažil dostat ven, tak Kňučel a při tom (kňučení) se snažil dostat ven. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Švitořil jako vrabec na střeše a přitom ji poplácával po hřbetě“ jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Švitořil jako vrabec na střeše a přitom (= zároveň) ji poplácával po hřbetě, tak Švitořil jako vrabec na střeše a při tom (švitoření) ji poplácával po hřbetě. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé ze Slovácka mluví nářečím i mimo soukromou sféru, třeba v médiích.
Klíčové slovo:
dialekt
Odpověď:
Užívání nářečních prostředků nemusí být vnímáno jako prohřešek, zvláště pokud jsou užívány pro zdůraznění regionálnosti. Existuje mnoho okolností, které v tomto případě hrají roli. Vždy je však třeba zvážit, kdo je adresátem určitého sdělení, a s ohledem na něj se například vyhnout nářečním prvkům, které by mohly zastřít sdělovaný obsah, popřípadě mu méně známé regionální výrazy souběžně vysvětlit.
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.