Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Jsem jedna z mála, co onemocnění zde ještě neprodělala.“ Mohu ji tak ponechat? Jde o vyjádření obyvatelky domu pro seniory v rámci ankety, které bude doplněno jejím jménem a informací o věku.
Odpověď:
V anketních odpovědích mohou být zachovány prvky mluvenosti (v tomto případě odkazování na osobu vztažným zájmenem „co“ či vypuštění předmětu slova „málo“), které odrážejí autentičnost vyjádření. Proto se domníváme, že není třeba uvedenou formulaci nijak upravovat.
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem je možné zařadit nové slovo do slovníku? Jde mi konkrétně o slovo metroselfiál.
Klíčové slovo:
neologismus
Odpověď:
Výběr výrazů pro slovníkový heslář podléhá určitým odborným kritériím, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Přímo zažádat o zařazení určité lexikální jednotky do slovníku nelze. Nové, dosud nezaužívané výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány do slovníků speciálních, slovníků neologických.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Následující větu považuji za zbytečně komplikovanou: „Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás ke své škodě, ale také i ke škodě svých zaměstnavatelů neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně.“ Proto bych ji upravila: „Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně ke škodě své i svých zaměstnavatelů.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
První souvětí je nepřehledné a těžko srozumitelné. S navrhovanou úpravou souhlasíme.
Zvažované varianty:
Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně ke škodě své i svých zaměstnavatelů.
Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás ke své škodě, ale také i ke škodě svých zaměstnavatelů neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Naše občanské sdružení se snaží prosadit vznik jakéhosi památníku. Nejsme si jistí, jestli v názvu máme uvést „památník obětí“ nebo „památník obětem“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
památník
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „památník“ vazbu jak s druhým, tak se třetím pádem. Ve vazbě se 3. p. zpravidla pociťujeme výpustku přídavného jména, tedy: „památník (věnovaný) obětem“, a tato vazba bývá užívána zejména tehdy, jde-li o osoby (památník padlým hrdinům, vojákům apod.), zatímco u neživých entit volíme obvykle druhý pád (Památník národního písemnictví). V uvedeném případě můžete zvolit obě možnosti, přičemž frekventovanější je varianta „památník obětem“.
Zvažované varianty:
památník obětí
památník obětem
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno vedle „zastavte se u nás“ říci také „zastavte se k nám“, nebo je tato druhá varianta vyloženě špatně?
Klíčové slovo:
zastavit se
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „zastavit se, zastavovat se“ pouze vazbu „zastavit se u“ (zastavil se u mě), případně „zastavit se v“ (zastavil se v lékárně). Spojení „zastavte se k nám“ vzniklo zřejmě tzv. kontaminací, tedy nenoremním zkřížením vazeb „zastavte se u nás“ a „přijďte k nám“.
Zvažované varianty:
zastavte se u nás
zastavte se k nám
Poslední užití:
21.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem esej, v níž jsem citovala jednoho filozofa. Samozřejmě jsem uvedla jeho jméno, ovšem byla jsem upozorněna, že musím v eseji uvádět celý bibliografický údaj – dílo, odkud citát pochází, na jaké stránce ho lze nalézt atd. Je to tak?
Klíčové slovo:
esej
Odpověď:
Podle Stylistiky pro žurnalisty od Evy Minářové se esejistický styl pohybuje na pomezí odborného a uměleckého stylu. Autorka dále uvádí, že od textů odborných se esej liší tím, že neobsahuje bibliografický aparát. Uvedení jména autora citátu by tedy mělo být pro esej dostačující.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Stylistika pro žurnalisty. Eva Minářová. 2011.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou v rozhlase často slýchám shodu typu „letadla přiletěly“, „pravidla se dodržely“. Je to správně? Neměl by být náležitý tvar „přiletěla“, „dodržela“ apod.?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Ve spisovném projevu je u jmen rodu středního v množném čísle náležitá pouze shoda na -a (letadla přiletěla). Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, tudíž pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Můžete nám prosím poradit, jaká i/y máme napsat ve dvou přísudcích v následujícím souvětí? Nabádala děti, aby otci napsal_ dopis, aby spolu telefonoval_, ale byl to otec, kdo často po dvou minutách hovor ukončil.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Z předchozího větného kontextu je zřejmé, že nevyjádřeným podmětem věty „aby otci napsaly dopis“ jsou „děti“, proto je namístě napsat v přísudku tvrdé y. Naopak nevyjádřený podmět následující vedlejší věty „aby spolu telefonovali“ zahrnuje kromě „dětí“ také „otce“, tudíž je zde náležitý tvar s měkkým i. Pokud byste chtěli v obou těchto vedlejších větách zachovat stejný podmět („děti“) – pak by také souvětí bylo logičtější a přehlednější – můžete zvolit například následující formulaci: „Nabádala děti, aby otci napsaly dopis a aby s ním (otcem) telefonovaly...“
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Dům i pozemek byly jednoduché“, nebo „Dům i pozemek byl jednoduchý“?
Klíčové slovo:
dům i pozemek
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu mužského neživotného (dům i pozemek). Tento podmět stojí ve větě před přísudkem, proto se přísudek shoduje s oběma složkami podmětu a jeho náležitý tvar je „byly jednoduché“.
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Může po částici kéž následovat sloveso v přítomném čase? Např. „Kéž je jaro!“
Klíčové slovo:
kéž
Odpověď:
Ano, užití tvaru slovesa v přítomném čase po částici kéž je v pořádku. Dokládá to Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde je uveden příklad: „Kéž je sníh!“
Dotaz:
Jak mám zacházet s textem, který se řídí staršími pravopisnými zásadami?
Konkrétní dotaz:
Mají se v textu, v němž jsou užity dobové názvy z 50. a 60. let, psát tyto názvy dobovým pravopisem? Konkrétně jde o filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě.
Klíčové slovo:
oficiální název
Odpověď:
Zápis podle tehdejších Pravidel českého pravopisu (z r. 1957) je pochopitelně možný. Podle tehdejší kodifikace se názvy fakult, pokud to nebyly samostatné vysoké školy (např. Pedagogická fakulta v Hradci Králové), psaly s malým písmenem, náležitá podoba proto byla filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Jako chybnou však nelze označit ani podobu podle současných PČP (z r. 1993), tj. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Nejsem spokojen s tím, co v Ústavu pro jazyk český děláte. Jestli tedy jen zkoumáte češtinu 8. století, nebo ne?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů. Výzkumu historie českého jazyka se věnuje oddělení vývoje jazyka, a to ve dvou hlavních úkolech: lexikologicko-lexikografickém a textologicko-edičním. Dovolujeme si ještě upřesnit, že počátky češtiny (tzv. pračeštinu) situuje Nový encyklopedický slovník do jedenáctého století, nikoli století osmého.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby jazykový zákon dovoloval používání pouze českého jazyka.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Dotaz:
Příručky a další zdroje ve vztahu k činnostem ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl vydat slovník anglicismů, které jsou zbytečné a které lidé nemají používat.
Odpověď:
Ústav pro jazyk český vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Součástí informací o slovech a slovních spojeních zařazených do slovníků a dalších jazykových příruček bývá obvykle i jejich stylová charakteristika, která upřesňuje, do jaké komunikační sféry daný výraz náleží. Není nám známo, že by existoval nebo byl připravován slovník, který by se zaměřil pouze na slova, která nejsou vhodná pro formální komunikaci a zároveň jde o přejímky z angličtiny, jednotlivé koncepce jazykových příruček vycházejí z jiných kritérií.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Co vlastně v Ústavu pro jazyk český řešíte?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby za něj pověřené osoby v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně prosazovaly zavedení jazykového zákona.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že vysocí představitelé České republiky nemluví spisovně a mluví i sprostě. Mělo by se jim to zakázat zákonem.
Klíčové slovo:
vláda ČR
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují na veřejnosti (a nejde jen o politické činitele), by jistě měli věnovat pozornost kultuře svého jazykového projevu. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Nejsme si jisti, zda by byla zákonná opatření vhodná a účinná (Česká republika ani žádný jazykový zákon nemá). Můžete však sám zkusit oslovit konkrétní mluvčí a vyzvat je k nápravě jazykových prohřešků. Zřejmě jen podněty od posluchačů (potenciálních voličů) mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Myslím, že Česká republika by měla mít jazykový zákon, zvlášť proto, že je tu mnoho Slováků, kteří komunikují s úřady ve slovenštině, jako by byli doma na Slovensku.
Klíčové slovo:
slovenština
Odpověď:
Česká republika nemá samostatný jazykový zákon a problematika užívání jazyka v úřední a zákonodárné komunikaci je v právních předpisech a nařízeních zmiňována roztroušeně a nejednotně, což zdůrazňuje i Marián Sloboda v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, v hesle věnovaném úřednímu jazyku, a upozorňuje, že v některých právních předpisech je úřední jazyk pojmenováván jako jednací jazyk, zatímco jindy se pouze jmenuje konkrétní jazyk (v České republice tedy obvykle čeština) bez jeho funkční klasifikace. Existují dílčí právní úpravy v několika zákonech procesní povahy (výčet viz zmíněná část NESČ). V situacích, které tyto právní předpisy regulují, má komunikace probíhat v češtině, ale v některých může být vedena i ve slovenštině; pokud někdo užívá jiný jazyk, překládá n. tlumočí se z něj do češtiny.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Děkuji mojí ženě“, nebo „Děkuji svojí ženě“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „já“, náležitá je tedy varianta „Děkuji svojí ženě“.
Poslední užití:
24.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Můj kolega se podivoval nad tím, že ve spojení s názvy některých zemí nebo jejich částí užíváme předložku „na“, ale u jiných „v“, například „v Čechách“, ale „na Moravě“ a „na Slovensku“, ale „ve Slovinsku“. Existuje nějaké pravidlo, které by mu distribuci předložek osvětlilo?
Klíčové slovo:
předložky; země
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
28.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.