Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Není zakázáno používání slůvka prosím? Všiml jsem si, že v rádiu a televizi moderátor poděkuje třeba za poskytnutí rozhovoru a host místo „prosím“ řekne „také děkuji“.
Odpověď:
Užívání slova prosím rozhodně zakázáno není, na poděkování stále běžně odpovídáme „prosím“, „není zač“ apod. V případě interview někdy hosté na moderátorovo poděkování za rozhovor odpovídají např. „děkuji za pozvání“. Je možné, že někteří z nich vypouštějí informaci o tom, za co děkují, a užívají samotné „děkuji“. Sekvence „děkuji“ – „děkuji“ pak může na diváky či posluchače působit nezvykle až nepatřičně.
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli se kolem znaku ampersand (&) vždycky píšou mezery. Všimla jsem si, že například název hudebního stylu „R&B“ bývá psán bez mezer. Je to špatně?
Klíčové slovo:
ampersand; &
Odpověď:
Ampersand (&), který se používá v platnosti spojky „a“, od okolních výrazů zpravidla oddělujeme mezerou. V některých ustálených spojeních jednopísmenných výrazů, jako ve Vámi uvedeném případě, se ampersand píše bez mezer. U značek se pak doporučuje respektovat jejich registrovaný zápis.
Poslední užití:
11.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.15 Ampersand (s. 23)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu ve smlouvě použít slovo jednatelka? „Společnost je zastoupena Janou Novákovou, jednatelkou.“ V obchodním rejstříku je uvedeno „jednatel: Jana Nováková“.
Klíčové slovo:
jednatelka
Odpověď:
To, že je v obchodním rejstříku užito generické maskulinum, není ve vašem případě relevantní. Ve větném kontextu je vhodné ve spojení s vlastním jménem ženy použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, tedy jednatelka.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V závěrečné práci je v nulové hypotéze použita formulace „nejsou závislé faktory“ a v alternativní hypotéze se vyskytuje formulace „jsou nezávislé faktory“. Alternativní hypotéza by měla vyjadřovat opak nulové hypotézy, ale mně se zdá, že dané formulace vyjadřují totéž. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Na první pohled se může zdát, že uvedené formulace vyjadřují totéž. Ovšem vzhledem k tomu, že nevíme, o jakých faktorech se hovoří a zda tyto faktory nemohou být klasifikovány ještě jinak než jen jako závislé či nezávislé (tedy zda si pojmy závislost a nezávislost faktorů zcela odpovídají rozsahem), nemůžeme to tvrdit s jistotou. Pokud bychom chtěli vyjádřit opak sdělení „nejsou závislé faktory“, jako nejjednodušší a nejbezpečnější řešení by se nabízelo užít formulaci „jsou závislé faktory“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nabízíme produkt, při jehož výrobě jsou užívány pouze obnovitelné zdroje. Jak mohu tuto informaci vyjádřit? „Ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“, „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“, nebo „ze sta procent obnovitelných zdrojů“?
Odpověď:
Uvedené formulace se významově liší. Varianta „ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“ vyjadřuje, že zdroje, které byly pro výrobu použity, jsou zcela obnovitelné, odchyluje se tedy od zamýšleného významu. Varianta „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“ nejlépe odpovídá zamýšlenému významu – celý produkt je vyroben z obnovitelných zdrojů. Varianta „ze sta procent obnovitelných zdrojů“ je vyloženě nevhodná, neboť vyjadřuje, že na výrobu byly užity všechny (existující) obnovitelné zdroje.
Zvažované varianty:
ze stoprocentně obnovitelných zdrojů
ze sta procent z obnovitelných zdrojů
ze sta procent obnovitelných zdrojů
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda jsou rostliny vápnostřezné, nebo vápnostřežné. Botanici používají obě podoby, v dokladech v korpusu a na internetu rovněž nacházím obojí možnost.
Klíčové slovo:
vápnostřezný
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny tento úzce odborný výraz nezachycují. Máte pravdu, že v textech v ČNK a na internetu jsou doloženy obě podoby. Bohužel nemáme žádné aktualizované botanické příručky, ale za dostatečně autoritativní zdroj lze považovat Naučný slovník zemědělský (vydal Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, 12. svazek (V), Praha 1989), v němž je uvedena podoba vápnostřezné (heslo vápnobojné – kalcifobní též vápnostřezné). Doporučeme proto dát přednost podobě vápnostřezný.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Pokud má žena nějaký titul, např. Ing., píše se v textu např. pouze „Ing. Nováková“, nebo „paní Ing. Nováková“?
Klíčové slovo:
paní
Odpověď:
Pokud užíváme zkratku titulu ve spojitosti s příjmením, obvykle se výraz paní neuvádí, např.: „Smlouvu převzala Ing. Nováková.“
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Včetně mě, který také s návrhem souhlasí, se vyjádřilo deset členů rady.“
Odpověď:
V daném souvětí je nenáležité užití slovesného tvaru ve 3. osobě (souhlasí), náležitý je zde tvar 1. osoby (souhlasím), souvětí by tedy mělo mít podobu: „Včetně mě, který také s návrhem souhlasím, se vyjádřilo deset členů rady.“ Ovšem i tato varianta se může jevit mnohým mluvčím jako problematická, a to především kvůli vložené větě vedlejší. Za přijatelnější bychom považovali variantu: „Vyjádřilo se deset členů rady včetně mě, který také s návrhem souhlasím.“
Zvažované varianty:
Včetně mě, který také s návrhem souhlasí, se vyjádřilo deset členů rady.
Včetně mě, který také s návrhem souhlasím, se vyjádřilo deset členů rady.
Vyjádřilo se deset členů rady včetně mě, který také s návrhem souhlasím.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je z následující věty zřejmé, že se mě neutrálně snažila oslovovat Jana a rodiče taky? „Jana se mě, stejně jako rodiče snažila oslovovat neutrálně.“ Obávám se, že si to mohou čtenáři vyložit tak, že se Jana snažila oslovovat neutrálně jednak mě, jednak rodiče. Nebude to snáze interpretovatelné po následující úpravě? „Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako rodiče.“
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Uvedená věta je opravdu dvojznačná, ovšem ani navrhovaná úprava výše popsanou dvojznačnost neodstraní. Doporučujeme vám větu přeformulovat, např.: „Jana i rodiče se mě snažili oslovovat neutrálně.“ / „Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako to dělali rodiče.“
Zvažované varianty:
Jana se mě, stejně jako rodiče snažila oslovovat neutrálně.
Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako rodiče.
Jana i rodiče se mě snažili oslovovat neutrálně.
Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako to dělali rodiče.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se krátce, nebo dlouze: okupatský gaz/gáz? Pisatel má krátce gaz, našla jsem spíše podobu gáz.
Klíčové slovo:
gaz; gáz
Odpověď:
Ve výkladových slovnících češtiny výraz gaz/gáz (s významem lehký terénní automobil) zachycen není. Toto terénní vojenské vozidlo bylo označeno iniciálovou zkratku GAZ (v azbuce ГАЗ, Gorkovskij avtomobilnyj zavod), z níž byla odvozena neformální označení gazík/gazik/gázík a gaz/gáz. V NASCS jsou doloženy podoby gazík a gazik. Vzhledem k tomu, že iniciálová zkratka neobsahuje dlouhé, ale krátké A, je logičtější používat krátké a rovněž ve výrazech gazík a gaz. Uživatelská praxe je však poněkud jiná. Podle dokladů z ČNK a internetu podoba gazík výrazně převažuje nad gázík (a rovněž i nad gazik), u varianty gaz/gáz je užití zhruba vyvážené. Slovník nespisovné češtiny zachycuje podoby gáz a gazík. Vzhledem k tomu, že nejde o základní oficiální označení GAZ, je možné užít podobu gaz i gáz.
Zvažované varianty:
gaz
gáz
Poslední užití:
5.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v následující větě vynechat výraz časopise? „Jeho snímky vyšly ve sportovních časopisech jako Stadion, Tenis nebo v německém časopise Tennis Magazin.“
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Ano, vypuštění výrazu je možné. Z větného kontextu je zřejmé, že Tennis Magazin je další položkou ve výčtu časopisů.
Zvažované varianty:
Jeho snímky vyšly ve sportovních časopisech jako Stadion, Tenis nebo v německém časopise Tennis Magazin.
Jeho snímky vyšly ve sportovních časopisech jako Stadion, Tenis nebo v německém Tennis Magazin.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Je v textu přijatelný zápis normalisace? Nebo bychom měli užít podobu normalizace?
Klíčové slovo:
normalizace
Odpověď:
Záleží na celkovém charakteru textu. Pokud v něm popisujete historické události a záměrně volíte pravopisnou podobu odpovídající určitému období, pak je užití podoby normalisace (obdobně jako např. slov televise, museum, invase) v pořádku. V současném textu však doporučujeme volit spíše zápis normalizace, a to proto, že ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální (normalizace, televize, muzeum, invaze). Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní.
Zvažované varianty:
normalizace
normalisace
Poslední užití:
5.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měla bych správně říci „Svůj dotaz opírám o...“, nebo „Můj dotaz opírám o...“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
V případě, že přivlastňujeme podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Podmětem uvedené věty je nevyjádřené zájmeno „já“, proto je náležitá varianta „Svůj dotaz opírám o...“.
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Pokud chci zapsat výraz „tříměsíční“ pomocí číslice a slova, je správný zápis s mezerou, nebo bez mezery, tj. „3 měsíční“, nebo „3měsíční“?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; 3měsíční
Odpověď:
Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem), píšeme bez mezer a bez spojovníku, správně tedy: 3měsíční.
Poslední užití:
12.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Projekt Zpřístupnění dotazů jazykové poradny v lingvisticky strukturované databázi
Konkrétní dotaz:
Nemáte v jazykové poradně sekci častých dotazů?
Klíčové slovo:
Databáze jazykových dotazů
Odpověď:
Dotazy kladené jazykové poradně jsou nahrávány, anonymizovány, tříděny a dále zpracovávány. Postupně jsou vkládány do Databáze jazykových dotazů (dotazy.ujc.cas.cz), které je možné následně prohlížet a různě filtrovat, například i na základě jejich frekvence.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu pravidla k psaní velkých písmen u slov debetní karta, smlouva, partner?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pravidla psaní velkých písmen se zaměřují především na ty skupiny pojmenování, které jsou chápány jako vlastní jména. Výrazy, které uvádíte, jsou však chápány jako obecná jména, tudíž v jejich případě píšeme počáteční písmeno malé. K této oblasti vám můžeme doporučit Internetovou jazykovou příručku či publikaci Psaní velkých písmen v češtině. V nich najdete kromě výkladu k psaní velkých písmen i případy, v nichž se často chybuje a kdy je namístě psaní malého počátečního písmene.
Poslední užití:
30.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Kdy a kde se platilo grešlí?
Klíčové slovo:
historie
Odpověď:
Jelikož nejde o jazykový dotaz, jednojazyčné výkladové slovníky k dané záležitosti podávají jen minimum informací. Konkrétně Nový akademický slovník cizích slov uvádí, že jde o minci, která byla na našem území užívána do začátku 19. století. Podrobnější informace poskytují historické a numizmatické zdroje.
Poslední užití:
30.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Najdu v Internetové jazykové příručce přehled situací, kdy se před „a“ píše čárka?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Internetová jazyková příručka zahrnuje i problematiku užívání interpunkce, zaměřuje se však zejména na problematické, popřípadě často dotazované případy. Pro obecný přehled vám doporučujeme vyhledat danou problematiku v mluvnici, v kapitolách, které se věnují skladbě.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
V jaké příručce najdu informace o psaní velkých písmen u reálií souvisejících s Rakousko-Uherskem?
Klíčové slovo:
Rakousko-Uhersko
Odpověď:
Doporučujeme vám knihu Psaní velkých písmen v češtině (nakladatelství Academia, 2015).
Poslední užití:
28.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Našel jsem v práci s frazeologickou tematikou od Evy Mrhačové termín bázové slovo, bohužel nevím, co znamená.
Klíčové slovo:
frazeologie
Odpověď:
Daný termín nepatří ve frazeologii k nejběžnějším, pojmy bázové slovo, b. člen, b. část ap. jsou užívány zejména ve slovotvorbě. V podobných případech je obvykle nejvhodnějším řešením zeptat se na význam a uplatnění termínu přímo autora či autorky dané práce. Doplňme ještě, že spojení bázové slovo užívá také Jan Kořenský ve své studii Problémy konstrukce gramatiky jazyka ze sémantické báze, přičemž bázová slova jsou v jeho pojetí slova, která vznikají v rámci konstrukce sémantické báze (Slovo a slovesnost, 1974, r. 35 4, s. 241–255). S totožným termínem pracuje i Michaela Křivancová (viz např. přednáška Jazykový obraz pohádkových bytostí v české frazeologii, https://www.ff.cuni.cz/udalost/michaela-krivancova-jazykovy-obraz-pohadkovych-bytosti-ceske-frazeologii/).
Poslední užití:
28.6.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.