Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Rachiv (Рахів) českou podobu Rachov (případně zvolit kombinaci: Rachiv v přímých pádech a v nepřímých pádech Rachova, Rachově atp.). Ukrajinci českou variantu Rachov kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Rachov
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, Rachov je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro dané ukrajinské město; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Rachiv se však v českých textech taktéž vyskytuje.
Užití českého exonyma Rachov je výhodné zejména z hlediska neproblematického skloňování. Od jména Рахів (Rachiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Рахова (Rachova), analogické užívání v češtině, tj. Rachiv, bez Rachova, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -o- oporu v českém skloňovacím systému.
Je sice pravda, že ruské exonymum pro Rachov je rovněž zakončeno na -ov (Рахов), avšak nelze z toho automaticky vyvozovat, že toto pojmenování čeština přejala právě z ruštiny. Sufix -ov je totiž pro tvorbu místních jmen pro češtinu typický (srov. Prostějov, Chomutov, Havířov atd.). Formální podobnost českého Rachov s ruským Рахов, která může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, tak způsobuje především fakt, že tu jde o dva slovanské jazyky, v nichž se u místních jmen uplatňuje totožný sufix -ov. České exonymum Rachov je navíc značně staré, vyskytovalo se na českých mapách již v době, kdy se Rachov nacházel na území předválečné ČSR. Doporučujeme tedy tyto skutečnosti všem, kteří užívání podoby Rachov v češtině neprávem odsuzují, podrobně vysvětlit.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je mi jasné, že pro německé město Leipzig se v českých textech užívá název Lipsko, ale váhám v případě maďarského města Szeged. Mohu použít pojmenování Segedín?
Klíčové slovo:
Segedín
Odpověď:
Ano, Segedín je tzv. exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro maďarské město Szeged. V současném úzu si jména Segedín a Szeged konkurují. Segedín je oficiální standardizované české exonymum (viz Index českých exonym), Geografický místopisný slovník světa uvádí obě podoby, v Pravidlech českého pravopisu pak nalezneme pouze variantu Segedín. Doporučujeme volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Segedín
Szeged
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je Index českých exonym dostupný online? Pokud ano, kolik stojí?
Klíčové slovo:
exonymum
Odpověď:
Index českých exonym je možné ve formátu PDF zakoupit přes Geoportál ČÚZK. Podle zde uvedených informací stojí elektronická verze 30 Kč (viz https://geoportal.cuzk.cz/(S(udk4b5gewavbk4lplzs0h2nc))/Default.aspx?mode=News&head_tab=&newsTyp=id&newsID=2954).
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak správně napsat jméno bratra výzkumníka Theodora von Kármána: kromě podoby Ferenc Kármán se lze setkat i s variantou Férenc.
Klíčové slovo:
Ferenc
Odpověď:
Spíše než o otázku jazykovou zde jde o věcnou znalost, kterou bohužel nemáme. Můžeme dodat pouze to, že nám dostupné onomastické zdroje jako maďarský ekvivalent jména František uvádějí podobu Ferenc.
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz týkající se českých ekvivalentů cizích zeměpisných jmen. Chápu, že užíváme např. Berlín místo původního Berlin, avšak u některých jmen jsem hodně na pochybách. Můžete mít dát radu, čím se přesně řídit?
Klíčové slovo:
exonyma
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn, Berlín) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym, která nám případné rozhodování může značně usnadnit. Pro zjišťování současného úzu doporučujeme zejména jazykové korpusy ČNK.
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mají se v turistickém průvodci v češtině používat exonyma, tj. české protějšky cizích zeměpisných jmen (např. Krakov místo Kraków, Čenstochová místo Częstochowa)? Vzhledem k tomu, že se v textu vyskytují rovněž názvy, které české exonymum nemají, obávám se nejednotnosti a možného zmatení turistů, kteří pak na místě uvidí jiné nápisy, než jaké uvádí průvodce.
Klíčové slovo:
exonymum
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Varšava, Krakov) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta (s občasnými výjimkami typu klub Juvenia Kraków, kdy je daný název součástí jiného pojmenování, ačkoli i zde lze samozřejmě exonymum uplatnit). U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Opolí, jiní Opole). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma, s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. V tomto případě doporučujeme při prvním užití exonyma napsat příslušné endonymum, tj. podobu v jazyce původu, za něj do závorky, např. Čenstochová (polsky Częstochowa). Dodejme ještě, že oficiální standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám v českých textech nakládat s názvy polských měst, pro něž neexistují exonyma, tj. počeštěné podoby? Jde mi zejména o písmena, která se v češtině běžně nevyskytují.
Klíčové slovo:
pravopis názvů polských měst
Odpověď:
Doporučujeme užívat tato jména v češtině v původní polské podobě včetně náležitých znaků. Pokud to z technických důvodů není možné (což bylo časté zejména v minulosti), pak Pravidla českého pravopisu připouštějí tato písmena adekvátně nahrazovat, tj. např. ą = on, ę = en (před „p“ a „b“ však om, respektive em), ł = l atd.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý český název města v Iráckém Kurdistánu, respektive v Iráku: Irbíl, Erbíl, nebo Arbíl?
Klíčové slovo:
Irbíl
Odpověď:
V souladu s aktuálním vydáním Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučujeme v tomto případě užívat oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podobu cizího jména) Irbíl, které v současných textech převažuje. Varianty Erbíl a Arbíl, které uvádí např. Geografický místopisný slovník světa, jsou frekventované mnohem méně.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mohou se v českých textech používat původní názvy pro cizí zeměpisná jména, ačkoli existují jejich české protějšky (např. Leuven/Louvain místo Lovaň)?
Klíčové slovo:
Lovaň
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Pokud jde o uvedené město, převažuje podoba Lovaň, varianty Leuven a Louvain (tzv. endonyma, užívající se v nizozemštině a francouzštině) se v současných českých textech vyskytují zejména tehdy, jsou-li součástí citovaného vlastního jména (např. název místní univerzity Katholieke Universiteit Leuven) či je autoři záměrně uvádějí v závorce za exonymem Lovaň pro jistotu kvůli upřesnění. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym. Zde se dozvíme, že Lovaň je opravdu oficiální české exonymum pro toto město a že dříve se pro něj užívala v češtině rovněž pojmenování Levna a Luváň.
Zvažované varianty:
Lovaň
Leuven
Louvain
Poslední užití:
15.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název pro polské město Bielsko-Biała?
Klíčové slovo:
Bílsko-Bělá
Odpověď:
Ano, počeštěná podoba cizího názvu, tzv. exonymum, zní Bílsko-Bělá, avšak jak uvádí Index českých exonym, je to jméno zastaralé. V dnešním úzu se občas vyskytne, avšak častější je užívání původní podoby názvu (tzv. endonyma) Bielsko-Biała. Doporučujeme volit jednotlivá pojmenování vždy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Bielsko-Biała
Bílsko-Bělá
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název indického města, jehož anglická podoba je Darjeeling? Nebo mám užívat tento přepis?
Klíčové slovo:
Dardžiling
Odpověď:
Oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména) dle aktuálního vydání Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, zní Dardžiling. V ostatních případech však lze užít i variantu Dárdžiling, která je v úzu zřejmě frekventovanější a kterou uvádí např. Geografický místopisný slovník světa. Anglický přepis Darjeeling v českých textech užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Dardžiling
Dárdžiling
Darjeeling
Poslední užití:
31.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohou stát na konci řádku předložky, které obsahují více písmen (např. pod, za, do)?
Klíčové slovo:
předložky
Odpověď:
Slabičné vícepísmenné předložky na konci řádku mohou zůstat.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Členění čísel – obecné zásady
Konkrétní dotaz:
Odděluje se ve čtyřciferném zápisu nadmořské výšky (např. 1 602 m) řád tisíců vždy mezerou, nebo lze číslo zapsat i bez mezery?
Klíčové slovo:
řády
Odpověď:
Čísla se člení do skupin po třech číslicích vlevo a vpravo od desetinné čárky, u čtyřciferných čísel v souvislém textu (s výjimkou letopočtů, které se nikdy nečlení) se ale připouští i psaní bez mezery. V uvedeném případě tedy lze zapsat jak „1 602 m“, tak „1602 m“. Důležité je, aby řešení bylo v celém textu jednotné.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.1 Členění čísel (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – Členění čísel
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu uprostřed zápisu rozměrů, např. 2 m x 2 m, zalomit řádek, nebo by měl celý údaj stát na jednom řádku?
Klíčové slovo:
rozměry
Odpověď:
Doporučujeme, aby zápis rozměrů stál na jednom řádku. Pokud je ale rozdělení z důvodu zarovnání odstavce nezbytné, řádek lze zalomit před matematickým znakem krát (resp. plus, minus apod.).
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Dotaz:
Rozměry a tolerance
Konkrétní dotaz:
Jestliže zapisuji rozměr, např. „2 m x 2 m“, musím opakovat jednotku „m“ u obou čísel, nebo je povolen i zápis „2 x 2 m“?
Klíčové slovo:
m; rozměr
Odpověď:
Dle normy ČSN 01 6910 se v zápisu rozměrů a tolerancí připojuje značka jednotky ke každému číslu nebo se čísla vkládají do závorek a značka společná údajům se uvádí až za ní, např. „(2 x 2) m“. Z důvodu úspornosti se však někdy připouští i zjednodušený zápis bez závorek a s jednotkou uvedenou až za posledním číslem. Varianta „2 x 2 m“ je tedy rovněž přijatelná. Tento způsob zápisu však nedoporučujeme užívat v případech, kdy by mohl ovlivnit srozumitelnost textu.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je na internetu dostupný slovník goralského nářečí? Slyšel jsem, že existují dva.
Klíčové slovo:
nářečí
Odpověď:
Co je nám známo, slovník zaměřený na toto nářečí, který by zpracovali lingvisté, na internetu dostupný není. Můžete se však zkusit s dotazem obrátit ještě na naše kolegy z dialektologického oddělení.
Dotaz:
Dotazy z oblasti personalistiky
Konkrétní dotaz:
Máte kontakt na nějaké forenzní lingvisty?
Klíčové slovo:
forenzní lingvistika
Odpověď:
Co je nám známo, v oblasti forenzní lingvistiky působí například dr. Václava Musilová, soudní znalkyně v oboru kriminalistika, se specializací expertiza ručního písma, a Mgr. Veronika Nováková, znalkyně v oboru jazyková expertiza. Můžete je kontaktovat přes Kriminalistický ústav. Forenzní fonetice se věnuje dr. Radek Skarnitzl, ředitel Fonetického ústavu FF UK.
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Potřebuji výklad významu komplexního textu, můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Bohužel, jazyková poradna vám v rámci placeného písemného vyjádření může poskytnout pouze výklad určitého jazykového jevu, konkrétní věty či souvětí. Rozbory delších úseků textu nevyhotovujeme.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přišel mi úřední dopis, který začínal standardně oslovením „vážená paní Nováková“. Toto oslovení pak ale bylo zopakováno v posledním odstavci dopisu. Zdá se mi to hrozně neslušné až sprosté. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití oslovení na jiném místě dopisu než na jeho začátku je neobvyklé, ovšem nehodnotili bychom ho jako nezdvořilé či nevhodné. Oslovení slouží jako kontaktní prvek, má upoutat pozornost adresáta, a proto může být funkční užít ho např. před nějakou důležitou informací.
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.